Tuzemské stravné 2025: Zvyšuje se stravné i náhrady za použití vozidla (výpočty a příklady)

Stravné a náhrady za použití vlastního vozidla při pracovní cestě jsou od 1. ledna 2025 zvýšeny. Ovšem podpůrně – ministerskou vyhláškou stanovené ceny pohonných hmot – benzínu a nafty jsou sníženy, cena elektřiny pak zůstává stejná. Pokud však natankujete dráž, nevadí, stačí prokázat cenu nákupu pokladním blokem, tratit nebudete.

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu jako cestovní náhradu stravné. Stravné náleží zaměstnanci v závislosti na době, která uplyne od jeho výjezdu k mimořádnému výkonu práce mimo (v pracovní smlouvě) sjednané místo výkonu práce do návratu zpět. Pro tyto účely jsou pracovní cesty rozlišeny podle své délky na 3 kategorie a každé odpovídá jiná sazba stravného.

Stravné nepředstavuje náhradu celkových nákladů zaměstnance na stravování během pracovní cesty, neboť ten by se stravoval, i kdyby na pracovní cestě nebyl. Při vyplácení stravného je lhostejné, zda zaměstnanec opravdu nějaké jídlo během pracovní cesty konzumoval, nebo ne, zda to bylo v podnicích veřejného stravování, nebo šlo o občerstvení doma připravené. Stravné je stanoveno paušální částkou závislou na době trvání cesty, proto se také nepožaduje jakékoliv prokazování výdajů se stravováním spojených.

Rozdílná je maximální výše stravného podle toho, zda ji poskytuje (na straně jedné) zaměstnavatel z rozpočtového sektoru, nebo (na straně druhé) zaměstnavatel z mimorozpočtové (soukromé) sféry.

Minimální standardy stravného pro privátní sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci soukromého sektoru od 1. 1. 2025 stravné nejméně ve výši:

• 148 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce 2024 bylo 140 Kč),
• 225 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2024 bylo 212 Kč),
• 353 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2024 bylo 333 Kč)

Zaměstnavatel ze soukromého sektoru tedy může poskytovat stravné i v libovolně vyšší úrovni, než je předepsaná minimální výše stravného, nesmí však vyplácet stravné nižší, než je minimální úroveň stravného.

Intervaly stravného od minima po maximum pro veřejný sektor

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci zaměstnavatele rozpočtového sektoru specifikovaného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce v r. 2025 stravné ve výši:

• 148 Kč až 177 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin (v roce roce 2024 bylo 140 Kč až 166 Kč),
• 225 Kč až 271 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin (v roce 2024 bylo 212 Kč až 256 Kč),
• 353 Kč až 422 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin (v roce 2024 bylo 333 Kč až 398 Kč)

Příklady

Příklad bez stravného

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 8:30 hodin a vrátil se ve 12:30 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 4 hodiny – nenáleží mu žádné stravné.

Příklady pro stravné od 5 do 12 hodin

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v 16:45 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 11 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 6:15 hodin a vrátil se v 18:15 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 12 hodin – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Příklad pro stravné od 12 do 18 hodin

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 5:35 hodin a vrátil se ve 22:05 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 16 hodin a 30 minut – má nárok na stravné v 2. intervalu.

Příklad pro stravné nad 18 hodin

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné v 3. intervalu.

Příklady kombinovaného stravného

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu v pondělí ráno v 8:30 hodin a vrátil se v úterý v 11:45 hodin. V pondělí byl na pracovní cestě od 9:00 do 24:00, tj. 15 hodin – má nárok na stravné v 2. intervalu; v úterý byl na pracovní cestě od 0:00 do 11:45, tj. 11 a ¾ hodiny – má nárok na stravné v 1. intervalu.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ráno v 5:45 hodin a vrátil se v pátek v 15:00 hodin. V 1. den byl na pracovní cestě od 5:45 do 24:00, tj. 18 a ¼ hodiny – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 2. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 24:00, tj. 24 hodin – má nárok na stravné ve 3. intervalu; 3. den byl na pracovní cestě od 0:00 do 15:30, tj. 15 hodin a 30 minut – má nárok na stravné ve 2. intervalu.

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ve středu ve 12:45 hodin a vrátil se v noci na čtvrtek ve 2:00 hodin. První den byl na pracovní cestě 11 ¼  hodiny – měl by mít nárok na stravné v 1. intervalu. Druhý den byl na pracovní cestě 2 hodiny – neměl by mít nárok na stravné. Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se však upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější (ust. § 163 odst. 4 zákoník práce). Pokud tedy neposuzujeme dobu trvání pracovní cesty odděleně, pak pracovní cesta trvala 13 ¼ hodiny – zaměstnanec má nárok na stravné ve 2. intervalu.

Za poskytnuté jídlo se vám stravné sníží, nebo budete i bez stravného

Za bezplatně poskytnuté jídlo na pracovní cestě se však stravné snižuje podle pravidel zákoníku práce.

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (tedy jídlo, na které zaměstnanec finančně nepřispěl), které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné zaměstnanci vůbec nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

• 12 hodin a méně, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,
• déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Příklad

Zaměstnanec vyjel na pracovní cestu ráno v 4:35 hodin a vrátil se ve 23:00 hodin. Byl tedy na pracovní cestě 18 hodin a 25 minut – má nárok na stravné ve 3. intervalu. Zaměstnavatel na základě své směrnice poskytuje stravné v minimální zákonné výši, jejíž novou hodnotu jsme uvedli.

1. Varianta: Zůstal bez jídla

Zaměstnanec neobdržel žádné bezplatné jídlo – má nárok na stravné v plné výši 353 Kč.

2. Varianta: Dostal oběd

Zaměstnanec obdržel oběd – pak se stravné krátí o 25 %, tj. o 88,25 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je: 353 Kč − 88,25 Kč = 264,75 Kč, po zaokrouhlení 265 Kč.

3. Varianta: Oběd a večeře

Zaměstnanec obdržel oběd a večeři – pak se stravné krátí o 50% (2 × 25 %), tj. o 176,50 Kč; částka, kterou dostane zaměstnanec vyplacenu, je: 353 Kč − 176,50 Kč = 176,50 Kč čili po zaokrouhlení 177 Kč.

Zahraniční stravné

Nové (základní) sazby zahraničního stravného pro rok 2025 jsme přiblížili nedávno v článku Zahraniční stravné 2025: Kolik dostanete na jídlo na pracovní cestu do zahraničí? a pravidla pro výpočet skutečného nároku na zahraniční stravné již dříve zde: Stravné v zahraničí 2023: Kolik dostanete oproti vyhláškovým sazbám? (Příklady). Ale tato pravidla se nemění.

Navíc je zmíněna v příkladech pracovní cesta do Spolkové republiky Německo a pro Německo se ani sazba zahraničního stravného v posledních letech neměnila.

Vyšší sazby za použití silničních motorových vozidel

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nově od 1. 1. 2025 nejméně:

a) 1,60 Kč/km u jednostopých vozidel a tříkolek (bylo 1,50 Kč/km)
b) 5,80 Kč/km u osobních silničních motorových vozidel (bylo 5,60 Kč/km)

Při použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu se sazba základní náhrady za 1 km jízdy zvýší (podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce) nejméně o 15 %.

Základní náhrada u nákladních automobilů, autobusů nebo traktorů přísluší zaměstnanci nejméně ve výši 2násobku sazby stanovené pro osobní silniční motorová vozidla. Tyto náhrady jsou příspěvkem na amortizaci.

Průměrné ceny PHM pro výpočet náhrad

Podle ceny z pokladního bloku čerpací stanice (benzínky) nebo dle vyhlášky

Cena pohonných hmot stanovená vyhláškou je pouze podpůrná. Zaměstnanec může požadovat proplacení pohonných hmot v cenách, za jaké je skutečně zakoupil, pokud k vyúčtování pracovní cesty připojí doklad o nákupu, z něhož je patrná souvislost s pracovní cestou (zejména časová, tedy nákup v přiměřené době před pracovní cestou, nebo během ní).

Pokud zaměstnanec tankoval vícekrát, může cenu dokládat více nákupními doklady, cena pro účely vyplacení cestovní náhrady se pak vypočítá aritmetickým průměrem zaměstnancem prokázaných cen.

Jestliže však zaměstnanec hodnověrným způsobem cenu pohonné hmoty zaměstnavateli neprokáže, použije zaměstnavatel pro určení výše náhrady průměrnou cenu příslušné pohonné hmoty stanovenou právě vyhláškou. Tento postup stanoví § 158 odst. 3 zákoníku práce.

Náhradu za spotřebovanou pohonnou hmotu určí zaměstnavatel násobkem ceny pohonné hmoty a množství spotřebované pohonné hmoty.

Spotřeba pohonných hmot bude počítána podle údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla nebo v osvědčení o registraci použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit.

Jestliže tyto údaje technický průkaz ani osvědčení o registraci vozidla neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla nebo osvědčením o registraci vozidla shodného typu se shodným objemem válců.

Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie.

Není-li tento údaj v technickém průkazu vozidla ani osvědčení o registraci vozidla uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu vozidla nebo osvědčení o registraci vozidla uvedených.

Jak vyúčtovat cestovní náhrady

O tom, jak se postupuje při vyúčtování cestovních náhrad a jejich vyplácení, jsme psali v článku Co musíte udělat, abyste dostali od zaměstnavatele stravné? 

A že se nevyplácí podvádět, jsme psali v článku Naúčtoval si o 36 Kč více na jízdném a dostal okamžitý vyhazov.