WPB Capital končí. Do kauzy pravděpodobně vstoupí Fond pojištění vkladů

Český trh družstevních záložen se stále ještě nestabilizoval. Svědčí o tom konec další velké a významné kampeličky. Česká národní banka totiž odňala povolení působit jako družstevní záložna WPB Capital. Po pádech záložen Unibon a Metropolitního spořitelního družstva jde o další ránu pro celý sektor. Čtěte více: Budoucnost družstevních záložen: připravte se na rušné období Je otázkou, kolik takových to ještě ustojí, obzvlášť když je odebrání licencí Metropolitnímu spořitelnímu družstvu a nyní také WPB Capital dáváno do přímé souvislosti s trestnou činností, které se představitelé obou záložen měli údajně systematicky dopouštět. Kriminalisté v minulých dnech obvinili celkem 17 osob ze statutárních orgánů této společnosti, a to pro porušení předpisů a pravidel hospodářské soutěže, uvedl v souvislosti s kauzou WPB Capital pro Českou televizi mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.  Jedná se pouze o další z řady vykonstruovaných kauz, které mají za cíl poškodit WPB a pošpinit jeho jméno, říká obchodní ředitel kampeličky Michal Čejka. Dodává, že obvínění se týkají situace z let 2010 až 2012 a nyní byla účelově využita v souvislosti s odnětím licence ČNB.

Kauza WPB Capital se zdá být podobně složitá a zamotaná jako ta Metropolitního spořitelního družstva. Ze zprávy České národní banky lze navíc usuzovat, že se oba případy zčásti podobají. Důvodem odebrání licence bylo umělé navyšování kapitálu WPB Capital z peněžních prostředků družstevní záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývání nedovolených typů cenných papírů a obcházení limitu angažovanosti. To vše se podle zjištění ČNB dělo přes síť účelově založených obchodních společností, kterou WPB Capital využívala, uvádí mluvčí České národní banky Marek Petruš.

Obchodní ředitel WPB Capital Michal Čejka poukazuje především na nestandardní průběh správního řízení, které bylo se záložnou vedeno celých 13 měsíců. Mezi nepopiratelnými protizákonnými postupy lze jistě zmínit skutečnost, žepředběžné opatření, které zakazovalo WPB jakoukoli činnost a plně ho paralyzovalo, trvalo téměř 11 měsíců, ačkoli zákon povoluje maximální lhůtu 120 dní. V průběhu těchto měsíců mohla záložna WPB Capital fungovat jen ve velmi omezeném režimu, zejména proto, že nemohla přijímat nové vklady. Přesto v tomto období dokázala dostát všem svým závazkům a z volné likvidity vyplácet vklady těm členům, kteří o to požádali. 

Kdo tak učinil, pravděpodobně neprohloupil. Je otázkou, zda ČNB svůj postup proti záložně neurychlovala mimo jiné také proto, aby členové měli dostatek času vybrat své prostředky a Fond pojištění vkladů, který pravděpodobně nějakým způsobem s výplatou prostředků po vyhlášení insolvence vypomůže, nebyl takovým způsobem zatížen.

Tím, že rozhodnutí České národní banky nabylo právní moci, došlo k zesplatnění všech závazků vůči členům družstva. WPB Capital by tak mělo vyplatit najednou všechny vklady. K tomu ale nemá dostatek volných prostředků, a tak na sebe podalo návrh na insolvenci. Do hry v nejbližší době vstoupí také likvidátor, kterého jmenuje soud na návrh České národní banky. Úkolem likvidátora bude zjistit majetkový stav záložny, tj. sestavit zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění.Skutečnost, že družstevní záložna vstoupí do likvidace, ještě neznamená, že nebude schopna dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek (tj. vyplatit vklady svých členů z vlastních prostředků bez nutnosti zapojit do výplat Fond pojištění vkladů), uvádí Fond pojištění vkladů.

Nicméně vzhledem k tomu, že WPB Capital sama deklaruje, že na výplatu všech vkladů nemá dostatek volných prostředků, bude zapojení Fondu pojištění vkladů s největší pravděpodobností nutné. Fond by měl výplatu vkladů zahájit na základě zjištění likvidátora o stavu majetku a v případě, že tento majetek nebude k vyrovnání závazků stačit. Majetek WPB Capital bude vyšší, než jaké jsou jeho likvidní rezervy – jeho případný prodej ale bude nějakou dobu trvat. Na velkou část těchto prostředků by po případné výplatě členů měl nárok Fond pojištění vkladů, který by tak zmenšil svou výslednou expozici.

Případ WPB Capital se zdá být ještě zašmodrchanější než případ Metropolitního spořitelního družstva. Z určitého úhlu pohledu se totiž může jevit, že na jeho začátku stojí spory mezi zakládajícími členy družstva o moc. Celé správní řízení, ačkoli se týká skutečností, které byly ČNB známy již před několika lety, začalo na základě různýchzáměrně zkreslených a nepravdivých anonymních podánía prohlášení několika osob jednajících na pokyn bývalého zakládajícího člena družstvaIng. Pavla Petroviče, který se z důvodu osobního obchodního sporu rozhodlzničit WPB Capital a ovládnout jeho majetek, uvádí tisková zpráva WPB Capital. A jde ještě dál, když upozorňuje na kontakty Pavla Petroviče s členem rady ČNB Vladimírem Tomšíkem. Viceguvernér ČNB prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšík, Ph.D. udržuje blízké osobní vztahy s Ing. Pavlem Petrovičem, s kterým se pravidelně setkával, přičemž jeho a další členy klubu podnikatelů „klub FIDO“na konci roku 2013osobně informoval o situaci ve WPB Capital a v sektoru spořitelních družstev. V rámci následného rozhovoru pan profesor Tomšík sdělil panu Petrovičovi, že WPB Capital bude odebrána licence a skončí v likvidaci. Tuto skutečnost potvrdilo WPB Capital několik členů Klubu FIDO. WPB Capital má proto důvodné podezření opodjatosti prof. PhDr. Ing. Vladimír Tomšíka, Ph.D. Záložna už v květnu zažalovala Českou republiku u Obvodního soudu pro Prahu 1 o náhradu škody ve výši 1,6 miliardy Kč.