Od příštího roku čekají Českou republiku tři nové položky s výdaji, která budou podléhat každoroční valorizaci. Doposud jedinou skupinou obyvatel, jejichž příjem je pravidelně valorizován, byli příjemci všech typů důchodů, ať už starobních, nebo invalidních a dalších. Od příštího roku se však zákonné valorizace rozšíří i na platy učitelů a platby za státní pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. V neposlední řadě se bude automatická indexace týkat i resortu obrany, aby mohl plnit spojenecké závazky v rámci obranného paktu NATO.
I když tyto nové indexace (valorizace) nejsou bezprostředně zapříčiněny obdobím vysoké inflace, i tak je faktem, že po jejich aktivaci od 1. ledna 2024 budou indexovány či automaticky valorizovány čtyři největší položky státního rozpočtu, které budou v roce 2024 pravděpodobně v součtu přesahovat 50 % jeho celkových výdajů. U třech z nich přitom dojde k aktivaci indexačního či valorizačního principu v jednom jediném rozpočtovém roce.
Učitelé, jediní zaměstnanci státu s valorizovaným platem
Novou skupinou obyvatel České republiky, která bude mít každoročně valorizovaný příjem, budou učitelé. Ti mají nově podle novely školského zákona zaručeno, že jejich platby budou dosahovat nejméně 130 % průměrné hrubé mzdy.
Průměrný plat učitele po započtení všech příplatků a odměn byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) 48 000 Kč, což odpovídalo 113 % průměrné hrubé mzdy. Sice si učitelé oproti předchozímu roku polepšili o 900 Kč, ale inflace jim jejich příjem reálně snížila na hodnotu z roku 2019.
V Česku v roce 2022 pracovalo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci regionálního školství 154 tisíc učitelů a 6 tisíc učitelů odborného výcviku na středních školách.
Nejlépe placenou skupinou pedagogů v rámci regionálního školství zůstávají středoškolští učitelé, kteří v roce 2022 pobírali měsíčně v průměru necelých 51 tisíc korun. To je o tisíc korun více, než byla průměrná mzda učitelů na základních školách a o jedenáct tisíc než mzda učitelů v mateřských školách,
říká Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Dodává, že průměrná měsíční hrubá mzda ředitelů a jejich zástupců dosáhla v mateřských školách v minulém roce 57,4 tis. Kč, na základních 76,6 tis. Kč a na středních školách 82,5 tis. Kč.
Na základních školách dostávali nejvyšší průměrnou mzdu v roce 2022 učitelé v Praze (51,6 tis. Kč) a naopak nejméně si vydělali učitelé v kraji Vysočina (49,1 tis. Kč). Pražští učitelé se svými příjmy dosáhli v minulém roce na 92 % průměrné hrubé mzdy pražských zaměstnanců, zatímco v Karlovarském kraji mzda učitelů dosáhla na 132 % průměrné krajské mzdy.
Ministr školství Mikuláš Bek však v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že učitelé se na 130 % průměrné české mzdy ve skutečnosti nemají šanci dostat.
Otevřeně říkám, že učitelé nebudou brát 130 procent aktuální průměrné mzdy v příštím roce. Bude to podle našich odhadů nějakých 113 procent,
řekl ministr. Je to dáno tím, že jsme v ekonomicky neklidné době. Výpočet podle minulého roku by v klidnějších ekonomických časech, kdy není vysoká inflace, nebyl tak daleko od reality, jako je to tentokrát.
Ministr Bek je toho názoru, že zákon ve skutečnosti mluví o kapitole ministerstva školství v rozpočtu, která se má počítat tak, aby umožňovala v průměru 130 % průměrného platu v ekonomice pro učitele, ale neříká, kde ta základna je. O výši plateb chce ministr ještě jednat se školskými odbory.
Garance se netýká 130 % v aktuální momentu, přestože bychom si to mnozí přáli. Garance je formulována jinak. Přesto to znamená, že učitelé budou jedinou skupinou zaměstnanců placených státem, kterým nominálně plat vzroste – v průměru o nějakých 3000 korun. Všem ostatním nominálně platy klesnou. Všem ostatním zaměstnancům státu budou platy nezbytně klesat v objemu 2 %,
uvedl ministr.
Valorizované příjmy zdravotních pojišťoven za státní pojištěnce
Další skupinou obyvatel, na kterou se bude nově vztahovat pravidelná valorizace, jsou státní pojištěnci, za které stát odvádí zdravotní pojištění. Nepůjde tedy o příjmy přímo pro ně, ale pro zdravotní pojišťovny. Valorizace je nově upravena novelou zákona České národní rady č. 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Státními pojištěnci jsou:
- Nezaopatřené děti,
- poživatelé důchodů (starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích),
- osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu (pokud studují ve standardní formě studia a nejsou přitom zaměstnanci nebo OSVČ),
- příjemci rodičovského příspěvku,
- rodič na mateřské nebo rodiče na rodičovské dovolené (podle zákoníku práce),
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství (podle předpisů o nemocenském pojištění),
- uchazeči o zaměstnání.
Vyměřovací základ platby za státní pojištěnce se od 1. ledna 2024 zvýší o 9,7 %, což odpovídá zvýšení na 2085 Kč za jednoho pojištěnce. V roce 2023 je platba pevně stanovená na 1900 Kč.
Je to velký úspěch, o který se neúspěšně snažila řada ministrů zdravotnictví. Jsem rád, že se nám podařilo najít kvalitní model, na kterém panuje široká shoda. Hlavními výhodami automatické valorizace je transparentnost, stabilita a předvídatelnost. Lépe akcentuje také stárnutí populace a její vliv nejen na důchodový systém, ale i na zdravotnictví celkově. V neposlední řadě lépe kompenzuje mimořádné nákladové šoky spojené s vyšší inflací,
řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
V České republice je v současné době zhruba 6 milionů státních pojištěnců. Celkové výdaje za jejich zdravotní pojištění mají letos dosáhnout přibližně 140 miliard Kč. V příštím roce by tyto výdaje mohly stoupnout až o 13 miliard Kč.
Platby za státní pojištěnce tvoří zhruba třetinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Zbylé dvě třetiny jsou z kapes pracujících zaměstnanců, jejich zaměstnavatelů a podnikatelů. Podle Svazu zdravotních pojišťoven letos náklady převyšují příjmy a pojišťovny se chystají vyrovnat vzniklý deficit ze zůstatků ve svých fondech. Náklady však budou stále stoupat s tím, jak pokračuje stárnutí populace a zvyšuje se podíl seniorů.
„Je stěžejní si uvědomit, že průměrné roční náklady na zdravotní péči jsou u šedesátníků trojnásobné a u sedmdesátníků čtyřnásobné ve srovnání s průměrem populace. S prodlužováním doby dožití a kvalitnější péčí tyto poměry nejspíš ještě porostou,“ uvedl pro server e15 prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Náklady hrazené ze zdravotního pojištění podle věkových skupin
Nové valorizace nafouknou státní rozpočet až o 75 miliard Kč.
Jestliže jsme do roku 2023 vstupovali s jednou velkou položkou, která byla automaticky indexovaná, tedy valorizovaná, to byly důchody, tak v roce 2024 už budeme mít automaticky valorizované čtyři největší výdajové položky rozpočtu. Ty budou v roce 2024 pravděpodobně v součtu přesahovat 50 % jeho celkových výdajů. U třech z nich přitom dojde k aktivaci indexačního či valorizačního principu v jednom jediném rozpočtovém roce.
Když vezmeme valorizaci platů učitelů, nákladů na obranu a plateb za státní pojištěnce, tak to vychází na rozmezí 70 až 75 miliard korun ročně dodatečných výdajů. U obrany to bude navázáno na vývoj minimálního HDP, u státních pojištěnců to bude podobný mechanismus jako u valorizace důchodů, tedy v úvahu se bere inflace a růst reálných mezd,
říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Zrovna jsem byl na akci s kolegy z nezávislých fiskálních institucí z Evropy a probírali jsme tendence k automatickým indexacím. Můžu vám říct, že jsme na tomto jednání nenašli ano jednu zemi v Evropě, ve které by po indexaci jakéhokoli veřejného výdaje došlo po nějakém čase k tomu, že by ta indexace zmizela. Je to jednosměrka, je to západka, která když zapadne, tak se z ní v zásadě nedá utéct. Na to chceme upozornit, je to jeden z důsledků nepříjemné inflace, kterou jsme zažívali a který tady s námi i zůstane, i když vysoká inflace zmizí,
varuje Mojmír Hampl.
