VISA i MasterCard si libují

Podle zveřejněných výsledků (MasterCard z 27. března a VISA ze včerejšího dne) jsou obě největší společnosti se svými výsledky spokojeny. Společnost MasterCard si přisuzuje vedoucí postavení na trhu, neboť s 2,7 miliony vydaných platebních karet vyhrnula do České republiky největší množství plastu s magnetickým proužkem. VISA zaostává o téměř 250 tisíc a s 2,462 miliony zaujímá druhé místo.

Prvenství MasterCard má však i stinnou stránku, ze které může být spokojena konkurenční asociace. Přestože dominuje počtem vydaných karet (s podílem cca 52 %), v počtu transakcí u obchodníka je „největší“ VISA s více než 51 % a v ukazateli nejdůležitějším, výdaje u obchodníků, VISA hraje prim s téměř 51 %. (Ostatní kartové asociace – Diners Club, American Express, JCB aj. – mají podíl v České republice přibližně 1 % ve všech ukazatelích).

Výdaje u obchodníků jsou dominantním ukazatelem, protože zejména ony generují zisk bank a kartových asociací. Z každé transakce si banky účtují provizi ve výši několika procent (nejčastěji 2,5 – 3,5 %, zřídkakdy více než 5 % – blíže v článku "Proč nezaplatíte kartou v oblíbeném obchodě?) z objemu.

Je úspěch přínosem pro klienta, nebo pro banky?
Přínos z rozšíření platebních karet mají klienti, banky, obchodníci a v konečném důsledku podle některých makroekonomických teorií i celá ekonomika. Poslední bod je tématem na vědeckou diskusi, proto se jím v článku zabývat nebudu.

Klientům přináší úspěch karetních asociací mnohé výhody. Samozřejmě jen těm, kteří karty chtějí využívat. Jednak se rozšiřují akceptační místa (obchodníci, kteří přijímají platební karty), rozšíření karet karty zlevňuje (čím více karet banka/asociace vydává, tím jsou nižší pořizovací náklady na jednu kartu), rozšiřuje se produktová nabídka (např. co-brandované karty – karty vydávané ve spolupráci banky s nebankovním subjektem) a rozvíjí se nové technologie s kartami spojené (čipové karty, internetové karty, obchodování přes Internet apod.).

Počet akceptačních míst roste vzhledem k ostatním ukazatelům pomalu, rychlostí cca 10 % ročně (ve srovnání například s nárůstem ukazatele VISA – výdaje u obchodníků, který v loňském roce vzrostl o 84 %, je nárůst akceptačních míst vskutku zanedbatelný). Zejména v menších obcích je stále potíž kartou zaplatit, neboť 41530 obchodních míst asociace VISA a více než 38 tisíc obchodů MasterCard je umístěno zejména ve větších obcích u obchodníků s větším obratem. Navíc, což není na škodu, řada akceptačních míst přijímá karty obou dominantních (a často i dalších) asociací.

Obchodníkům se také vyplácí přijímat platební karty, přestože nemalé procento obratu musí odvést bance. Kupříkladu Komerční banka uvádí, že nárůst obratu při zavedení akceptace karet může činit až 60 %. Samozřejmě závisí na umístění obchodu (na Václavském náměstí by obchod, který nepřijímá platební karty, zřejmě nepřežil v tvrdé konkurenci, kdežto na malebné moravské vesničce s jednou samoobsluhou zavedení přijímání karet obrat nezvýší, naopak spíš zhorší ekonomickou situaci obchodu).

Banky i kartové asociace mají z platebních karet nemalé příjmy, a to zejména při přímých platbách u obchodníka. Bankomaty jsou nákladné, mohou být ukradeny, vyžadují náročnou údržbu, doplňování hotovosti a nesou s sebou další rizika. Navíc cena za výběr v bankomatu nepokrývá zdaleka ani náklady na ověření klienta.

Co se chystá
Hitem poslední doby jsou čipové karty. Zatímco VISA již svou první čipovku má (jejím vydavatelem je Komerční banka) a připravuje čipové karty druhé banky, MasterCard teprve připravuje svou jedničku.

MasterCard vydává virtuální internetové platební karty, které jsou v nabídce tří českých bank (eBanka, GE Capital Bank a Komerční banka – porovnejte si je), VISA se zaměřuje na vývoj technologií pro bezpečné placení na Internetu – VBV (Verified by VISA) napojí platícího zákazníka přímo na systém banky, která zajistí stáhnutí platby a výsledek sdělí obchodníkovi. Obchodník má jistotu, že dostane zaplaceno, a klient se nemusí obávat zneužití čísla platební karty.

VISA též připravuje a v jednom nejmenovaném státě již testuje technologii zasílání peněz „na kartu“. Držiteli platební karty VISA tak bude moci být zaslána platba na číslo karty i bez znalosti čísla účtu.

Předplacené platební karty budou možná hitem příštích let, podobně jako předplacené telefonní karty. Kartu, na které bude vložena určitá částka, bude možné bez omezení darovat a následně používat jako běžnou platební kartu. Jen je otázka, zda půjde kartu znovu načerpat, zvláště s ohledem na anonymitu držitele. Ve spojení s možností zasílání peněz na kartu by se mohlo jednat o zdařilý nástroj na praní špinavých peněz.

Vzdáleným výhledem je vytvoření jakési čipové „superkarty“, na které by byly uloženy nejen přístupy k peněžním prostředkům, ale také osobní údaje (pas, občanský a řidičský průkaz a další), klíče od domu a jiných objektů a další. Rozhodně by se tím snížila zátěž v peněžence, ovšem nechtěl bych být tím, kdo „superkartu“ ztratí či komu je zcizena.