Zrovna jsem potřeboval zmenšit množství oblíbených položek a tak jsem procházel staré odkazy... trochu vzpomínal... a tak jsem si uvědomil...
On je přístup soudů ke směnkám dost zvláštní. V posledních letech známe převážně směnky bank (blankosměnka, cestovní šek) a pak směnky vydané záměrně jako cenné papíry.
Když se ale na směnku podíváte jako třeba na dlužní úpis, který vám načmárá kamarád v hospodě na tácek od piva a vy mu v dobré víře půjčíte peníze na stavbu domu... Nebo ho třeba, bez toho dlužního úpisu, vůbec hospodský nechce pustit domů...
Myslím, že je to od našich práva-háců, značně nezodpovědný přístup!
1) Směnka je vždy cenný papír (§ 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech).
2) Směnka není dlužní úpis. U dlužního úpisu je podstatou vznik (peněžního) dluhu. U směnky podstata jejího vystavení není ze zákona (a mezinárodních standardů, podle nichž československý zákon vznikl) vůbec důležitá, důležité je pouze to, zda splňuje formální požadavky. Směnka je zbraň - kdo s ní umí zacházet, má v ní vynikající nástroj, kdo ne, může si sám ošklivě ublížit. Bylo tomu i v minulosti, vzpomeňte si, v kolika starých filmech hraje směnka roli (v "Ducháček to zařídí" dokonce směnky dvě, vystavené otcem a synem). Kdo půjčuje kamarádovi na stavbu domu na hospodském tácku nebo podepisuje v opilosti hospodskému směnku, je V Ů L, který patří pod kuratelu.