Vlákno názorů k článku Bez úvěru ani ránu. Z vlastních úspor si bydlení může dovolit jen desetina lidí od Kousavka - Nechápu, proč pořád čteme nářky nad bydlením, jak...

Nechápu, proč pořád čteme nářky nad bydlením, jak je nedostupné a kdesi cosi. za socialismu se čekalo na byt v pořadníku taky 20-25 let. Pokud jste vstoupili do družstva, bylo to o něco dražší a taky se muselo odpracovat xx hodin. Největší zoufalci stavěli svépomocí. Což znamenalo nejprve našetřit, poté koupit pozemek, posléze nakoupit materiál a stavět. Materiál nebyl k sehnání, kdo mohl poskytnout protislužbu, byl král, poskytl protislužbu a měl materiál pod rukou. Řemeslníci nebyli. Bylo pár melouchářů a byli vyvažováni zlatem. Pokud už přišel, pak nejenže jste ho museli zaplatit, ale běžně se jim vedle peněz poskytovala také strava, popř. pivo.
Dneska může každý bydlet hned, v domě nebo bytě dle vlastního uvážení. A že si musí vzít hypotéku? No Bože, za socialismu 20 let šetřil, ale NEBYDLEL, bydlet mohl, až si na to našetřil. Tak co se komu krucinál zase nezdá? Že je to drahé? Tak si to postavte sami svépomocí! Synovec takto stavěl. Skoro mega našetřeno, 1,5 mega hypo, když vyčerpali peníze, co měli našetřené. Hodnota nemovitosti přes 4,5 mega. Hodně práce si udělal sám, něco kamarádi, hodně tchán, stavař a šikovný zedník. Něco musel zaplatit, co neuměl nebo co neuměli kamarádi a známí jak jeho, tak tchána. neustálé brčení vím byty nepostaví, na to je třeba si vyhrnout rukávy a plivnout do dlaní.

Za socíku jsem dostal v roce 1987 družstevní byt 1+1 42m2 za 539 kčs+200 kčs vstup do družstva = 739 kčs (tzv. stabilizační byt). Jedinou podmínkou bylo pracovat v podniku 10 let . Pokud bych odešel dříve, doplatil bych poměrnou částku z ceny bytu (cca 15500 kčs). Např. po 5. letech 7750 kčs. Anuita 100 kčs/měsíc. Čekací doba cca 3 roky. Tehdy se totiž stavěly na rozdíl od dnešní doby alespoň ty "králikárny". Toto poskytovala fabrika lidem, které si chtěla udržet. O těchto podmínkách dnes ve sdělovacích prostředcích nic neuslyšíte. V KSČ , LM, STB , PSVB jsem nikdy nebyl, žádnou vedoucí funkci nevykonával. Jak píše paní Pýchová, tehdy si lidé při stavbě domu svépomocí dokázali poradit sami.
Dnes, kdy nám školy dodávají samé humanisty, nemá kdo stavět, protože starší generace řemeslníků a techniků odchází pomalu do důchodu.

Nárust obyvatel včetně přistěhovalců od revoluce je mírný. Ten prakticky pokryla nová výstavba RD a rekonstrukce. Problém je v tom, že mladí lidé se stěhují do měst a lidem, kterým zůstávají finanční prostředky navíc, skupují nemovitosti jako investici. Tím dochází k nárustu cen, občan s průměrným platem si toto nemůže dovolit. Do té vezmou nájemníka. To se jim vyplatí, protože stát v mnoha případech nájem doplatí. Příklad v našem domě: náklady 5000 kč včetně fondu oprav, majitel účtuje 12000 kč , sociálka doplatí.

Komousska realita byla takova, ze mlade rodiny zily i s malymi detmi nekolik let s prarodici, nez na ne vysel byt nekde v poradniku. To byl celkem standard, znam to ze sve rodiny i od znamych a dokonce to bylo k videni i v dobovych filmech.
Dneska da clovek sice desitky procent z prijmu(v pripade nizkeho prijmu) za bydleni, ale at uz v najmu, nebo v byte na hypoteku, tak bydli.
Prumerny plat je u nas 25 cisteho. Do deseti tisic se da poridit 2+kk pronajem i v Praze.

Problém je v tom, že 2/3 lidí na ten průměrný plat nedosáhnou. V Praze jsou mzdy samozřejmě vyšší. V minulosti samozřejmě byla čekací doba na byt rozdílná. U nás na severu do 3 let, Praha přes 10 let. Jediné řešení vidím ve snížení doplatku na bydlení od státu. Nevím proč ve stejně velkém bytě v domě platím 5000 kč a jinému stát 12000 kč. Potom to nebude tak výnosná investice a ceny bytů klesnou. Ve velkých městech to bude vždy samozřejmě jiné.

10k za 2+1 v Praze? To bude nejaky byt totalne vybydleny pred kopletni rekonstruci ne? ALe pokud clovek chce bydlet ve fakt otresnych podminkach at bydli...

Já to ještě doplním: fakt je, že komunisti se capili, kolik nových domů postavili. zapomněli ale na dvě věci, a sice na to, kolik domů a bytů bylo "postaveno" jen na papíře (protože v rámci plnění pětiletky byli schopni zkolaudovat i panelák, který ještě ani neměl vykolíkované základy, natož aby se tam do země vůbec koplo) a za druhé zapomněli na to, kolik bytů bylo neobydlených, protože byly totálně vybydlené, což byl osud hlavně činžáků ve středu měst, kde bydleli cikáni. Tyto byty byly do normální podoby rekonstruovány až po r. 1989.

Dále je třeba zdůraznit, že v ČR máme bytů dost. My máme domů, až oči přecházejí. Jenže ty domy jsou na vesnicích, které jsme po r. 1989 dokonale zplundrovali. na venkově nejezdí MHD, musíte mít auto, už tu nejsou školy, doktoři, prodejny, za prací musíte do města … tak se tam nakonec začali stěhovat všichni mladí. Co taky na vesnici budou dělat? Což je ovšem další tlak na ceny bytů ve městech. Ať kritizujeme komunisty jak chceme, jedno se jim musí nechat: snažili se, aby na venkově byla práce. Současný režim soustředil pracovní příležitosti do město do tzv. průmyslových zón. Hmmm, a jaký má smysl, aby lidi jezdili za prací taky 15-25 km? Skutečně by nebylo lepší se vykašlat na výstavbu průmyslových zón a podpořit návrat menších firem na venkov? Je skutečně děěěsně ekologické, když do města nejede jeden autobus s 30 dělníky a místo něj tam jede 30 aut? Která navíc nemají kde parkovat?

A je třeba si taky uvědomit, kolik bytů zmizelo po r. 1989 při jejich přeměně na kdejaké kanceláře a nebytové prostory, masážní studia a podobné věci. U nás ve městě je hlavně pěší zóna prakticky vylidněná, v činžácích jsou hlavně kanceláře. To ovšem znamenalo ztrátu tisíců bytů, které víc než 20 let NIKOMU NECHYBĚLY!!