Názory k článku Vyšší inflace přeje dlužníkům a nepřeje investicím

"Nízká míra inflace koneckonců patří mezi základní cíle každé evropské vlády..." Tedy kromě vlád ODS, jak je vidět z minulých dat ČSÚ a z předpokládaného budoucího vývoje. Nebo, že by autor nepočítal naši vládu mezi "evropské vlády"? I to by bylo vysvětlení toho rozdílu v přístupu naší vlády a "evropských vlád".

Eurostat je taky státní organizace,

Cituji: "Právě pokles reálných příjmů je kompenzován valorizací mezd nebo důchodů."

Právě s tím si dovolím hrubě nesouhlasit. Jednak ta valorizace není zdaleka automatická (jakž tak u důchodů, ale u mezd zcela jistě ne) a pak ta valorizace je vždy se spožděním, což pro někoho může znamenat s křížkem po funuse - růst cen ho může dostat do bezvýchodné situace ještě před valorizací příjmů. Při správném růstu růstu cen se pak přes všechny valorizace může příjem reálně podstatně snižovat.

A dále ta valorizace se netýká zdaleka všecho, co ovlivňuje příjmy. Třeba odpočítatelná částka na daň z příjmu fyzických osob se nevalorizuje, což znamená, aže i kdyby byla mzda automaticky valorizována, růst inflce znamená REÁLNÝ POKLES čisté mzdy a přitom REÁLNÝ RŮST odvedené daně. Atd, atd.

Valorizace? Ha, ha!
Mám plat nezměněný už asi 7 let. Tehdy byl vcelku slušný, nad průměrnou mzdou. Dneska už je pod průměrnou mzdou a na životní úrovni rodiny je to znát. Výpověď a jiná práce nepřipadá v úvahu, v 50 letech si to už nemůžu dovolit.

> a naopak nekupuji lokomotivu, takže pro mne je inflace
> okolo 2 % zcela jasný nesmysl).

Do inflace o které tady mluvíme se lokomotivy opravdu nepočítají :-). Inflace o které se v novinách mluví je index růstu SPOTŘEBITELSKÝCH cen. Změny ceny v průmyslu se vykazují v jiném indexu.

Podrobnosti najdete na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Složení spotřebního koše je zde:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/spotrebni_kos_pro_vypocet_indexu_spotrebitelskych_cen_od_ledna_2007/$File/kos.xls

Koš se občas mění (například do něj přibyly vydání za mobilní telefony, počítače a Internet). Odkaz na stažení metodiky obměny koše najdete na následující stránce:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace

O tom nemá cenu s takovými jako je onen anonym bavit.

Takoví jsou pořád jako kolovrátek - lokomotivy, podvody, upravování čísel - ale když jim tady někdo navrhne, ať si udělají svůj vlastní spotřebitelský koš ze zboží, které sami kupují a ze služeb, které využívají, tak na to jsou moc líní. Ono je snažší jen hloupě tlachat a pomlouvat, než svá tvrzení dokládat nějak exaktně.

A nejhorší je, že častokrát ani nevědí, co vlastně pomlouvají, protože tomu jednoduše nerozumí.

S potěšením jsem se podíval na Váš odkaz na spotřební koš a uvedu pár zajímavostí:
ř. 912 dovolená v Chorvatsku (kam jedete 1x za rok) - váha 2,73
ř. 639 nová Škoda Octavia (kupujete 2x za život) - váha 2,18
ř. 49 hovězí maso přední bez kosti (kupujete několikrát za měsíc) - váha 0,817
ř. 113 jogurt bílý netučný (kupujete několikrát do týdne) - váha 1,48
Čísla, čísla, čísílka, to se nám to počítá... Místo těch lokomotiv za komunismu jsou dnes ve spotřebním koši auta z Boleslavi, jinak vše při starém :-)

Vážený pane "Důchodce", promiňte mi mou upřímnost, ale proč dáváte tak na odiv svou neznalost? Ta čísla, která uvádíte neznamenají takto podaná nic. Váš příspěvek má nulovou vypovídací hodnotu. Nejprve tedy, prosím, nahlédněte také sem: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_metodicka_prirucka/$File/manual_isc.doc

Vsadím se, že do teď nevíte, jaké jednotky např. u vah jsou použity a jak byly stanoveny.

Pokud si myslíte, že po každé inflaci dostanete automaticky zvalorizovanou mzdu právě o tuto inflaci, nebo raději ještě kousek nad ní - honem uhánějte do Stockholmu, Nobelovka za ekonomii vás nemine (a s ní kakáč peněz :-) a máte po starostech.
Ve skutečnosti to funguje tak, že vaše mzda je odměnou za vaši práci - nikoliv odrazem inflace. Pakliže vaše mzda neroste tak jako inflace - znamená to jediné - že vaše produktivita (a produktivita vašeho chlebodárce) roste méně než ekonomika regionu.

To je příliš jednoduchý a tvrdý odsudek.
je třeba také počítat s tím, v jakém oboru dotyčný pracuje a jak jeho zaměstnavatel pracuje s výzkumy výše mezd v oboru a v regionu. Je ovšem také docela dobře možné, že zaměstnavatel prostě a jednoduše spoléhá na to, že kdysi nastavil dotyčnému plat výše, než byl standard a nehodlá nic řešit, dokud se takový pracovník sám neozve, přičemž spoléhá na to, že on se hned tak opravdu neozve.

A také, bohužel, existují firmy, kde zaměstnavatel radějí nechá zkušeného pracovníka odejít, než by mu zvednul mzdu, a raději najme nového za dvojnásobek. Dokonce jsem měli v naší firmě případ, kdy pracovník měl nastoupit na novou (hodně zodpovědnou) pozici s příslibem vyšší mzdy, firma mu zaplatila drahá školení a certifikace, aby to mohl dělat (bylo to pár miliónů) a když došlo na zvýšení platu, tak na to nedošlo. Pracovník se všemi certifikáty v kapse odešel ke konkurenci a firma zaplatila školení dalšímu (novému, který samozřejmě dostal už nástupní plat vyšší). Sám tomu nerozumím, ale asi se to vyplatí, firma prosperuje.

Abych to shrnul - většinou jediný způsob dosažení valorizace mzdy je změna zaměstnavatele.

Pokud by všichni všem zvedli plat o 100%, byla by taky 100% inflace a reálná mzda by se vůbec nezměnila. Takže zvýšení mzdy musí zakládat důvod ve zvýšeném pracovním úsilí, nebo ve zvýšené efektivitě zaměstnavatele - nikoliv v inflaci. Je to tvrdý ale je to tak. Pokud neroste pracovní výkon, tak nemůže růst ani mzda - zejména když inflace zvyšuje všechny ostatní vstupy zaměstnavatele. Nemá z čeho.

Evidentně tady vzniká dojem, že já a přispěvatel MV jen jednoúčelově hájíme ČSÚ. Tak aby měli naši oponenti nějaký další důkaz o tom, že ten úřad není neomylný, tak tady je jeden čerstvý odkaz:

http://www.novinky.cz/clanek/128358-csu-propustil-podle-soudu-zenu-neopravnene.html

Já osobně však v tomto článku nacházím i důkaz o tom, že na ČSú pracují nejen lempli (jako vlastně všude), ale také odborníci a dochází ke kontrole dat, která jsou prezentována a také to, že nejde o data vytvářená na politickou objednávku.

Pročetl jsem si pečlivě všechny příspěvky, které se týkají problematiky důvěry v data o inflaci vydávaná Českým statistickým úřadem. Dokonce jsem objevil své jméno ve spojitosti s názory někoho jiného, ale je to vlastně zajímavé, když se člověk dostane do podvědomí jiných, i když je mi jasné, že pisatel na mě nenarážel s milou vzpomínkou, ale spíš jsem ho dráždil a docela určitě si o mně nemyslí nic lichotivého. Mimochodem, díky, Mexi, že jste se mně zastal.

No, řekl bych, že jste se, milánkové, dostali do situace, které se říká „zákopová válka“. Všichni jste opevněni na svých pozicích, dopředu se vám nechce a zpátky nemůžete.

Zkusil jste si tedy sám detailně prohlédnout položky ve spotřebním koši a došel jsem k tomu, že v loňském roce jsem z uvedených položek hradil necelých 15% z uvedených. Co to znamená? Nic. Moje spotřeba nepoukazuje ani na to, že je špatně sestavený spotřební koš, ani na to, že jsou špatně stanovené váhy pro jednotlivé položky.

Ano, já souhlasím s některými respondenty, že jejich výdaje vzrostou meziročně více než kolik je uváděná míra inflace. Dokonce to nevidím na ojedinělé případy, ale spíš na velké skupiny lidí. Jenže ani tato skutečnost nezakládá důvod ke zpochybňování statistických čísel. Kdyby si totiž všichni prostudovali pečlivě stránky ČSÚ, zjistili by, že tam jsou uvedena nejen celková čísla, ale i nárůsty cen za jednotlivé skupiny výrobků a služeb a také průměrné ceny jednotlivých položek spotřebitelského koše a to i hodně zpátky.
Musím ovšem upozornit, že míra inflace, která je nejčastěji prezentována, neslouží jako ukazatel nárůstu výdajů nějaké konkrétní rodiny a dokonce ani jedné sociální skupiny, ale jako nárůst výdajů všech občanů. Tím je dáno, že pokud někdo vydává 50% peněz za potraviny, 30% za bydlení, 10% za doktory a 10% za oblečení a nárůst ceny v těchto podskupinách bude větší než je vážený průměr celého koše, bude i jeho nárůst výdajů nad inflací. Pokud se ale struktura výdajů liší, vyšlo by toto číslo zase jinak.

Snad, ale všichni společně uznáte, že ačkoliv se to nemusí zdát spravedlivé, není technicky možné, aby například valorizace důchodů byla závislá na nějaké „osobní inflaci“. To by mohlo potom znamenat, že Novákovým, kteří celý důchod projedí a tudíž díky razantnějšímu nárůstu cen potravin museli meziročně vydávat procentuelně víc než jiní, by se důchod zvýšil víc než Horákovým, kteří si utrhovali od úst a našetřili si na ojeté auto, což ovšem jejich inflaci naředilo.
Nepochybuji, že se najdou pochybovači, kteří v tom hned uvidí jasný nástroj okrádání chudých ve prospěch bohatých, ale to není vina statistiky. Je vinou toho, kdo přisuzuje těmto číslům jiné vypovídací schopnosti, než jaké opravdu mají. Pohříchu je to především vlastní politikům, že totožná statistická čísla vykládají, jak se jim to zrovna hodí.

K metodice výpočtu inflace – kdo o ní pochybuje, má otevřenou možnost vytvořit lepší vzorce a lepší způsoby, které budou věrněji zobrazovat, jaký je průměrný nárůst spotřebitelských nebo i jiných cen v ekonomice (mimochodem, ČSÚ nesleduje jen inflaci spotřebitelského koše, ale také inflaci cen v průmyslu, ve stavebnictví apod.) a já si dovolím tvrdit, že to ho nemine minimálně nominace na Nobelovu cenu za ekonomii.

A jedna připomínka k tomu zjednodušujícímu příkladu boty-rohlík: Důležité je také to, že všechny položky ve spotřebním koši jsou uvedeny v nějakých srovnatelných jednotkách, např. i rohlíky jsou v kilogramech. A zkuste si spočítat, kolik rohlíků je to do kila, když jeden váží průměrně 40 – 50 g. To je třeba také zohlednit, když někdo zpochybňuje váhy takových položek.

Ach jo. Když nevíte, co je to ve skutečnosti inflace a co prezentuje to číslo, které se nejčastěji cituje, tak radši nepište nic. Proč se mermomocí chcete chlubit svou neznalostí. Tím vás nenapadám, to pouze konstatuji. Já také nerozumím hutnické výrobě, a tak se nesnažím veřejně tvrdit, že to, co jim tam teče z vysoké pece nemůže být železo, protože já přece z vlastní zkušenosti vím, že železo neteče.

A mimochodem, kdybyste si dal tu práci a prohlédl si údaje zveřejňované na stránkách ČSÚ, zjistil byste, že tam udávají jednak změny cenové hladiny spotřebního koše, změny spotřební hladiny potravin, změny cenové hladiny průmyslového zboží, změny meziroční, meziměsíční atd. atd. atd.