Názory k článku Víte, kolik let odvádíte důchodové pojištění? Bez odpracovaných let přijdete o důchod
-
Důvod, proč v poslední době do předčasného důchodu odcházejí častěji muži než ženy je celkem pochopitelný. V současné době se svého dúchodového věku dožívají muži ročníku narození 1957. a jejich důchodový věk je 63 roků a 8 měsíců. Ženy stejného data narození , které vychovaly dvě děti (což byl v této věkové kategorii ještě "standard") dosáhly svého důchododového věku přesně o tři roky dříve, tedy ve věku 60 roků a 8 měsíců. To je poměrně značný rozdíl. Vedle toho je ovšem podstatný ještě další "parametr" kterým je tzv. "délka života ve zdraví". A tu různé zdroje z posledních tří let uvádějí v průměru pro muže v rozmezí cca 60,6 roku až 62,4 roku a pro ženy v rozmenzí 62,4 roku až 65 roků. Ženy tedy dohnaly zdravotní důvody do předčasného důchodu spíše vyjímečně, protože většina z nich byla až do dosažení svého důchodového věku zdravá, a důchod si ve zdraví užije ještě 2 - 4,33 roku, zatímco průměrný muž (resp. většina mužů) dosáhne svého důchodového věku v době, kdy již několik let trpí nějakou chronickou nemocí. A tato chronická onemocnění (spolu s neochotou ČSSZ uznávat některé kategorie onemocnění jako důvod k přiznání invalidity a s problémem získat jinou práci ve věku 60+) vedou zejména u fyzicky či psychicky náročnějších povolání k častějším odchodům do (kráceného) předčasného důchodu. Jistým paradoxem přitom je, že to je často ve věku, kdy by již jejich vrstevnicím - ženám mohl být naopak důchod navyšován za "práci nad nárok".
-
Tak, 100 % navíc je docela podivných (možná ve srovnání s několika posledními roky?), ale pokud jste měl s ohledem na sezónnost práce nízké průměrné výdělky, a tedy díky tomu nízký osobní vyměřovací základ, a současně dlouhou dobu pojištění, tak jste si v důchodu skutečně mohl polepšit.
Pokud někdo měl letos například 15000 Kč hrubou mzdu, tak "bral" 12405 Kč čistého. A ocházel-li letos takový člověk do důchodu s osobním vyměřovacím základem (OVZ) právě těch 15000 Kč a uznanými řekněme 44 roky důchodového pojištění (včetně náhradních dob), pak jeho důchod činí 3490 Kč základní výměry + 9900 Kč procetní = celkem 13390 Kč, tedy téměř o tisícovku více, než je příjem pracujícího člověka s 15 tis. hrubé mzdy.
-
To je nejlepší jít do důchodu, co to jde. I když máte nižší důchod o X korun. Jste doma, už nepotřebujete tolik toho, oblečení jenom pár věcí, po doma leginy nebo zasteru, do skleníku si vysazite salát a ředkvičky, slepice snesou vejce, chleba si po domacku upecete.... A stihnete slevy v marketech, oni ty markety pálí ceny, natahmouvelke ceny u potravin, asi zkouší, co zákazník snese
-
Jo, jsou stedre. U cikanu je celkem standard, ze se matka vzda deti a dostane je do pestounske pece babicka(i kdyz realne ziji s matkou). To pak na 3 deti bere klidne 20 tisic. K tomu prispevek na bydleni a dalsi davky, ... To neni jednapanipovidala. Kdyz v tom clovek umi chodit, tak si prijde na opravdu pekne penize.
-
Pravdu máte v tom, že se tyto věci v rámci "vyloučených skupin obyvatelstva" (nejde jen o cikány) čas od času dějí. Ale o tom svěření do péče rozhodují soudy. A buďte si jistý, že ty tzv "péčkové" soudy (jde o specializované soudce - dva takové osobně znám) zpravidla prověřují situaci při svěření do pěstounské péče dost pečlivě. A často je to v poloze "pěstounská péče nebo ústavní", přičemž ta ústavní vychází násobně dráž (podle serveru e15.cz z r. 2018 šestinásobně), s výsledky horšími, než špatnými (v r. 2014 jen 1,2 % bývalých chovanců dětských domovů získalo maturitu, 0,3 % absolvovalo vysokou školu ale 51 % jich mělo problémy se zákonem).
Uvedený postup svěření dítěte do péče babičky má ovšem z hlediska důchodového ten dopad, že stará-li se babička před dosažením plnoletosti o potomka déle než 10 let zohlední se vychované dítě jí a nikoli matce.
Jinak, samozřejmě, i v rozhodnutí soudů existují excesy. Vím o případu, kdy koncem devadesátých let dvě sestry měly různými (okresními) soudy svěřeny do pěstounské péče protisměrně dítě té druhé, přičemž ve finále obě bydlely v jednom domě, mimo okresy, kde bylo původně o péči rozhodováno. Zde šlo ovšem jednoznačně o selhání OPD (alias "sociálky"), protože někomu kdo "není schopen pečovat o vlastní dítě" nelze svěřit dítě cizí.
Jinak to, komu a kdy poskytovat sociální dávky se asi nikdy nevyřeší uspokojivě na 100 %. Jsou skupiny lidí, které pracovat nemohou či neumějí a skupiny, které pracovat nechtějí, přičemž někdy je docela těžké to rozlišit. Jenže když nikomu nic nedáte, vyskočí nám kriminalita na "středověkou" úroveň. A jen represe je jednak málo účinná ("mám chcípnout hlady, nebo riskovat, že mne kvůli krádeži třeba zastřelí... vždyť to je jedno"), jednak velmi drahá. A když se káci les, lítají třísky. Takže jsou i "vedlejší škody" na zdraví a životech tzv. "slušných lidí". Proto dnes zejména evropské země léčí narkomany ze závislosti, bezdomovce z infekčních a jiných nemocí, a proto poskytují základní sociální zabezpečení a zdravotní péči i těm, kteří si to "nezaslouží". Jiný přístup znamená výrazně horší bezpečnost (zejména pro nižšší a střední třídu - bohatí si ji mohou koupit) a vyšší náklady.
-
Ze je pestounska pece pro stat lepsi nez decak, o tom se tu nebavime. Nevim, jak moc soudy toto podrobne resi, ale mel jsem jednu takovou povedenou rodinku v baraku. To asi soudce moc resit nechtel. O jejich pomerech vim celkem podrobne, protoze krome toho ze jsem byl nucen s nimi zit pod jednou strechou jsem se s nimi roky soudil kvuli mnohaletemu neplaceni najemneho.
"Uvedený postup svěření dítěte do péče babičky má ovšem z hlediska důchodového ten dopad, že stará-li se babička před dosažením plnoletosti o potomka déle než 10 let zohlední se vychované dítě jí a nikoli matce."
Coz je u lidi, co ziji jenom z davek, prace na cerno a kriminality opravdu omezujici.Ja jim jejich zivoty nezavidim, ale tvrzeni, ze davky jsou nejaka almuzna, je lez. Kdo si to umi obehat(a nekteri na to maji i z rozpoctu placene asistenty), ten si prijde na pekne penize. Jsou na tom kolikrat lepe, nez clovek co dela za podprumernou mzdu.
-
Někomu holt stačí, když nějaký Lojza Žertéř napíše "na těch internetech", že se jmenuje Lájoš Lakátoš a že pracovat nebude, protože má důchod od narození :-D. A když náhodou ještě třeba Libuna ve frontě v konzumu říkala, že její známá má známou v Praze na nějakým tom úřadě, a ta známá říkala, že je to fakt pravda, tak to je tutovka... ;-)
19. 11. 2020, 13:33 editováno autorem komentáře
-
Obratem ruky si vše potřebné vyřídí na „sociálce" za trochu čekání ve frontě to přeci stojí , takže co by se zabývaly nějakou celoživotní prací . Je zcela jedno zda to dostanou formou důchodu nebo dávek . Konec konců nějaký minimální důchod stejně dostanou ze zákona . Takže nééé jedna paní povídala
19. 11. 2020, 13:44 editováno autorem komentáře
-
"Ze zákona" žádný "nějaký minimální důchod" bez potřebných let pojištění neexistuje od r. 1996 (viz. zákon 155/1995 Sb.). Fakt že ne. Kdysi dávno přiznávané tzv. "sociální důchody" jsou zrušené, samozřejmě nikoli těm, co je před třiceti lety dostali... Jinak nárokové dávky jsou celkem jasně dané (životní, případně existenční, minimum + příspěvek na bydlení) a těch co získáte "za trochu čekání ve frontě" je méně než málo. Je pravda, že část našich spoluobčanů je poměrně zběhlá v tom, jak je získat, ale že by byly neomezené, snadno dostupné a ve velkém opakovatelné, to fakt ne.
Mne spíš na tom štve to, že se nikoli zřídka stává, že stokilová matrona si vyzvedne na první pohled poměrně slušný balík peněz, ze kterého je ale třeba jen 1/5 určená pro ni a pro chlapa, co právě doma vyspává na kanapi. A zbytek je pro děti. Jenže ve finále ona s tím chlapem prokouří a prochlastá třeba půlku i víc, a děti utřou....
-
Vy jste fakt kolík, pane Bartoši :-). nejsem si jistý, zda rozumíte psanému textu. Z těch Vámi uváděných částek usuzuji, že máte na mysli 770 Kč minimální procentní výměry (viz § 33 ZDP), a částku 4260 Kč jako minimální výše důchodu pro rok 2020 (3490 Kč základní výměra + 770 Kč procentní). Jenže i na to se musí splnit nějaké podmínky, zejména doba pojištění, víme? Není to o tom, že stačí "chvilku pracovat" (pomíjím invalidní důchod z mládí). Ale pokud se bavíme o STAROBNÍM důchodu (toho se článek týká), tak stále i pro ten důchod ve výši 4260 Kč (v tom už je těch 770 Kč) platí pro jeho přiznání v řádném důchodovém věku (nebo i pro předčasný starobní důchod) alespoň 35 let pojištění včetně náhradních dob nebo 30 let placeného pojištění (ať již ze zaměstnání, SVČ či jako samoplátce). A pro přiznání ve věku o 5 let vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození musí být placeno pojištění alespoň 15 let (případně musí trvat 20 let vč. náhradních dob). Viz § 29 zák. 155/1995 Sb. Ten minimální důchod je zpravidla přiznán tehdy, pokud sice existují roky pojištění ale osobní vyměřovací základ (za období let 1986 až 31.12 předcházejícího roku) buď nelze vypočítat, nebo je je tak nízký že by byla procentní výměra méně než oněch 770 Kč.
-
Já vím moc dobře o čem píšete , ale i já vím moc dobře o čem píši já a víte proč ? Protože jinak by zde byly haldy mrtvých lidí co by bez štědrých dávek umřelo jednoduše hlady ! Je rozdíl když někdo 45 let pracuje a je v podstatě opotřebený a ten druhý 31 (do 90 let byla povinnost pracovat) leží a vymýšlí jak oblafnout tento stát a to že 31 let přežil o něčem hovoří na to nepotřebuji haldu zbytečných paragrafů na tohle stačí selský rozum. A proto v pohodě dosáhnou na nějaký důchod a teď se snad uvažuje že i ten co vůůůůbec nikdy nepracoval ten důchod zajištěný mít bude !!!! Počítám že to bude platit pro ty generace co se narodily po hadráku protože i to jsou pozitivní hlasy do urny
-
Ne přizpůsobivi občané jsou živí z dávek, které jsou opravdu velmi štědré, kdo nevěří, jeho chyba, ale všichni jim na ně vydelavame a mnozí mají invalidní důchody, ikdyz by mě zajímalo, jak a na co je získali. Ovšem na důchod starobní nárok nemají, nicméně až do smrti pobírají různé dávky a příspěvky, válí se doma a nic nedělají a věřte, že, když ta rodina dá všechny dávky dohromady, mají víc peněz, než si mnozí pracující umí predstavit.
-
Dvakrát jsem si nechala zaslat výpis. Je to bezplatná služba. Do povinných 35 let mi chybí 1 rok. Do řádného důchodu mám jít v roce 2028 za 7 let. Chci jít o 2 roky dříve do předduchodu. Žádný předčasný důchod. Takže spořím. Ty dva roky prázdnin navíc mi za to stojí. Manžel je Řek tak je budeme trávit tam kde je nám dobře u moře a s rodinou. Nechci peníze kreckovat na později až budu nemocná.
-
Máme tu skupinu obyvatel (prý utlačovanou),která ze slova práce dostává kopřivku.Živíme je od narození až do jejich smrti.Do systému neodvedou jedinou korunu,ale natažené pracky mají pořád.Tam je potřeba udělat remazuru a to pořádnou.Ten co celý život pracoval,má být na stáří či nemoc zabezpečen,chronickej povaleč ať chcípne u plotu.
-
Dobrý den, zastávám názor, že pokud má někdo odpracováno 40 let, měl by mít nárok na důchod bez ohledu na věk. Pokud někdo pracoval od 15ti, má v 55 letech tělo jistě dávno zralé na odpočinek. Můj otec odcházel do důchodu o rok dříve, měl odpracováno 44 let, neužil si ho ani rok...
19. 11. 2020, 14:05 editováno autorem komentáře
-
To prodloužení Potřebné doby pojištění mezi roky 2009 až 2019 byla zrada, naprosto ztracená dekáda. Pokud by se totiž ta doba prodlužovala třeba o půl roku každý rok, člověk by se "k důchodu" přibližoval pomaleji, ale přece. Takto však s lety na potřebnou dobu pojištění člověk "stál 10 let na místě"... :-(
-
Proč by člověk "stál 10 let na místě"???? Jednak, ta potřebná doba pojištění (dnes 35 let, včetně náhradních dob) jsou cca 2/3 až 3/4 toho, kolik lidé odcházející dnes do důchodu mají. A není to tak, že když jste se narodil třeba 1.6.1948, a důchodového věku dosáhl 1.8.2010, ale měl dobu pojištění jen 25 roků na místo požadovaných 26 let, tak že by po dopracování dalšího roku pro vás v roce 2011 platil požadavek odpracování 27 let. Ten požadavek na minimální počet let pojištění se týká těch lidí, kteří v daném roce (zde 2010) dosáhnou důchodového věku. Takže pokud dopracujete potřebný počet dnů pro získání dalšího roku pojištění (což může být 1 až 366 dnů). Tak máte splněno. A jen na okraj, doba pojištění se hodnotí jednak pro posouzení, zda nárok na STAROBNÍ důchod vůbec je, ale také má větší než malý význam pro to, jak velký ten důchod bude. Za každý rok pojištění se totiž přiznává procentní výměru ve výši 1,5 % z výpočtového základu (ten pro změnu závisí na výši příjmů, tedy odvodů), takže je lehký rozdíl v tom, zda jste právě splnil současný minimální požadavek 35 let (procentní výměra je 52,5 % VZ) nebo 45 let ( procentní výměra je 67,5 % VZ). Při výpočtovém základu (například) 18000 Kč tak v prvním případě dostanete 9450 Kč procentní výmery a tedy letos (po přičtení základní výměry 3490 Kč) důchod by byl 12940 Kč, zatímco ve druhém případě bude při stejném VZ procentní výměra 12150 Kč a tedy letos vyměřený důchod by byl 15640 Kč. Ten kdo má při stejných průměrných příjmech odpracováno přd dosažením důchodového věku více roků má tedy také vyšší důchod.
19. 11. 2020, 23:35 editováno autorem komentáře
Mohlo by vás zajímat
-
O vyšší příspěvek na bydlení lze žádat jen do konce července. Jak doložit příjmy a náklady na bydlení online?
-
Na kartu v Albánii nespoléhejte, stoeurovky nechte doma a dejte pozor na poplatky za výběr z bankomatu
-
Učitel tvrdil, že žáka neuhodil, soudy mu ale nedaly šanci žáka vyslechnout. Zasáhl Nejvyšší soud
-
Úspěch s první hromadnou žalobou: Soud přiznal nárok na 1,6 mil. Kč. Jak vám může hromadné řízení pomoci?
ČLÁNKY DO MAILU