Pěkný článek, zajímalo by mě jak by jste ověřovali firmu. Když najdete na internetu na bitku na investici se zhodnocením 10-15%. Firma by investovala peníze do obnovitelných zdrojů. Byla zaregistrovaná v Anglii. Na všechny dotazy by odpovídal do 2 dnu a to i v češtině. '
Nebo druhý příklad. Na stránce dluhopisy.cz nabízí investice. Podle čeho by si měl investor vybírat aby nenarazil na firmu která si pujčí a pak zmizí. Nebo co já vím co se muže stát.
Nachytal jsem se na par podvodu na internetu a u vítal bych nějaké rady jak ověřit věrohodnost a stabilitu firmy.
Z mého pohledu firemní dluhopis s výnosem 10-15% p.a. je v kategorii HY a jedná se o příliš velké riziko defaultu. Při objemově nižších investicích bych raději zvolil nějaký dluhopisový HY fond, který je schopen zhodnocení sice 5-10%, ale je zde mnohem menší riziko, oproti investici do jednoho firemního dluhopisu.
Při vyšším objemu investice bych udělal osobní dohlídku firmy (třeba i v anglii) snažil bych se najít veškeré dostupné informace o firmě na veřejně dostupných portálech, v jiném případě bych investici v žádném případě nerealizoval.... příliš složité a zbytečné
BLBOST. Teď jsem si to ověřoval a pokud nedáte kód, který vám přijde na mobil a nepotvrdíte ho, tak PLATBA JE ZAMÍTNUTA!!!! Teď jsem si to sám vyzkoušel.
Autor článku by si to měl v praxi ověřit a nepsat hovadiny. Asi ten článek nenapsal, asi ho odněkud zkopíroval - ale tím, že se publikují takové nesmysly, budí to neoprávněnou nedůvěru a chaos.
Opakuji: 3D SECURE FUNGUJE, A CHRÁNÍ NÁS.
Autore, prosím zareaguj!!!
Jsou platby "non 3D secure" a ty lze internetovém bankovnictví blokovat jednoduše tím, že se tam zadá limit 0 Kč - jen pro tyto typy plateb. Pokud se stane to, že platím na internetu u obchodníka s "non 3D secure" platbou (například eBay to má), tak postup je triviálně jednoduchý: mám-li platit například 2500 Kč, pak si před platbou zadám limit z 0 Kč na 3000 Kč (limit lze zadat jen na tisícovky), zaplatím okamžitě a hned po platbě zadám v internetovém bankovnictví zase zpátky limit 0 Kč pro "non 3D secure" platby. Je to tak jednoduché, že to musí zvládnout i cvičená opice.
Na článku mi vadí, že ačkoliv je napsán vcelku jakoby detailně, tak o efektivní praxi se tam vůbec nemluví a JE TO ČLÁNEK ZAVÁDĚJÍCÍ A HLOUPÝ, a vyvolává neoprávněnou paniku. Je napsán diletantem.
Výborný článek. K tomu refinancování. Stále narážím na inzeráty soukromých osob, které nabízí přímé půjčky a stále se objevují i zprávy lidí, kteří byli takto okradeni - obvykle byl po započetí diskuzí vylákán poplatek předem, případně byli lidé vmanipulováni do vyloženě nevýhodných podmínek.
Obecně by mne zajímalo srovnání P2P tržišť po změně zákonů - některé, jako Benefi - www.benefi.cz skončily, jiné, jako Banking Online - www.banking-online.cz jsou čistě zprostředkovatelé a další, kteří mají za sebou velkou firmu jako Zonky - www.zonky.cz zprostředkovávají i přímo půjčují. Refinancování nabízí všechna P2P tržiště a vypadá to jako asi nejvýhodnější možnost - je to tak, nebo jsou tam nějaké zádrhele?
Abys mohl půjčovat občanům na rodné číslo, musíš splňovat podmínky zákona o spotřebitelském úvěru. Třeba být právnická osoba, mít na účtech rezervu aspoň 20 000 000 Kč.
Jedině Zonky dostanou licenci (protože o ni požádali a splňují zákonné podmínky) na poskytování spotřebáků, věřitelem jsou oni. Ostatní p2p platformy (dělají ze sebe jen zprostředkovatele kontaktů) fakticky podporují nelegální půjčování peněz mezi občany (podnikatelské úvěry jsou ok), přes ně uzavřené smlouvy pak budou prohlášeny za neplatné od počátku. Opakované nabízení půjček občanům je podnikání a vyžaduje, aby nabízeč (říkají si investoři) splňoval podmínky zákona o spotřebáku, pravidelné inzerování půjček podnikatelům je taky podnikatelská činnost.
Od 1. 12. 2016 může občanům půjčovat peníze jen právnická osoba s trvalou finanční rezervou nejméně 20 mil. (plus další podmínky). To splňuje Zonky, ne tzv. investoři, kteří přes ně půjčují. Takže poskytovatelem úvěru je od té doby Zonky. Stejně to bylo u Benefi.
Zonky je dceřinná firma Home Creditu, který má sílu držet tento aktuálně ztrátový projekt. Nyní ho má jen k testování možností p2p, během pár let se prý stane ziskovým. 99 % (prostě obrovské číslo) žadatelů na p2p tvoří zoufalci bez práce, předlužení, s nízkými příjmy, se zapráskaným Solusem, bez doložitelných příjmů, s exekucemi, v insolvenci. Jenže náklady (reklama) na jejich registraci jsou stejně vysoké jako na smysluplné klienty. Na to dojeli v Benefi, Loanisu.
Ostatní p2p platformy zřejmě doufají, že se mezi občany objeví podnikatel a investor poskytne podnikatelský úvěr (pak provozovatel získá svůj poplatek), nebo jsou to projekty vyloženě jen na podnikatelské financování. Ještě existuje varianta, že některý investor svolí k profinancování, ale přiměje žadatele-občana, aby se kvůli tomu stal žadatelem-podnikatelem (fakticky naoko, živnost vznikne pouze formálně). To je však snadno napadnutelné. Nemluvě o tom, že by investor stejně vždy požadoval zajištění nemovitostí.
To by znamenalo, že český zákon v praxi celou myšlenku P2P půjček a investic zařízl a chrání velké firmy. A zatímco v jiných zemích P2P tržiště fungovat budou, tak v ČR ne. To mi připadá jako docela škoda, protože šlo na tom mít jako investor celkem slušné zhodnocení a i pro zájemce o půjčku to může být zajímavá možnost.
Nevíte, jak je to při investování třeba na www.bondora.com? Tam je také věřitel přímo Bondora nebo soukromý investor?
Trochu mi to připomíná to, čemu říkám, české sebemrskačství. Ale obdobná regulace poskytovatelů půjček platí ve většině zemí už dlouho (u nás jsme měli přes 40 tisíc "nebank"). Lidé půjčují lidem a Zonky to jen zprostředkovávají, je něco jako, když někdo zprostředkovává "spolujízdu". A jak se Evropský soudní postavil k UBER víme.
"Lidé půjčují lidem. Levněji a s klidem."
"Půjčíte si od lidí, jako jste vy."
"Jednoduše řečeno úrok (ten platíte investorům v průběhu splácení půjčky) a jednorázový poplatek. Poplatek je 2 % z půjčené částky a zaplatíte ho Zonkymu za to, že vám spočítal nabídku, našel pro vaši půjčku investory, řeší papírování a rozděluje vaši splátku mezi investory. "
Toť heslo Zonky. O tom, že by byli věřitelem oni, ani slovo. Jó, leda nějaká právnická finta, která zabezpečí formální splnění požadavku, ale veškeré riziko nese věřitel. Ten skutečný věřitel. Tedy možná třístranná smlouva... která nění k nalezení. Což je také informace.
K té reklamě dodám snad jen to, že tzv. soukromí investoři jsou mezi zadluženými občany ohromně populární. Že vlastně neexistují, to je druhá věc. Soukromník prý půjčuje prachy bez prověřování čehokoliv, tak tomu přece nemůže dlužník odolat. Má to být takový kouzelný dědeček, tuto legendu navíc přiživovali (stále přiživují) podvodníci.
S novelou zákona o spotřebitelském úvěru může občanské úvěry poskytovat už jen právnická osoba, která navíc splňuje i další podmínky. Takže věřitelem být nemůže takový ten občan, co přes Zonky půjčuje svých 100 000 až 300 000 Kč. K 28. 12. 2017 má o registraci poskytovatele spotřebáků požádáno 99 právnických osob, 5 dalších po už registraci získalo.
Jádro je v tom, kdo skutečně nese riziko. Což je samo o sobě vypovídající, že to z jejich stránek nezjištíš.
Také naprosto nedává smysl, aby Zonky neslo riziko, a administrativní náklady. Riziko o vysoce rizikových půjček. To vše za 2% provize.
Já bych to spíše šacoval na soustavu třístranných smluv, kde sice poskytovatel bude dle smlouvy Zonky, ale veškerá rizika půjdou za přímo spárovaným věřitelem. Tedy ne model banka, kde nerozlišíš, peníze kterého vkladatele byly použity na konkrétní úvěr.
Ale je vizitkou Zonky, že tohle není transparentně a veřejně dostupné.
V dokumentaci od Zonky se uvádí jakási participace investora-občana na spotřebáku. Dál jsem to nečetl, nepromýšlel.
Šel jsem totiž radši na stránky Bankeratu. Tam se zákon o spotřebáku snaží obejít Smlouvou o zápůjčce. Jenže podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Na Bankeratu přitom vesele probíhají aukce, nabídky, poptávky. Vše nelegálně. Přičemž ČNB, která má firmy jako je Bankerat pod dohledem, nekoná nic. A tohle se týká všech p2p platforem.
Zonky poskytují úvěry podle stejných pravidel jako jejich majitel Home Credit. Takže opravdu rizikové případy mezi zájemci o jejich úvěry nenajdeš. Zonky jsou například také členem Solusu, požadují doložitelný a pravidelný příjem atd. Selhání při splácení je tedy mezi klienty Zonky stejné jako u bank a nebankovek a leasingovek co půjčují za bankovních podmínek.
Spoléhala jsem na Aukru na to, že slibovali, že je to bezpečný nákup, za který ručí. Přišlo mi povlečení s otřesným vzorem a barvami, úplně jiné, než na obrázku. Nezmohla jsem nic, prodejci udělali tytyty, prodejce (výrobce) se mi vysmál, že vzor záleží na tom, jaký kus látky se zrovna střihne, prý z jednoho kusu. Takže je to povlečení, které inzerovali, i když vypadá úplně jinak! Aukro si umylo ručičky, když prodejce sám neudělá nápravu, nezmůžou nic, což ve svých podmínkách neuvádějí. Od této zkušenosti tam už nenakupuji.