Co kdybychom se nejdřív zamysleli, na jak dlouho ten nový vůz vlastně kupujeme? Na 2 roky, 5, 10 let? Po zodpovězení této otázky ihned vyloučíme nákup za hotové, protože to je ta největší hloupost, co můžeme udělat. Opájet se dobrým pocitem, že je auto MOJE, resp. že je moje jméno v TP, a přijmout absolutní ztrátu hodnoty v desítkách tisíc Kč ročně je finanční neuváženost. Toto už by měl někdo lidem vysvětlit a opakovat při každé příležitosti několikrát. Takže zbývá varianta financování a peníze, které jsme neutratili při nákupu, budeme investovat. Výnos z investice nám pokryje část nákladů na financování a ve výsledku ušetříme více, resp. zaplatíme méně. Je to jednoduché? Je. Možností je moc, jen udělat první krok. Pochopitelně nemyslím investici do termínovaného vkladu v bance, spořicího účtu nebo podobných nesmyslů. Pokud chceme mít nové auto méně než 4 roky, vážně uvažujme operativní pronájem, kdy ze svých peněz zaplatíme pouze amortizaci (tj. během 4 let cca 50% ceny auta) a úroky z nové ceny, ale nikdy celou pořizovací cenu vozidla a úroky. Tím si uvolníme další peníze na investici nebo pro radost. Jasné?
Až na to, že článek porovnává "jak se liší možnosti jeho pořízení naspořením kupní ceny a při využití úvěru". Tedy článek se nesnaží dát radu, jak se zachovat v situaci, kdy máte k dispozici hotovost na nákup vozu a rozhodujete se, jestli ji použít ke koupi za hotové nebo raději financovat leasingem/úvěrem a hotovost použít na něco jiného (viz vaše "a peníze, které jsme neutratili při nákupu, budeme investovat") .
Tím neříkám, že to co jste napsal nemá hlavu a patu - má; ale ne v situaci popisované v článku, kdy má kupec nula nula nic (přirozeně nic nebrání tomu, aby místo spoření potenciální kupec pravidelně investoval měsíční přebytky a naakumuloval tak částku potřebnou na nákup dřív než je uvedeno v článku, kde se uvažuje prosté spoření).
2 jenda911:
A můžete napsat kam budeme ty našetřené peníze investovat, aby výnos z nich byl větší než nějakých 10-15 procent, které budeme platit na úvěru za auto?? To je jedna věc.
Jinak pokud mám na auto celou částku na účtě, je asi lepší koupit auto za hotové než zbytečně živit nějakou banku či úvěrovou společnost. Nevím jak v případě, že chci mít nové auto max. 4 roky jak uvádíte, o to jsem se nezajímal. Já, pokud si někdy koupím nové auto, tak ho dřív jak za 8-10 let neprodám.
Já jsem zrovna nové auto kupoval v lednu a částku na něj jsem měl k dispozici, přesto jsem se rozhodl pro leasing. Proč? Protože Škofin v akci při zaplacení 50% předem při leasingu na 3 roky nabízel nulové navýšení, přidával sadu kol se zimními pneumatikami a prodloužení záruky na 4 roky zdarma. Půlka ceny auta mi tak zůstala a než ji postupně zaplatím na splátkách, tak mi něco vydělá na úrocích i na obyčejném spořícím účtu. Pokud bych ale měl platit 10% ročně na úrocích, leasing bych nebral.
Nové auto je pro mě náhradou za 13,5 let starou felicii a doufám, že minimálně 10 let by mi mohlo vydržet. V měnění aut každé 4 roky pro obyčejného člověka, který najede ročně 10-20 tisíc km, nevidím smysl.
Já se o nové auto zajímal v únoru. Akce šrotace 50 000 Kč zněla lákavě. A dokonce ani člověk nemusel nechat sešrotovat své vlastní auto. Jenže to byla cena na úvěr. Při běžné ceně auta 383 000 jsem se s akcí šrotace dostal na 333 000 Kč. Ale bylo tam tak nehorázné RPSN, že bych ve výsledku zaplatil 400 000 při 60 % akontaci. Takže půjčených 133 tisíc bych za 4 roky přeplatil zhruba o polovinu navíc.
Kdysi nabízeli leasing s nulovým navýšením u Forda. Po prozkoumání bližších údajů jsem zjistil, že k tomu musí člověk mít předražené pojištění a nelze jinak. Takže člověka místo na úrocích obrali na drahé pojistce.
Pokud máte skutečně leasing nebo úvěr bez navýšení, pak lze jen souhlasit, že se to vyplatí. I když nechápu takový druh podnikání, kdy někdo úvěruje člověka zdarma a ještě mu dá navíc zimní gumy. Asi mají dobré srdce a dělají to fakt pro lidi, což se dnes vidí málo.
Ten úvěr bez navýšení byl jen díky tomu, že se jednalo o Škodu. Čili se na tom skoro jistě podílela automobilka. Akce byla jen do konce listopadu. Po objednání auta v říjnu jsem v listopadu uzavřel předběžnou leasingovou smlouvu s touto akcí a po vyrobení vozu pak platily její podmínky. Čekací doba na auto byla přes 3 měsíce, a to mě ještě prodejce nezařadil na konec seznamu, ale upravil konfiguraci vozu, který měl již pár dní objednaný k vystavení a přímému prodeji.
Pojištění k leasingu povinné je. Jestli je předražené je těžké říct, nechce se mi zjišťovat cenu u všech pojišťoven. Ale zkusil jsem si naklikat pravdivé údaje do kalkulátoru na direct.cz a vyšlo mi 13109 na rok po slevách za povinné ručení + havarijní (to potřebuji, např. na služební cesty vlastním vozem je povinné). V rámci leasingu mám pojištění za cca 12000 ročně u ČP.
A to jako z půjčovny nebo třeba od někoho z rodiny. Pokud z rodiny, tak je fajn mít takového člověka. Je ale třeba si uvědomit, že ten co auto půjčuje, si je taky musel koupit a vlastně tak "dotuje" toho, kdo si je půjčuje.
Za sebe mohu říct, že abych se po autoškole naučil solidně jezdit, potřeboval jsem auto svoje a jezdit aspoň 3x týdně. S autem půjčeným jednou za měsíc či dva bych se naučil prd a ještě bych se bál, že ho někomu rozsekám.
"Byť je pořízení nového vozu vzhledem k rychlému snižování hodnoty v čase jedna z nejhorších možných investic"
No hlavne si treba uvedomiť, že auto do rodiny investíciou vôbec nie je (ani nemôže byť), ale je spotrebným tovarom, rovnako ako trebárs práčka alebo umývačka riadu. Nejaká rýchla strata hodnoty je hlúposť. Rýchlo klesá jeho predajná cena, ale nie jeho hodnota pre rodinu. Aj keby jeho predajná cena klesla o 50% hneď minútu po kúpe, tak je to úplne jedno, lebo rodina ho nebude predávať skôr ako o takých 5, a pravdepodobne až o 10 alebo aj 20 rokov.
Ono to s tím poklesem ceny auta v prvních letech není až tak žhavé. Teď jsem se o to třeba zajímal a pro auto, které nové stojí kolem 300 tisíc, je pokles ceny za 3 roky asi 60 000 Kč. Ceny tříletých aut stejné kategorie se pohybují kolem 240 tis. To pro mě není žádná zajímavá sleva a stále bych volil nové. Člověk je první majitel, ví o autě všechno a má jistotu, že je auto v pořádku - myslím věci jako stočený tachometr, auto, které bylo zaplavené, zatajená bouračka atd.
A kdybych si koupil nové auto, tak za méně než 8 let ho určitě neprodám.
To nevím kdo by to koupil, sleva 60 tis za 3 roky. To je možná zbožný přání majitelů to za tu cenu prodat, ale bude jim to někde 2 roky hnít a pak cenu snížej.
Ale možná je to tím že před 3 lety auta stála mnohem víc, možná nestálo 300, ale 400 a nevšimli ci že cena nových za tu dobu klesla.
Já koupil kraksnu rok a 4 měsíce starou se slevou 100 tis.
Ano, taky to vidím tak, že majitelé to počítají z ceny auta před 3 lety, čili ceny, za jakou to oni kupovali. Kdosi mi říkal takové pravidlo, že za každých pět let klesne hodnota auta přibližně o půlku.
Na druhé straně znám člověka co koupil předváděcí auto s najetými 3600 km se slevou 110 tisíc. To se vyplatí.
Souhlas.
Když kupuji auto tak se musím rozmyslet jestli jsem ochoten směnit 30-60 tis. Kč/ročně (s parkováním ještě více) za pohodlí a ušetřený čas které mi auto nabídne jako protihodnotu.
Komu ročně alespoň 40 tis. kč nepřebývá, neměl by o vlastním autu ani snít. Já kvůli takovým lidem potom sám nemohu auto koupit, protože ho nemám kde parkovat, ulice jsou plné aut které jezdí jen o víkendech a ještě v létě...
Celkem by mne zajímal váš názor, kolik byste byli ochotni zaplatit za umožnění parkování před cizím domem, jen tak na ulici.
Potom také to, zda má majitel tohoto domu vůbec právo přenechat někomu toto místo za odměnu. Dnes mu tam, po jakési dohodě (rozumějte tomu tak, že majitel nemovitosti se nikdy neohradil) parkuje auto člověka bydlícího v jiné ulici, která je již také přeplněná.
Jak si takové právo vymoci, po zaplacení majiteli přilehlé nemovitosti, bez fyzického napadení současného parkujícího, či jeho auta.
Díky za zkušenosti.
Je to možné, že to právo nemá. Opravdu nevím.
Fakt je, že tam kde žiji cizímu před domem, když s tím nesouhlasí, nezaparkujete.
Zatím jsem však neslyšel, že by někdo přenechal někomu parkovací místo za úplatu. Většinou se lidé prostě domluví. Když si někdo později koupí auto, ten kdo mu tam parkuje mu ho uvolní.
Míst je ale zoufale málo (udělali nám chodníky a místa tím pádem ubylo). Říkal jsem si, že peníze by mi mohli otevřít nové možnosti.
O případu, že někdo by někomu po letech řekl ty tady neparkuj (už ses tu naparkoval dost let), chce tu parkovat jiný soused, jsem také neslyšel...
Ztráta hodnoty (ceny) je realita. Subjektivní užitná hodnota může být po relativně dlouhou dobu stejná a pak začne pozvolna klesat a teprve, když např. auto začne být výrazně poruchové nebo si pořídím čtyřčata, klesne výrazně. Z toho ale vyplývá, pokud má pro Vás starší auto stejnou hodnotu jako nové, proč kupovat nové ane nějaké pár let ojeté, když poměr cena/užitná hodnota je úplně někde jinde?
Já jsem vytřídal doposud už 4 jetá auta ve stáří 2,5 - 5 let za ceny mezi 15-45% z původních cen s tím, že jejich užitná hodnota za plnou cenu by pro mne byla stejná jako u těchto starších, tzn. byla pro mne zbytečně drahá.
Asi takto, kdo má peníze levné (tedy dokáže hotové otáčet jinde) a nebo má extra výhodný úvěr, nechť koupí za úvěr. Pro ostatní je samozřejmě lepší koupit za hotové. Leasing neuvádím, při totálce a nebo krádeži poznáte, jaké to má slabiny. Já plánuju koupit nové auto s horizontem užívání cca 15 let. To bych viděl jako základ. Jako maximální limit bych viděl 400 tisíc a má to všechno, tedy kompletní elektroniku, stabilizaci, klimatizaci, všechny airbagy a podobně. Akontaci bych složil hotově a zbytek mám levný úvěr s RPSN 6%. Auto potřebuju denně a vydělává mi. Takže není co řešit. Otázkou je, přijde-li inflace těch očekávaných cca 7%, pak by se to pro mě trochu změnilo.
Vloni v červnu jsem koupil Superb Combi. Katalogova cena 1,008 mil. za 699 bez DPH. Mam rodinu 2 děti. Počítám, že vuz budu používat min. 15 let. Vuz budu používat castečne v podnikaní /jsem oscv/, takže mi zvysí náklady a budu si na nej účtovat cestaky /cca 9000,- mesicne/ Vím, je to hrozny vypláznout takovou sumu peněz, ale vuz je novy, nekupuji bouračku, znám historii a buduho používat do rapidnímu nárustu řetězení oprav. Vůz je bezpečný, což kdoi ma rodinu jistě ocení.
Hlavni výhoda je v tom ,ze vuz je muj a v pripade zcizeni nemusi clovek platit lizingovce, i kdyz vuz nemuze používat.
Jinak, lidičky, vždy se držte hesla: pokud na to nemam, tak si to nekupuji. Mam-li omezene prostředky na nákup vozu, musi k tomu přizpůsobit i stav a kategorii vozu.
Vždy při použití prostředníka ho musíte zaplatit a jste to vy, kdo to zaplatí. Nikdo jiný! Žádné řečičky o pojištění zdarma během lízu a sadě zimních pneu ván nedorovná ztátu z přeplacení.
Nechápu příspěvky fxtradera. Behem 1. dvou let je pokles ceny vozu největší. Něvěřím, že lze dlouhodobě překonat trh o nějakých 15% p.a. Co se da tak ATTA 3 roky 18% a to už bohužel nenabízí./pps:to by se to spořilo na duchod, než plánovaná nereforma/
Vždy jsem si myslel, že je úděl řidiče v našich končinách vlastnit embéčko 15 až 20 let. Pak jsem před 10 lety vyměnil Š 120 za fábku, samozřejmě na leasing. Tak nějak jsem si zvykl dávat stranou potřebnou částku, že až jsem po třech letech splatil, vyměnil jsem opět za nové, to už na úvěr (ta výhoda zapsání vlastníka v TP je ohromná, žádná plná moc od leasingovky, žádné čekání na registru, žádná výměna OTP...), po doplacení opět další úvěr a nové přibližovadlo...a nyní už bych ani jinak nechtěl, prostě po 3 - 4 letech do nového, sice o něco přeplatím, ale nemusím hlídat splatnost pojištění a auto jde z domu pryč, než se začnou projevovat první drobné závady. Za ty prachy bych mohl mít o třídu lepší ojetinu a řešit ty různé drobné závady, tak raději jednou za rok jen na servisku a do servisu tak maximálně s nějakou záruční opravou a drobné závady přenechám budoucímu majiteli. Pokud bych ty peníze na nové chtěl spořit, tak zaručeně je použiji po nějaké době na nějakou "užitečnější" věc a dodnes bych jezdil se starou dobrou 120 :-)
Srovnání v článku trochu pokuhává: v případě spoření se předpokládá, že nemáte ani vindru. V případě leasingu zase, že máte 20%, čili ve střední kategorii 70 tisíc na Kia ceed. Korektnější srovnnání by tedy bylo:
V prvním případě startujeme ze 70 tisíc a spoříme 4 roky po 7 tis. měsíčně, dostaneme se na 432 tisíc a koupíme si auto v této hodnotě. V druhém případě hodíme 70 tisíc do leasingu a pořídímě auto za 350 tisíc, které pak 4 roky krmíme rovněž 7000 korunami.
Výsledek mezi spořením a leasingem je, že místo auta za 432 máme auto za 350 tisíc, ale hned.
Myslím si, že pokud nechcete vyloženě nějaký super nadupaný sporťák, tak není až takový problém si na auto našetřit. Ovšem pokud ho člověk potřebuje hned, tak je půjčka asi jediným možným řešením. My to tak třeba zrovna měli, když se nám to naše rozbilo. Opravu nám nakonec zaplatila rychlá půjčka před výplatou (konkrétně - https://www.hyperfinance.cz/pujcky/pujcka-pred-vyplatou/ ), díky které jsme celou situaci vyřešili už během víkendu, takže manžel mohl s autem v pondělí normálně odjet do práce. :-)
Já jsem zastánce čistě toho, že když si chci něco koupit, tak bych se kvůli tomu neměl zadlužit na příštích několik let, je daleko lepší ty peníze našetřit a až pak kupovat... Podobně to dělám s auty už několik let a jsem víc než spokojen ;-) Teď zrovna šetřím na Megana, konkrétně na tento nový model: https://www.rpz.cz/renault/nove-vozy/osobni-vozy/megane/megane/ , tak už se těším, bude to co nevidět :-)
Tak pochopitelně je nejlepší si na auto naspořit, ale vzhledem k dnešním platům je to docela rarita, když se to někomu podaří. Já si na to moje brala nebankovní půjčku.. vybrala jsem si ji přes tento srovnávač - https://www.letakomat.cz/finance/nebankovni-pujcky - takže jsem dostala celkem dobré podmínky a navíc jsem ani nepotřebovala celou částku, takže budu mít splaceno poměrně rychle. :)