Z pohledu zákona to samozřejmě nelegální je; ten úkon je v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatný.
Jenže problém je v tom, že v Česku nenajdete ani policistu ani soudce, který by něco na základě dobrých mravů posuzoval. Budou vám vysvětlovat něco o svobodě a o tom, že každý má právo dobré mravy posuzovat podle sebe.
Trochu jablka s hruškami.
Dobré mravy se týkají soukromého práva, s tím nemá policie co do činění. Soudy podle dobrých mravů (pozor, jde o právnický výraz, který se nemusí shodovat s tím, co za slušné chování považuje určitý člověk, takže to o právu na posuzování dobrých mravů kýmkoli by soud jistě neřekl) rozhodují, ale někdo musí spor soudu předložit, tj. podat žalobu. Pochybuji, že by si česky neumějící krátkodobý turista kvůli oškubání ve směnárně najímal českého advokáta a staral se o spor u soudu první instance a o zcela jisté odvolání. Ke všemu by měl problém dokázat, že mu směnárník něco řekl, když to nikdo jiný neslyšel a směnárník popírá (princip soudu: důkazy musí doložit žalobce).