Hlavní navigace

Názory k článku Vyšší DPH zdražila bankovní služby

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 1. 2010 8:48

    MARTIN (neregistrovaný)

    Já jsem jsi myslel, že banky nejsou plátci DPH. A nebo jsou plátci , ale bez nároku na odpočet ? Tak kurňa jak to je ?

  • 27. 1. 2010 9:25

    Lubik (neregistrovaný)

    Martine, není to nějaká hra se slovíčky, ale je to podstatné: co myslíš tí slovem ODPOČET?

  • 27. 1. 2010 9:55

    Roman (neregistrovaný)

    Myslí tím odpočet DPH. Velké banky ve většině případů jsou plátci DPH, protože dosahují obrat vyšší než 1 milion Kč (mimo osvobozené činnosti). Bankovní činnosti jsou skutečně osvobozené od daně BEZ nároku na odpočet DPH, ale banky poskytují i jiné služby, které od daně osvobozené nejsou. Například už zmíněné bezpečnostní schránky. Jinak tím, že banka vykonává činnost osvobozenou od daně BEZ nároku na odpočet daně znamená, že všichni její subdodavatelé čehokoliv (energií a vodou počínaje a reklamními a personálními agenturami konče) jim díky zvýšení DPH zdražily – a tento rozdíl si nemají jak odečíst. Myslím tím z pohledu DPH, pochopitelně si jej uplatní u daně z příjmů. Částečně, ale opravdu jenom částečně, se dá tato situace zlepšit založením skupiny pro účely DPH, tak, jak to má například Komerční banka.

  • 27. 1. 2010 10:41

    Lubik (neregistrovaný)

    Vysvětlení, že odpočet je odpočet je skutečně šalamounské. V tom případě je to hloupost. Odpočet DPH a z čeho? Z DPH? Potom to není odpočet, ale vrácení přeplatku, plátce totiž nezaplatil daň z přidané hodnoty, ale z celé hodnoty, a je mu vrácena ta částka, kterou již zaplatil předchůdce. Takže je logické, že když se DPH neplatí, tak není co vracet.

  • 27. 1. 2010 10:58

    Roman (neregistrovaný)

    Přiznám se, že vůbec nechápu, o čem píšete. Vysvětlení, že odpočet je odpočet vůbec šalamounské není, protože se jedná o definici ze zákona. Nevím, nakolik znáte konstrukci DPH, ale zákon o DPH zná pouze pojem odpočet daně a vrácení daně (které se ale uvedené problematiky bank vůbec netýká), ale nezná žádné „vráýcení přeplatku“. To bychom se mohli bavit jenom v určitých případech u správy daní jako takových, ale určitě ne u DPH jako charakteristické činnost vyplývající ze zákona. Předcházející poskytovatel plnění bance odvedl DPH v plné výši, banka, která v naprosté většině poskytuje plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, má v lepším případě nárok na odpočet krácený koeficientem (a to pouze v případě, že se přijaté plnění vztahuje jak k osvobozenému, tak i ke zdanitelnému plnění, viz třeba ty bezpečnostní schránky). Plný nárok má pouze v případě, že plnění použije pouze pro zdanitelná plnění. To bude ale pouze mizivé procento celkových částek.

  • 27. 1. 2010 11:01

    MARTIN (neregistrovaný)

    Také nechápu co to vlastně ten odpočet je a hlavně PROČ se stávají banky dobrovolně plátci. Jejich činnost je osvobozena(bez ohledu, jestli mají obrat přes 1 mil) od DPH a jakmile se stanou byť jen částečně plátci tak dostávají zpět jen část DPH dle koeficientu a to se ,nikomu nevyplatí . Nebo snad ano ? Co za tím vězí?

  • 27. 1. 2010 11:14

    Roman (neregistrovaný)

    Odpočet daně je jedním z principů fungování DPH – Vy, když poskytujete zdanitelná plnění (prodáváte zboží, poskytujete služby, převádíte nemovitosti) a jste plátce DPH musíte tyto činnosti zdanit (pokud nejsou ze zákona osvobozenými plněními). A protože musíte svou činnost danit, máte nárok na odpočet daně, kterou jste zaplatil v souvislosti s těmito činnostmi svým dodavatelům (za nákup zboží, které jste dál prodal, za služby související, které jste přijal). Na faktuře máte napsané, kolik Váš dodavatel odvedl státu DPH z toho plnění, které jste od něho přijal, a takovou sumu dostanete zpět. To je stručně princip fungování DPH, ono je to samozřejmě složitější, takhle to bylo shrnuto skutečně zjednodušeně.

    Co se bank týče, oni se dobrovolně plátci DPH nestávají, oni se jimi stávají ze zákona. Bankovní služby jsou sice v naprosté většině osvobozeny od daně, ale banky vykonávají i jiné služby (třeba zmíněné pronájmy bezpečnostních schránek, vystavování potvrzení atd.). Vzhledem k tomu, že obrat 1 mil. Kč je za 12 po sobě jdoucích měsíců, tak přepočteno průměrem na měsíc je to nějakých 83 333,33 Kč. Myslíte si, že takový měsíční příjem banka nemá v republikovém měřítku z těch činností souvisejících? To víte, že má. Pak se musí stát plátcem DPH. A v rámci nároku na odpočet DPH z toho, co přijme v souvislosti s těmi zdaňovanými činnostmi, dostane zpět daň v plné výši. U toho, co použije pro obojí činnost (reklamní služby, pronájmy budov, pokud se zdaňují, energie, personální agentury, telefony atd…) dostane zpět poměrnou výši vypočtenou koeficientem. Stručně by se dalo říct, že je to poměr mezi výši celkových tržeb z toho, co banka zdaňuje a toho, co má osvobozené od daně. Takže pokud by banka měla (hypoteticky) tržby ve výši 99 Kč z toho, co nezdaňuje, a 1 Kč z toho, co zdaňuje, má nárok na odpočet daně ve výši 1 %.

    Vím, pro někoho, kdo se v oblasti DPH nepohybuje, se jedná o poměrně komplikovaný proces. On sám zákon o DPH není nijak zvlášť jednoduchý.

  • 27. 1. 2010 11:33

    Lubik (neregistrovaný)

    Tak jinak, odzadu – osvobození od daně bez nároku na odpočet daně vlastně znamená osvobození od daně na výstupu a ztrátu nároku na odpočet daně na vstupu ve vztahu k těmto plněním. Lidově řečeno, když v nějakém případě neplatím DPH, tak si nemohu provést odpočet, protože nemám z čeho. Možná jsem to ve svém příspěvku zašmodrchal, kombinací odborných termínů a „lidovým vyjádřením“ Čili banka je-li při nějaké činnosti osvobozena od DPH tal je to automaticky bez možnosti odpočtu a z činnosti kde platí DPH si může příslušný odpočet provést. Takže, když se vrátím k původnímu dotazu Martina, tak druhá věta:“ A nebo jsou plátci , ale bez nároku na odpočet ?“ se mi opravdu, zdá přinejmenším nešťastná.

  • 27. 1. 2010 11:58

    Roman (neregistrovaný)

    V tomhle už s Vámi souhlasím, opravdu jsem Vaši předcházející formulaci v prvním příspěvku moc nepochopil, teď už je tomu naprosto jinak. Máte pravdu, že pokud je uskutečněné plnění plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, tak už z názvu této kategorie zákona je zřejmé, že žádný nárok neexistuje. V praxi je ale takových přijatých plnění málo, protože banka vykonává i jiné činnosti a přijatá plnění jsou souhrnná k celé škále činností banky (třeba telefony používá banka jak pro osvobozená plnění, tak i pro zdanitelná, energie taky, pronájmy, reklamní činnosti, personální agentury, protože vybraní zaměstnanci opět budou vykonávat obojí činnost). A proto nastupuje krácení prostřednictvím koeficientu, který vzhledem k poměru zdanitelných plnění a plnění osvobozených bude nepochybně v hodnotě nula, nula, nic. Ale bude. Takže určitou, i když malou, poměrnou část zaplacené daně banka dostane zpátky.

  • 27. 1. 2010 12:02

    Roman (neregistrovaný)

    K té registraci bych ještě doplnil, že je zjevné, že banka uskutečňuje i jiná plnění, než jenom osvobozená, protože zákon výslovně zakazuje registraci někoho, kdo uskutečňuje pouze osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. A bohužel se může stát, že se plátcem stane ze zákona někdo, jehož obrat sice dosahuje astronomických hodnot (osvobozených plnění), ale zároveň má oproti tomu i zanedbatelnou hodnotu zdanitelných plnění (přes 1 mil. Kč) – a tak se banka stane plátcem ze zákona. On ten 1 milion za 12 měsíců opravdu není moc vysoká hranice, snadno ji překročí téměř kdokoliv, natož banka. Proto banky tuto situaci zkoušejí řešit pomocí skupin plátců.

  • 27. 1. 2010 13:56

    MARTIN (neregistrovaný)

    Pořád mi není jasné , proč je banka plátcem daně ze zákona(jak jste psal). Jelikož já jakožto podnikatel – majitel zubní laboratoře podnikající jako s.r.o a mající v obchodním lejstříku zapsáno také – nákup a prodej a jinné atd atd jsem také plátce DPH bez nároku na odpočet na vstupu a na výstupu za např prodej a za mnou pronajaté prostory Dph odvádím – Bohužel jsem letos doplácel 40 000. Koeficient mám 0,1 a tudíž plátcem DPH se mi nevyplatí natož jsem na ní jednoznačně ztrátový. Nezbývá nez se stát neplátcem DPH na jelikož materiály pro výrobu dovážím z EU tak i to DPH na vstupu pak nechám mimi republiku. Pořád však nechápu proč jsou banky plátci DPH , když se jim to navyplatí viz . naprosto stejná situace jako u zubní laboratoře. Neboli , oni asi mají vyčleněnou část firmy jako plátce (tam kde se to vyplatí a konečný spotřebitel DPH zaplatí ) a druhou část kde ze zákona DPH musí zaplatit banka neboli plátce bez nároku na odpočet. A v té části , kde si mohou DPH odečíst mají veškerý majetek ze kterého si na vstupu DPH odečtou auta , stoly, počítače a které pak vykáží jako zničené a po odepsání ihned vyřadí z majetku firmy aniž by jej prodaly a DPH odvedly. A ta část druhá kde jsou plátci bez nároku na odečet, nemá nic jen provádí ukony kde neůčtuje DPH konečnému spotřebiteli. Tudíž podle mne by banky nemněly být vůbec plátci daně – pokud existuje taková hovadina jako je OSVOBOZENÍ OD DPH BEZ NÁROKU NA ODPOĆET.

  • 27. 1. 2010 14:55

    Roman (neregistrovaný)

    Zase budu zjednodušovat, protože v zákoně jsou pochopitelně výjimky. Základní pravidlo je to, že kdo má obrat víc jak 1 mil. Kč za rok, stává se zákona plátcem daně. Nestane se jím, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet. Uvědomte si, že ten 1 mil. Kč je poměrně malá částka – v průměru 83 333,33 Kč za měsíc. Pokud bude mít banka osvobozená plnění (třeba) v hodnotě 15 miliard Kč a plnění, která nejsou osvobozená za stejné období v hodnotě 1 milion a 1 Kč, stává se ze zákona plátcem daně, protože překročila obrat. Je to stejné i ve zdravotnictví – lékař vykonává své povolání, které je osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Ale jako „vedlejšák“ má pořádání školení pro své kolegy a prodej zdravotnického materiálu. Z lékařské činnosti má obrat 10 mil. Kč, z ostatních činností 1,5 mil. Kč. Stává se plátcem DPH, ať chce nebo ne. A nemůže registraci ukončit, protože nesplňuje podmínku nižšího obratu.

    Tzn. tak, jako u Vás, banky se nestanou plátcem dobrovolně, ale proto, že překročily obrat. Nemůžou si vybrat. Nikdy jsem neviděl účetnictví bank, takže nejsem schopen soudit, nakolik by bylo neplátcovství pro banky výhodnější či ne. Rozhodně s tím mají víc administrativy, než běžný živnostník – a přitom daňový efekt pro ně může být menší.

    Princip krácení nechápete zcela přesně. Nejde o to, vyčelenit část firmy, na kterou si uplatní odpočty. Firma jako taková se dělit nedá, dělí se pouze činnosti. Pokud si banka chce uplatnit nárok na odpočet, má jej jenom krácený, protože ta Vámi zmiňovaná auta, stoly, počítače používá především k osvobozeným plněním. Nejsou schopni u nich prokázat plný nárok na odpočet, protože to z principu jejich činnosti není možné.

  • 27. 1. 2010 15:04

    MARTIN (neregistrovaný)

    Tím chcete říct , že když zubní laboratoř překročí obrat 1 mil musí se stát plátcem DPH?

  • 27. 1. 2010 15:34

    Lubik (neregistrovaný)

    Já to chápu tak, že není obrat jako obrat. Ten 1 milión musí být z plnění, které není osvobozeno od DPH.

  • 27. 1. 2010 15:43

    Martin (neregistrovaný)

    No jasně , ale bankovní služby jsou osvobozeny od DPH? Existuje ASI, také ,živnost na pronájem schránek a tresorů? Asi ano, a to má banka asi jako jednu ze živností které nejsou osvobozeny od DPH a prote se zvyšují poplatky v bance či co . No v každém případě to zase zaplatím i s chlupama i DPH.A mimochodem- podle tohoto scénáře – zvedne li se DPH za prefabrikované zuby – zvedne secena zhotovení zubní protézy . Asi tak.

  • 27. 1. 2010 16:03

    Lubik (neregistrovaný)

    Martine, teď už si myslím, že to nechcete chápat. Banky poskytují plnění jednak osvobozené od DPH a jednak neosvobozené tedy zdanitelné. A zvýšení DPH má vliv jak na plátce, tak na neplátce, to bych neřešil. Všem se zdražují vstupy (každý odebíráme elektřinu) plátcům i neplátcům. Mám dojem, že chcete už jen za každou cenu pokračovat v diskusi.

  • 27. 1. 2010 16:36

    Roman (neregistrovaný)

    Chápete to správně, vždyť jsem se to snažil několikrát popsat i v příkladu s částkou. Nezáleží na tom, jak velký obrat mám z plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, protože pokud z jiných činností překročím 1 mil. Kč obrat, stávám se plátcem.

  • 27. 1. 2010 14:06

    MARTIN (neregistrovaný)

    Podívejte se Romane, kolik zubařů má DIČ. Klik zubních laboratoří má Dič a přesto uskutečňují jen osvobozená plnění . Ano je to způsobeno chaosem a vymatlaností hlav zákonodárců a jejich poradců. Pro vaši Informaci zubní laboratoře také byly chvíli asi 1,5 roku v režimu plátce DPH s nárokem na odpočet pri vstupu a výrobky byky osvobozeny od DPH. To jsi ti trotli zákonodárci asi uvědomili co udělali za hovadinu a ihned to zrušili. No prostě elita.

  • 27. 1. 2010 16:39

    krakonoš (neregistrovaný)

    mBank byla loni zadarmo (alespoň pro mne,) a letos bude zadarmo opět. Takže není co řešit. Kdo chce mít účet jinde, ať platí a dobře mu tak.

  • 27. 1. 2010 17:21

    Milan (neregistrovaný)

    Asi tak nějak. Vybírat je z čeho.
    U mBank mám tři účty a dvě platební karty, celkové poplatky loni 0Kč, u Poštovní spořiteny dva účty a dvě platební karty, celkové poplatky loni 0Kč, u Fio jeden účet a jedna platební karta, celkové poplatky loni 0Kč, u ING jeden účet, celkové poplatky 0Kč. Takže celkové poplatky 0Kč.

  • 27. 1. 2010 18:49

    jezevec (neregistrovaný)

    dph podražila o jedne procentní bod tedy o cca 83 promile.
    banky „kvůli tomu“ zdražli o desítky až stovky procent procent.
    koincidence neiplikuje causalitu, jak říkáme my slovani

  • 28. 1. 2010 10:10

    : (neregistrovaný)

    Jezevec má pravdu. jinak jeho názory stojí většinou za prd.
    Pokud je SMSka ze 2 Kč zdražena na 2,40, asi to není rozdílem 1 % zvýšené DPH. Zdražení např. certifikátu o 100 Kč u Obchodky rovněž asi nepředstavuje 1 %. A mít 3 měsíce webové stránky ve výstavbě – tam bych nedal ani zlámanou grešli. Ale je fakt, že zahraniční vlastnící se u nás chovají značně rozdílně než u nich doma – tam by je za takové praktiky hnali, ale nás řadí k Rumunsku a k Balkánu, tak zkouší, co uneseme.
    Ještě že jsem u Unikreténů, ti nezdražovali, aspoň co jsem koukal na můj
    balíček. Ale jestli zdraží bezdůvodně v budoucnu …

    A co Česká šiditelna, tak jak ji znám, zdražila již v předstihu, aby se mohla capit, že k 1.1. nezdražuje … Nebo „upraví ceny“ později, až humbuk utichne. A naši hloupí občané, kteří jsou jejich klienty, tahají matku – Erste z krize. Jak pak se nám Rakousko odvděčí? Zavře hranice nebo znemožní dostavbu Metelína?

    Zrovna tak obchodníci – mnozí se capí, že nezdražovali k 1.1. Ano, k 1.1. skutečně ne, zdražovali již dřív!

  • 28. 1. 2010 10:40

    Lubik (neregistrovaný)

    Á zase jeden český sebemrskač. Když vrcholila hypotéční krize v USA a zjistilo se, jak se 100 tisíce vzdělaných (ekonomicky) Amíků dostaly do problémů tak s odpuštěním debilním způsobem, jako že si nedokázali spočítat, že rok má 12 měsíců apod., tak hlasy typu: to se může stát jen v Česku, trochu ztlumil. A argument typu, oni sice nezdražili, ale určitě zdraží později, to je fakt síla.

  • 29. 1. 2010 10:40

    Jiří Hovorka

    Dobrý den,
    nejsem sice pan Chvátal, ale snad Vám, jako autor článku, postačím. :)
    Česká spořitelna v textu není zmíněná jednoduše proto, že nemá s rokem 2010 nový sazebník. Jinak ale i ona u zmíněných služeb připočítává zvýšené DPH, to ale vyplývá (nebo by mělo) z textu, kde jsou vyjmenované banky, které se takto nezachovaly. V textu není třeba ani KB, která sice má od 1. 1. 2010 nový sazebník, ale změny se opět týkají jen zvýšení DPH.
    Kdybych to měl vše do textu napsat, tak by to, podle mě, čtenáře nebavilo. :)
    Mějte se, JH.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).