Vlákno názorů k článku Za špatně vypočtenou RPSN dostanete zpět většinu úroků od Krtek - Už jsem na tenhle dotaz narazil i tady...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 17. 8. 2016 20:03

    Krtek (neregistrovaný)

    Už jsem na tenhle dotaz narazil i tady někde v diskuzi ale odpověď jsem se nedozvěděl. Jak se vlastně RPSN počítá ? Bylo mi vysvětleno, že to je součet zaplacených úroků + všech poplatků v půjčce za rok. OK to chápu. Úrok 5% ročně + poplatky za pár blbostí pár stovek, OK RPSN = celkem třeba 7,5%.
    Ale nedokážu pochopit u půjček, kde nejsou žádné další poplatky, jak tam může být uváděná jiná hodnota úroku z půjčky a jiná hodnota RPSN ???? Vždyť tam by se měl úrok rovnat RPSN

  • 17. 8. 2016 20:48

    Pavel (neregistrovaný)

    Nejsem si jistý, ale RPSN se podle mě počítá tak, že se sečte vše, co člověk za půjčku zaplatí (poplatky + všechny splátky) a pokud je půjčka na N let, tak se spočítá N-tá odmocnina z podílu celkově zaplacené čásky a půjčené částky zmenšená o jedničku.

    Tedy RPSN se počítá, jako byste půjčku splácel jednou splátkou každý rok. Samozřejmě, pokud splácíte měsíčně, tak ten úrok vyjde jinak.

  • 17. 8. 2016 22:55

    Jan Slanina

    Bohužel výpočet RPSN zdaleka není takto přímočarý.

    Je to výpočet časové ceny peněz, takže funguje tak, že počítáte každé cash-flow (čerpání nebo splátka úvěru včetně úroků, poplatků atd.) zvlášť podle jeho časové vzdálenosti od prvního čerpání, a hledáte koeficient navýšení, při kterém se suma časových hodnot všech čerpání bude rovnat sumě časových hodnot všech splátek.
    Např. u jednorázově čerpaného úvěru na 60 splátek tedy máte na jedné straně to čerpání (teoreticky se násobí součtem 1+koeficient, ale umocněným na 0, takže násobíte vždy jedničkou, kterou můžete zanedbat) a na druhé straně členů 60, z nichž každý se násobí součtem (1+hledaný koeficient) umocněným na něco jiného (1/12, 2/12....59/12, 60/12).

    Před časem jeden student prokázal, že tenhle výpočet v některých situacích nemá žádné řešení, a v jiných má více než jedno platné řešení.

    Navíc ještě existují různé alternativy jak počítat časovou vzdálenost.

    Takže i když přesně víte, co máte dosadit, může několik lidí, kteří dělají ten výpočet odděleně, dojít k odlišným výsledkům.

    A tady se navíc ještě vede spor o to, co se mělo kam dosadit.

    A právníci, kteří snad vědí, co kam dosadit, to obvykle neumějí spočítat. Sám si nejsem úplně jistý, že to vysvětluju správně. Spočítat to v Excelu pomocí Řešitele umím (nebo uměl jsem), ale s vysvětlením si nejsem vůbec jistý.

  • 18. 8. 2016 10:02

    jednoduche (neregistrovaný)

    Jak jednoduche by bylo mit u pujcky jediny udaj a to jsou uroky z cerpaneho objemu. Vsecko ostatni (nejake poplatky z toho ci onoho) jsou prece nakladem veritele, tak at si je zahrne do uroku (navyseni kupni ceny penez) a neotravuje. Tahle sracka s mocninami odmocnin je dost smutna.

  • 18. 8. 2016 10:46

    Jan Slanina

    Ano, je to smutné. A třeba na Slovensku dlouho měli v zásadě ten výpočet, který navrhuje předdiskutující.

    Jenomže Váš nápad moc reálný není.

    Zákon o spotřebitelském úvěru se nevztahuje jen na klasické půjčky a úvěry s úrokem. U leasingu úrok nemáte, pokud někdo prodává svůj vlastní výrobek na splátky, tak tam taky pořádně úrok není.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).