Už jsem na tenhle dotaz narazil i tady někde v diskuzi ale odpověď jsem se nedozvěděl. Jak se vlastně RPSN počítá ? Bylo mi vysvětleno, že to je součet zaplacených úroků + všech poplatků v půjčce za rok. OK to chápu. Úrok 5% ročně + poplatky za pár blbostí pár stovek, OK RPSN = celkem třeba 7,5%.
Ale nedokážu pochopit u půjček, kde nejsou žádné další poplatky, jak tam může být uváděná jiná hodnota úroku z půjčky a jiná hodnota RPSN ???? Vždyť tam by se měl úrok rovnat RPSN
Nejsem si jistý, ale RPSN se podle mě počítá tak, že se sečte vše, co člověk za půjčku zaplatí (poplatky + všechny splátky) a pokud je půjčka na N let, tak se spočítá N-tá odmocnina z podílu celkově zaplacené čásky a půjčené částky zmenšená o jedničku.
Tedy RPSN se počítá, jako byste půjčku splácel jednou splátkou každý rok. Samozřejmě, pokud splácíte měsíčně, tak ten úrok vyjde jinak.
Bohužel výpočet RPSN zdaleka není takto přímočarý.
Je to výpočet časové ceny peněz, takže funguje tak, že počítáte každé cash-flow (čerpání nebo splátka úvěru včetně úroků, poplatků atd.) zvlášť podle jeho časové vzdálenosti od prvního čerpání, a hledáte koeficient navýšení, při kterém se suma časových hodnot všech čerpání bude rovnat sumě časových hodnot všech splátek.
Např. u jednorázově čerpaného úvěru na 60 splátek tedy máte na jedné straně to čerpání (teoreticky se násobí součtem 1+koeficient, ale umocněným na 0, takže násobíte vždy jedničkou, kterou můžete zanedbat) a na druhé straně členů 60, z nichž každý se násobí součtem (1+hledaný koeficient) umocněným na něco jiného (1/12, 2/12....59/12, 60/12).
Před časem jeden student prokázal, že tenhle výpočet v některých situacích nemá žádné řešení, a v jiných má více než jedno platné řešení.
Navíc ještě existují různé alternativy jak počítat časovou vzdálenost.
Takže i když přesně víte, co máte dosadit, může několik lidí, kteří dělají ten výpočet odděleně, dojít k odlišným výsledkům.
A tady se navíc ještě vede spor o to, co se mělo kam dosadit.
A právníci, kteří snad vědí, co kam dosadit, to obvykle neumějí spočítat. Sám si nejsem úplně jistý, že to vysvětluju správně. Spočítat to v Excelu pomocí Řešitele umím (nebo uměl jsem), ale s vysvětlením si nejsem vůbec jistý.
Jak jednoduche by bylo mit u pujcky jediny udaj a to jsou uroky z cerpaneho objemu. Vsecko ostatni (nejake poplatky z toho ci onoho) jsou prece nakladem veritele, tak at si je zahrne do uroku (navyseni kupni ceny penez) a neotravuje. Tahle sracka s mocninami odmocnin je dost smutna.
Ano, je to smutné. A třeba na Slovensku dlouho měli v zásadě ten výpočet, který navrhuje předdiskutující.
Jenomže Váš nápad moc reálný není.
Zákon o spotřebitelském úvěru se nevztahuje jen na klasické půjčky a úvěry s úrokem. U leasingu úrok nemáte, pokud někdo prodává svůj vlastní výrobek na splátky, tak tam taky pořádně úrok není.