Názory k článku Za špatně vypočtenou RPSN dostanete zpět většinu úroků
-
Ramesse II. (neregistrovaný)
Klienti jsou ve snaze zvýšit finanční gramotnost nabádáni k tomu, aby si úvěry srovnávali právě pomocí RPSN, což je v zásadě jediné, co jde objektivně srovnávat a proto tento parametr také vznikl.
Pokud se ale někteří hráči nechovají fér a tento srovnávací parametr snižují, je to podvod klamající spotřebitele - stejně jako když je u zboží v samoobsluze napsána nižší cena než se pak použije u pokladny.
Rozhodnutí NS chápu a souhlasím s ním, naopak dost dobře nerozumím předchozím rozhodnutím nižších soudů, že klient byl sice podveden, ale to je jedno s tím, že si neměl službu pořizovat.
-
Dobrý den, ano ano, přesně tak to bylo. Podle něj bylo důležité, že tam RPSN je, ať už dobře nebo špatně, protože zákon neobsahuje přesnou doušku o tom, že RPSN musí být správně.
Pokud si mohu dovolit svůj názor, tak soud by tu měl být hlavně pro to, aby vykládal zákony selským rozumem a netahal se o slovíčka, která mohou v zákoně chybět. Je snad nad slunce jasné, že má být RPSN správně, jinak ta informační povinnost postrádá valný smysl...Zdá se mi, že rozumný výklad soudů nižších stupňů se v tomto případě rozhodně nepovedl. Tak alespoň, že ten Nejvyšší soud...
Gábina Hájková
-
Průšvih je, že když zákon vyložíte tak, že libovolná odchylka v RPSN znamená diskont, znamená diskont taky překlep v telefonním čísle zákazníka. Protože tyhle dva údaje dosavadní zákon staví na stejnou úroveň.
Celkem se nedivím, že si to soudci obecných soudů nechtěli vzít na svědomí.
Pro srovnání se podívejte, jak to řeší nyní schválený zákon 257/2016.
-
Jenomže v zákoně nic o ovlivnění rozhodnutí zákazníka není. V zákoně je napsáno toto:
§ 8
Jestliže smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
a) nemá písemnou formu,
b) neobsahuje informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, nebo
c) nebyla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat,
a spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele, pokládá se spotřebitelský úvěr od počátku za úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření této smlouvy uveřejněné Českou národní bankou a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná.Příloha č. 3
(1) Smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, musí vždy obsahovat
(...)
b) kontaktní údaje smluvních stran, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty,
(...)
f) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku splatnou spotřebitelem, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr,
(...)Čili podle zákona je telefon na stejné úrovni jako RPSN.
Bohužel Nejvyšší soud ten rozsudek stále nezveřejnil, takže čert ví, co v něm vlastně je. -
Vy byste půjčil peníze člověku, který nemá mobil, nemá pevnou linku domů a nemá ani třeba telefonní číslo do zaměstnání? Zákon neříká o jaký telefon se má jednat. Pokud spotřebitel telefon nemá, tak může být korektním vyplněním smlouvy i údaj, že spotřebitel telefon nemá. Ovšem to je ta absurdita: pokud se pak ukáže, že ho má, ale zatajil ho, znamenalo by to, že údaj ve smlouvě je uveden nesprávně.
Jsou tam dva možné výklady. Když se podíváte do komentáře k tomu zákonu, který jsem před pěti lety napsal, zjistíte, že jsem taky napsal, že špatný údaj=žádný údaj.
Ale naprosto chápu soudce nižších soudů, že si to nechtějí vzít na svědomí, protože to pak musí platit pro všechny údaje, ne jen pro některé.
Zvláště za situace, kdy se ukázalo, že ČOI několik let potvrzovala určitý výpočet RPSN jako správný - a pak najednou z ničeho nic otočila kabát a řekla, že ten výpočet je nesprávný. V takovém případě mi to, že věřitel má přijít o veškeré úroky, přijde jako zjevně nespravedlivé.
-
xf (neregistrovaný)
Nesouhlasím. Smyslem ustanovení je, co se týče telefonního čísla, aby byly obě strany smlouvy jednoznačně identifikovatelné, a kontaktovatelné. Což bez jakékoli pochybnosti jsou. Proč? Když zavolám na telefonní číslo, a zjistím že je to omyl/neexistuje, použiji ostatní kontaktní údaje.
Naopak u RPSN je smyslem, aby zákazník znal cenu půjčky. Jestliže je RPSN chybně, není naplněn smysl zákona, ani jeho text.Tyhle věci může srovnávat jedině... nechci říci právník, protože existují i právníci, kteří tímto zvrhlým a nepředvídatelným způsobem neuvažují, jako pan Slanina. Ono "kopat za klienta" se musí, ale vše má své meze. Jak jiní právníci vědí.
Ale i tací mají své klienty. Znám soudního znalce, který napíše a dá razítko komukoli, kdo zaplatí, na jakýkoli nesmysl. A má své klienty. Jen po něm proboha nechtějte skutečně odborný posudek. -
Krtek (neregistrovaný)
Už jsem na tenhle dotaz narazil i tady někde v diskuzi ale odpověď jsem se nedozvěděl. Jak se vlastně RPSN počítá ? Bylo mi vysvětleno, že to je součet zaplacených úroků + všech poplatků v půjčce za rok. OK to chápu. Úrok 5% ročně + poplatky za pár blbostí pár stovek, OK RPSN = celkem třeba 7,5%.
Ale nedokážu pochopit u půjček, kde nejsou žádné další poplatky, jak tam může být uváděná jiná hodnota úroku z půjčky a jiná hodnota RPSN ???? Vždyť tam by se měl úrok rovnat RPSN -
Pavel (neregistrovaný)
Nejsem si jistý, ale RPSN se podle mě počítá tak, že se sečte vše, co člověk za půjčku zaplatí (poplatky + všechny splátky) a pokud je půjčka na N let, tak se spočítá N-tá odmocnina z podílu celkově zaplacené čásky a půjčené částky zmenšená o jedničku.
Tedy RPSN se počítá, jako byste půjčku splácel jednou splátkou každý rok. Samozřejmě, pokud splácíte měsíčně, tak ten úrok vyjde jinak.
-
Bohužel výpočet RPSN zdaleka není takto přímočarý.
Je to výpočet časové ceny peněz, takže funguje tak, že počítáte každé cash-flow (čerpání nebo splátka úvěru včetně úroků, poplatků atd.) zvlášť podle jeho časové vzdálenosti od prvního čerpání, a hledáte koeficient navýšení, při kterém se suma časových hodnot všech čerpání bude rovnat sumě časových hodnot všech splátek.
Např. u jednorázově čerpaného úvěru na 60 splátek tedy máte na jedné straně to čerpání (teoreticky se násobí součtem 1+koeficient, ale umocněným na 0, takže násobíte vždy jedničkou, kterou můžete zanedbat) a na druhé straně členů 60, z nichž každý se násobí součtem (1+hledaný koeficient) umocněným na něco jiného (1/12, 2/12....59/12, 60/12).Před časem jeden student prokázal, že tenhle výpočet v některých situacích nemá žádné řešení, a v jiných má více než jedno platné řešení.
Navíc ještě existují různé alternativy jak počítat časovou vzdálenost.
Takže i když přesně víte, co máte dosadit, může několik lidí, kteří dělají ten výpočet odděleně, dojít k odlišným výsledkům.
A tady se navíc ještě vede spor o to, co se mělo kam dosadit.
A právníci, kteří snad vědí, co kam dosadit, to obvykle neumějí spočítat. Sám si nejsem úplně jistý, že to vysvětluju správně. Spočítat to v Excelu pomocí Řešitele umím (nebo uměl jsem), ale s vysvětlením si nejsem vůbec jistý.
-
jednoduche (neregistrovaný)
Jak jednoduche by bylo mit u pujcky jediny udaj a to jsou uroky z cerpaneho objemu. Vsecko ostatni (nejake poplatky z toho ci onoho) jsou prece nakladem veritele, tak at si je zahrne do uroku (navyseni kupni ceny penez) a neotravuje. Tahle sracka s mocninami odmocnin je dost smutna.
-
Ano, je to smutné. A třeba na Slovensku dlouho měli v zásadě ten výpočet, který navrhuje předdiskutující.
Jenomže Váš nápad moc reálný není.
Zákon o spotřebitelském úvěru se nevztahuje jen na klasické půjčky a úvěry s úrokem. U leasingu úrok nemáte, pokud někdo prodává svůj vlastní výrobek na splátky, tak tam taky pořádně úrok není.
ČLÁNKY DO MAILU