Vlákno názorů k článku Věk máte, ale důchod nedostanete. Hlídejte si dobu pojištění, můžete ho i doplatit od vera - Nevím, jaká újma se stala diskutujícím, co přesně...

Nevím, jaká újma se stala diskutujícím, co přesně celý život dělali, jaké měli výdělky do roku 1990 - "doba zaměstnání", od roku 1991 - "doba pojištění". Od tohoto roku platí zákon o důchodovém pojištění. Omlouvám se, jestliže jsem se o rok spletla.
Podmínky pro pobírání starobního důchodu, i jiných důchodů jsou přesně stanoveny. Je to: doba důchodového pojištění, výše základu pro odvod sociálního pojištění, věk. Nevidím tam žádné zvýhodňování nikoho. Staré ženy mají často nižší důchody, protože bývaly v domácnosti a živil je manžel.
Moje matka, například, pobírá starobní důchod od svých 55 let. Nemá příliš vysoký starobní důchod, protože byla v domácnosti, živil nás otec a matka šla do práce až když jí bylo 30 let. Letos je jí 88 roků, tzn. že 33 let pobírá starobní důchod. A nadává, protože otec zemřel, po něm dostala asi dva tisíce a spolu s jejím starobním důchodem se jí to zdá příliš málo. Ale pořád je to víc, než když prodavačka v obchodě pracuje za minimální mzdu - v současné době.
Dlouhodobě nezaměstnaní - pokud je nezaměstnaný evidován na úřadě práce, jsou to doby stejně jako žena na mateřské dovolené. Pokud prostě nepracuje, tato činnost se mu zalíbí, je vyloučen z evidence úřadu práce, tak není důchodově pojištěn. Ten "důchod", kterým se většinou myslí starobní důchod, na ten si občan musí těch 35 let přispívat v důchodovém pojištění. Co se týká invalidních důchodců, jsou tři stupně ID. Moje známá, např. prostě dělat nebude, žije za cca pět tisíc ID, ID má zřejmě na hlavu, protože dost pije. Řekla bych, že proti ostatním státům je ČR pořád hodně sociálním státem.
Já jsem si nedovedla nikdy představit, že bych nepracovala. Do starobního důchodu jsem měla započteno 43 let, kdy jsem pracovala a byla důchodově pojištěna. Dnes mi s klidem, mladý muž, 38 let, který pracovat začal až ve 30, řekne, že je pro něho výhodné "být přes zimu na pracáku". Dostává 5 tisíc korun. Takových lidí je víc, i když jim říkám, že jim bude výdělek, respektive základ pro odvod sociálního pojištění scházet do stanovení starobního důchodu, odpovídají mi: To je ještě daleko, Toho já se nedožiju, Do té doby ..
A pak se diví a stěžují si.
Zajímavé je, že všichni tito stěžovatelé a nadávači, nadávají na internetu, většinou anonymně, ale k tomu musí mít počítač a musí být připojeni na internet. Takže zase tak chudobní asi nebudou. Nebo to píší za někoho jiného? Starobní důchod není sociální dávka. Na ten si musíte, lidově řečeno, vydělávat celý profesní život. A těch 35 let se mi nezdá nespravedlivých. Středoškolák skončí v 19 letech školu plus 35 je 54, takže do 65 může odpracovat celkem 44 roků. Vysokoškolák končí v 25 plus 35 je 60 let, do 65 může odpracovat 40 let. Nehledě k tomu, že doba studia, které bylo dokončeno, se do doby pojištění, nebo "odpracovaných let", započítává. Studující nejsou znevýhodněni.

Čím dál víc mě napadá, a to nejen při pohledu na dané téma - jak to ten bolševik dělal... Kvalitní jídlo, kvalitní školství, kvalitní zdravotnictví, celkem přijatelné mzdy, sociální politika celkem adekvátní.........
Tak trošku OT, nedávno jsem byl nakoupit v německém Chemnitzu. Zarazila mě jedna zajímavost - ceny. Byly plusmínus jako vystřižené z Československých obchodů 70. let. Průměrný plat v Sasku je kolem 2000 euro, taky stejný, jako v tehdejším ČSSR. Sumasumárum lze nadneseně říct, že Němci v Sasku jsou životní úrovní na pozici Československa ze 70. let :o))
Ale vážně, za téměř třicet let jsme se dostali do pěkný pr***le.
Hezký den všem, Josef

Tak tento váš příspěvek naprosto dokonale odpovídá takové hodně veselé estrádě.

Jak to ten bolševik dělal? Kvalitní jídlo, kvalitní zdravotnictví atd. Podívejme se na čísla. Průměrný věk dožití v roce 1960 byl zhruba 68 let u mužů. To byl průměr v ČR a zhruba taky průměr v celé tehdejší západní evropě. V roce 1990 byl v ČR průměrný věk dožití pořád zhruba 68 let. V západní evropě zhruba 72 let.
V roce 1960 jsme byli na průměru západní evropy a v roce 1990, po třiceti letech práce bolševika, nejhorší z celé západní evropy. Jak to ten bolševik dělal?

Tak toto se říkalo začátkem 90tých let (ale jen začátkem), když se v roce 1994 přijímal zákon o prodlužování důchodu (u mužů o 2 měs. ročně, u žen o 4 měs. ročně), tak se zdůvodňovalo, že věk dožití mužů je na úrovni "západu" a už je dokonce nadprůměrní.

Kvalitní zdravotnictví? Nebyla léčba rakoviny, jen 3 druhy antibiotik, jeden ultrazvuk na celý okres...atd. Na spotřební zboží jsme hleděli na západě jako vyorané myši, bylo h..o. Jak na tohle někdo mohl zapomenout?

V roce 1920 se muži měli šanci dožít 47 a ženy necelých 50 let. Za první republiky do roku 1938 se naděje dožití u mužů prodloužila na 56,5 roku a u žen na 60,8 roku. V roce 1968 střední délka života mužů dosáhla 67,1 roku a žen 73,4 roku a v roce 1989 byla u mužů 68,1 roku a u žen 75,4 roku.

Kvalitní žrádlo za komoušů ? Kvalitní lékařská péče ? Pro tu kvalitu se žilo o deset let kratší život... Bludy kterejm věří přesně ti leniví závistiví sockomouši co čekají na další Vítěznej Únor....

Takže kvalita potravin se v posledních nejméně 200 letech stále zlepšuje a bude se zlepšovat?

studium se už od určitého roku nezapočítává do odpracované doby

Dávno před vámi zde bylo uvedeno: "doba studia od r. 2010 již není dobou pojištění", vy jste následně napsala: "studium se už od určitého roku nezapočítává do odpracované doby", k čemu ten váš příspěvek je? Proč to vůbec píšete?

Celkem souhlas, ale technická poznámka:
- Ta doba studia se "do odpracovaných let" dříve započítávala. Což ale před asi deseti lety zrušili.
- Házet se každou zimu na pracák je také z hlediska odpracovaných let problém, protože nevím přesně z hlavy, ale tam se za celý život započítávají jakožto náhradní doba max. 3 roky dohromady. A víc už nic. Navíc tam bude nějaký redukční koeficient.
- Co ještě (zatím) nezrušili, že se započítává mateřská a rodičovská.

Takže ono to s tím požadavkem na odpracování 35-ti let dnes už není tak úplně snadné. Už to není požadavek, co splní každý "levou zadní". Ať již ti se základním vzděláním, kde mohou přijít zdravotní problémy, nemoci z povolání... nebo vysokoškoláci s doktorandským studiem, stážemi v zahraničí atd.

Vero.právě ty podminky pro studenty dosti zmenily. Vysoka skola se jim nepočítá na duchod,i doktorandske studium taky ne. A nejsem si jista, jestli stredni skola se jim pocita. Ta stredni skola mozna jeste jo!

Není to vysoká škola versus střední, jde o studium po dosažení 18 let věku. Od r. 2010 je to nepojištěná doba (doba studia před r. 2010 je doba náhradní, redukovaná na 80 %). Nicméně, jde o dobu, za kterou lze i zpětně doplatit důchodové pojištění. (To si řešila dcera, neb pravila, že důchodový věk má sice daleko, leč jeden nikdy neví, co se může stát. A doba pojištění je často důležitá i u případného invalidního důchodu. Další věc je, že čím později to člověk doplatí, tím více zaplatí.)