Hlavní navigace

Zahraniční dluh ČR stále rychle narůstá

21. 6. 2016
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Zahraniční zadluženost ČR narůstá. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku již dosáhla téměř 3,2 bilionů korun a odpovídala tak 70,4 % HDP.

Za posledních 12 měsíců se tak aktiva nerezidentů v ČR zvýšila o cca 220 mld. korun. Jen pro úplnost je třeba dodat, že nejde primárně o dluh veřejného sektoru, ale do zahraničního dluhu se započítávají i závazky privátní sféry vůči nerezidentům.

Na první pohled vypadá růst dluhu jako negativní zpráva, avšak ve skutečnosti jde především o důsledek fungování kurzového režimu centrální banky. Dluhem se totiž automaticky stávají i úložky zahraničních investorů v tuzemských bankách nebo jejich nákupy na českém dluhopisovém trhu. A to nejsou rozhodně vynucené půjčky, jak by ze slova „zadluženost“ mohlo implicitně vyplývat.

Za růstem zahraniční zadluženosti v posledním roce stojí především zmíněné dva důvody. Tím prvním je příliv spekulativního kapitálu, který jeden čas sázel na brzký exit koruny z intervenčního režimu. A druhým důvodem je zvýšený zájem zahraničních investorů o české státní dluhopisy. Ať už proto, že jsou pro spekulující investory zajímavější než úložky za mínus na mezibankovním trhu nebo proto, že nesou více než dluhopisy třeba v Německu.

Aktivita zahraničních investorů na tuzemském bondovém trhu narůstá s tím, jak se prodlužuje doba quasi fixace koruny. Zatímco dříve byly české státní dluhopisy pro investory téměř nezajímavé, nyní už těch korunových drží zhruba čtvrtinu (na konci dubna 25,6 %). Je to ovšem nesrovnatelně méně než v případě Polska nebo Maďarska, a proto není pravděpodobné, že by český trh musel být tak citlivý na nějaký prudký úprk investorů.

skoleni_15_4

Zatímco závazky bank a státu vůči zahraničí takto narůstají, podnikový sektor se svých dluhů zbavoval. I tak ovšem tvoří dluh podniků vůči zahraničí (včetně závazků vůči mateřským společnostem) největší část zadlužení ČR.

Současně s daty o zadluženosti ČNB přichází i s tzv. investiční pozicí, která mj. ukazuje, že tuzemské firmy jsou stále aktivnější v investování do podniků v zahraničí. Postupně se tak ČR stává přímým zahraničním investorem, i když stále v porovnání s tím, kolik je v ČR přímo PZI, jde jen o drobný posun nahoru. Současně s růstem PZI v zahraničí docházelo v posledním čtvrtletí k mírnému poklesu portfolio investic českých investorů v zahraničí. I tak ovšem platí, že tuzemští investoři drží zahraniční portfolio investice v hodnotě téměř 700 mld. korun a jsou tak výrazně aktivnější na zahraničních finančních trzích ve srovnání s Poláky nebo Maďary.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).