Hlavní navigace

Vyhněte se v novém roce finanční kocovině

31. 12. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Byl to bouřlivý rok ve všech ohledech. Povodně, několikeré volby, zavedení eura v Evropě, zasedání NATO, olympijské hry... Ve světě financí k tomu přidejte především pokles úrokových sazeb a propracovanější metody manipulace s klienty. Co nás čeká v příštím roce?

Ona chvíle, kdy se zlomí den a hodinové ručičky se spořádaně srovnají jedna přes druhou na číslici dvanáct, vždy vyzývá k bilancování a mnoha předsevzetím, která většinou záhy ztratí na naléhavosti podobně jako první kocovina v roce.

Pamatujete si ještě na bouchání zátek od loňského šampaňského? Také jste se u vybuchujících ohňostrojových kouzel ptali sami sebe, co asi ten příští rok přinese? Co od něj můžeme čekat? Když křehké mihotání pomíjivé hvězdičky neodbytně požíralo sírovou tyčinku prskavky, těšili jste se, nebo jste naopak měli strach? Co vám tedy rok 2002 přinesl a co vám naopak vzal?

Bilancování je vždy věc ošemetná – co pro někoho znamená výhru, jiný pociťuje jako ztrátu, většinou když někdo jásá, druhý láme rukama. Povodně přinesly práci stavebním firmám, euro snížilo tržby mnoha směnárnám a spekulantům, snižující se úrokové sazby zvýhodnily hypotéky, ale zkuste za daného stavu něco naspořit (banky však mohou paradoxně těžit z obou změn)… a v podobných příkladech bychom mohli pokračovat dlouho a dlouho.

Bankovní sektor v roce 2002 plul především pod vlajkou modernizace a racionalizace, přičemž tato vznešená slova znamenají ve svém důsledku hlavně jediné – přenášení nákladů na klienty. Kromě zcela samozřejmého zvyšování poplatků, jemuž se nevyhnula snad žádná banka (a od 1. ledna se chystají další cenové úpravy, takže proces zdaleka ještě není u konce), jde o vytváření klimatu nutné soběstačnosti a samooblužnosti klientů.

Klienti jsou jako celek nuceni (obvykle se říká „motivováni“) k používání moderních technologií – kdo chce osobní obsluhu, musí si ji pořádně zaplatit, ostatní se levněji obslouží sami. Takže se dříve či později všichni naučíme používat platební kartu, mobilní telefon a internet, zjistíme si význam mnoha cizích slov a přijdeme na kloub konstantním a specifickým symbolům, příkazům k inkasu a bezpečnostním certifikátům, nemluvě o mnoha PINech, jež si budeme muset pamatovat lépe než data narozenin svých příbuzných.

Banky tak prý činí kvůli našemu pohodlí, ale zároveň tak nějakým záhadným způsobem ušetří na vlastních pracovnících, na jejich zaškolování, na provozu poboček, na papírování… Inu, úspěšná privatizace do rukou zahraničních vlastníků bankám skutečně prospěla.

Upřímně se pak divím, když se za této situace, kdy si banky opravdu nechávají zaplatit reálnou cenu za své služby (a rozhodně nikoho nedotují, jak tomu možná bylo dříve), dochází k mnoha a mnoha trapasům, přehmatům a „nechtěným omylům“, na něž (světe div se!) doplatí překvapivě vždy zákazník a ne banka. Omylem dvakrát stržený poplatek, nešťastnou náhodou zaúčtovaná účetní položka, která se nikdy nerealizovala, vyšší než domluvená cena za službu, opožděné reakce, mlčení na stížnosti, lákaní na služby, které banka neposkytuje, skryté poplatky, o nichž klient není nijak informován nebo se o nich dozví pozdě…

Takových případů je nespočet a neustálý zájem o naši rubriku Zlámaná grešle to jen potvrzuje. Mají to všechny ty velké, stabilní, bezpečné a důvěryhodné instituce zapotřebí? Nemohou si dovolit jistou velkorysost?

Jedna stavební spořitelna zavedla vyšší poplatek těm klientům, kteří spoří za starých, výhodnějších podmínek – vědí o tom? Zároveň jim osobním dopisem nabízí nevýhodný přechod na nové podmínky, když zruší starou smlouvu. Tváří se, že jedná v jejich prospěch, ale opak je pravdou.

Jedna z bank zavedla nový, podle ní „vylepšený produkt“ typu balíčkové konto, který se od toho starého liší prakticky jen vyšší cenou – další vstřícný krok k zákazníkům. Podobně hypotéky jsou poskytovány již od sazby, na kterou nikdo nedosáhne, nákupy na splátky jsou úplně zadarmo, ačkoliv reálné roční náklady většinou neklesnou pod 20 %, placení kartou v obchodě nic nestojí, ovšem jen v tom případě, že nepočítáte s cenou samotné karty…

Ačkoliv se finanční instituce tváří jako pečovatelská služba se sklonem k charitě, o jejich skutečné službě zákazníkům by se mohly vést dlouhé diskuse. Klienti jsou v neustálém ohrožení, jsou vystavováni neustálým změnám – cen, podmínek, omezení… Aby neztratili příliš mnoho peněz, musí klienti věnovat velké množství času zjišťování triků a fíglů, čtení mezi řádky, ověřování poskytnutých informací. Kdo si přitom v měsíčním součtu poplatků za položky běžného účtu všimne, že cena za jeden druh operací se zdvojnásobila?

Klienti by se podle této logiky ve svém vlastním zájmu měli stát takovými soukromými finančními detektivy, kteří pátrají po nevyřčeném, analyzují aktiva a pasiva, náklady a výnosy, odhadují trendy a reagují na očekávání. Musí být neustále připraveni na to, že nic nebude takové, jaké se to zdá být, že mohou doplatit na důvěřivost vůči těm, kteří jsou „na jejich straně“.

Je snadné si přát, aby klienti mohli věřit všemu, co jim banky a další instituce řeknou, aby se nestávali zbytečnými oběťmi reklamních kampaní, aby nebyli tlačeni do něčeho, co nepotřebují a co není v jejich zájmu. Běh světa a stav věcí je však jiný, finanční instituce zákonitě jednají ve svém zájmu, který se pochopitelně ne vždy kryje se zájmy klientů.

Z toho důvodu nalézá server Měšec.cz důvod své existence. Chceme, abyste měli přehled, abyste věděli, na co si máte dát pozor, abyste věděli, kde je zakopán pes a jak ho můžete zase vykopat, abyste se seznámili se zkušenostmi lidí v podobné situaci, kteří potřebují běžný účet, platební kartu nebo spoří se stavebním spořením.

Proto i v novém roce pro vás chceme být užitečným průvodcem světem financí a dále vám nabízet ty nejlepší finanční recepty, které vám pomohou ušetřit nebo vydělat. Peníze sice nejsou to nejdůležitější v životě, jenže bez nich to bohužel také nejde.

skoleni_15_4

Věřte, že tu chceme být od toho, abyste starostí s penězi měli co nejméně, zkrátka, abyste věděli, že vždy budete mít plný Měšec.

Jménem celé redakce vám přeji hodně štěstí v novém roce.

Myslíte si, že rok 2003 bude lepší než rok 2002?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).