Hlavní navigace

Názory k článku Vytvářet si finanční rezervy je nutnost. Ale kam s úsporami?

Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.

  • 13. 2. 2008 2:01

    Tomas (neregistrovaný)
    Nadpis mě pobídnul k další četbě v naději, že se konečně mezi tolika "nejistotu popisujícími" články konečně vynořil nějaký, který by obyčejnému, který se právě začíná porozhlížet po způsobu, jak se tvoří rezervy a co je k tomu potřeba, napověděl nové informace. Bohužel se tak nestalo.

    Vskuku pěkné zhodnocení situace. Jenže ta třetina lidí, kteří by ho měli číst mu nebudou chtít rozumětm nehledě na to, že evidentně nesledují investiční zprávy vůbec. O stavu spořících účtů, fondů a akcií pro letošní rok bylo už napsáno tolik, že není třeba přidávat nic dalšího. O inflaci se také ví, ale co s ní? Článek v tomto ohledu nepřináší nové informace, nebo nápady co s penězi (kromě stavebního spoření, ale to dle jiných článků už polovina čechů ví a hlavně se tam dají efektivně odlít jen malé prostředky). Ani informace, zda cena zlata je skutečně tak vysoká, nebo je tvořena jen špatnou situací dolaru.

    Z osobního citu bych investoval peníze nějakým způsobem do zemědělských plodin, do nějakého zemědělského investičního certifikátu, jenže jako drobný investor nevím jak, protože články jsou psány buď jako obecné shrnutí základních investičních příležitostí, nebo jako ekonomické analýzy trhů. Ale najít, co to vlastně je ETF a jak s nimi prakticky obchodovat, nebo jak se dá a jestli má smysl nakupovat investiční zlato v malém měřítku, to hledám kudy čtu :)
  • 13. 2. 2008 11:42

    anonymní
    Jste-li z Prahy, příjďte na náš finanční seminář pro začátečníky. Začínáme nejprve finanční hrou R.Kiyosakiho Cashflow 101, kde si postupně osvojíte potřebné návyky k investování a změně životního stylu v oblasti financí. Pak můžete přijít na další semináře, které sice nejsou vysoce specializované, ale navedou Vás možná potřebným směrem.
    Více na : jar.mlc(zavináč)seznam.cz
  • 14. 2. 2008 8:28

    Anunnaki (neregistrovaný)
    Pokud chtece setrit na horsi casy nebo na duchod a podobne, skratka odkladat penize ktere ted nepotrebujete a nepoterbujete je ihned, jednoznacne nejjistejsi investice je zlato. Cena zlata je sice v dolarech ted vysoka ale celkovo hodnota zlata je jen o malo vetsi nez byla kdysy. Pokud pouzijeme zakladni matematiku a zdravy rozum, v dusledku nekrytych penez vetsiny kapitalistickych zemi, tyto krajiny a jejich ekonomika je predurcena k vytvareni trznich bublin, krachu a trvale prenamentni inflaci, coz bude delat v pripade soukromych duchodu hruzu do budoucna az se tyto lide dopracuji k soukromym duchodum. Z toho je jasne, ze v pripade douhodobeho setreni neni vhodna zadna investice, vyjadrena hodnotou libovolnych nekrytych penez. Tedy doporucuji bud nakup takovych men, ktere jsou 100% kryty zlatem (pokud takove najdete) nebo pak co je daleko daleko lepsi zakoupit investicni zlato, ktere se u nas prodava BEZ DPH tedy na tom nic neprodelate a neplatite dan ! Takove zlato mate pak uschovane na bezpecnem miste az se neco stane s celym systemem, tehdy jeste ziska vice na cene. Rozhodne si za nej v budoucnu koupite vice, nez za stejnou castku, za kterou ho zakoupite ted. Takze inflace se neni potreba bat, viz historie ceny zlata v poslednich 200 letech.
  • 14. 2. 2008 10:34

    Patrik Chrz (neregistrovaný)
    Jak už jsem psal. Zlato je dobré pro ochranu peněz, nikoliv pro investici. Zatímco peníze se můžou investicemi zhodnocovat (i nad úroveň inflace), zlato pod postelí nám "přibývat" nebude, ale přitom do oběhu se neustále dostává další a další (za posledních 50 let se nově dostalo do oběhu více zlata, než za celou předešlou lidskou historii). Jeho stabilní (mírně stoupající) hodnota je dána zvyšujícím se počtem obyvatel a zvyšující se životní úrovní v chudších zemích, kde i z hlediska tradice patří zlato k hodně poptávaným statkům.
    Fajn je, že je osvobozeno od DPH (super, pokud si chcete nechat udělat šperky - koupit investiční zlato a to si nechat roztavit), ale to neznamená, že nákup a prodej je bez ztráty. Marže obchodníků se pohybují kolem 5-10 %, tedy při nákupu a následném prodeji je ztráta 10 - 20 %.
    Z historie jsou známy i případy, kdy i zlato podlehlo inflaci, nejznámější je Španělsko po objevení "Nového světa" - a vysokém přílivu zlata do země. Podobný případ může nastat v případě objevení nových nalezišť a nebo (pravděpodobněji) při objevení nových (efektivnějších, levnějších) způsobech těžby (výroby).
    Pokud má někdo volné prostředky v řádech milionů, je celkem logické, že v rámci diverzifikace investuje i do zlata, ale u lidí s průměrným příjmem to nevidím jako extra výhodnou investici (aspoň ne ve významném měřítku). I když rozhodně lepší než třeba diamanty.
  • 14. 2. 2008 17:15

    Anunnaki (neregistrovaný)
    Ano, souhlasim, ovsem jako investice dlouhodoba sice nizkeho vynosu nicmene rozhodne nejjistejsi je to urcite. Mate pravdu ze po objeveni ameriky cena zlata poklesla nicmene tam se jednalo o obrovske naleziste zlata prakticky na povrchu (v rekach) nebo jiz vydolovaneho zlata od domorodcu. Dnes jiz zadne takove dostupne zlato neni. Dnes se zlato tezi technologicky a je to s nim presne jako s ropou. Pokud jeho cena poklesne, jeho tezba v jistych mistech nebude vynaset a tezba se zastavy, takze nehrozi dalsi prilev zlata. Funguje to i obracene, je spousta dolu (i v CR a SR) ve kterych je zlata hodne, ovsem tezba v nich je za soucasnych cen nerentabilni, jakmile by ale cena o neco stoupla, jiz rentabilni bude a na trh se dostane dalsi zlato co poptavku snizi a cenu opet stabilizuje. Se "stoupajici" zivotni urovni v rozvojovych zemich samozrejme budou chtit vice penez za tezbu tedy je predpoklad ze cena zlata tedy bude do budoucna rust ale jen pomalu, rozhodne se nepredpoklada zadny pokles z vyse uvedenych duvodu. Co se tyce nakupu a prodeje zlata, je poterba nakupovat slitky a ne mince kde ta marze je mensi a hlavne je potreba hledat na netu. Napriklad u http://www.avarrio.cz/prodej.php je pri 100g slitku (51,7tisKC) marze/navyseni oproti vykupu jen 2,43%. 10-20% ztrata neni mozna, je to jen v pripade ze kupujete investicni mince a to jeste velmi malych hodnot (nebo velice male slitky investicniho zlata) kde to samozrejme plati ale jedna se spise o darecky nez realne sporeni nebo investici.
  • 13. 2. 2008 6:49

    bez přezdívky
    Podle mě záleží na tom co si chcete za úspory koupit. Pokud si za ně chcete časem koupit auto, inflace vás nemusí moc znepokojovat. Auta nezdražují, spíš naopak. Pokud chcete úspory projíst, pak máte docela smůlu, každý rok si koupíte méně a méně potravit za stejné peníze. Mám ve své úvaze nějakou trhlinu nebo mám pravdu?
  • 13. 2. 2008 11:10

    Tomas (neregistrovaný)
    rekl bych, ze chybka (spis prehlednuti) bude v tom, ze i kdyz auta nezdrazuji, tak to neni duvod nechat penize bez uroku jen proto, ze me inflace pro muj nakup nemusi zajimat. Sice to muze vypadat, ze vlastne neprodelam, ale porad jsem prisel o mozny (a treba i jisty zisk) lepsi investici nez doma skladovat hotovost. Takze problem zustava porad stejny. Mam penize (at uz investicni nebo proste setreni) a co s nimi, abych nejak zuzitkoval fakt, ze je ted mam a nepotrebuji je.

    Navic ja treba nemam "uspory" ale "rezervy". Proste mam volne penize, na nic nesetrim, prakticky je nepotrebuji. Jsou to jen rezerva pro pripad, ze prijdu o praci, ze se nekomu z rodiny neco stane, apod. Nelibi se mi predstava, ze ty penize proste ztraci na hodnote, kdyz by nemusely.
  • 13. 2. 2008 7:01

    Patrik Chrz
    Zatímco v polovině devadesátých let Češi patřili k nejspořivějším národům v Evropě, dnes jsou v tomto ohledu jen podprůměrní. Míra úspor sice klesá prakticky ve všech vyspělých zemích, ale většinou ne tak rychle, jako u nás.
    Na tom ale není nic divného. Vysoká míra úspor vycházela z naprosto odlišné ekonomické a hlavně politické situace u nás. Naprostá většina spotřebního zboží, které patřilo na Západě k běžnému vybavení domácnosti byla u nás fyzicky nedostupná, laicky řečeno "nebylo za co peníze utratit" a to vytvářelo přebytek peněz, které se hromadily ve formě úspor.
    Dnes je situace opačná. Obchody přetékají zbožím jehož součet je v úhrnu vyšší, než koupěschopná poptávka (stejně jako v jakémkoliv jiném rozvinutém státě) a tak se obchodníci ve spolupráci s bankami snaží prodat zboží i za cenu toho, že zákazníky přemluví, aby koupili na splátky (často i bez úroků, jen aby prodali zboží např. "na úkor" konkurence).
    K těm anonymním knížkám - podle mě jde o značné části o "zapomenuté" peníze - tedy peníze lidí, co už jsou dávno mrtví nebo jednoduše zapomněli, že je tam mají (třeba hodně staří lidé).
    A ty spořící a termínované účty, u zálože je možné se dostat až na 5 - 5,5 % (podle výše částky a doby trvání).
    K tomu ostatnímu to chce to, co píše kolega přede mnou. ZNALOSTI. Ono to sice vypadá hrozně lákavě "investovat na burze", ale uvědomme si, že tam soupeříme s hráči z úplně jiné ligy. Banky a fondy mají informace, ke kterým nemá běžný smrtelník šanci se dostat a už vůbec ne ve stejné době. O investice se (obvykle :-)) starají týmy těch největších odborníků. Rovněž částky jakými tyto instituce disponují jsou úplně jiného řádu, při jejich možnostech mají i možnost různě zmanipulovat trh (i když je to obvykle nelegální - když se na to přijde :-) ) a přesto i tito velcí hráči občas prohrají (Barings Bank nebo nyní Societé Generale). Malý investor má jen jednu výhodu - je pružnější, protože hospodaří se svými penězi může si dovolit riskovat a v případě, že se rozhodne svého portfolia rychle zbavit, nezpůsobí (znatelný) pokles ceny dané komodity. Banka, když nakoupí nějaký "šunt" je tak trochu "v pasti". Když ho bude chtít najednou prodat, prodělá ještě víc, protože převis nabídky způsobí obrovský pokles ceny. A v případě investice do starožitností, známek, zlata, diamantů,... Pro běžného investora není problém komunitu koupit - a to i výhodně, problém je jí prodat. Chcete diamant? Na Internetu najdete spoustu společností zabývajících se jejich prodejem a koupit ho za polovinu oficiální maloobchodní ceny není vůbec žádný problém. Ale zkuste prodat JEDEN diamant! To tak možná v zastavárně (a nabízená cena tomu bude odpovídat).
  • 13. 2. 2008 13:25

    Tomas (neregistrovaný)
    no investice do numismatiky zminuje i clanek, ale to jsem na mysli nemel. Me slo o investicni zlato. To neni az takovy problem koupit a prodat. Jenze by melo smysl, kdyby provize obchodniku byly procentualni. Jenze na mensi mnostvi (10-50g), ktere pripada v mem pripade v uvahu je takovy rozdil cen (1x50g = 30000; 5x10g = 32500), ze me to odrazuje a prijde mi, ze to trochu ztraci efekt stabilni zalohy. Jak jsem psal, vsichni doporucuji vice maleho mnozstvi. Jenze ty ceny proste nuti kupovat co nejvetsi kusy, takze nakonec nekoupim zadne, protoze nejvyhodnejsi jsou 1kg slitky, na ktere nemam :)
  • 13. 2. 2008 13:43

    Patrik Chrz (neregistrovaný)
    Neexistuje jen zlate-mince.cz, je tu třeba abros.cz. Cena 10g slitku při nákupu 5 ks je 6 392 Kč (tedy 31800), cena 50 g je 29 399 Kč (při větším objemu (nad 5 ks nebo nad 100 000 Kč) je cena 29 105).
    Do zlata se ale neinvestuje, ve zlatě se peníze uchovávají (zpětný odprodej je opět se ztrátou). Zatím je to poměrně bezpečný přístav, ale stačí aby se našlo jedno bohatší naleziště nebo nový způsob těžby (v 1 km3 mořské vody je 5,5 tuny zlata) nebo způsob transmutace z jiných prvků (když to dokážou hvězdy, není důvod, abychom to nedokázali i my) a rázem může být prakticky bezcenné.
  • 14. 2. 2008 17:53

    Anunnaki (neregistrovaný)
    Jak jsem psal vyse, treba u http://www.avarrio.cz/prodej.php vychazi rozdil mezi prodejem a vykupem cca 2,44% pri 100g slitku (51742KC versus 50480KC).

    Je si potreba uvedomit, ze investice do zlata je investice do realne hodnoty. Vsechno ostatni, jako sporeni v nejake mene, nebo investicni fondy nebo cokoly jsou JEN BEZCENNE papiry. Proto, aby se snizila cena zlata je potreba vykonat spoustu lidske prace a proto jeho cena bude rust od rustu ceny lidske prace, a take ho mate doma. Oproti tomu kterakoly zapadni kapitalisticka mena ktera neni kryta nicim, muze ztratit svou hodnotu uplne na 0 v prubehu par dni nebo hodin ! Stalo se to nekolikrat v historii, a take i u nas (v patek se zavrou banky a stat vyhlasi ze bankovky neplati ze zmeni jen urcity pocet starych za nove a to same plati o cislach na uctech, propoctou kolik a jak budou chtit). Nebo treba nejake akcie nebo investicni duchodove fondy v cizine. Tamejsi stat vyhlasi znarodneni a mate po duchodu a vsech usporach. Nebo staci aby nastal nejaky vybuch atomove bomby nebo velky terroristicky utok na USA, a dolar se jeste vice propadne. Spinavost, upadek a pokles zivotni urovne dnesniho kapitalizmu neni patrny jen proto ze stat tiskne penize a plati nema vse i insolventnost bank a duchodovych fondu za ktere ruci, a take ze se muzou penize vytvaret na hypo uvery, cimz se muze nekomu zdat ze vse funguje, nicmene okradaji nas vsechny ze vytvari umyselne inflaci. Diky tomu tu bidu nevidime hned, ale bude hure, vidime to v USA. ala Americka Hypotecni krize. Ty, ktery tomu rozumeji, v tom vidi jen normalni uzdravovaci process kde veci se vraceji spet blize realnym odpovidajicim cenam - normalnu, bohuzel zanechavajic za sebou zkrachovalych lidi, ktery moc nepremysli o ekonomice a nechali se obelhat. Bohuzel je to jen zacatek. Kazdpoadne pokud vlastnite neco, co je fyzicky osahatelne a cenene (coz v 8500lete historii lidstva bylo zlato vzdy), nikdo nemuze zadnou machinaci Vas o nej pripravit nebo z nej udelat neco uplne bezcenne. (nepocitam ted apokalypticke vize astronomickych rozmeru).
  • 13. 2. 2008 10:49

    Petr Zámečník
    Krátkodobé úspory jednoznačně tratí, o tom není sporu. Ani úroková sazba 3,5 % nepokryje inflaci, ale je lepší než nic. Navíc jsou vklady naprosto likvidní.
    http://www.investujeme.cz/clanky/nadstandardni-uroceni-depozitnich-uctu-signal-zmen-na-bankovnim-trhu/

    Stavební spoření je dobré - s výnosem téměř 7 % (vč. státní podpory) překonává dlouhodobě inflaci. Budeme-li brát, že by lidé měli spořit přibližně 10 % svého příjmu, postačuje stavební spoření pro naprostou většinu lidí. Otázka nastává ale v době po 6 letech, kdy je optimální peníze vybrat a investovat efektivněji. Další setrvání ve smlouvě snižuje efektivní výnos.

    Utratit peníze ze stavebního spoření je jedna možnost. Druhá je další investice - ale to se dostáváme zase do problému, kam s ní.

    Osobně se domnívám, že pro dlouhodobé spoření je optimální pravidelná investice do akciových podílových fondů. Sice byly postiženy potížemi v USA stejně jako akcie
    http://www.investujeme.cz/clanky/propady-na-akciovych-trzich-odsavaji-i-fondy/

    ovšem to je právě příležitost pro zahájení pravidelného investování. Signálem k oživení trhů může být i nedávná informace, že insideři (tj. ředitelé a majitelé společností, kteří mají i neveřejné informace o společnosti) více nakupují než prodávají - a věří tedy v růst svých podniků.
    http://www.investujeme.cz/clanky/insideri-nakupuji-mame-nakupovat-i-my-ostatni/
  • 14. 2. 2008 8:46

    Pan D. (neregistrovaný)
    A z čeho si ty finanční rezervy vytvářet? Mám doma topit na 14 stupňů, sprchovat se 1x týdně a jíst 5x týdně slovenský točený za 39,-?
  • 14. 2. 2008 10:30

    V (neregistrovaný)
    Co se radši zaměřit na zvýšení příjmů? Výdaje je těžké omezovat, zvýšit příjem je lehčí....
  • 15. 2. 2008 8:29

    anonymní
    Princip kapaitalismu spočívá ve vykořisťování. Pokud nezastáváte nějakou specializovanou, žádanou profesi, tak vám těžko někdo dobrovolně na platu přidá. Proto i v civilizovaném světě jsou vedeny stávky. Tam mají při srovnatelných cenách aspoň 4-5x vyšíí mzdy, přesto je jim to málo. Kdyby viděli naše příjmy a ceny, asi by tam dělali hned převrat a defenestraci. U nás je Klondajk a jestli si musíme prožít vše až od úplných začátků kapitalismu a nepřestoupíme do již rozjetého vlaku, tak bůh s námi.

    Zvyšování kvalifikace studiem jazyků je k ničemu, pokud ten jazyk k profesi opravdu nutně nepotřebujete. A aby mne zahraniční vlastník nutil komunikovat ve firmě na českém území v jejich rodném jazyce a já musel komunikovat i s podřízenými nebo sobě rovnými v cizím jazyce nebo musel používat operační systém nebo Office v originální verzi bez české lokalizace, to mi připadá jako přitroublost nejvyššího kalibru. Ostatně, opačně, tzn. aby česká firma na území cizího státu vyžadovala od svých řadových zaměstnanců-tamních občanů komunikaci rovněž v češtině, nepřipadá v úvahu.
    Pokud budou sice všichni znát cizí jazyk, ale nebude vám nikdo umět opravit elektro nebo vodo instalaci v domě, tak to asi nikam nepovede. Každ by se měl držet svého kopyta.
    Další zvyšování kvalifikace je také k prdu, protože pro tolik vzdělaných není zkrátka uplatnění. Jestli chceme jít tam, co jsme odsuzovali komunistiy, tedy přebujelou administrativu a nadměrný počet dalších nemakačenků (na 1 výrobního pracovníka připadá 1 kádrovák, 2 manažeři, 0,5 mistra atd.), tak naše ekonomika nebude konkurenceschopná. Ostatně, již mnoho lidí narazilo, že si udělalo nějakou školu či kurz, a firma je pak nebyla schopná zaplatit a jinde je také nechtěli, museli tedy zastávat stávající pozici se zbytečným vzděláním. Při přehnání by to mohlo vypadat tak, že každá uklízečka či prodavačka v SM (sorry, nechci ani tyto profese znavažovat, ale je o nich známo, že jsou finančně nedoceněné) bude umět 3 jazyky, mít dva tituly a stejně bude muset tu uklízečku nebo prodavačku dělat. Alternativou ještě bude dovoz pracovníků, kteří budou ochotni za tyto malé peníze dělat, třeba z Afriky. A ti stávající půjdou živořit na pracák a tam se budou divit, že při dnešních cenách za ty nízké mzdy nikdo nechce dělat. Ale nedělali by za ně ani ti na pracáku ani takový s. Nečas či Topolánek ... Přitom jsem přesvědčen, že jejich funkce a výkon jsou daleko méně společensky prospěšné než právě ta pozice uklízečky nebo prodavačky
  • 15. 2. 2008 10:18

    anonymní
    Fajn, co tedy navrhuješ? Nic se neučit nic nestudovat, oni to stejně nemá smysl?
    Tak jako v každém státě jsou profese, které jsou více a ty které jsou méně placené. Obvykle (nikoliv ale nutně) je to ovlivněno zájmem o danou profesi, tedy potenciálním množstvím zaměstnanců, schopných danou profesi vykonávat a zároveň atraktivitou profese.
    Proto má prodavačka míň než třeba právník, protože prodavačku může dělat každý i bez jakéhokoliv vzdělání, ale právníka ne. Ale i ta prodavačka si může vydělat víc, pokud bude znát cizí jazyky a prodávat v cetru města, něž když bude sedět za pohladnou v hypermarketu. Z jiného důvodu má vyšší plat než prodavačka takový popelář, protože toho sice může také dělat každý, ale je to natolik neatraktivní zaměstnání, že kdyby byl placen stejně jako prodvavačka, šel by raději prodávat a nikdo by popeláře dělat nechtěl.
    Čím nižší vzdělání a užší specializaci máte, tím více jste v pasti a musíte se tak podřídit situaci na trhu. V případě, že umíte nějaký evropský jazyk, máte možnost vyjet za prací do zahraničí.
    Stávky znamenají akorát náklady ekonomiky, které (více či méně skrytě) zaplatí všichni - i ti aktivní a schopní i ti neaktivní, líní a neschopní.
    Jsme prostě moc malá země na to, abychom si mohli dovolit kašlat na naše okolí - "když tady chtějí vyrábět, tak ať se naučí náš jazyk". A je naprosto logické, že případný zaměstnavatel dá při stejných podmínkách přednost někomu, kdo jeho jazyk umí, před tím, kdo jeho jazyk neumí.
    Třeba já mám současné místo jen a jen díky tomu, že zvládám němčinu, jinak bych někde hákoval za průměrnou mzdu.
    Ano, je to boj. Až budou umět všichni dobře jeden jazyk, budou ve výhodě ti, kdo umí dva, atd. Za první republiky byla maturita poměrně vysoké vzdělání, dneska je považována za jakýsi minimální standard, prostě nároky se pořád zvyšují a kdo není schopen držet krok, má smůlu.
    A ještě jeden starý (předrevoluční) známý vtip: Jaký je rozdíl mezi dělníkem v Československu a v Anglii? Ten v Anglii hodí ráno dvě vejce na pánev, udělá si hamm-and-eggs, sedne do auta a jede se dát vykořisťovat. Ten československý hodí dvě vejce do trenek, sedne na kolo a jede vládnout.
  • 15. 2. 2008 12:17

    anonymní
    Dobře jste napsal odpověď na názor, který tady zastávají lidé volící KSČM. A pokud se pán urazí, tak je nevolí, ale myslí jako oni.
  • 15. 2. 2008 13:06

    jezevec (neregistrovaný)
    vaše žvanění je důkazem že nic neumíte, a to je důvodem proč o vás nikdo nestojí. na mytí hajzlů skutečně nepotřebujete jazyky ani vzdělání - a na lepší práci nestačíte. ale to přece nevadí, jsou chovný koně a tažný koně, obojí je zapotřebí.
  • 17. 3. 2008 13:30

    anonymní
    problém ovšem je, že má stejná práva jako vy. nechci mu je odpírat, naopak, ať je co nejlépe využije, jenže taková skupina čekajících potencionálních stávkujících, kteří jen melou pantem, jak se o ně někdo musí přeci postarat, si neuvědomuje, že právě svou častou stávkovou činností odradí své zaměstnavatele od toho, aby vůbec nějaké zaměstnance měli..... je to spletitá věc...
  • 14. 2. 2008 14:32

    J. (neregistrovaný)
    Máte pár desítek tisíc korun a nevíte co s nimi? OK, zaplaťte si kvalitní jazykový kurz a naučte se základ nějakého cizího jazyka, případně zdokonalte znalost toho, který už znáte. Ideální je dát si tu práci a najít si soukromého lektora na individuální kurz. Nebo nejste na studia, živíte se spíš šikovnýma rukama? Tak si rozšiřte skupinu řidičských oprávnění, nebo si udělejte svářečské zkoušky a tak dále, a tak dále.

    Máte těch peněz víc? Možná i několik stovek tisíc? Bezva, dodělejte si vysokou, nebo si vystudujte MBA, nebo jestli myslíte na děti, pošlete ja na studijní pobyt do zahraničí...

    Všechno tohle stojí samozřejmě taky hromadu času a úsilí. Na druhou stranu je to ta nejjistější investice. Samozřejmě také o ni můžete přijít. Například tak, že zemřete. Nebo nedokážete získané vzdělání ekonomicky využít - no ale není vše jen o penězích, že?
  • 14. 2. 2008 18:08

    Fredy (neregistrovaný)
    Přečetl jsem si zde mnoho rad, jak, většinou za pomoci finančních žraloků, uchovat svým penězům jakous takous současnou hodnotu. Většinou ani nedosahující průměrnému nárůstu mezd. Spíše těsně nad inflací. Ale tohle není řešení.
    Lepší je počítat od zadu. Kolik budu potřebovat na x let peněz třeba měsíčně? Samozřejmě v současné hodnotě. Bude mi stačit průměrná výše mzdy kolem 22 tisíc hrubého? Nebo budu počítat s tím, že, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu kdy mi bude 65 a více, budou mé náklady vyšší? Tedy raději 30 tisíc? No jo, ale vy přece vyděláváte sotva 15…. 20. tisíc?
    Pak stačí využít některou, volně dostupnou, investiční kalkulačku na internetu a dostaneme se k částce, kterou bychom si měli odkládat (spořit, investovat) na stáří. Pokud to někdo uděláte a je vám 20 let, tak to nebude tak hrozné. Ovšem při věku 40 a více vám pravidelná suma vyrazí dech. Vyjde vám že byste měli spořit přibližně polovinu platu? Pak jste počítali skoro správně. Jak to tedy řešit?
    A nyní se vracím na úvod. Žádné spoření a investování na úrovni inflace nic neřeší. Pouze tím pomáháte k velice slušným penzím zástupcům finančních žraloků a jejich bouchačům. Jedinou cestou je zajistit si vyšší příjem. Buď na úrovni svého zaměstnání a nebo začít podnikat. Osobně jsem si již dávno (před 15ti lety) spočítal, že pokud nedostanu ke každé vynaložené stokoruně alespoň stopadesát zpátky, tak by to nemělo zasluhovat moji pozornost.
  • 15. 2. 2008 10:01

    anonymní
    1) o jaký časový horizont se jedná při zhodnocení ze 100 na 150? Pokud je to roční, jde to, pokud je to období 10ti let, žádná sláva, protože inflace bude vyšší a prostředky znehodnotí (cena zboží ze 100 na 200).
    2) kde se dá takového zhodnocení očekávat, pokud se týká krátkého časového horizontu?
  • 15. 2. 2008 20:47

    Míša (neregistrovaný)

    Domnívám se že nejlepší investice je do životního pojištění. Pojiš´tovny nabízejí teď velké výnosy. A ještě

    30. 4. 2010 12:24 redakčně upravil Dalibor Z. Chvátal, důvod: Oprava v titulku z důvodu ochrany osobnosti a snahy poškodit konkrétní fyzickou osobu.
  • 15. 2. 2008 22:12

    Patrik Chrz

    Ano, investujte do produktu s TÚM max. 2,4 % a vysokou nákladovou složkou (díky které může být zhodnocení záporné). Navíc produktu, který (na rozdíl od bank i záložen) není nijak jištěn.

    To aspiruje na vtip roku.

    30. 4. 2010 12:24 redakčně upravil Dalibor Z. Chvátal, důvod: Oprava v titulku z důvodu ochrany osobnosti a snahy poškodit konkrétní fyzickou osobu.
  • 18. 2. 2008 10:08

    Mex (neregistrovaný)

    Asi byste se měla dívat realističtěji na produkty svého chlebodárce. Ale jinak dobrý. Každý dobrý prodejce by měl věřit ve výhodnost jím nabízeného produktu.



    Ale jestli to chcete vědět přesně, tak ne. Není to nejlepší investice. Pojištění je sice jednou z nepominutelných složek pokrytí rizika, ale aby se jednalo o nejlepší investici, tak to bychom měli sakra malý výběr. Kdybyste si dala tu práci, tak zjistíte, že mnohem výhodnější by bylo pro klienty pouhé pojištění rizika bez investiční složky, kterou by si potom individuálně mohl každý investovat do jím zvolených aktiv. když už nic jiného, nepřišel by takový investor za každé úložky o několik procent na poplatku hned na počátku.

    30. 4. 2010 12:24 redakčně upravil Dalibor Z. Chvátal, důvod: Oprava v titulku z důvodu ochrany osobnosti a snahy poškodit konkrétní fyzickou osobu.
  • 25. 2. 2008 16:06

    pafka (neregistrovaný)
    Tak dobře, aby to nebyla jen čirá teorie. Jsem ekonomická a investiční lama, živím se jako doktor a dejme tomu mám nyní volných 100.000 a měsíčně mohu 3.000 dát stranou.

    Jak s penězmi naložit, pokud je nepotřebuji mít ihned k dispozici, nebudu je potřebovat přibližně 5 let a nejsem ochotný jít do nějak zvýšeného rizika, že o pracně po nocích vydělané chechtáky přijdu. Co mi tedy doporučíte?
  • 2. 3. 2008 16:36

    Hráč (neregistrovaný)
    Tak nejprve si udělejte s pomocí finančního poradce osobní finanční plán-tedy kdy a co v životě chcete,pak pomocí jakých finančních produktů se k tomu nejvhodněji dostanete. Doporučuji 1.investici-knihu : Miloš Filip Osobní a rodinné bohatství 3 díly a tam vše je dosti přehledné.
    Nechcete-li se finančně vzdělávat,dejte to třeba každý měsíc bezdomovcům nebo do automatů-výsledek bude stejný.
    Jsou to vaše peníze a kvalita výsledku bude stejně záviset jen a jen na vás a svěřit je jen s nadějí na zisk někomu jinému je naivnost. Vidíte to na politicích jak hospodaří-nejsou to jejich osobní finance..
  • 5. 5. 2008 11:35

    Pavel (neregistrovaný)
    Jak bych je rozdělil do několika produktů a využil bych maximálně státní podporu. Tzn. část do duchodového připojištění (se státním příspěvkem a daňovou úlevou), část do stavebniho spoření (také se státním příspěvkem) a část do investičního životního pojištění na dlouhou dobu - min. 10let - do smíšených nebo akciových fondů (také s možností daňové úlevy). Část peněz bych si samozřejmě nechal jako krátkodobou rezervu na spořícím účtu např. u mBank.
  • 17. 3. 2008 17:52

    Spořící účet (neregistrovaný)
    Doporučuji spořící účet od ING Bank http://sporici.ucet.googlepages.com/

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).