Z aktuálních akcí stavebních spořitelen je bezesporu nejzajímavější odpuštění poplatku za zřízení u Wustenrotu: http://www.wuestenrot.cz/cz/cz/archiv-aktualit/59.html
Jenže ono by nešlo o retrospektivu. Státní podpora se stává majetkem účastníka až okamžikem vyplacení. Viz Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, §12 odst 1:
Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory na účtě účastníka pouze evidovány.
Státní podpora se připisuje na účty průběžně, i když pouze zálohově. Ale to není vůbec podstatné. Jde o to, kdy na státní podporu ve výši dané zákonem a daněnou (či nedaněnou) rovněž dle zákona vznikne nárok. A ten vzniká, (při splnění dalších podmínek, které ovšem náleží splnit pouze Vám, tj. nikdo jiný, jako např. stát, jejich splnění či nesplnění nemůže ovlivnit) již 1.ledna roku, za nějž je podpora vyplácena. Tedy nárok na podporu v plné výši až 4500,–Kč (podle data uzavření smlouvy) za rok 2010, který má být vyplacen příští rok, již vznikl 1.1.2010. Nevyplacení státní podpory za letošní rok v plné výši, by znamenalo upření již vzniklého nároku, a bylo by proto žalovatelné u českých soudů.
Za celou kauzou s šířením zpráv o nadcházející nevýhodnosti stavebního spoření v nejbližší budoucnosti možná stojí boj o finance. Jak známo, jsme obecně ve světě peněz (asi zcela oprávněně) konzervativní, a raději peníze ukládáme do bank a spořitelen, než abychom je roztočili v rizikových investicích do fondů. To se jistě majitelům těchto fondů hrubě nelíbí a možná se snaží tlačit na stát, aby snížil státní podporu stavebnímu spoření, ve kterém leží obrovské prostředky, se kterými by si oni rádi zainvestovali.
Proto také banky možná neustále snižují úroky z vkladů, vždyť jsou právě ony vlastníky většiny investičních fondů. Podotýkám, je to pouze můj osobní názor, názor laika.
Dále je zajímavé, když se píše, že stavební spořitelny se budou díky plánovanému snížení výhodnosti stavebního spoření snažit nalákat klienty na výhodnější úvěry. V dané situaci, kdybych byl šéf stavební spořitelny, asi bych spíš lákal klienty na úrok z vkladu než na úrok z úvěru. Snížení státní podpory by totiž znamenalo především odliv klientů, kteří využívají stavební spoření jen ke spoření a následný úvěr nepožadují. Stavební spořitelny přece musí vědět, že tyto klienty potřebují, aby měly co půjčovat. Takto by se ale i politika stavebních spořitelen, které by zvýhodňovaly úvěry a nikoli vklady, jevila jako nelogický útok na spořící klienty, který bych opět spíš očekával od investičních fondů. Je asi nutno si uvědomit, že i stavební spořitelny, stejně jako investiční fondy vlastní zahraniční banky, takže bůhví, jak to všechno vlastně je.
především je třeba vydržet, až bude zákon opravdu existovat, zatím jsou to totiž jen výplody chorobomyslńého Kalouska, pak teprve vznikne návrh zákona, ten musí projít schvalovacím procesem a ´teprve po schválení uvidíme konkrétně, co se bude dít, do té doby jsou všechny ZMENY jen spekulace
osobně od ss neodcházím, navíc jsem si do foroty udělalala další stavebka do celé rodiny, výnos přes 3% se mi pořád velmi zamlouvá
Z článku se nic nedovíte. Autoři nic neví a dokud nebude zákon na stole nic není jisté. Nicméně se Kalousek vyjádřil, že bude zdaňovat mimořádnou 50% daní zálohu na státní podporu pouze za rok 2010. Za další roky ji stanoví nižší přímo v zákoně. Horší to je s 15% daní z úroků. Většina smluv má základní úrok a úrokové zvýhodnění, které si připisuje až při ukončení smlouvy. Je reálná šance, že toto tzv. zvýhodnění za všechny roky trvání smlouvy bude zdaněno. Proto je třeba staré smlouvy do konce tohoto měsíce vypovědět a pak se uvidí. Asi už SS nebude použitelný produkt.
Udělali správnou věc.
Je blbost aby stát hodně vybíral a pak to lidem zase různě vracel. Konečně přes krizi se začnou zmenšovat státní výdaje.
A že se zpřísní stavební spoření je jen dobře (byť jediná záminka je ušetřit státní peníze, to je jasné) aspoň se tím odstraní nerovnováha, že výnos ze stavebního spoření odpovídal procentně někde mezi 6 – 11%, což je jednoznačně výnos rizikového portfólia, jako jsou akcie, komodity atd a ne konzervativního. Stát jen dotoval zpětně lidi. Konečně se narovná trh a kdo chce větší výnos na delší dobu (5 – 20 let), ať si koupí akcie.
A komu vadí, že se bude moci použít prostředků jen na bydlení, ať si 5* přečte do čeho investuje, do „STAVEBNÍHO spoření“.
Lidé dnes zneužívali stavební spoření místo rizikovějších akcií s tím, že výnos byl jen o něco menší a měli to jisté (ale samozřejmě kapitál byl omezen, nešlo investovat miliony atd.). Mi to připomělo jednu starší paní v diskusi s Jílkovou, když nadávala, že z Penzijního připojištění si nekoupí ani auto, načež ji jeden politik řek, že Penzijní připojištění není na to, aby si kupovala auto, ale aby měla pár stovek, či tisíc, navíc k důchodu, a stejně je to u stavebního pojištění, lidé to často zneužívali…
Každopádně i tak bude mít stavební spoření a zejména jeho úvěry (poměrně malé ale s nízkým úrokem oproti spotřebním úrokům) na trhu své místo, tentokrát už ale konečně na to co jsou určeny, na přestavbu bytu, či koupi nového malé, či nastartování hypotéky, a ne že si lidé založili na děti, babičky, příbuzné a celou rodinu 10 stavebních spoření a točili v tom peníze…
Kéž byste měl pravdu a stát začal šetřit a nepřerozděloval!
Tuhle jsem se dívala, na co šly různé dotace z EU, z ministerstva pro místní rozvoj a jiné. Tu do soukromého hotelu, budovaného ze zámku (přes 52 mil. Nejde o nijak levné ubytování, ale noc pro osobu tu vyjde na nějakých 5–17.000,– Kč. Mmch. ženil se tam ministr Bárta), tu do jiné privátní atrakce z oblasti cestovního ruchu (a nebyla to malá suma, dělalo to přes 20 mil.), jinde zase do golfového hřiště… Tady bych si představovala rozumně úročené úvěry, ale dotace do privátní a ziskové sféry mne docela vytáčejí. A protože se v těchto dotacích točí tolik miliard, jsem proti zdanění příspěvku stavebního spoření.
Ano, na akciích je možné docílit slušný výnos. Ale skoro stejně pravděpodobná je i ztráta. Tohle u stavebního spoření nehrozilo. Proto bych jako alternativu viděl spíš dluhopisy, nebo termínované vklady. Na obojím se dá dostat přes tři procenta která teď budou na stavebku a obojí umožňuje garanci návratnosti. Konec konců stát právě s penězi ze stavebního spoření počítá při vydání dluhopisů pro širokou veřejnost.
Psal jsem v horizontu 5 – 20 let, měl jsem spíš napsat 15 – 20 let.
Jinak samozřejmě dluhopisy budou pro běžné lidi, kteří neumí spekulovat, lepší (ono totiž ztrácí na akciovém trhu z krátkodobých spekulantů 90 %).
A z krátkodobého pohledu můžou využívat i klasické spořící účty, sice ještě tak rok dva budou úroky kolem 2%, pak se zvedně naše republika, dají větší inflaci a počítám, že se zvednou i tyto úroky na 2,5 – 3% (ale to bude tak za tři až čtyři roky).
Já jsem jen rád, že konečně lidi, kteří budou chtít vyšší výnos, musí investovat do produktů (akcie, komodity), které ho zajistí a ne, že si udělají na rodinu a příbuzné 10 stavebních spoření, odstraní se tímto tato nerovnováha na trhu.
Spravnou vec? Ani bych nerekl!! Jak mám verit statu, ktery meni smluvni podminky??? Muzete namitnout ze stat nic nezmenil, jen zavedl dan, ale to je v konecnem dusledku to same-zmenil podminky, protoze zavedl dan jednak ze zisku a jednak na tu statni podporu. Vlada chce, aby si lide sporili na duchod- v penzijnich fondech- ok, myslenka dobra, ale jak mam verit tomu, ze za nejakych treba 10 let si nejaka vlada neusmysli, ze lide maji v penzijnich fondech hodne penez a ze vlastne ta navrhovana statni podpora je spatna a zdani to??? Coz je docela dost realne- cili z teto rosady vyplyva, ze stat je silne neduveryhodny partner!!!!!! Rika se ze stavebni sporeni se „zneuziva“ a lide nasporenou castku nevyuzivaji k rozvoji bydleni- a to je takovy velky problem, zavest pravidlo/zakon, ze statni podporu dostane jen ten, kdo SS pouzije na rozvoj bydleni, tak jak je to u hypotek????
Státu nikdy nevěř!
Mě osobně mění každého čtvrt roku zákony na základě kterých podnikám (o DPH, atd.) a kterými můžu zkrachovat ze dne na den, stačí jedna věta!!! A opravdu hodně podnikatelů zrušilo příjmy z EU, jen aby se nestali v lednu automaticky plátci DPH!
Babička vždycky říká, že ještě den pře měnou byl prezident v televizi a říkal, že měna NEbude :), a ráno byla…:)
Chtěl jsem jen říct, že člověk se má postarat sám o sebe a stát pokud možno vůbec nepotřebovat.
Tedy pokud pominu vojáky, policii, hasiče a zdravotnictví, tam samozřejmě konkurence není, ale opravdu není důvod, proč používat jakýkoliv finanční produkt od státu, či jim dotovaný, na světovém trhu jsou desítky tisíc vhodných produktů, je tam konkurence, takže nevidím důvod používat ty státní produkty.
Ano, s tim souhlasim, statu nikdy never a zvlastne ne ceskemu, na ktery se v zadnem pripade neda spolehat. Na druhou stranu, byl bych rad, aby se stat nestaral o me- tudis, pokud stat neni schopen a nebo nechce zajistit duchody, ok zajistim se sam, ale at me stat nenuti povinne ukladat penize do nejakych fondu, kde po case zmeni pravidla hry a to zpetne, at snizi dane a ja si budu zajistovat bydleni atd. zajistovat sam… ale tohle by byla rozmluva na dlouhou dobu a myslim ze bychom se shodli. Me se jen nelibi, ze stat neco garantuje, dava za neco zaruky a pak najednou vse rusi zpetne- ve stylu odvolavam co jsem slibil, privolavam co jsem neslibil atd.
Honzíku, jako bych to psal já.
Akorát bych zdůraznil, že by neměl státu zůstat žádný prostor pro kompromisy. Tedy aby to neskončilo tak, že nucené odvody budou, ale stát slíbí a dokonce i dodrží, že to co navrhnou nyní bude platit i v budoucnu. Já se chci prostě zajistit sám a chci jen abych nebyl státem okrádán, nebojme se to říct na plnou hubu, a byly pro to vhodné podmínky.
P.S. Nejlépe, ihned a pokud možno aby mi stát vrátil vše co mi ukradl i zpětně. ;o)
To jsem rád, když teď stát bude méně přerozdělovat, že mi tedy sníží odvody do státní kasy.
To je jediná podmínka abych nic nenamítal. Jinak musíme žít jak se dá. Zajímavé je, že do určitého okamžiku by mělo platit, že by nám stát měl přestat brát více než nám doposud zpětně přerozděloval. Pokud by tedy vše nepadlo, jak je v Česku i jinde zvykem, na režii…
to Jaromír Adámek – Jaromíre, Jaromíre, vy jeden mladý, naivní člověče…vy si myslíte, že stát, když rozdá míň, bude i míň vybírat? Ale děte, však ono se něco vymyslí, kam se ty prachy nalejou a zmizej, takže jich bude za chvíli zase nedostatek a budou vám muset zvednout daně / snížit platy / zpoplatnit cokoliv.....
Jenže mi nejsme vyspělá ekonomika! Ale i ve vyspělých státech mají daňové zatížení značně vyšší než USA a fungují lépe a USA bych vzhledem k sociálním a zdravot ním „jistotám“ mezi vyspělé země neřadil. Že tam mají vyspělou špionáž, lety do kosmu či agresorskou armádu neznamená ještě vyspělost.
Vzhledem ke zkušenostem za posledních 20 let mohu odpovědně předpovědět, že když stát méně vybere, o to méně nerozdá. Rozdá méně těm chudším, potřebnějším, co se nemají jak bránit (zdravotně postižení, důchodci, nemocní, méně vzdělaní, nízkopříjmoví zaměstnanci …). Na druhou stranu těm bohatším ještě přidá. Ostatně, když se ptali p. Kalouska, proč zvýšení daní odskáčí jen zaměstnanci ve formě vyššího zdanění platů a ještě o 10% nižšími platy, nedokázal uspokojivě odpovědět. Ale tak to bylo vždy: občané, utahujte si opasky, za 20 let předeženeme Rakousko. A dopadlo to tak, že jiní si je povolovali a Rakousko jsme předehnali v ceně benzinu. Vzhledem k obrovskému zadlužení země ´„obrovský“ úspěch.
Stavební spoření po mezení st. podpory a zavedením zdanění přestane možná fungovat. Klienti své vklady vyberou a z čeho budou spořitelny úvěrovat? Ze zisků svých matek, vydají zástavní listy?
K penzijnímu připojištění: ale dosavadní reklamy zněly přesně v tom smyslu, že si důchodci budou užívat tak, jak nemohli ani v produktivním věku. Tzn., že si mohou koupit i auto nebo nákladně cestovat a lemtat v luxusním hotelu šampíčko. A auto nové, pokud možno, protože na ojetině si v produktivním věku můžete leccos udělat, jako nemohoucí důchodce už těžko a za vše musíte tvrdě solit, u nového auta by mělo zůstat jen u pravidelných prohlídek případně odstranění závad v záruce. Aspoň to tak vidím ve svém okolí, že do důchodu si lidi snaží pořídit nové auto, které je snad přežije. Jenže to si pořizují z úspor, které časem vytvořili, z čeho mají dnešní lidé tvořit úspory, když žijí od výplaty k výplatě a nové výdaje se na občany dále chystají? A nikde není zaručeno, že až opět dojdou finance, že se nezdaní důchody, příspěvky na soukromém penzijním připojištění nebo dýchání vzduchu, který je zatím zdarma…
A ještě k tomu penzijnímu: »aby měla pár stovek, či tisíc, navíc k důchodu« – penzi můžete vybrat i jednorázově a to auto si z něj pořídit s tím, že to vlastně nebude přilepšení k důchodu každý měsíc, zvláště získá-li auto k ježdění vhodný vnouček. A i kdyby nezískal, vybráním do mrtě člověk přijde o pravidelné měsíční výplaty (přilepšení ke státní penzi) a nemá-li další našetřené finance ještě někde jinde, tak mu státní penze stačit nebude a pokud bude takových lidí víc, tak všichni začnou křičet, že díky důchodu chcípají hlady a že je stát musí jěště nějak zajistit, když platili celý život daně. Zrovna tak jako dnes by měl stát důchody valorizovat těm, kteří za socialismu platili poctivě daně a neměli jinou možnost na penzi spořit (nebo neměli zdroje, žijí-li od výplaty k výplatě). Jinak klesá jejich životní úroveň, a to bez jejich viny. Zcela pomíjím možnost, že podnikatelský záměr nějakého soukromého fondu nějak nevyjde a ten zkrachuje …
K nevhodnému přerozdělování (rozfrncávání) peněz z dotací: nemusí jít jen o zdroje z EU, ale i o peníze vybrané od tuzemských daňových subjektů, jak o tom píše paní Jarmila dnes 9:28. Tyto peníze pak slouží k uspokojování rozmařilostí firem a podnikatelů, kteří jsou tzv. za vodou a mohou fungovat i bez dotací. A až tohle někdo pochopí, nebude třeba školného, plateb ve zdravotnictví, penzijních fondů a jiných nesmyslů odírajících běžné občany.
„z čeho mají dnešní lidé tvořit úspory, když žijí od výplaty k výplatě“ – zajímavé je, že tihle lidé mají na chlup stejné výdaje a příjmy. Není to náhodou tím, že jsou prostě nezodpovědní? Co budou dělat až na ně stát přichystá ony nové výdaje? Uskrovní se, protože musí, a opět vyjdou od výplaty k výplatě.
.
Mimochodem všimnětě si, kolik takových „dnešních lidí“ je obden v hospodě a pravidelně kouří. Jen tyhle dvě oblíbené položky udělají v rodinném rozpočtu díru o velikosti desítek tisíc ročně. Odkládejte si částku odpovídající jednomu pivu a krabičce cigaret denně po třicet pět let na produkt držící se inflace. Na to nemusíte být žádný boháč. Do důchodu máte milion v reálné hodnotě.
Ano, máte pravdu, část lidí chlastá, fetuje, přejídá se atd. Ti se mohou uskrovnit, ale všeobecně je známo, že zrovna ve svých neřestech se neomezí, spíš tím trpí děti, kterým se hold nezaplatí tábor nebo kroužek.
Přesto je dost lidí, co žije od výplaty k výplatě a dalšími novými výdaji se musí uskrovnit k nižší životní úrovni. Vidím třeba dost lidí, jak po požadavku nemalého doplatku za lék vybírají nějaký s nižším doplatkem, neexistuje-li, lék odmítnou. Zrovna tak mnoho lidí nejde s „prkotinou“ k lékaři, protože je pro ně 30 Kč dost a nechává nemoc vyklubat v daleko horší a dražší komplikaci. Případně se ony poplatky 30/60/90 nakupí během několika málo dní do několikaset korunového výdaje, což už není sranda ani pro běžně vydělávající. Mnoho lidí se bojí zamarodit, protože se bojí ztráty místa nebo i 14ti denní výpadek příjmů je citelný pro rodinný rozpočet a tak raději nejdou marodit, což opět přináší pozdější komplikace a dražší léčbu, na roznášení infekčních nemocí po okolí nai traději nemyslet. Nebo přijde do rodiny nečekaný výdaj – oprava auta, povodeň, ono zmiňované marodění, oprava střechy, povinný školní lyžařský výcvik … Ono se dívá na 5titisícový výdaj jinak s platem 15 tisíc hrubého nebo 70 tisíc čistého. A bohužel vysokopříjmoví politici pak rozhodují o nás bez nás, káží vodu a sami pijí víno.
K vašemu milionu po 35ti letech: ano, ten milion se dá za oněch 35 let nashromáždit. Otázkou jen je, co si za onen milion koupím za 35 let? Rohlík? Suchý? Za makovaný dám 1,5 milionu?
Osobně jsem žil na civilce rok a půl za tři tisíce a z toho jsem platil, dopravu, jídlo, elektřinu, plyn, oblečení a ještě zbytečnosti typu připojení na Internet, hosting na Internetu atd.
15500 je průměrný (většina lidí ho už z definice nemá) čistý příjem na Severní Moravě.
Lidé kouří, chlastají, ale na důchod si nešetří.
A nezaměstnaní kouří, chlastají, chodí od bot až po hlavu (včetně ponožek) ve značkových hadrech a při pokuřování v restauraci nadávají na malé dávky.
Podle mě lidem nebylo ještě dostatečně zle, až bude, pochopí, jaká je hodnota koruny a nebudou kupovat blbosti.
Navíc všichni lidé utrácejí za blbosti na úvěr. Ti relativně chudí, si kupují na úvěr zbytečnosti typu televizi, gauč, dovolenou a nebo dárky, které nepotřebují a ty vysokopříjmoví mají zase potřebu ukazovat svůj majetek, tak si berou na hypotéky nesmyslně drahé baráky a na spotřebáky auta, které taky nepotřebuji.
Jak říkám, lidem ještě nebylo dost špatně. A každá rodina, která nežije na hranici chudoby, tím myslím 3000 Kč na osobu (včetně nájmu, vody atd.) může ušetřit.
Že si lidé dělají „radost“ a jezdí na drahé dovolené, projedí na osobu 3000 Kč měsíčně, či kolik jen lidí protelefonuje naprosto zbytečně 500–1000 Kč měsíčně (navíc to kouření a alkohol) je jejich chyba a věřte, že každé výdaje jdou seškrtat o 30–50%, KAŽDÉ (když pominu maminu s 7000, co živí dvě děti, ale to je vyjímka)!!!
Jistě, krátkodobě lze výdaje i seškrtat, ale dlouhodobě ne. To už můžete bydlet v jeskyni, mýt se v potoce, kadit v lese, zadek si utírat lopuchem, večer si svítit svatojánskejma muškama a dětem místo TV hrát pimprlové divadlo. Chtěla bych vidět, jak dlouhodobě přežíváte za 3.000,– Kč na osobu. Když se vám pak potentočuje lednička, tak můžete potraviny leda tak skladovat v potoce, když doslouží sporák, můžete péct buřty na ohníčku nebo si hrát na Setona a dusit flákotu, zabalenou do kopřiv. v jámě s horkejma kamenama. Myslím, že není cílem směřovat do Somálska, ale někam do civilizace.
Mohl by jste mi udělat účetní přehled. Mám na mysli to vaše žití za 3 tisíce korun.Co jste proboha jedl, když jste dokázal platit energie a internet. To botky jste musel lovit z popelnice? A ještě poznámčička ,aby jste moc neopomíjel maminu, co živí dvě děti. To totiž není vyjímka, jsou jich tisíce. A kde to vlastně žijete? No, nic ve zlém.Předpokládám, že už vám není 15 roků. Tudíž nerostete, nejíte za dva a na civilce jste nevyrostl o dvacet cm za rok, ale budete nejspíš chytrý člověk,když tak umíte hospodařit.Prosím o měsíční rozpis vašeho hospodaření se třemi tisíci. Já se ráda přiučím. S pozdravem TITI
Milionem v reálné hodnotě byla myšlena dnešní kupní síla milionu. Absolutní částka na účtě bude za těch 35 let pochopitelně jiná. Předpoklady jsou jednoduché. Odkládání částky podle aktuální ceny zmíněného zboží s předpokladem že pivo a cigarety budou zdražovat průměrně stejně jako cokoli jiného, zhodnocení odložených prostředků na úrovni inflace. Oba předpoklady jsou z kategorie velmi reálných. Takže těch suchých rohlíků byste si za to měl po 35 letech koupit přibližně stejně jako dnes.
A proč by ne? Když se zhodnocení úspor a pravidelná úložka udrží inflace, bude mít částka odložená v kterékoli fázi spoření stále stejnou reálnou hodnotu jako ve chvíli odložení. Pokud se bojíte cen rohlíků, začněte s odkládáním těch 80 korun nikoli jako ceny krabičky cigaret a jednoho piva, ale jako ceny 80ti rohlíků.
Tak to jste tedy silný optimista s růžovými brýlemi. Nejen já to po posledních 20ti letech vidím zcela jinak. Možná pro větší vypovídací schopnost zkuste počítat, kam jsme se dostali (a ještě dále dostaneme) s cenami elektřiny, MHD, plynu, léků, vody, nájmů – jestli vám peníze dnes odložené budou na stejné zmiňované stačit i v budoucnu, byť budou časem nějak zhodnocené (ale spíš znehodnocené)…
Jinak je vcelku známý fakt, že jakékoliv běžné úspory jsou časem znehodnocovány, tzn., že si za ně koupíme méně než původně. To by musely úroky v bankách či u ostatních produktů být vyšší nebo by se nesměly opírat o oficiální inflaci.
Tady nejde o věc optimismu nebo pesimismu, nýbrž poměrně jednoduché matematiky. Bránit hospodaření od výplaty k výplatě tím, že byste nemusel podle svých představ udržet krok zhodnocování úspor s inflací je hloupost. Pořád lepší mít na stará kolena úspory nedostatečně zhodnocené, než žádné.
Já nechci bránit hospodaření od výplaty k výplatě (ale co zmůžete, když např. vyděláte 10 tisíc v čistém a jen bydlení vám 8 vezme), jen nastiňuji, že tak velká část lidí žije. Příčin, proč tomu tak je, je celá řada; nelze všechny „hýřily“ házet do jednoho pytle. Někdo hýří opravdu na cigaretách, dovolených, alkoholu, kvalitním jídle, kvalitním oblečením (pozor – nezaměňovat s luxusním), někdo třeba „hýří“ v lécích, jak známo, doplatky pacientů neúměrně stoupají. A asi vám bude prd platné, že na stáří budete mít úspory i nedostatečně zhodnocené, když se stáří nedožijete. Pomíjím variantu, že o úspory můžete lehce přijít, ať již nějakou skrytou měnovou reformou nebo krachem banky, fondu … Zhodnocování úspor, aby překročilo inflaci, je u většiny bank a fondů nereálné. Jsou tu např. rizikové akcie, ale viděli jsme, jak dopadli mnohem znalejší „odborníci“ nejen v Americe a jak se z akcií /nebo fondů/ může stát během několika málo hodin a dnů kus bezceného papírku. A s penězi je to zrovna tak, takže chudáci boháči mají problémy, kam bezpečně ulít své peníze, aby o ně nepřišli. Ani nemovitosti nejsou zárukou, že jejich cena bude neustále jen stoupat a stoupat. A kdyby nenestala krize, nikdo by těmto myšlenkám vůbec nevěřil – viz tvrzení p. Topolánka, že krize se nás vůbec netýká, že jen prosviští okolo nás … Prosvištit si můžeme tak leda slovíčka v Ales Gute…
1. Mylna predstava, ze vetsina naroda jsou kuraci a alkoholici.
2. Produkt, jehos vynos je alespon na urovni inflace – te skutecne, ktera se Vas bude v duchodu tykat – neexistuje, nebo je znacne rizikovy. V realu tak vlozite uspory v dnesni hodnote milionu, ovsem jejich realna hodnota bude o nekolik radu nizsi.
Pravda kuřáků ještě potkávám dost, ale jak jste to myslel s tím, že řada lidí je obden v hospodě? Aspoň tam, kde se pohybuju já, už skoro žádné hospody nejsou. Samé lepší restaurace, bary a podobná zařízení, bohužel zejí prázdnotou. V některých jsou automaty, ale u nich taky nějak nikdo nesedí. Kdysi bývaly na vesnicích čtyřky putyky, dneska jsou rádi, že tam hospodu ještě mají, pokud už není zavřená, stejně jako místní Jednota.
Podle statistik kouří 26 % české populace nad 18 let, 36 % celkem, v kategorii nedospělých kuřáků převažují dívky. Výchova budoucí generace kuřáků má tak slušnou perspektivu. Stejně jako akcie tabákových koncernů. Tolik ke statistikám kouření.
.
Podstatný je ale princip. Spousta těch co si stěžuje že nemají z čeho spořit jsou prostě jen lidi co nejsou ochotni kvůli tvorbě úspor něco slevit z nároků na svůj momentální, maximálně vyšponovaný, životní standard. Sníží ho až v případě, kdy je neudržitelný. Jinak než vytvořením přebytku v rozpočtu se ale úspory prostě tvořit nedají. Není důležitá absolutní výše příjmů a výdajů, jen rozdíl mezi nimi. To že někomu přidáte deset tisíc měsíčně bohužel neznamená, že dotyčný vytvoří víc úspor než bez nich.
.
Jinak co se týče toho počtu hospod a jejich návštěv, neměl jsem v úmyslu někoho urážet. Prostě jsem jen aplikoval poznatky z praxe. Kousek za oknem mám jeden takový podnik. Podstatnou část místních štamgastů lze popisem „od výplaty k výplatě“ celkem dobře vystihnout. Jeden z nich už má v katastru viditelnou exekuci na byt. Na pravidelné pivíčko a cigarety ale vždycky peníze najde. Kdo chce kam…
Potvrzuji, jse seděl v restauraci a za mnou byly dva páry. Dva nové (žádný bazar)! kočárky, od hlavy až k patě perfektně oblečení (jednoho jsem si prohlédl důkladně, měl i ponožky značkové), kouřili, popíjeli pivo A VŠICHNI NADÁVALI NA NÍZKÉ DÁVKY!!!
Tohle je realita!
A ti bohatí zase nadávají, že nestíhají splácet hypotéky a úvěry na auto :), či půjčku na dovolenou za 50 – 100k.
Je to tu parodie, lidé zaměnují to, že nemají peníze a nemůžou šetřit s tím, že NECHCOU šetřit, oni to raději projí, prokouří, propijí a utratí za blbosti, než aby si našetřili.
Ale to je jejich věc, ale pak až budou v důchodu, tak to bude hodně tvrdá rána :), a nebo zjistí voala, že budou muset pracovat i v důchodu (což bude pro ně jen dobře, aspoň si udrží mozek vpořádku).
Taky vídávám v nákupních centrech maminy s kočárkem ve značkových hadrech nad cigárem a nad kafem za 50. Ale ty mají za muže podnikatele, takže mají z čeho utrácet.
Když jsme měli dítě ve školce, tak jsme školku platili, protože jsme brali „moc“, ve skutečnosti to ale na žádné vyskakování nebylo. Pak tu bylo pár podnikatelů, kteří děti vozili do školky luxusními auty, ale školku neplatili, byl totiž sociálními případy a ještě si stěžovali, jak jsou sociální dávky nevyhovující, protože leccos z luxusu si nemohou dopřát a musí se spokojit jen se standardem, který má každý a oni se přece musí odlišovat od těch ostatních.
Část lidí skutečně šetřit nechce nebo nemůže (kam až se dá šetřit?*), ale nelze kvůli pár hýřilům potupovat celý národ.
* někteří lidé si půjčují na dovolenou, aby se před ostatními mohli vytahovat, protelefonují nemalé peníze za zbytečné kecy, opatřují si drahé brýle, ani by je potřebovali nebo (zatím je to hlavně v Rusku) si zuby plombují drahými kameny. Ale řada lidí už musí sahat k potupným úsporám, že nakupují jedy v Kauflandu nebo v Lidlu, chodí v jedovatých hadrech, zatímco naše textilky zkrachovally a považovat za luxus TV nebo ledničku asi také nebude o zvyšování životní úrovně. Jak píše paní Jarmila – lopuch …Takže kam až vláda chce šetřit? Na druhou stranu si mohou bohatí /jsou zaslouženě bohatí nebo si jen „nakradli“ díky nekvalitním polistopadovým zákonům?/ létat na oběd do jiného koutu světa nebo z druhé části planety si letecky vozit nejvybranější čerstvé lahůdky. Méně bohatí adekvátně utrácí méně, takže se musí spokojit s obědem „jen“ za litr. Které skupiny obyvatel je víc? Bohatí nebo méně majetní? Po zprůměrování si ovšem každá průměrná rodina zaletí do ciziny na nedělní oběd a aspoň 1× týdně snídá kaviár. A držet se takovýchto průměrů je nebezpečné, protože té většině méně majetných mohou jednou ujet nervy, pak je nějaké Tatry s radlicemi a vodními děly nezastaví a nebude to žádný samet.
Souhlasim s Vami s tim, ze u vetsiny lidi vzdy prijmy = vydaje. Ale jsme zasadne proti tomu, vzdy to svadet na alkohol a cigarety. Pocet kuraku tu jiz mame. Ty, co jste v te hospode videl, patri mezi ty, kteri tam skutecne casto chodi. Bohuzel jste patrne nevidel tu vetsinu, ktera tam nechodi. V tom bych videl rozdil.
Alkohol a cigarety pochopitelně nejsou příčina. Ale je to jedna z naprosto zbytných položek domácího rozpočtu. Pokud chce někdo ušetřit, první kam je třeba sahat jsou právě takovéto věci. Pokud nejsem ochoten sáhnout ani na zbytné položky, nevidím důvod stěžovat si na nedostatek. Problém je v hlavách, ne peněženkách těch lidí.
Já bych naopak řekl, že lidé, kteří skutečně nemají prostor pro snížení výdajů pod úroveň příjmů je naprosté minimum. Skoro vždycky existuje prostor kde se dá něco ušetřit. Proto mě dráždí prohlášení o většině chudáků žijící od výplaty k výplatě. Všichni nemohou být bohatí. To nejde už z principu. Ale posunout svůj životní standard o stupínek níž, aby bylo možné jednou ho posunout o stupínek výš, může každý.
Ja chtel vyjadrit hlavne to, ze kuraku a alkoholiku neni vetsina. Jinak s Vami souhlasim. vsichni nemohou byt bohati – ale smutne je, ze dnes jsou chudi. Vychova ditete do produktivniho veku stoji miliony, bydleni taktez, zabezpeceni na duchod taky. A vydelek vetsiny lidi? Ani ne 200 000 rocne (medianova mzda, v cistem). Takze bud misite byt v produktivnim veku stovky let, nebo zivot vetsiny lidi nestoji ekonomicky za nic.
U těch mladejch holek to bude ještě horší. Tipoval bych, že v některých lokalitách (bydlištích) kouří více jak 50% holek, navštěvujících ještě nějakou školu. U některých středních škol mám pocit, že tam kouří snad všechny holky, bez vyjímky. Zkuste projít v době kdy mají velkou přestávku okolo. Vysokoškolaček kouří mnohem míň, řekl bych.
P.S. Jinak, je pěkná otrava když se začínáte pomalu dobře bavit, nebo jste přímo v nejlepším, a holka vám řekne že už si prostě musí dát čouda…
Vážený, važte slova ! Ti, kteří byť jen spoří se stavebním spořením, ničeho nezneužívají ! Jejich peníze spořitelny půjčují jiným svým klientům, kteří si pak mohou pořídit bydlení, na které by bez půjčky ještě dlouho nedosáhli. Daňový výnos státu, který z rezortu stavebnictví a dalších díky tomu plyne, je jistě mnohem větší, než částky vyplacené na stavebním spoření. Jen si spočtěte všechny ty daně.
Naproti tomu nabízíte investice do spekulativního kapitálu – nákup a prodej akcií apod. Můžete při nich zbohatnout, můžete přijít o celý kapitál. Žádnou reálnou hodnotu takový kapitál tak ani tak nepřinese a krize se jen prohloubí. Státní pokladna bude jen ještě chudší.
I když si lidé ve volbách zvolili vládu, jejíž ideologií je nábožná víra v moc spekulativního kapitálu (hlavně toho ze zahraničí), myslím, že většina lidí u nás mu moc nakloněna není.
Vše kolem stav.spoř.,co Naše nová vláda vymyslela je předzvěstí konce stavebního spoř.v ČR.Nemohu se tohoto dojmu zbavit.Sám dnes odcházím do „své“ banky a budu požadovat nejprve snížení cílové částky a potom svou smlouvu vypovím.Sice budu čekat 2 měsíce,ale nakonec mi moje úspory musí vyplatit.Kašlu na státní podpory,které už mi byly připsány.Nechť se vrátí zpět na MF.Ostatním doporučuji se rychle zamyslet.Zvl.těm,kteří máte st.sp.jen na spoření a pak své úspory chcete využít jinak než na stavební účely.Ale to všichni víme,je to i v zákoně o stav.spoř..Nikde není napsáno,že se úspory musí využít na stavební účely,ale vláda to tak chce a prosadí to!V roce 2011 a v dalších letech dostanete jen své úspory za 6 /5/ let zdaněnou st.podporu o 50% a zdaněné úroky o 15%.To už ale bude pozdě!Státní podporu dostanou jen ti,kteří své úspory využijí jen právě na stav.účely.Jinak nedostanete nic navíc.No to je ostuda.Spořitelny mají asi 5 mil.smluv.Představme si hypotetickou situaci,že si lidé pro své peníze na nestavební účely přijdou.To bude mela!To už nikdo nezastaví a krach spořitelen bude tu.Ovšem za vklady ručí stát.Kdo to tedy potom bude muset zaštítit?
Dobry den, mohli byste mi pomoct ujasnit me myslenky.
Mi rodice a rodice manzelky zalozili pro dceru stavebni sporeni, davaji ji tam penize na vanoce, narozeniny atd. Pocitam, ze se tam rocne sejde cca 5–7tis. Smlouva ja uzavrena minuly rok.
Jestli dobre chapu tak statni prispevek je max 3000 Kc pri vlozeni 18 tis. Takze ja muzu predpokladat ze dostanu cca 1000 Kc jako statni prispevek.
Ten se mi ale zdani 50% (?) = 500 Kc a jeste se v clanku pise o nejake vkladove dani 15% = to je co?
Ve vysledku budu mit po roce pripis cca 500 Kc nebo jeste mene?
A proč si napřed nepřečtete smlouvu o stavebním spoření, kterou jste uzavřeli? Pak se sem vrátíte, zlehka přehlédnete dva články (klidně ne zde, ale třeba v novinách) a vše vám bude jasné…!
P.S. Obecně, ani ne tak vám, doporučuji počítat v absolutních číslech, vložil/získal během určité doby. Zvažte také dobu po kterou budou peníze smlouvou vázány a vy k nim, efektivně, nebudete mít přístup. Na problém s důvěrou ve stát a chování davu nemám radu, ale je potřeba nějak se s tím srovnat.
Kdysi jsem to počítala a psala na to i příspěvek do místních novin. Čťenáře to zaujalo a jak se v diskusi přiznali, nikoho nenapadlo počítat s náklady jako bylo vedení účtu a poplatek za založení smlouvy. Takže mi tenkrát vyšlo, že stavební spoření na nějakých 4.000,– Kč ročního příspěvku je víceméně tak, že nula od nuly pojde, u vyšších částek se objeví jakýsi výnos, který ale nepřevýší vklad na spořícím účtu. Když tedy tytéž peníze, co dneska vrazíte do stavebního spoření, pošlete na spořící účet, budete mít po ukončení cyklu víc. To hovoří za vše, ne? Navíc nejste omezen 6 lety držení peněz, maximálním ročním vkladem, tříměsíční výpověďní lhůtou a dalšími ptákovinami.
Při Vašich číslech mi Pate vychází, že státní příspěvek po veškerém uvažovaném zdanění Vám pokryje tak akorát poplatek ze vedení účtu.
4500 Kč od státu za 18 000 kč/ročně vložených „spořícím“ a vázání vkladu na 5 let, to už dávno neplatí. Dnes je to 3000 Kč za 20 000 Kč/ročně na 6 let.
P.S. Tady je příklad uváděný Modrou pyramidou. Současné, připravované změny nejsou zahrnuty.
obávám se, Jarmilo že jste počítala špatně, pokud zvolím opravdu velmi vysokou cílovu částkupak je pravda, že poplatek za uzavření SS se mi bude „dlouho“ vracet, pokud ale odečtu všechny výdaje – poplatek plus roční poplatek, bude mi vycházet staré spoření s úrokovou sazbou koloem 11% (smlouvy se 25% státní podpory a 4% úroku) a novější SS má úrok za 6let cca 6,9%, čím déle stavebko mám, tím je úrok menší, rozhodně ale stávajícím podmínkám nekonkuruje žádný termínovaný vklad u renomovaných bank – kampeličky o 700 členech a úrokem 6% nepočítám.
Já to počítala dobře, ale asi jste nepochopli, že mnou uvedené 4.000 ročního příspěvu je můj roční VKLAD na stavební spoření. Při takovémto vkladu st.spoření fakt smysl nemá, jeho výnosnost se rovná nule (já tenkrát do toho příkladu uvedla babičku, která spoří svému vnoučkovi každý měsíc 100,– Kč. Čtenáři úžasem vydechli. Za 5 let byl čistý zisk tuším 20,– Kč, nechce se mi ten článek znovu hledat, bylo to krátce před snížením státní podpory na 3.000,– Kč. K tomu jsem podotkla, že kdyby posílala vklad na stavební spoření složenkou, byla by už v hlubokém mínusu a kdyby mu vkládala přímo na pobočce stavební spořitelny, tak nejspíš ještě v hlubokém bezvědomí, protože poplatek za vklad na účet na přepážce byl v té době 50,– Kč).
Ono ani ty 3.000,– Kč nejsou žádná sláva a snížení na polovinu je částka doslova směšná. Počítám, že řadu lidí odradí 6 let držení účtu bez možnosti výběru a 3-měsíční výpověďní lhůtka nádavkem.
Abystel 3000,– musíte vložit celkem 20 000, takhle máte nyní 15% z toho, co vložíte + 2% od stavební spořitelny mínus poplatek za vedení účtu a výpis, který dělá přibližně 300,–Kč ročně. No a podle předpokladů (ale zákon ještě neexistuje, takže bůhví, co bude) byste nedostal 15% státní podpory, ale polovinu, tj. 7,5% a od dalšího roku 10% a stále 2% od stavební spořitelny, ale tyto 2% úroky (z vkladů i státní podpory) mínus 15% daň (jako je tomu i u jiných spořících produktů). Výnos se tak sníží ze současných 6,9% na nějaká 3 – 4% ročně. Není to moc, ale u tak přehledného produktu, zajištěného a nerizikového to rozhodně není málo. A narozdíl od termínovaných vkladů nemusíte dávat velké částky (většina termínáků má pod 100 000 vkladu úrok menší než 1%) a narozdíl od investičního pojištění nemusíte spořit pravidelně, prostě co vložíte, to si nějak otočíte. A že to bude jen na bydlení? To se ještě uvidí, ostatně teď ještě smlouvu nevybíráte a jak to tak pozoruju, zákon se bude měnit pokaždé, když se to bude hodit, takže tímhle bych se zatím vůbec nezabývala, při nejhorším mi zbydou úroky z vkladů a ze státní podpory.
Diky, muzu jeste jednou shrnout na konkretnim sporeni (ja vim zahrnuji jen letosni rok, ale snad mi to pomuze pochopit jak to funguje)
Smlouva uzavrena tento rok
Dam za cely rok 6 000 Kc
stat mi dle vase prispevku (asi) prispeje 7,5% z vlozene castky = 450 Kc
dale od ss dostanu 2% z castky 6 450 Kc = 129 Kc
celkem mam ted 6579 Kc
z teto castky si ss vezme – jak pisete – poplatky za vedeni a poplatek za vypis. Nevim kolik to dohromady dela, ale rekneme ze 500 Kc
tim padem mi na konte zbyde castka 6 079 Kc
No a ted si jeste nejsem jisty s tou 15% danni, ta nevim kdy bude uplatnena, jestli kdyz to vyberu nebo automaticky na konci kazdeho roku.
Tak jak tak mi to prijde ze to nejsou zadne 3–4% rocniho zuroceni, ale 0,000 nic
Mam to dobre?
okud počítáte první rok spoření, pak je váš výpočet správně, (koho rozčiluje výdělek 0, ať dá peníze na běžný účet), nezapomínejte ale, že každým rokem se díky úložkámm zvedá výše připisovaného úroku, tj. v první roce je úrok 129, ve druhém roce už bude vaše naspořená částka 12000 plus státní podpory řekněme 900 celkem ať se to dobře počítá plus úroky z předchozího roku, protože jsou součástí vkladu, tj. úroky 2% bude činit 260, tj. sečtěme 12000, 129, 260, 900 (není to ale úplně přesné) a vyjde nám 13289 mínus 2× vedení účtu (opět ne zcela přesné, prootže každý rok se odečítá kousek) tj 2×300 (maximálně si myslím, že to ůmže být cca 330,– Kč ročně) a vyleze 12689,–, tj. ve druhém roce jsem o 700 v plusu, není to mnoho, ale taky ne tak úplně málo. A každý rok se částka úměrně zvyšuje, poněkud zjednodušeně můžeme říct, že vfe třetím roce budou vklady: 12689 – 300 (poplatek) + 750, + nový vklad 6000 a z toho celého 2% = tj. (úrok) + zůstatek= 19139 + 382=19521 – ve třetím roce je výdělek 1521 Kč.
I když je ten výpočet zjednodušený, myslím, že spoření má smysl – udržíte si peníze, které byste jinak projedli za čokoládu, ještě na nich něco málo vyděláte a v neposlední řadě můžete získat zajímavý úvěr, fakt si nemyslím, že je to produkt k odepsání, jen je škoda, že o něm naše milovaná vláda šíří tolik nesmyslů, koneckonců kdysi se to zřizovalo jako alternativa pro lidi, aby se k bydlení dostali levněji…
Je to jednoduché, dle současných plánů to vyjde zhruba následovně:
Letos založeno, vloženo (postupně) 6000, tzn. průměrný zůstatek 3000Kč.
Státní příspěvek po 50% zdanění: + 450 Kč (připsán až 2011!)
Úrok 2%: + 60 Kč (jen z průměrné roční úložky!!!)
Vedení účtu, výpis, poměrná část poplatku za zřízení: –500 Kč
Konečný stav: 6010 Kč
Druhý rok:
Vloženo postupně dalších 6.000, tzn. průměrný zůstatek 9.000 Kč
Státní příspěvek 10%: + 600 Kč
Úrok 2% při 15% dani: + 153 Kč
Vedení …: – 500 Kč
Konečný zůstatek: 6.010 + 6.000 + 253 = 12.263
Třetí rok:
Vloženo postupně dalších 6.000, tzn. průměrný zůstatek cca. 15.300 Kč
Státní příspěvek 10%: + 600 Kč
Úrok 2% při 15% dani: + 260 Kč
Vedení …: – 500 Kč
Konečný zůstatek: 12.263 + 6.000 + 360 = 18.623
atd.
Takže po 3 letech jste při vkladech 18.000 v plusu 623 Kč a to ještě nemáte zřejmě „rozpuštěn“ celý poplatek za cílovou částku. I když budu počítat, že smlouva byla bez poplatku, tak se dostanu max. na nějakých 19.225. T.j. nominální zisk za 3 roky 1.225 Kč.
Asi každý si každý zváží sám, jak je toto zhodnocení pro něj atraktivní.
Jeste bych se rad doptal.
Ja opravdu stavebni sporeni neznam, kdysi sem mel jedno ktere koncilo nekdy v roce 2003 a navic mi ho zakladal zamestnavatel a tady toto zase rodice, kteri to berou jako formu vkladni knizky pro dceru, takze ja opravdu nevim jak to funguje.
Poplatek za uzavreni – nevim jestli u teto smlouvy byl nebo ne – si sporitelna asi prubezne odpocitava, ze? Kolik se tak pohybuje poplatek, 3000 Kc? a pokud ano, tak si mam od te castky co jste mi tady spocetli tech 3000 Kc odecist?
Standardně 1% z cílové částky, která je navíc velmi často stavěna na úspory + úvěr ve výši 150% vlastních postředků při efektivním využití SS.
To bylo běžně u „starých“ smluv 300–400tKč, u nových 400–500tKč, takže 3–5.000 jednorázový poplatek. Tento se strhává hned z prvních úhrad(y), nikoli průběžně.
Ve výše uvedeném příkladu počítám s „rozpouštěním“ poplatku 200Kč ročně, protože hodně smluv byla CČ postavena jen na spoření v základním vázacím cyklu na CČ někde okolo 150 tKč, tzn. poplatek 1500Kč. Pokud je to víc, tak samozřejmě i výsledek bude horší. Spořit pár tisícovek ročně se kvůli těmto poplatkům skutečně nevyplatí.
Při optimálních vkladech (vč. úroků) 20.000 nepokryje úrok 2% (po zdanění jen 1.7) ani průměrnou inflaci, ta si ukousne v průměru pětistovku ještě ze státního příspěvku.
Takže to pak máme v reálu, při maximálně efektivním využití SS, což je 8× plný vklad + státní podpora za 6 a něco roku, následující reálné zhodnocení:
Státní podpora: 8×2000 ročně = 16.000
Vedení účtu: – 2400
Poplatek za CČ 200.000: až –2000 Kč
Inflační ztráta: dohromady cca. – 3000 Kč
Takže na konci mám 160.000 Kč vkladů (úroky mi průběžně žrala inflace) a nějakých 8 – 10.000 reálné zhodnocení. A to se fakt při vázání peněz na 6 let vyplatí … (?).
amozřejmě, pořád se bavíme v intencích stávajících podmínek SS a zamýšlených vládních návrhů, které nejsou mimo realitu. Výsledek zatím vychází na masivní vybírání vkladů. Do jaké míry se tak ale stane závisí především na samotných spořitelnách, uřčitý prostor mají (snížení poplatků, zvýšení úroků z vkladů …)
Ti nejpotřebnější mnohdy nemají na spoření volné finanční prostředky a stavební spoření se tak stalo spořícím účtem pro všechny, kdo na tom nejsou úplně nejhůř. Tekhle si spoří celá střední třída, která by se obešla i bez pomoci(a byla by hloupost, kdyby nespořili… ty prostředky tam stejně tečou z jejich kapes).
Místo stavebního spoření by měl stát spíše stavět levné sociální bydlení, které by nebylo zneužíváno těmi, kdo ho nepotřebují(ten komfort prostě nebude takový, aby to rozumně vydělávající rodině stačilo). Tím by spadly ceny ostatních bytů nižší kategorie a ve výsledku na tom vydělají skoro všichni(především nízkopříjmoví).
Pro ty potřebné střední třída odvádí soc. pojištění, ze kterého pak potřební berou sociální dávky.
Stavebko je pro ty, co chtějí bydlet (podle vás) – proč by nějaký parazit měl mít nárok na státní podporu. Nemá nárok ani na vlastní bydlení, když neplatí daně, takže stavební spoření je pro něj pasé!
Socialni davky jsou ale jasne urcene tem, co jsou na tom nejhur. Tohle u stavebniho sporeni neplati a tak spori vsichni, kdo na to maji(Prijde mi to jako zcela zbytecne prelevani penez).
Ze by byl nekdo kandidatem na socialni bydleni preci jeste neznamena, ze to musi byt parazit. Ja bych si ty byty predstavoval takove, ze by se samy +/- zaplatily, ale nebyl by to zadny luxus, aby jich nezneuzivali lide, kteri je nepotrebuji(rekneme male 1+K a spolecne sprchy na chodbe s najmem na urovni 50% trzniho 1+KK)