Hlavní navigace

Zadlužení Čechů se loni rekordně zvýšilo, vévodily úvěry na bydlení

24. 2. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Na rostoucím zadlužování se podílí především hypotéky a úvěry na bydlení. Objem nesplacených spotřebních úvěrů naopak klesá. Češi loni šetřili a tolik si nepůjčovali.

Češi loni více šetřili a přemýšleli nad tím, zda budou schopní splácet své půjčky. Projevilo se to na snížení množství poskytnutých úvěrů. Celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu registrovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI) na konci roku 2020 poprvé po více než 5 letech klesl, a to o 6,6 miliardy na 491 miliard korun. Současně se také snížil počet lidí, kteří splácejí spotřební úvěr, a to o 150 tisíc.

Naopak mírně vzrostla částka, kterou Češi celkově dluží, o 174 milionů na 22,5 miliardy korun. Avšak celkové zadlužení obyvatel naší země ke konci loňského roku vzrostlo o 153 miliard na 2,6 bilionu korun. Příčinou stále se zvyšujícího zadlužování je rostoucí počet hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, které si Češi sjednávají.

U spotřebních úvěrů bohužel také roste částka, kterou lidé nejsou schopni splácet. Zatímco na konci roku 2019 dosáhla průměrná nesplácená částka u spotřebních úvěrů 107 tisíc korun, na konci roku 2020 to už bylo skoro 119 tisíc. Přitom objem nesplacených dluhů se u půjček čerpaných na spotřebu v roce 2020 meziročně zvýšil v 9 ze všech 14 krajů. Nejvíce vzrostl v Plzeňském kraji (o 6 %) a na Vysočině (o 5 %).

Klesá počet lidí, kteří mají problémy své dluhy splácet.

Klesá počet lidí, kteří mají problémy své dluhy splácet.

Se splácením dluhů mají největší problémy mladí lidé

Do dluhové pasti častěji upadají mladí lidé. K největšímu nárůstu nesplácených spotřebitelských úvěrů došlo loni u lidí ve věku 25–29 let (ve srovnání s rokem 2019 jde o nárůst o 13 %) a u lidí ve věku 30–34 let (ve srovnání s rokem 2019 jde o nárůst 11 %). Naproti tomu lidé ve věkové kategorii nad 55 let dokázali svůj celkový objem nesplaceného dluhu snížit o 5 % a lidé mezi 35 a 44 lety o 3 %.

Mírně také loni klesl počet těch, co nejsou schopní své závazky splácet. Ve srovnání s rokem 2019 šlo o snížení o 18 tisíc na 190 tisíc dlužníků. Za tím ale mimo jiné stojí i snížení množství lidí, kteří mají spotřebitelský úvěr. Největší úbytek dlužníků se spotřebitelskou půjčkou zaznamenaly registry u mladých do 24 let, jejichž počet se snížil o 13 %. Následovali dlužníci ve věku 25–29 let a 30–34 let, jejich počet poklesl o 9 %. Celkově počet dlužníků se spotřebitelským úvěrem klesl o 6 % na 2,3 milionu lidí.

Největší potíže se splácením svých závazků mají lidé v Karlovarském kraji.

Největší potíže se splácením svých závazků mají lidé v Karlovarském kraji.

Na spotřební úvěr dosáhne méně lidí

Podobný trend bude pokračovat i v letošním roce. Vzhledem k velké nejistotě, která dnes ve společnosti a ekonomice panuje, je pravděpodobné, že lidé budou opatrnější a více se budou rozhodovat, zda a které věci budou financovat pomocí úvěru. Zároveň očekáváme zpřísnění úvěrových standardů finančních institucí, což s sebou přináší horší dostupnost krátkodobých úvěrů pro některé skupiny domácností. Řadě domácností se také kvůli pandemii nemoci COVID-19 snížily příjmy, proto zároveň předpokládáme další zhoršení platební morálky lidí u těchto úvěrů, říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Z jeho slov vyplývá, že pro řadu nízkopříjmových domácností bude těžší si vzít půjčku za standardních podmínek v bance či u nebankovní instituce. Někteří z nich pak mohou aktuální nedostatek financí řešit nevýhodnými půjčkami s neadekvátně vysokými úroky.

Celkový objem ohroženého dluhu se nížil o 1,1 miliardu korun.

Celkový objem ohroženého dluhu se snížil o 1,1 miliardy korun.

Objem úvěrů na bydlení loni rekordně vzrostl

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření se v roce 2020 meziročně zvýšil o 160 miliard. Paradoxně tak v době probíhající pandemie vzrostl nejvíce v historii. Došlo k tomu přesto, že oproti roku 2019 ubylo lidí, kteří splácejí nějaký druh půjčky na bydlení, a to o 6,5 tisíce. Jedinými kraji, kde v roce 2020 přibylo lidí splácejících úvěr na bydlení, je Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. Příčinou je rostoucí cena nemovitostí. Ve všech třech krajích se přitom kromě počtu lidí s úvěrem také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta. Například v Praze vzrostla za jediný rok o čtvrt milionu korun a dosahuje 3,3 milionu korun, říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Ceny nemovitostí v Praze a dalších lukrativních lokalitách sice rostou, ale díky loňskému uvolnění limitů úvěrových ukazatelů ze strany České národní banky dosáhlo na hypotéku v minulém roce více lidí. Kromě toho také klesají úrokové sazby hypotečních úvěrů. Movitější lidé v bohatších regionech, jako jsou právě Praha či Středočeský kraj, toho využívají k pořízení bydlení na investici a zhodnocení svých financí.

Lidí, kteří nezvládají splácet hypotéku, ubylo

Oproti spotřebitelským půjčkám se u úvěrů na bydlení v minulém roce snížil nejen počet dlužníků, kteří své závazky nebyli schopní splácet, ale také celkový objem nespláceného dluhu. Ten klesl o 1,3 miliardy na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli pouze 0,34 % z toho, co si na bydlení půjčili. Za snížením objemu nesplácených půjček na bydlení nejspíš částečně stojí také odklad splátek, o který si dlužníci loni mohli požádat. Banky a další finanční instituce byly v uplynulém roce vůči svým klientům poměrně vstřícné, a pokud tomu nebránily vážné důvody, umožňovaly lidem odklad splátek úvěrů i nad rámec své zákonné povinnosti, doplnila Lenka Novotná.

skoleni_4_3

Většina lidí, která požádala o odklad svých závazků, se po skončení moratoria opět bez problémů vrátila k řádnému splácení půjček. Z těchto důvodů Ministerstvo financí k další možnosti zákonného odkladu splátek letos nepřistoupilo. Lenka Novotná předpokládá, že v letošním roce se nejen z těchto důvodů patrně zvýší počet lidí, kteří budou mít potíže se splácením úvěru na bydlení.

Počet lidí, kteří nesplácejí své úvěry na bydlení, i nesplácená částka jsou aktuálně velmi nízké a ani za dobré ekonomické situace už by prakticky neměly kam klesat. Je proto velmi pravděpodobné, že v letošním roce se zlepšování platební morálky lidí u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zastaví, nebo že se trend začne dokonce obracet. Podobně, jak to už začínáme pozorovat u úvěrů na spotřebu, dodává Lenka Novotná.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).