Aktualizace: Doplnění informací o dalším schváleném prorodinném opatření – dávce pro studující rodiče.
Český statistický úřad nedávno zveřejnil data ohledně pohybu obyvatelstva za rok 2024, dle kterých počet obyvatel Česka stoupl o necelých 9 tisíc. Celkově nás je tedy 10 909 500.
Úhrnná plodnost představuje počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během celého jejího reprodukčního věku (15 – 49 let), pokud by se během tohoto reprodukčního období neměnily míry plodnosti žen podle věku a zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána.
Zdroj: ČSÚ
Přírůstek znovu ovlivnila především migrace. Naopak porodnost loni dosáhla historického minima a počet zemřelých opět převážil nad počtem narozených.
Počet živě narozených dětí se v roce 2024 výrazně snížil již potřetí v řadě. Roční úhrn 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999,
komentuje nová čísla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Klesl také počet sňatků, naopak rozvodů bylo meziročně více.
Vedl celkového počtu živě narozených dětí klesla také úhrnná plodnost – v roce 2024 u nás na 1 ženu připadlo 1,37 dítěte. Ještě v roce 2021 jsme přitom byli na špici EU – tehdy připadlo na 1 ženu 1,83 dítěte.
Pokud jde o úhrnnou plodnost, letošní výsledek není historicky nejhorším. Ten statistici zaznamenali v roce 1999, kdy na jednu ženu připadlo 1,13 dítěte. Právě v 90. letech byla porodnost podobně nízká jako dnes.
Tehdejší pokles demografové připisují zejména změně společenských poměrů. Vzhledem k novým možnostem realizace v osobním i profesním životě začaly mnohé páry odsouvat rodičovství na později. Roli ale nejspíš sehrála i ekonomická nejistota zapříčiněná prudkým růstem cen potravin a dalšího nezbytného zboží.
Právě ženy narozené v 90. letech nyní podle statistiků tvoří nejpočetnější skupinu mezi matkami novorozenců. Do jisté míry je tedy současný pokles porodnosti logický, přesto je podle odborníků nutné se demografickým trendem zabývat, ideálně pak přijmout opatření, s jejichž pomocí porodnost v následujících letech znovu stoupne.
V opačném případě může dlouhodobě nízká porodnost spolu se stárnutím populace v budoucnu nepříjemně ovlivnit stav veřejných financí. Jednoduše řečeno: v Česku bude postupně přibývat seniorů (dle MPSV až na počet 3,2 mil.) a naopak ubývat ekonomicky aktivních lidí.
Problém si samozřejmě uvědomují i politici. Pravidelně se proto snaží zavádět určitá prorodinná opatření, která mají Čechům vrátit chuť plodit děti, respektive větší počty dětí.
Výzvy rodičovství v Česku
Podpořit rodiny s dětmi, respektive motivovat mladé páry k tomu, aby si děti vůbec pořídily, můžou politici de facto 2 způsoby. Předně jde o nejrůznější finanční pobídky v podobě daňových slev, sociálních dávek, příspěvků nebo třeba zvýhodněných půjček.
Druhá cesta spočívá v zavádění opatření, která rodičům přímo pomohou s péčí o děti či sladěním rodinného a pracovního života.
Ze zprávy o rodině za rok 2023 (MPSV tuto zprávu zpracovává 1× za 2 roky) například vyplývá, že zhruba 44 % rodičů, převážně maminek, by se rádo vrátilo do zaměstnání kolem 2 let věku dítěte. Delší rodičovská dovolená jim nevyhovuje kvůli ušlým příjmům i kariérním příležitostem. V praxi ovšem naráží na minimální nabídku zkrácených úvazků a nedostatek míst v mateřských školách. Tomu odpovídá i statistika, dle které má Česká republika v rámci EU nejnižší zaměstnanost žen ve věku 30 až 34 let.
Zpráva zmiňuje také problematiku takzvané mezigenerační pomoci – tedy pomoci ze strany prarodičů. Té se nedostává až čtvrtině mladých rodin. Jedním z důvodů může být například posunutí důchodového věku – zatímco babičky současných třicátníků odcházely do důchodu kolem šedesátky, jejich matky dosáhnou důchodového věku až v pětašedesáti. Naopak v rodinách, kde babičky a dědečkové pomáhají, se daří práci a péči o děti skloubit lépe.
Za další často skloňovaný problém mladých rodin lze označit oblast bydlení. Podle zprávy Ministerstva pro místní rozvoj se mladé rodiny potýkají s nedostupností bydlení jednak vlivem předraženého trhu, ale i kvůli nedostatku nájemních bytů.
V minulých letech se krom toho musely vyrovnat také s prudkým nárůstem výdajů na bydlení – zatímco v letech 2018 a 2019 se náklady na bydlení zvyšovaly v průměru o 1,5 %, v covidových letech už byl nárůst dvojnásobný a v roce 2022 dosáhl 10 %. Právě nejistota ohledně bydlení může mnohé páry od rodičovství odrazovat, respektive jej z tohoto důvodu odsouvají na později.
Přímá finanční podpora: Hlavně pro rodiny s malými dětmi a nízkými příjmy
Za tradiční prorodinné opatření lze bezesporu označit zvýšení rodičovského příspěvku. Jde o sociální dávku, na kterou má nárok každá rodina bez ohledu na příjem.
K osvědčenému kroku sáhla i současná vláda, která tento příspěvek navýšila o 50 tis. Kč – tedy z původních 300 tis. Kč na aktuálních 350 tis. Kč. Současně ale došlo ke zkrácení doby, po kterou je možné celou částku rodičovského příspěvku vyčerpat, ze 4 na 3 roky.
Vedle toho nově, od roku 2027, půjde čerpat rodičovský příspěvek už během těhotenství, pokud žena nemá nárok na mateřskou. Obecně platí: aby vám úřady práce mateřskou přikleply, je zapotřebí účastnit se dostatečně dlouho nemocenského pojištění.
Kdo tuto podmínku nesplní, může hned po narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek. V praxi ale nastávající maminky bez nároku na mateřskou zůstávají v době těsně před porodem bez možnosti jakéhokoli přivýdělku, a tedy bez financí. Nově má být proto možné čerpat rodičovský příspěvek již 2 měsíce před porodem. Změna cílí především na studentky vysokých škol. Více v článku: Nově pro rodiče: změny u čerpání rodičovského příspěvku a garance místa ve školce
Vedle rodičovského příspěvku stoupl také přídavek na dítě. Na tuto dávko ovšem dosáhnou pouze rodiny s příjmem nižším než 3,4 násobek životního minima. Od roku 2023 je pro tyto rodiny dávka vyšší o 200 Kč měsíčně.
Pokud si chcete spočítat, zda máte nárok na přídavek na dítě, využijte naši kalkulačku: Kalkulačka přídavku na dítě 2025
Zároveň se díky valorizaci životního minima rozšířil počet rodin, které mají na přídavky nárok. Od životního minima se pak odvíjí nárok i na další sociální dávky, díky jeho zvýšení tedy pravděpodobně stouplo i množství rodin, které na ně dosáhnou.
Životní minimum vaší rodiny si snadno spočítáte na naší kalkulačce: Životní minimum 2025
Krom zvýšení klasického přídavku na dítě vláda v roce 2022 přišla také s jednorázovým příspěvkem na dítě. Na tento příspěvek dosáhly rodiny s příjmem do 1 mil. Kč hrubého za rok, kterým stát jednorázově vyplatil 5000 Kč. Příspěvek měl sloužit jako finanční pomoc během období vysoké inflace a drahých energií.
Současně se politici snažili myslet také na děti z neúplných rodin. Konkrétně na děti, kterým jeden z rodičů neplatí stanovené alimenty – v obdobných případech může stát poskytnout náhradní výživné. Původně jej bylo možné čerpat maximálně po dobu 2 let, v roce 2023 se ale podpůrčí doba prodloužila ještě o další 2 roky.
S dalším zvýšením se pak počítá také od příštího roku, kdy půjde náhradní výživné vyplácet až 72 měsíců. Tématu jsme se podrobně věnovali v článku: Náhradní výživné: Jak se změní doba výplaty, kdo má nárok a jak žádat?
Snadnější návrat do práce a podpora zkrácených úvazků
Zároveň se Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky snažilo vyslyšet prosby části rodičů, kteří by se rádi vraceli na trh práce dřív než v obligátních 3 až 4 letech věku dítěte.
MPSV se proto vydalo cestou podpory zkrácených úvazků a nabídlo zaměstnavatelům možnost uplatnit si slevu 5 % na pojistném za rodiče dětí do 10 let ( a dalším skupiny pracujících), které zaměstnají na zkrácený úvazek.
Další novinky, které mají zlepšit pracovní podmínky rodičů malých dětí, se povedlo prosadit před pár týdny prostřednictvím takzvané flexinovely zákoníku práce.
Od 1. července 2025 tak budou mít rodiče, kteří se vrátí do zaměstnání před 2. narozeninami svého dítěte, zaručenou stejnou pozici a stejné pracoviště, na kterém působili před nástupem na mateřskou či rodičovskou.
Rodiče, kteří si budou chtít během mateřské či rodičovské dovolené přivydělat u téhož zaměstnavatele, budou nově smět vykonávat stejný druh práce jako před narozením dítěte. Dosud při uzavření dohody o provedení práce (DPP) či dohody o pracovní činnosti (DPČ) u téhož zaměstnavatele nemohlo jít o stejný typ práce, kterou má rodič ve smlouvě o hlavním pracovním poměru.
Naopak opatření, která by zajistila flexibilnější distribucí péče o dítě v rámci rodiny, a kterou vláda slibovala v programovém prohlášení, se prosadit nepodařilo.
Konkrétní snahou mělo být zavedení takzvané prarodičovské dovolené – tedy možnosti, aby na rodičovskou dovolenou nastoupila babička či dědeček dítěte. MPSV sice připravilo novelu zákoníku práce, dle které by zaměstnavatel musel prarodičům takzvanou prarodičovskou dovolenou poskytnout, návrh ale nakonec neprošel přes koaliční partnery.
Podpora studujících rodičů
Letos v květnu zákonodárci schválili také některé novinky, které mají ulevit rodičům z řad studentů. Jednou z nich je nová dávka pro studující rodiče, takzvané hlídačkovné. Dávka má pomoci rodičům s pokrytím výdajů za hlídání dítěte v době, kdy mají přednášky či semináře.
O hlídačkovné půjde požádat od září 2026, samotná dávka má pak odpovídat 1/3 minimální mzdy. Podle politiků jde o částku, pomocí které lze pokrýt zhruba 12 hodin hlídání týdně.
Podrobnosti, včetně podmínek pro přiznání dávky, najdete v článku: Stát podpoří studující rodiče. Nová sociální dávka a rodičák 2 měsíce před porodem
Více míst ve školkách a peníze pro dětské skupiny
Ministerstvo práce se v uplynulých letech zaměřilo také na lepší dostupnost předškolní péče, kdy zejména rodiče ve větších městech trápí nedostatek míst v mateřských školách. Ty navíc musí ze zákona přijmout pouze děti starší 3 let, přijímání mladších dětí se řídí aktuální kapacitou.
Resort práce a sociálních věcí se proto dlouhodobě (už od roku 2014) snaží podporovat vznik dětských skupin – legislativně i finančně. Aktuálně MPSV eviduje 1923 dětských skupin s celkovou kapacitou 26 140 míst.
K těmto dětským skupinkám díky změně legislativy nyní přibydou takzvané sousedské dětské skupiny. Sousedkou dětskou skupinu si mohou nově zřizovat fyzické osoby s patřičnou profesní kvalifikací například u sebe doma a poskytovat zde péči až pro 4 děti denně.
Stát ohlídá profesní způsobilost, vhodnost daného prostoru pro děti a poskytne příspěvek. Podrobně jsme o sousedském hlídání psali v článku: Sousedské hlídání: Podmínky, financování i návod, jak žádat o oprávnění
Od ledna 2026 pak začne platit také garance místa ve školce či dětské skupině pro každé dítě od 3 let věku. Dle aktuálních pravidel musí školky přijímat pouze děti, které slaví 3. narozeniny před začátkem školního roku. Dítě, kterému jsou 3 roky až v jeho průběhu, místo jisté nemá a mnohdy musí čekat na další školní rok.
Podle nových pravidel budou mít obce povinnost zajistit těmto dětem, na které nezbývá místo ve spádové školce, péči jinak. Řešením může být přijetí dítěte do dětské skupiny, případně může obec dítěti najít místo mimo školský obvod spádové mateřské školy.
Pokud ani jedna z uvedených variant nevyjde a rodiče si péči v některé z dětských skupinek zařídí sami, obec jim uhradí prokazatelně vynaložené náklady. Podrobnosti najdete v článku: Nově pro rodiče: změny u čerpání rodičovského příspěvku a garance místa ve školce
Dostupnější bydlení. Zatím spíše na papíře
Jedním ze slibů v programovém prohlášení vlády bylo také zvýšení nabídky dostupného nájemního bydlení pro mladé lidi a rodiny. Například prostřednictvím dotačních programů či zvýhodněných hypoték. Pomoci měl také nový stavební zákon a digitalizace stavebního řízení, která by výstavbu nových bytů zrychlila.
Většina plánů na lepší dostupnost bydlení ovšem zůstala spíše na papíře. V některých oblastech došlo alespoň ke spuštění dotačních výzev, tisíce nových bytů ale zatím k dispozici nejsou.
Pokud jde o probíhající opatření pro oblast bydlení, lze zmínit dotační programy Oprav dům po babičce a Nová zelená úsporám Light. Podrobnosti najdete v článku: Nová zelená úsporám po změnách: Peníze předem zůstávají, u omezení pro fotovoltaiku stát hodil zpátečku
Loni na podzim Ministerstvo pro místní rozvoj spustilo také dotace a zvýhodněné úvěry v rámci programu Dostupné nájemní bydlení. Program má pomoci obcím a právnickým osobám s výstavbou či rekonstrukcí nových bytů.
Daně, aneb kde se bralo
Rodiny se ovšem v uplynulých letech nedočkaly pouze přilepšení. Došlo i na škrty, konkrétně v oblasti daní. Řeč je o vládním konsolidačním balíčku, který zrušil daňovou slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení, takzvané školkovné.
Díky školkovnému si mohly rodiny s dětmi z daní odečíst náklady na školku či dětskou skupinu – maximálně do výše minimální mzdy. Což za rok 2023, kdy šlo školkovné uplatnit naposledy, odpovídalo slevě ve výši 17 300 Kč. Zároveň došlo k omezení slevy na nepracujícího manžela či manželku – tu lze nově uplatnit, jen pokud daná osoba pečuje o dítě mladší 3 let.
Naopak zvýšení daňové slevy pro rodiny s 2 a více dětmi, které sliboval ministr Jurečka, se prosadit nepodařilo. Bez výsledku skončil i plán na zavedení daňových prázdnin pro rodiny se 3 a více dětmi.
Více o daňových slevách a aktuálních pravidlech pro slevy na děti najdete v článku: Daňové slevy 2025: Čím si letos můžete snížit daň z příjmů?
Recept na vyšší porodnost? Neznáme
Klesající porodnost v posledních letech netrápí jen Česko, ale i řadu dalších evropských států. I zde proto politici zavádí nejrůznější prorodinná opatření. Ve Švédsku jde například o možnost prostřídat se na rodičovské dovolené – ta zde platí nejen pro rodiče dítěte, ale i jeho prarodiče.
Naopak v Maďarsku již několik let sází na finanční pobídky. Maďarským rodinám stát například přispěje na větší auto, za každé dítě umaže část hypotéky a ženám se 4 dětmi odpustí daň z příjmů.
V praxi ovšem žádné z uvedených opatření populační boom nepřineslo. V Maďarsku byla v roce 2023 úhrnná plodnost 1,49 dítěte, ve Švédsku 1,43 dítěte.
Zaručený recept pro zvýšení porodnosti tedy zatím nikdo nemá. Nadto se samozřejmě nabízí otázka: jak velký vliv podobná opatření na rozhodnutí, zda a kolik dětí si pořídit, ve skutečnosti mají.