Názory k článku Výnosy připsané penzijně připojištěným

Zhodnocení se samozřejmě skládá nejen z výnosů z investovaných rezerv, ale také ze státní podpory. S ní potom výnosnost penzijního připojištění nabývá zcela jiných rozměrů podobně jako v případě stavebního spoření. Obecně vždy platí, že čím déle se spoří, tím lépe a tím to vychází laciněji. Průběžně ukládaná částka se musí samozřejmě stanovovat v závislosti na aktuálních finančních možnostech a podle kýžené fianční situace v důchodovém věku. Také připomínám, že inflace má již delší dobu výrazně klesající trend a tento rok silně konverguje k nule, takže bych se jejího vlivu na znehodnocení investic příliš neobával (centrální banka hodlá kritérium nízké inflace prosazovat i nadále). Nevidím rovněž žádný důvod k tomu, aby naše měna po vstupu do EU silně devalvovala...Nu, uvidíme, co se v bystrých hlavách nejen našich politiků bude rodit:-)

Zhodnocení se samozřejmě skládá nejen z výnosů z investovaných rezerv, ale také ze státní podpory. S ní potom výnosnost penzijního připojištění nabývá zcela jiných rozměrů podobně jako v případě stavebního spoření. Obecně vždy platí, že čím déle se spoří, tím lépe a tím to vychází laciněji z hlediska zatížení v čase. Průběžně ukládaná částka se musí samozřejmě stanovovat v závislosti na aktuálních finančních možnostech a podle kýžené finanční situace v důchodovém věku. Také připomínám, že inflace má již delší dobu výrazně klesající trend a tento rok silně konverguje k nule, takže bych se jejího vlivu na znehodnocení investic příliš neobával (centrální banka hodlá kritérium nízké inflace prosazovat i nadále). Nevidím rovněž žádný důvod k tomu, aby naše měna po vstupu do EU silně devalvovala...Nu, uvidíme, co se v bystrých hlavách nejen našich politiků bude rodit:-)

Výpočet uvedený v článku opravdu uvažuje zhodnocení 4%. Není mi dost dobře jasné proč výpočet provádět s jiným zhodnocením. V příkladu šlo přeci o částku, kterou účastník dostane na konci spoření, v její absolutní, nominální výši, a ne o její reálnou hodnotu srovnávanou k dnešnímu dni. Pokud si chcete výpočet přesto zkusit, doporučuji kalkulačku dostupnou zde na Měšci (viz. menu v levém sloupci).

Kalkulačka: Kolik naspoříte s penzijním připojištěním

Kalkulačku jsem použil. Při spoření 100,-- Kč od 18 let do 63 let, tj 45 let spoření byla
výsledná částka cca 102 000,-- Kč. Při dlouhodobém spoření považuji reálnou hodnotu peněz za rozhodující.

Myslím si, že by bylo dobré uveřejnit předpokládaný průměrný státní důchod za 10 let, za 20 let a za 30 let (předpokládaná výše bude předmětem diskuse) v dnešních cenách a k tomu doplnit přehled, kolik je potřeba spořit měsíčně do penzijního připojištění po dobu 10, 20 a 30 let tak, aby celkový důchod (státní + z penzijního připojištění) dosáhl v dnešních cenách průměrný důchod ve výši cca 7000,-- Kč (dnešní výše důchodu). Každý si potom bude moci udělat reálnou představu, kolik musí měsíčně spořit na penzijní připojištění, aby dosáhl dnešního průměrného důchodu

Když si spočítám, že průměrný (hrubý) plat je v r. 2003 asi 15.500,-Kč, ale nedosahuje ho ani 50 % výdělečně činných osob, které musí bydlet, živit děti a chtěly by normálně žít, vychází mi kupodivu shodně s analytiky, že průměrná odložená částka do penzijních fondů je asi 300,-Kč/osobu/měsíc. Penzijní fondy jsou na trhu asi 10 let. Kdo má penzijní připojištění od jeho začátků a bylo mu v té době 50 let, bude spořit ještě 10 let. Za těchto 20 let naspoří asi 65.000,- před zdaněním. Počítám, že za 10 let to bude tak hodnota 3-4 měsíčních platů. Je otázka, jak dlouho bude čerstvý důchodce z této částky živ. A to ještě nemluvím o tom, že po přistoupení do EU a převzetí EURA jako platidla bude tato částka devalvována o cca 30-50 %. Potěš nás Pámbu a Špidla dvojnásob!!!! Těm ostatním, mladším, nezbývá nic jiného, než se snažit a mít vyšší platy.
Jinak nic proti šetření, někdy a někde se začít musí.

Souhlasím s tím, že je lepší začít šetřit dříve než později. Nicméně mi není jasné jak jste dospěl k částce 65.000,- Kč. Pokud jen prostě znásobím 300x12x20 vyjde mi 72.000,- Kč. S přihlédnutím ke státnímu příspěvku a zhodnocení skončím po zdanění na přibližně 145 tisících Kč. To je počítáno se 4% zhodnocením prostředků a je třeba si uvědomit že do roku 1998 se zhodnocení penzijních fondů pohybovalo kolem 9-10%, takže částka bude v reálu ještě vyšší.

Trochu budu oponovat. Je rozdíl ve výši penze v porovnání s průměrnou hrubou mzdou. Když to zjednoduším, tak ten kdo má HM 10.000 (ČM čistá mzda 7.910), tak by dostal důchod přibližně 6.460, což je 82% z ČM. Když si bude 20 let spořit 300/měsíčně, při zhodnocení 4%, tak bude mít k dispozici cca 150.000 a možnost doživotní renty cca 1.000 Kč měsíčně. V tomto případě by se mu důchod dostal na hranici současné ČM. Problém ale nastane u vyšších příjmových skupin. Tito lidé ale zase mají na to si spořit více a chovat se zodpovědněji. Kdo má HM 25.000 (ČM 18.540), tak může očekávat státní důchod 8.400, což je asi 45% z ČM a 33% z HM. A ještě "lepší" je to třeba u HM 50.000 (ČM 34.100), tady lze očekávat důchod ve výši 9.980, což je 29% z ČM a 20% z HM. Pokud nechce být v důchodu žebrákem, tak na to musí myslet již dnes. Omlouvám se za zjednodušení. Vše je vztaženo k současným cenám, bez vazby na inflaci. Tomu se můžeme vyhnout tím, že své „penzijní aktivity“ budeme pravidelně indexovat. Jak se zabezpečit na penzi je více možností a penzijní připojištění je jedno z nich. Zvláště, když využijeme možnosti příspěvku od zaměstnavatele. To se týká i životního pojištění. Jen je dobré vědět, jak na ně přitlačit, aby se to vyplatilo. Není dobré na tyto možnosti zapomínat.

Zkuste se na to podívat z druhé strany a jednoduše. Jaký chci mít doplňkový důchod z PF ve vztahu k poslední mzdě před důchodem a jak dlouho ho chci pobírat? Třeba 20% poslední mzdy po dobu 20 let. Pak mi vychází pro spoření posledních 10 let před důchodem nutnost platit si do PF 40% mzdy, 20 let - 20%, 40 let - 10%... atd. Je to tvrdé, ale je to tak. Od fondu očekávám zachování hodnoty peněz (zhodnocení něco málo nad inflaci), proto nekalkuluji se zhodnocením či inflací. Státní příspěvek je nepodstatný. Euro pomíjím také - to je pro nás dnes skutečně ještě velká neznámá. Zároveň je jasné, že během spoření musím svůj příspěvěk upravovat podle vývoje své mzdy a zachovat požadovaný poměr.

Vše jen dokladuje, jak je stávající systém s příspěvky v řádu tří - čtyř jednotlivých stokorun 'mimo mísu'.

Daňový odpočet není tisíc korun měsíčně, ale dvanáct tisíc ročně. To není totéž!
Rozdíl zhodnocení více než jednoho procenta je docela velký. Při dlouhodobé investici, jakou penzijní připojištění nepochybně je, to rozhodně není zanedbatelné.
Kde je dáno, že fond lze měnit jednou ročně? O takovém omezení nevím. Nepletete si to se zdravotní pojišťovnou?
Jo, a zpráva, alespoň ta o hospodaření, se píše se z. I kdyby ji podepsala celá správní rada. :-)

Opravdu, má tam být zpráva - mea culpa maxima - doufám, že to tu nečte moje bývalá učitelka češtiny. :)

K daňovému odpočtu. Účastník penzijního připojištění má možnost snížit svůj základ daně o jím zaplacené příspěvky na penzijní přípojištění převyšující částku 6.000,- Kč ročně. Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst 12.000,- Kč. Daňový odečet se uplatňuje zpětně při ročním zúčtování. Cílem tohoto daňového zvýhodnění bylo při jeho zavádění zatraktivnit spoření částek nad 500,- Kč. Odtud tedy těch průměrných 1000,- Kč měsíčně.

Fond lze samozřejmě měnit vícekrát za rok. Já jsem psal bezplatně. Jinak je třeba počítat s dvouměsíční výpovědní lhůtou. To jest, pokud se rozhodnu teď v červnu změnit fond, u dalšího spořím od září.

Tak teď už vám bohužel nerozumím vůbec. Máte pravdu, chci-li změnit fond, pošlu v červnu oznámení a žádost o převod a od září spořím do fondu nového. Co to má ale společného s tím, že by to bylo jednou za rok zdarma?

Logiku úvahy o spoření na částku 500 Kč měsíčně chápu. Přesto bych se přimlouval za to, abychom se drželi toho, co je v zákoně, tedy dvanácti tisíc ročně. Spořím-li pravidelně po celý rok, je to totéž. Spořím-li ale první rok, je dost velký rozdíl, jestli jsem se svou patnáctistovkovou úložkou začal na začátku nebo na konci roku. Při čtyřech a méně odspořených měsících totiž šest tisíc vůbec nepřekročím a neodečtu ani korunu. Tak je dáno zákonem. Nebo - co když spořím průběžně pětistovku a zbytek doplácím mimořádným vkladem na konci roku? Ono sice dvanáct tisíc děleno dvanácti je tisíc, ale finanční poradenství nejsou jen kupecké počty. :-)

V uvedeném odstavci se konstatuje: "Zároveň na operace s prostředky fondu dohlíží depozitář, tj. banka, u které jsou uloženy prostředky fondu. Ten nesmí provést operaci, která by byla v rozporu se zákonem, a navíc musí v takovém případě upozornit MF ČR."
Pokud se opravdu nesmí provést operace v rozporu se zákonem, proč má banka povinnost na nezákonnou operaci upozorňovat MF ČR???

Já bych to viděl tak, že je to stejné, jako když po vás někdo bude chtít abyste pro něj něco ukradl. Nesmíte to udělat a měl byste to ohlásit.

Docela by mě zajímalo, jestli když přejdu od jednoho fondu k druhému, zůstanou mi stejné smluvní podmínky, nebo zda musím přistoupit na nové. (Začal jsem spořit před několika lety a ještě mám dřívější vyplácení naspořené částky)
Díky za odpověď
Petr

Podmínky budou platné podle penzijního plánu u nové smlouvy, což by ve Vašem případě pravděpodobně znamenalo odložení doby výplaty starobní penze.