Plánovaná důchodová reforma a ruku v ruce s ní jdoucí změny vyplývající ze zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu zajištění na stáří připravily novinku, která rozšíří dosud známé a používané strategie, jak se v rámci III. pilíře finančně zabezpečit vlastními silami v průběhu aktivního, pracovního života na stáří.
Z penzijních produktů si doposud můžete vybrat mezi:
- penzijním připojištěním (PP),
- doplňkovým penzijním spořením (DPS)
- a životním pojištěním (ŽP), které sice v názvu nemá slovo „penze“, ale je hojně využíváno právě pro tento účel.
Ze všech tří uvedených způsobů vám plyne možnost daňových odečtů a také příspěvků zaměstnavatele, k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření navíc dostáváte státní příspěvek odpovídající výši pravidelné měsíční úložky.
Autoři konsolidačního balíčku hodnotí stávající podobu III. pilíře jako do značné míry nefunkční.
Vysoké náklady státu, které jsou spojené s podporou spoření, se nijak pozitivně neprojevují v nárůstu počtu osob, které používají naspořené prostředky jako pravidelný dodatečný zdroj příjmů ke státnímu důchodu,
uvádí důvodová zpráva k chystanému zákonu.
Od roku 2024, pokud návrh úspěšně projde legislativním kolečkem, se k těmto třem variantám připojí ještě čtvrtá, a to tzv. dlouhodobý investiční produkt (DIP). Tento produkt bude technicky podobný doplňkovému penzijnímu spoření a životnímu pojištění. Jde totiž o investování do akcií, dluhopisů či investičních fondů.
Další novinku bude mít i doplňkové penzijní spoření (DPS). Umožní totiž vznik alternativního účastnického fondu.
Stávající účastnické fondy nemohou z důvodu stanovených limitů investovat do fondů soukromého kapitálu (private equity) a do nemovitostí, start-upů nebo infrastruktury. U alternativního investičního fondu má být poplatková politika i investiční strategie nastavena volněji, což umožní penzijním společnostem investovat dynamičtěji a dosáhnout pro účastníky vyššího zhodnocení. Pochopitelně, bude to znamenat vyšší investiční riziko. Zákon však přestane omezovat okruh aktiv, do nichž může tento alternativní fond investovat, a nebude zřejmě ani nastavovat žádné investiční limity.
Co je to dlouhodobý investiční produkt (DIP)?
Jde o souhrnný název pro již existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Tak zní definice Ministerstva financí. Jde zkrátka o už dnes dostupné investiční produkty, které nabízejí:
- banky
- spořitelní a úvěrní družstva
- obchodníci s cennými papíry
- samosprávné investiční fondy
- zahraniční osoby s obdobnou činností,
přičemž všechny tyto uvedené subjekty musí mít licenci České národní banky, která je opravňuje poskytovat tyto investiční či spořicí produkty v ČR.
Nejedná se tedy o nějaký nově vznikající produkt, který by se měl od příštího roku zavádět. Pokud už jste zvyklí investovat, třeba prostřednictvím své banky nebo obchodníka s cennými papíry, pak už tento DIP vlastníte. Jediný rozdíl bude od příštího roku spočívat v tom, že si budete moct za dodržení určitých podmínek, o kterých si povíme níže, svoje investice daňově zvýhodnit.
Dlouhodobým investičním produktem se tedy významně rozšíří stávající nabídka možností, jak se na stáří připravit. V české kotlině to však bude kvůli vysoce konzervativnímu postoji většiny střadatelů ještě oříšek. Tato novinka v podobě DIPu bude zajímavým řešením pro ty, kdo se investování nebojí a chápou, že samotným spořením si na důchod příliš nevydělají.
Výhody DIP: roční daňová úleva a žádná daň ze zisku
Pokud tedy máte, nebo si sjednáte DIP, budete si moct každý rok odečíst ze základu daně až 48 000 Kč za zdaňovací období. Také vám do něj bude moct přispívat i váš zaměstnavatel, stejně jako je to u dnešního „penzijka“ nebo „životka“. Zaměstnavatel si také bude moct dát tyto příspěvky do nákladů coby daňově podporované produkty na stáří zaměstnance, a to až do výše 50 000 Kč ročně.
Znamená to, že daňovou podporu od státu získáte při měsíční úložce v maximální výši 4000 Kč. Peníze, které investujete nad tuto částku, už mít zvýhodněné nebudete. Zaměstnavatele se bude týkat daňová úleva na příspěvky v podobné výši, 4127 Kč.
Toto vše ovšem bude platit za podmínky, že si svůj DIP sjednáte
- na dobu trvající minimálně 120 měsíců (10 let) a
- ukončíte ho nejdříve v kalendářním roce, kdy dosáhnete věku 60 let.
Pokud tyto podmínky nedodržíte a peníze vyberete dříve, pak budete muset zvýhodnění zase zpětně dodanit, a to za všechny roky, kdy jste zvýhodnění čerpali.
Pravidlo 120+60 by zůstalo zachováno i v případě, kdy by byl majetek v rámci tohoto účtu transformován, například pokud by došlo k prodeji akcií a za ně by byly nakoupeny dluhopisy, případně by získané peníze byly uloženy na bankovním účtu,
uvádí se v návrhu zákona. Stejně tak bude možné měnit portfolio investičních fondů a případně nakládat s penězi získanými ze splacení dluhopisů.
Po uplynutí obou uvedených okamžiků, tedy splnění obou podmínek, už nikdy nebudete muset daňovou podporu vrátit.
U ostatních penzijních produktů, jakými jsou penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, zůstanou pravidla pro daňové úlevy stejné.
- U PP i DPS si můžete odečíst od základu daně částku, kterou jste do svého „penzijka“ poslali nad částku 1000 Kč.
Pro zaměstnavatele, který vám bude případně do DIPu přispívat, bude platit zákaz diskriminace zaměstnanců při výběru produktu spoření na stáří. Může vám sice nabídnout možnosti, kam byste mohli investovat, ale nesmí podmiňovat poskytnutí příspěvku uzavřením smlouvy u konkrétního poskytovatele DIP. A dále, zaměstnavatel nesmí přijmout pobídku, není ale vyloučeno, aby pobídku poskytl (například zvýhodnění vlastního produktu). Pokud zaměstnavatel tento zákaz poruší, vystavuje se riziku pokuty až ve výši 1 mil. Kč.
Jeden podstatný rozdíl (oproti klasickému penzijnímu spoření v podobě PP či DPP) tu však je.
Na rozdíl od PP nebo DPS nebudete sankcionováni za to, když si své nainvestované peníze po uplynutí 10 let a splnění věkové hranice 60 let vyberete z dlouhodobého investičního produktu najednou. V případě PP nebo DPS je žádoucí, abyste si peníze nechali vyplácet jako rentu po dobu 10 let, co už budete v důchodu. Pokud si je necháte vyplatit najednou, musíte odvést státu 15% daň ze zisku.
U DIPu to tak ale nebude. V případě, že investování zcela ukončíte a peníze vyberete najednou, žádnou daň platit nebudete.
Tohoto si všímá i Národní rozpočtová rada (NRR), podle níž dlouhodobý investiční produkt většinu hlavních problémů neřeší. Tím má na mysli právě sklon čerstvých důchodců k jednorázovým výběrům naspořených prostředků a nedostatečný podíl mladších účastníků, kteří by si měli spořit po podstatnou část aktivního života. Zavedení DIPu vnímá Rada za výjimečně rizikové.
V navrhované podobě se bez dalšího jedná o vytvoření nového státem podporovaného spořicího produktu, který využijí především nadprůměrně vydělávající domácnosti. A vzhledem k tomu, že naspořené prostředky bude možné jednorázově vybrat, bude mít jeho zavedení mizivý dopad na příjmovou situaci důchodcovských domácností. Navíc nemusí jít vždy o produkty, které budou regulatorním nastavením, dohledem a dalšími klíčovými parametry porovnatelné s jinými státem podporovanými produkty zajištění na stáří, zejména pak doplňkovým penzijním spořením,
píše se v prohlášení NRR.
Co když naši klienti půjdou jinam?
Chystaný DIP se nezamlouvá ani Asociaci penzijních společností (APS). Vzniká jim totiž konkurence, která může odklonit část klientů jinam.
Penzijní spoření tak musí ‚bojovat‘ o klienty s dalšími produkty a státní podpora ve formě daňových úlev směřuje (v případě DIP bude směřovat) i do těchto produktů. U penzijních produktů životního pojištění (ani u připravovaného DIP) není regulována nákladovost, neexistuje reporting nákladovosti těchto produktů se státní podporou a stát u těchto produktů nemá žádný přehled o jejich nákladovosti a efektivitě,
uvádí APS.
V následujícím grafu Asociace uvádí, že DIP bude poplatkově nákladnější než stávající DPS.
Porovnání nákladovosti DIP a DPS v rozsahu poplatku za obhospodařování dle DPS
Při srovnání DPS a připravovaného produktu DIP byla použita následující data:
- Nejrozšířenějším retailovým produktem je účet pravidelných investic do fondů kolektivního investování a tento byl zvolen jako základ pro srovnání.
- V rámci pravidelných investic v ČR se nabízí velká část zahraničních UCITS fondů, proto byla pro odhad nákladovosti IPU použita hodnota ongoing charges za rok 2021 pro Mixed UCITS ve výši 1,45 %.
- Ukazatel ongoing charges nezahrnuje vstupní poplatky, které se u pravidelných investic účtují obvykle ve výši 1–5 %, a proto byla nákladovost navýšena o 0,3 %, což odpovídá efektu 3 % vstupního poplatku na smlouvě s dobou trvání 20 let, a celková nákladovost srovnatelná s poplatkem na obhospodařování činí pro DIP 1,75 %.
- Vzhledem k tomu, že v rámci UCITS reportingu nejsou harmonizovány údaje o performance fee, byly porovnávány náklady s vyloučením performance fee, pro DPS je srovnatelná nákladovost 1 %.
Věčný rozpor státu: investice, nebo spoření?
V případě DIPu si však tvůrci navrhovaného zákona stále ještě neumí poradit se zapeklitostí, jakou je rozdíl mezi spořením a investováním. S investováním je vždy spojeno teoretické riziko ztráty investice, zatímco u spoření toto riziko nehrozí. To je také důvod, proč se většina Čechů stále ještě investování obává. Sama Česká národní banka přísně dohlíží na to, aby investiční společnosti neprezentovaly investice jako spoření, což může znít pro neznalého klienta mnohem bezpečněji.
Přitom však návrh zákona používá u účtu dlouhodobých investic označení „produkt spoření na stáří“.
Investici na účet dlouhodobých investic není možné dle výkladu ČNB označit jako ‚spoření‘, ale v souladu s návrhem zákona ji bude možné prezentovat jako ‚produkt spoření na stáří‘. Tím se vytváří schizofrenní situace, kdy správce účtu dlouhodobých investic (resp. jeho distributor) bude při distribuci produktů spadajících pod účet dlouhodobých investic nucený zdůrazňovat rizikovost takové investice a zároveň bude oprávněný označit danou investici coby produkt spoření na stáří,
všímá si nesrovnalosti server epravo.cz.
Z pohledu zákonných požadavků na správné označení jde sice o zmatek, ale čeští obchodníci poskytující DPS už mají 13letou praxi, jak lidem rozdíl mezi spořením a investováním vysvětit. Těm, kdo už dnes své investiční produkty mimo DPS mají a jen začnou využívat výhody daňových úlev, nic vysvětlovat není třeba.
Pak už bude záležet hlavně na vnitřní motivaci každého, kdo se bude chtít na stáří zabezpečit, aby si nechal princip investování vysvětlit. Úkol to bude dost těžký, vzhledem k počtu lidí, kteří ještě dnes stále lpí na svém starém penzijním připojištění (PP), kde jim sice nezhrozí žádná ztráta, ale ani zisk. A pokud nějaký drobný mají, spolkne jim ho inflace.
