Jak se zvýšila podpora v nezaměstnanosti, když nemůžete doložit příjmy?

Běžná výše podpory a maximální doba jejího čerpání

Běžná výše podpory v nezaměstnanosti činí:

• první 2 měsíce (podpůrčí doby) 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• další 2 měsíce 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku,
• po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 nebo 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. 

Jedná se o průměrný měsíční čistý výdělek uchazeče o zaměstnání, kterého dosáhl v posledním zaměstnání, nebo jeho vyměřovacího základu pro důchodové pojištění (pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná), a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Podpora v nezaměstnanosti totiž náleží uchazeči o zaměstnání při splnění podmínek (zvláště pak té hlavní, a to účasti na důchodovém pojištění z titulu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti aspoň 12 měsíců v posledních 2 letech) po podpůrčí dobu, jejíž délka se odvíjí od věku uchazeče o zaměstnání ke dni podání žádosti o ni.

Přičemž do 50 let věku včetně trvá podpůrčí doba maximálně 5 měsíců, nad 50 let do 55 let věku včetně činí podpůrčí doba až 8 měsíců a nad 55 let věku činí podpůrčí doba maximálně 11 měsíců.

Rozhodující je přitom věk, kterého uchazeč o zaměstnání registrovaný na úřadu práce dosáhl v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Výše podpory, když ji není z čeho spočítat

Zákon o zaměstnanosti ale počítá i se situacemi, kdy:

• uchazeč o zaměstnání nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo
• u uchazeče o zaměstnání nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, nebo když
• uchazeč o zaměstnání splnil podmínku pro přiznání podpory, a to podmínku doby předchozího zaměstnání nebo výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění v délce aspoň 12 měsíců v posledních 2 letech započtením tzv. náhradní doby (která posuzuje jako poslední zaměstnání).

Ztráta dokladů, potíže se zaměstnavatelem

První situace, kdy zaměstnanec nemůže osvědčit výši svého posledního výdělku před registrací na úřadu práce nebo OSVČ svůj vyměřovací základ, by neměla nastat, resp. kdyby přece, tak by měla být relativně snadno vyřešena.

Situace, kdy uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, může nastat zřejmě jen v situaci, kdy zaměstnavatel nesplní svou povinnost a nevydá zaměstnanci na jeho žádost potvrzení dle ust. § 313 odst. 2 zákoníku práce.

Tedy od potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtového listu) oddělený doklad osvědčující zejména výši průměrného výdělku a další skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti (tj. např. skončení zaměstnání nikoliv z vážného důvodu nebo pro porušení povinností zvlášť hrubým způsobem).

Když zaměstnanec takové potvrzení třeba ztratí či o něj přijde, může požádat zaměstnavatele o nové, o duplikát. I kdyby třeba zaměstnavatel činil zaměstnanci potíže a nevydal mu oddělené potvrzení pro úřad práce, pořád může zaměstnanec svůj výdělek osvědčit úřadu práce jinak. Třeba výplatními páskami apod.

Totéž platí, kdyby zaměstnavatel zkrachoval a snad byla firma tak rychle zlikvidována nebo nějaká vyšší moc – tornádo, záplava – zlikvidovala dokumenty jak v listinné podobě, tak v té elektronické.

Určitě by se dal výdělek osvědčit ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou zaměstnance nebo Českou správou sociálního pojištění. V případě samostatné výdělečné činnosti, u níž je rozhodný poslední vyměřovací základ (na důchodové pojištění), by podobný problém neměl nastat, jelikož vyměřovací základ potvrzuje právě Česká správa sociálního zabezpečení.

Podnikání netrvalo dost dlouho

Naproti tomu další situace může nastat vcelku snadno a nemusí být neobvyklá. Nemožnost určit vyměřovací základ může nastat v situaci, kdy je samostatná výdělečná činnost zahájena a zároveň ukončena v témže roce, přičemž je rovněž v tomto roce podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (s tím, že zbývající potřebná část doby důchodového pojištění je splněna předchozím zaměstnáním nebo započtením náhradní doby – k tomu dále).

Příklad

Např. zaměstnanec propuštěný ze zaměstnání k 31. 12. (2021) nebo rodič do té doby pobírající rodičovský příspěvek, aniž by čerpal v zaměstnání rodičovskou dovolenou (takže se nemá kam do práce vrátit), začne podnikat jako OSVČ od 1. 1. následujícího kalendářního roku (2022) a činnost ukončí k 31. 7. (2022).

Důchodově pojištěná samostatná výdělečná činnost je tak provozována od 1. 1. do 31. 7. (2022) a podmínka 12 měsíců doby důchodového pojištění je splněna onou samostatnou výdělečnou činností ve spojení s předchozím zaměstnáním nebo náhradní dobou předcházející samostatné výdělečné činnosti.

1. 8. (2022) požádá uchazeč o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Vzhledem k tomu, že vyměřovací základ lze stanovit pouze za ukončené zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, nemůže ČSSZ vyměřovací základ určit dříve než v následujícím kalendářním roce (2023) po podání přehledu a příjmů a výdajů za uplynulý kalendářní rok (2022).

Jelikož v předchozím roce (2021) samostatná výdělečná činnost konána nebyla, a ani za tento rok tak nelze určit vyměřovací základ, přičemž nelze užít ani výdělek z případného zaměstnání, protože se nejedná o poslední ukončenou činnost, je třeba postupovat podle ust. § 51 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.

Místo zaměstnání pomohou náhradní doby

Není-li pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti splněna podmínka spočívající v odpracování alespoň 12 měsíců důchodově pojištěné výdělečné činnosti předchozím zaměstnáním (nebo samostatnou výdělečnou činností), lze tuto podmínku splnit i započtením náhradní doby, kterou může být např. péče o dítě ve věku do 4 let a další doby specifikované v ust. § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, jako plná invalidita nebo péče o postiženého člověka. Náhradní dobou však není studium.

Ovšem ten, kdo vystudoval nějaký zbytečný a nepraktický obor a s takovým vzděláním nenašel pracovní uplatnění, skončil hned po studiu jako nezaměstnaný, se podpory v nezaměstnanosti nedočká. Snad jedině podpory při rekvalifikaci. Možná i takové případy se dějí, kdy se musí někdo hned po učení nebo středoškolském či vysokoškolském studiu rekvalifikovat.

Za náhradní dobu zaměstnání se však považuje doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci dle ust. § 72 zákona o zaměstnanosti.

Takže třeba rodič, který v posledních 2 letech pečoval o dítě a pobíral rodičovský příspěvek nemůže prokázat žádný výdělek, z něhož by se mu počítala podpora, jestliže se nevrací do žádného zaměstnání.

Obdobně třeba někdo onemocněl závažnou chorobou a byl mu přiznán po vyčerpání podpůrčí doby nemocenského invalidní důchod ve 3. stupni (tzv. plný invalidní důchod). Po delší léčbě se však uzdravil, invalidní důchod mu byl zcela odebrán nebo snížen v závislosti na snížení stupně invalidity.

Jestliže si takový člověk obratem není schopen zajistit příjem výdělečnou činností, jistě se bude registrovat na úřadu práce, ale nemůže osvědčit poslední výdělek, z něhož by mu byla počítána podpora.

Podpora v nezaměstnanosti se počítá z průměrné mzdy

V uvedených situacích se podpora v nezaměstnanosti stanoví za:

• první 2 měsíce ve výši 0,15násobku,
• další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a
• po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku

průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu.

Platí to, pokud si uchazeč o zaměstnání požádal o podporu v letošním roce 2022.

Jestliže si však požádal už vloni, v r. 2021, pak podpora v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce jen 5192 Kč, další 2 měsíce 4154 Kč a po zbývající dobu 3808 Kč. Vychází se totiž z průměrné mzdy v národním hospodářství ještě za 1. a 3. čtvrtletí roku 2020, která činila činila 34 611 Kč.

Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14násobek příslušné částky průměrné mzdy, tedy nově (pokud žádost o ni byla podána v r. 2022) 5187 Kč.

Jinak pokud nárok na ni přetrvává ještě z loňského roku 2021, tak jen 4846 Kč.