Smysl článku je zabývat se snadno opravitelným nepříjemnostem v ČR. místo toho, abych se věnoval nepříliš důležitým věcem, ale za to hojně diskutovaných, jako je např. sprostá mluva ve Sněmovně (Není to v pořádku. Ale zas nic, co by mělo tak moc plnit všechny FB,weby, možná i TV? (TV nesleduji)).
Není všechno špatně a máte pravdu v tom, že by se pozitivních věcech mělo psát častěji.
Nicméně o tom, co funguje, se špatně píše. Např. systém MHD v ČR. O tom nenapíšu, to přenechám odborníkům na dopravu...
Sakra o co by asi tak dělaly rodinný příslušníci starostů a dalších volených,kde by vzaly za svou práci tak perfektní plat?? Počítače by mohly dělat pomalu vše,ale to by musela být vůle.Takhle si jednou za dva roky odkoupí strhané šestijádro a pořídí novější a výkonnější na svoji kancelářskou práci. Ted jsem dostal Asi 15 papírů a vyplnuji do nich vše co se dá najít v databázích a navíc dokola pořád RČ,ADRSY JMENA
Dělám 25 let účetní a stále mám nedostatek záložek. Při čtení paragrafu č.,,, odstavce č.,, musím si nalistovat další paragrafy č. a jejich odstavce č. A tak stále listuji zakládám a vracím se. Už nám nestačí paragraf s číslem, ale přidáváme za číslo ještě písmenko.Je to stále dokola. Naše zákony jsou směs nic neříkajících čísel, odstavců a pododstavců. Za 25 let se to naši zákonodárci nenaučili. Co však umí dokonale je trestat, trestat i za malou chybku. Ne však sami sebe.
+1
Odkazy na mnohdy nesmyslná místa, kde se nic smysluplného stejně nedozvím...
No nejen pro tyto účely používám plugin do Firefoxu jménem Tree Style Tab, člověk si udrží aspoň přehled vnoření, dočasně skrývat a odkrývat větve záložek a na konci snadno pozavírá celou větev. A schopnost uložit záložky při zavření okna, a jejich znovuoteření při otevření.
Dobrý den, budu rád za rozvedení těch "10 dětí"? Nemluvil jsem o příspěvku, ale daňových odpočtech. Je v tom malý, ale podstatný rozdíl, nelze "si vydělávat dětmi", protože není od čeho odpočítávat. Aby měl někdo na odpočet 10 dětí, musí mít královský plat, jinak se mu to nevyplatí. Ale pokud bude mít královský plat a současně touhu mít 10 dětí, proč ne?
" nelze "si vydělávat dětmi", protože není od čeho odpočítávat. Aby měl někdo na odpočet 10 dětí, musí mít královský plat, jinak se mu to nevyplatí. "
To bývalo. Za vlády té fuj fuj levice. Od té doby, co Kalousek "reformuje", tedy od 1.1.2008, toto možné je. Zjednodušeně řečeno: daň z příjmu 100 Kč, osobní odečet, odečet na dítě x 10 = finančák "vrací", tedy daruje, v daňovém přiznání desetitisíce.
Zvláště výhodné je to pro Poláky, nebo Slováky, kteří si nahlásí dětí kolik chtějí, podají daňové přiznání u nás, a nikdo je nemůže zkontrolovat.
Inu, odpovědní hospodáři, tahle Kalouskova banda - víc než si myslíte.
A když započítáme, že ODS aspol. (včetně kalouska v té době v KDU) zavadla adresné určení a teď odpovědně to zrušila...
Nu Kalousek něco posr... a teď to jako skvělou novinku napravuje. Ale oslavovat, že někdo napravil co podělal?
Nu mě se zdá normální chválit za dobré novinky co práci zjednoduší, nechválím za opravu něčeho co dotyčný pokazil, to beru jako samozřejmost. Ještě by mohl zaplatit škody způsobené, když už budeme používat vaši modrou(karlovu fialovou) logiku...
Ďábel je totiž bohužel v detailu.
Nebudu zde obhajovat státní podpory stavebního spoření, penzijního připojištění a podobně. Zde totiž platí prostý fakt, že tyto podpory si zaplatí sami ti, kdo je dostávají. Peníze na stavebním spoření a penzijním připojištění si totiž ukládá hlavně střední třída - a střední třída je taky největší plátce daní. Kdyby byly nižší daně a nebyly tyto podpory, byla by na tom střední třída úplně stejně.
Zcela jiná je ale situace například v případě mateřské a rodičovské. Váš model s daňovým odpočtem by se hodil pro dobře placené manažery žijící s matkou jejich dítěte. Jakmile ale kterákoli z těchto položek vypadává, tj. buď otec má průměrnou či nižší mzdu, nebo s matkou není oddán resp. s ní nežije, systém odpočtů by nefungoval, protože by prostě nebylo kde odčítat. A samoživitelka s dítětem na krku obvykle nemá prostředky, ze kterých by žila po dobu, než se vrátí do práce, a stát jí pak velkomyslně odpustí několik let dopředu daně. To už to dítě bude dávno v baby-boxu (v tom lepším případě) a stát bude řešit, jak financovat pěstouny.
Poté, co ořežeme všechny státní podpory, které neplní svůj účel (a že bude křiku), je třeba hledat ideální model pro každou situaci.
Jinak je třeba podporovat samoživitelky, jinak mladé rodiny s matkou "na rodičovské" a pracujícím otcem, jinak rodiny středního věku s dětmi na vysoké škole.
Samoživitelkám může pomoci stát. Jak? Pomoci jim vymoci výživné od otců dětí. Já už jsem to tu před časem zmiňovala. Stát totiž vyplatí sociání podporu matce samoživitelce a absolutně ho nezajímá, co udělala pro to, aby dostala alespoeň nějaké výživné. Ano, v případě akutní nutnosti bych pomohla, ale podporu bych podmínila aktivním vymáháním výživného. Jinak se nám totiž klidně může stát, že matka se domluví s otcem dítěte (dětí), naoko se rozvedou, budou ale dále bydlet spolu, žena bude vystupovat jako samoživitelka a bude pobírat různé podpory v rámci hesla "každá kačka dobrá". Vtip je v tom, že kdyby řada žen-samoživitelek dostávala od otců dětí výživné, v řadě případů by nemusely dostávat žádnou státní podporu nebo jen minimální a zbylo by víc na ty potřebné. Mně to svého času připadalo jako cílené tunelování státního rozpočtu a nejhorší na tom bylo to, že to nikoho z politiků absolutně nezajímalo. Nějaká státní kasa? No a co? My máme přece jiné starosti.
Jinak bych ořezala různé státní dotace a podpory. Tam je teprve pravý ráj pro nejrůznější odchylování, rozkrádačky a obohacování! A jsou financované také z daní, a ne v malém objemu. To kdyby se podařilo odbourat, tak by daně mohly být klidně o 1/3 nižší.
Tohle téma otvíráte už mnohokrát, ale obávám se, že dost nerealisticky.
Stát se snaží docela hodně. Výživné má v oblasti vymáhání pohledávek extrémně privilegované postavení a některé postupy, které stát pro jeho vymáhání používá, už se velmi blíží hraně protiústavnosti (zabavování řidičského průkazu například). Upřímně si nemyslím, že existuje další nástroj, který by mohl významně pomoci a nebyl by přitom v rozporu s právem na spravedlivý soudní proces.
Pokud vím, tak při žádostech o dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi úřady zkoumají, jak je to s výživným. Přiznávám ovšem, že nevím, jak důkladně.
Minimálně v období prvních cca 2 let po narození dítěte je podle mne nějaká forma podpory matky a dítěte absolutně nezbytná, protože péče o to dítě je fakticky práce na plný úvazek (navíc spojená se zvýšenými náklady) a jen málo rodin je schopno pokrýt tohle z vlastních zdrojů. Po dlouhá staletí to bylo řešeno formou solidarity v širší rodině. Nynější řešení formou pojistných dávek (peněžitá pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek) mi přijde jednoznačně lepší a nerad bych se vracel zpátky, což podle mne autor článku navrhuje. A samoživitelky, které jsou v této situaci ještě zranitelnější, jsou jen nejextrémnější příklad. Nevěřím tomu, že by většina mužů byla schopna platit tak vysoké výživné, aby matka nepotřebovala peněžitou podporu v mateřství resp. rodičovský příspěvek.
Nevím, jak je to teď, ale mne před několka léty zarazilo, že se mne nikdo na nějaké výživné ani nezeptal. Automaticky jsem dostala vypočítané dávky a připadalo mi to jako "zklapni, tady máš prachy a víc se nevzrušuj". Přitom by stačilo tak málo. Když jsem si psala návrhy na exekuce, tak to bylo jako z kopíráku, jen mě u toho nakrklo, že mi soud nepřiznal náklady řízení. To tomu trumberovi soudci nedošlo, že já jsem náklady vynaložit musela a soudím se ne z plezíru, ale proto, že peníze potřebuju? Komu je vzal? Dítěti, které se neumí bránit? Taky jsem to pak dost drsně okomentovala, připadalo mi to nechutné. Ne proto, že šlo o moje dítě, ale proto, že v podobné situaci je hodně žen, kterým podobné rozsudky de facto ještě o něco snižují životní úroveň. Jako by měly v životě málo starostí.
Zabavení řidičáku je bezesporu na hranici ústavnosti, ale bohužel je to účinný bič na některé chronické neplatiče, kteří neplatí víceméně ze sportu, ne že by nemohli.
Peněžitou pomoc v mateřství i rodičovský příspěvek beru, to jsou dávky nutné, zvláště pak v situaci, kdy jsme se pomstili ženám a zrušili jim dřívější odchody do důchodu a všem jsme navíc věk odchodu do důchodu prodloužili. Tím jsme zlikvidovali mezigenerační solidaritu, protože babičky už nemůžou pomáhat s hlídáním vnoučat, protože samy zařezávají v pracovním procesu, ze kterého si nedovolí vypadnout, protože by už pak nemusely práci sehnat vůbec.
Včera IMHO není dnes.
Nevím, jaké náklady jste nárokovala. Obecně se v této zemi nepřiznávají náklady tomu, kdo není zastoupen advokátem, což je špatně.
Zabavení řidičáku tak, jak je nastaveno, je IMHO ok, ale je to asi to poslední, co je ještě ústavně konformní.
Ohledně těch babiček: to je dočasný stav ovlivněný tím, že většina matek za komunistů rodila ze společenského hlediska nepřirozeně brzo. Pokud se věk při porodu ustálí nad 30 roky, tak tento problém odpadne. Moje maminka mne měla ve 30, takže my už jsme problém neměli: první vnouče se odstavilo zhruba v okamžiku, kdy byla odejita do důchodu.
Právě podpora samoživitelek vede k dnešnímu marasmu s rozpadajícími se rodinami, dětmi bez otcovských vzorů a ještě horší situaci v následující generaci.
V dobách, kdy ženská věděla, že když přijde k dítěti svobodná, tak nejspíše zemře hlady, si dávala ona i její okolí bacha, aby se to nestalo. A žádná podpora samoživitelek třeba nebyla.
Podpora patologických sociálních situací (a svobodná matka je patologický jev) povede jen k tomu, že rukou natahujících se po podpoře v situaci, kterou si SAMI způsobili, bude stále více a nakonec prostě nebude dost na to, aby se uživili i ti, co zodpovědní jsou.
Nedělejte si o minulosti iluze, nemanželských dětí, odložených dětí v sirotčincích, zavražděných nemluvňat a podobných věcí tam bylo taky dost. Naprosto klasickým příběhem je spisovatelka Božena Němcová a záhada jejího věku i narození. Vysvětlení bylo prosté: matka Barunky byla prostá venkovská služka, kterou ve Vídni zbouchnul její pán (a že tam podobných služtiček bylo, to si pište!). Po porodu se seznámila s panským kočím Panklem, který se uvolil starat i o její nemanželské dítě. Jak to ale zaonačit, aby dítě bylo manželské (protože ty nemanželské to měly v životě horší)? Tak našli v Kladsku faráře, který milou Barunku zapsal zpětně do matriky a udělal z ní škrtem pera dítě manželské. Za peníze šlo leccos i tenkrát. Proto se literární historici dohadovali, že Barunka šla do školy už ve třech letech a vdávala se mladičká, proto ty debaty o schovance, utajeném šlechtickém dítku, daném Panklovi do výchovy. Oni ti obrozenci měli na svou dobu slušně zmáknuté píár a věděli, že tajemství lidi přitahuje, i když pravda byla někdy docela prostá.
Podpora samoživitelek byla primárně zavedena k tomu, aby ochránily děti žen, které se nechaly "zbouchnout" a otec dítěte se k ženě po otěhotnění přestal hlásit. Případně žen, které odešly ze vztahu kvůli domácímu násilí. Kdyby nebylo podpory, musely by ve vztahu zůstat a jim ani dětem by to nepřineslo nic dobrého. JIná věc je, že se to později začalo zneužívat a páry spolu žily "na hromádce", ale navenek vystupovaly jako samostatné jednotky. Ono se totiž soužití "přítel" a "přítelkyně", popř. "druh" a "družka" dost těžko prokazuje. Na vesnici, kde si všichni vidí do talíře, to nezatajíte, ale ve městě je to docela problém.
Já si opravdu nemyslím, že tenkrát žádné nemanželské děti nebyly. Já jen tvrdím, že proto, že měl tenkrát každý na očích, jak to s nimi dopadne, jich bylo podstatně méně (a už vůbec žádné úmyslně).
Ono to tenkrát všechno bylo trošku jiné. Do výběru životní partnera mluvila rodina, ale tím na sebe také brala odpovědnost, když ten výběr nevyšel. A manželský slib se bral vážně, nebyl považovaný jen za bezobsažnou formalitu, jako dnes. Samozřejmě neplatí to na 100%, ale těch sociálně patologických situací bylo méně (i proto, že ti sociopati a jejich potomci prostě vychcípali a nemohli tu sociální patologii šířit do dalších generací, narozdíl ode dneška).
Co dnešní společnost ničí (a jednou ji zničí) je přenášení osobní zodpovědnosti na jiné. Když si někdo na chodníku zláme nohu, žaluje jeho majitele. Když si vybere nesmyslný studijní obor a pak je bez práce, chce, aby ho živili ostatní (místo toho, aby se naučil něco opravdu užitečného). A když se ženská nechá zbouchnout, zase za to mají platit ti ostatní. Proč????
Ohrožené nebyly ani tak ty ženy, jako jejich děti, pokud byla žena sama, měla to o něco jednodušší. Děti byly ještě v celkem nedávné minulosti vítanou pracovní silou, měly dost síly a byly levné. Třeba moje babička (nar. 1986) vychodila jen 5 tříd obecné školy, čímž ukončila povinnou školní docházku, A jako dívka z vesnice už ve 12 letech zařezávala ve službě u sedláka. Ještě ve 30.letech minulého století byli běžní 12-14 letí pacholci. Z dnešního pohledu ještě skoro děti, kterým by víc slušelo hraní si s panenkami/autíčky.
Od tohoto věku "vstupu do dospělosti" se pak odvíjely i sňatky a rození dětí. 18-leté matky byly celkem běžné, svobodná bezdětná dívka ve věku 20 let byla raritou. Ano, existovali lidé, kteří do manželství vstupovali ve věku pozdějším, ale to bylo spíše u vyšších společenských vrstev, kde bylo třeba nejprve vybudovat kariéru a zázemí pro budoucí rodinu.
Bral jsem "vdovy s dětmi" jako ucelenou sociální skupinu. Ale to je nepodstatné. Ještě ohroženější jsou samozřejmě sirotci jako takoví, to taky nevím, jak si autor článku představuje. Nebo třeba odložené děti. Ty představovaly v minulosti poměrně významný sociální problém, takže vedle sirotčinců vznikaly i nalezince. To je možná důvod, proč "Pavel" má pocit, že nemanželských dětí bývalo málo.
Zatím jsem nedokázal sehnat statistiky porodnosti před rokem 1918 a statistiky prvorodiček před rokem 1925.
Ale průměrný věk prvorodičky v letech 1925-1937 byl 25 let. Takže za I. republiky bezdětná dívka ve věku 20 let raritou nebyla - naopak jich muselo být poměrně hodně. Nevěřím, že za Rakouska byla situace zásadně odlišná.
Mimochodem, pro roky 1925-1926 existuje statistika počtu dětí počatých mimo manželství, ale narozených v manželství: 36% resp. 37% ze všech prvorozených. Nejnovější číslo (2011) je 25%. Takže mám pocit, že nezodpovědné souložení probíhalo úplně stejně tehdy jako dnes, akorát dnes už zplození potomka není tak silný důvod běžet před oltář vztah zformalizovat.
Zajímavá data jsou tady:
http://www.scitani.cz/csu/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_hu
Jen se některá data v minulosti nesledovala.
Nevím, proč tlačit na sociální odpovědnost právě u mužů. Pro nezodpovědně početí musí být nezodpovědní oba. A žena při tom víc riskuje, tedy právě ona má být tou obezřetnější a odpovědnější.
A jestli vám to připadá nespravedlivé, tak si uvědomte že možná jediný platný sociální zákon je, že život není fér. A snahy o jeho spravedlivější uspořádání bohužel ve většině případů vedou k ještě větším nespravedlnostem, než přináší život sám.
Početí je jen malá část toho všeho. Vidím kolem sebe hodně samoživitelek, ale jen málo z nich počalo dítě tak, že se nezodpovědně "nechaly zbouchnout". Mnohem častější je, že dítě bylo počato ve zdánlivě harmonickém vztahu, obvykle vztau manželském - a muž se najednou sebral a ženu (ať už těhotnou nebo už s dítětem) opustil. Už chápete, proč volám po odpovědnosti mužů?
Promiňte, ale i to je součást zodpovědnosti - rozeznat zdánlivě harmonický vztah od skutečně harmonického, rozeznat zdánlivě zodpovědného muže od skutečně zodpovědného, atd.
Proto jsem psal, že v minulosti toto rozeznání zdání od reality bylo i zodpovědností širší rodiny, která pak v případě selhání nesla následky za své rozhodnutí, neb se o tu spuštěnou matku i její děti musela postarat. Ale pokud děti nedostaly ke sňatku požehnání, nemohly nic od rodiny očekávat v případě selhání jejich partnera.
Nezlobte se, ale opravdu všechnu odpovědnost házíte na ženy, které nesou následky, což je absurdní. Nezodpovědného muže je nutné k zodpovědnosti donutit, ne přenášet následky jen a pouze na ženu.
Tak to konec konců fungovalo i v té Vámi oslavované minulosti. Pokud muž v rámci předmanželského sexu počal dítě, společnost ho velmi tvrdě tlačila do toho, aby si ženu vzal a formálně převzal za ji i dítě odpovednost (ledaže byl tak nepoužitelný, že rodina uznala za přijatelnější žádného otce než špatného). Opustit manželku a uzavřít nový sňatek nebylo možné, ledaže člověk sám opustil komunitu a šel úplně jinam, tedy opět dobrovolné vyhnanství (získání dispensu od papeže nepočítám, protože to běžné populaci nebylo dostupné).
Ono totiž přenášet odpovědnost jen a pouze na ženu by vedlo pouze k tomu, že ženy budou opatrnější a dětí bude celkově méně. Vzhledem k už teď nízké porodnosti tohle zjevně není žádoucí.
Mate k dispozici nejakou statistiku, kolik procent pripadu je ten ktery popisujete "a muž se najednou sebral a ženu (ať už těhotnou nebo už s dítětem) opustil" a kolik procent kdy toto udelala zena, zpravidla z ciste ekonomickych duvodu nebo z "nudy" ? Nasla si nekoho zabavnejsiho a puvodni chudak musi jen platit a platit ... Takovych pripadu neni take malo.
Situace, kterou popisujete, nepochybně také existují, ovšem z hlediska sociálních dávek - o které v diskusi k tomuto článku zejména jde - problém nevzniká, protože žena má jiného partnera a o ni a děti by tedy mělo být rozumně postaráno. Samozřejmě za předpokladu, že příslušní úředníci dělají svoji práci a nenechají si namluvit, že je bez partnera.
Diskuse mě velmi obohatila, pokud jde o historii, nicméně dnes nám jsou tyto zkušenosti úplně k ničemu. Dnes si ženy děti nedělají pomalu ani ve 30ti a důvod je jasný, vysoká daňová zátěž. Parazitismus v našem sociálním státě vzkvétá, a to nejen ten zcela očividný (dáfky móre), ale i sofistikovaný - přes ubytovny, sdružení a končí to výběrovým řízením typu Blanka.
Reforma toho sociálního nesmyslu, který zaměstnává 18000 ouřadů na MPSV musí začít co nejdříve, protože v další fázi budeme muset přistavět lapáky, nebo snižovat stavy důchodců.
Jaký je mezigenerační nálada je pak úplně zřejmé. Zdroje prostě nejsou.
A pokud by neprošlo zvýšení daní, jsou tu ještě poplatky. Ty lze zavádět docela kreativně. Neprojde školné? Zavedeme "příspěvek na neinvestiční náklady" nebo "poplatek za zápis". Neprojde zvýšení daní na zdravotnictví? Nevadí, zavedeme v něm poplatky. Ještě je nám to málo? Nevadí, poplatky zvýšíme.
Uhlíři, a co daně, máš je zaplacené? A co na příští rok, taky?