Výhodnější nemocenská: proplácet se budou i první tři dny. Projděte si detaily

Co se mění a proč?

Od 1. července roku 2019 bude marodění v Česku opět výhodnější. Vláda v lednu definitivně prosadila zrušení karenční doby, během které se za první tři dny pracovní neschopnosti neplatí náhrada mzdy. Poslanci přehlasovali předchozí senátorské veto 129 hlasy z přítomných 189 poslanců. ČSSD si tak může odškrtnout jeden z hlavních slibů, který lidem dala v momentě, kdy vstupovala do vlády s Andrejem Babišem.

Jak je to nyní?

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhrada mzdy je vyplácena až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Do čtrnáctého dne ji za pracovní dny vyplácí zaměstnavatel, jde o tři pětiny vyměřovacího základu, tedy zhruba průměrného výdělku. Od patnáctého dne nemocenskou vyplácí stát přes Českou správu sociálního zabezpečení ze systému sociálního pojištění.

Jak to bude od července?

Karenční doba bude podle schválené novely zákoníku práce zrušena. Firmy tak budou náhradu mzdy zaměstnancům na neschopence vyplácet hned od prvního dne. Opět půjde o 60 procent z vyměřovacího základu. Firmy budou náhrady vyplácet stále do 14. dne nemoci.

Zaměstnavatelé mají jako kompenzaci za proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci dostat o 0,2 procentního bodu nižší nemocenské pojištění (z 2,3 na 2,1 % hrubé mzdy), které platí svým zaměstnancům.

Jak to bude se živnostníky?

Aktualizováno

Pro OSVČ se nemění nic. Na OSVČ také dopadne změna sazby nemocenského pojištění, která se sníží z 2,3 na 2,1 procenta. Pokud si nemocenské pojištění platí, budou i dál dostávat nemocenskou od státu až od 15. dne pracovní neschopnosti.

Kolik za to zaplatí stát?

Státní pokladna má na snížené sazbě nemocenského pojištění přijít o zhruba tři miliardy korun ročně. K růstu nákladů může dojít i se zvýšením nemocnosti, se kterým se po zrušení karenční doby počítá.

Kolik zaplatí firmy?

Podle firem je zmíněná kompenzace nedostatečná. Zrušením karenční doby podle propočtů Hospodářské komory ČR mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostou na pět miliard korun ročně. Pokud by navíc musely podniky přijmout nové zaměstnance, protože někdo práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, odhadují někteří členové Hospodářské komory ČR zvýšení mzdových nákladů o 3,3 až 3,6 procenta. Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu tak nevyváží finanční a personální dopady na firmy, říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Proč karenční doba skončí?

Jedná se o nespravedlivé trestání zaměstnanců za nemoc. Karenční doba nic neřeší, lidé nemoci přecházejí, nebo si kvůli ní berou dovolenou, zdůvodnila poslankyně a jedna z autorek návrhu Kateřina Valachová (ČSSD), proč sociální demokracie prosazovala zrušení opatření, které v roce 2008 prosadila tehdejší vláda vedená Mirkem Topolánkem.

Proti zrušení karenční doby naopak byli opoziční poslanci ODS, TOP 09 a STAN. Poslanec ODS Jan Bauer při hlasování připomněl nesouhlas zaměstnavatelů a Hospodářské komory. Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti, uvedl. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) novela vytváří velmi nespravedlivý přístup k zaměstnavatelům.

Bude více simulantů?

Po zavedení třídenní karenční doby počet marodících zaměstnanců výrazně klesl. Naopak se zvýšila průměrná doba marodění.

Zdroj: statistika ČSSZ

Po zavedení karenční doby tedy výrazně ubylo dočasných pracovních neschopností na krátkou dobu. Podle zastánců karenční doby, když jejich argumentaci zjednodušíme, to znamená, že lidé přestali „simulovat“. Podle kritiků naopak došlo k tomu, že lidé chodí do práce často nemocní, například se začínající chřipkou.

Není to o tom, že by se snížila nemocnost, ale lidé začali chodit do práce nemocní. Pro nízkopříjmové zaměstnance je třídenní výpadek mzdy neúnosný, nemohou si ho dovolit, proto chodí do práce i nemocní, řekl například Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Odbory jsou dlouhodobě pro zrušení karenční doby.

Zástupci firem to vidí úplně opačně, zneužívání systému nemocenského pojištění statistiky podle nich prokazují. Před zavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v ČR, říká Miroslav Diro.

Jak je to jinde v Evropě?

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje, informuje agentura ČTK. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.