Politici jeden přes druhého lamentují, jak je náš daňový systém zbytečně složitý a "zaplevelený výjimkami". Ty je prý potřeba odstranit a daňovou legislativu zjednodušit. Když se pak ale podívám, jak jejich novely vypadají v praxi, nemůžu se ubránit pocitu, že se tím myslí jen výjimky, které jsou ve prospěch občana, zatímco výjimek v jeho neprospěch naopak nezadržitelně přibývá…
No, tak, jak já má zkušenost s berňákem, tak pokud v přiznání najdou nějakou chybu, tak se v prvé řadě obrátí na poplatníka a snaží se s ním chybu odstranit. Ale je to moje opakovaná zkušenost se třemi finančními úřady v republice. Možná máte jinou zkušenost a určitě se s konkrétní zkušeností s námi podělíte, že?
Hodně to záleží na tom, na koho zrovna narazíte. Dodnes si třeba vzpomínám, jak jsem jednou zaplatil doplatek daně silniční v závratné výši 250 Kč o necelý měsíc později a FÚ mi za tento přečin promptně vyměřil pokutu 300 Kč (tedy vyšší než celý ten nedoplatek). Tedy vlastně ne pokutu, nazvali to "navýšení daně".
Ale jinak se většinou opravdu spíš snaží domluvit, koneckonců ve více než polovině případů byla stejně chyba na jejich straně. Nejhorší pocit jsem měl vždycky z jednání s FÚ Praha 4; v Benátkách a později Mladé Boleslavi už to bylo mnohem lepší.
To vůbec nepopírám. Jen je těžké ubránit se pocitu, že ty řeči o zjednodušování jsou jen průhledná záminka, když se selektivně zjednodušuje jen tam, kde výjimka znamenala úlevu pro poplatníka, a na druhé straně (tam, kde výjimka poplatníka stojí peníze) se naopak nové výjimky velmi ochotně vytvářejí.