Turecko autem. Praktické zkušenosti a finanční rady z pohledu řidiče

Do Turecka se přece nejezdí, ale létá. Pakliže máte tento předem jasný názor, není článek určen pro vás. Pokud však patříte mezi vzácnou skupinu „divných“ lidí, kteří jezdí autem či motorkou kamkoli, kam vedou cesty, nebo trajekty, jste na správném místě.

Proč autem do Turecka:

• Můžete si s sebou vzít a zpět odvézt (téměř) co chcete. (Pozor na celní předpisy.)
• Svoboda na cestách.
• V autě se dá (nejen) v nouzi spát.
• Nemůžete letět např. ze zdravotních důvodů.
• Je vás moc, navíc máte zavazadla a letenky by vyšly draze.
• Nechcete strávit na železnici 2 dny s nejistým výsledkem.
• Nechcete se mačkat 2 dny v dálkovém autobusu a vnímat vůně ostatních cestujících.

Co vás čeká

• Hodiny a hodiny řízení. Musí vás to bavit. Aneb cesta je cíl.
• Jen tam pojedete den a zpět pojedete další den. Např. Brno – Istanbul je min. 18 hodin souvislé jízdy s přestávkami pouze na tankování a na hranicích. (Autor článku jezdí trasu Ostrava – Istanbul přes Řecko za necelých 24 hodin.)
• Když se včas nepřipravíte, na hranicích strávíte hodiny čekání (tipy najdete níže).
• Dlouhý a kvalitní spánek bezprostředně před cestou, nebo 2 řidiči.
• Hodně kávy, žvýkaček, větrových bonbónů a dobré muziky.
• Pokud jedete sami, naplánujte si příjezd do Turecka večer a pak jděte rovnou spát (z Česka tedy vyjedete také večer, ideálně po 19. hodině).

Co musíte mít

• Auto v perfektním technickém stavu a které zvládnou v případě poruchy „kdekoli“ opravit.
• Kvalitní pojištění asistence včetně odtahu zpět do Česka.
• Cca 50 € v hotovosti (téměř ji nebudete potřebovat).
• Všechny potřebné doklady (viz níže).

Jak do Turecka autem

Máte 3 možnosti,  jak se dostanete autem do Turecka. Jde pouze o vaše preference a co od cesty očekáváte. Vždy pojedete přes Maďarsko, jiná trasa nedává ani časový, ani finanční smysl.

Nejrychlejší cesta: cca 20 – 23 hod.

Nejrychlejší cesta vede přes Srbsko a Bulharsko přímo na hraniční přechod Kapitan Adreevo (BG) – Kapikule (TR). Cesta z Prahy do Istanbulu trvá reálně 24 hodin, ale i méně, podle provozu na hraničních přechodech

Tabulka: Ceny a odkazy na dálniční poplatky

Výhody:

• Nejrychlejší trasa.

Nevýhody

• Nejste v schengenském prostoru, v SRB máte dražší data a volání.
• Dvoje vnitřní hranice: H → SRB, SRB → BG
• Časté kolony na hranicích do a ze SRB.

Dálniční poplatky

• Cca 1060,62 Kč (SK, H, SRB, BG)

Jen přes země EU: cca 30 – 35 hod.

Na hraniční přechod Kapitan Adreevo (BG) – Kapikule (TR) se dostanete i v rámci zemí EU a bez čekání na hranicích. Cesta vede přes Rumunsko a Bulharsko přímo k tureckým hranicím.

Tabulka: Ceny a odkazy na dálniční poplatky

Výhody:

• Jste stále v EU, máte levná data a volání. (Pozor na hraniční sítě u Srbska.)
• Jednotný poplatek za RO a BG silniční a dálniční síť. Tranzit přes Rumunsko a Bulharsko vyjde v přepočtu na cca 268,70 – 330,53 Kč podle doby jízdy.
• Nejedete přes Srbsko (není v EU, má kolony na hranicích, drahé volání a data).
• Žádné kolony na hranicích.

Nevýhody

• Nejpomalejší trasa, počítejte s cestou okolo 30 hodin.
• Silný provoz mimo dálnice, sníží se vám cestovní rychlost.
• Divocí řidiči v Rumunsku mimo obec.
• Platíte mýto za most mezi RO a BG.

Dálniční poplatky

• Cca 738,89 Kč o víkendu, cca 800,72 Kč mimo víkend (SK, H, RO, BG)

Cesta přes Řecko: cca 24 – 26 hod.

Jet do Turecka přes Řecko znamená zajížďku cca 200 km, a to pro někoho může oprávněně znamenat zdvižené obočí. Aneb, je to delší a nejdražší cesta. Jenže relativně rychlá a pohodlná.

Cesta do Turecka přes Řecko znamená, že z Prahy i z Ostravy jedete po dálnici až do Turecka na hraniční přechod Kipoi (GR) – Ipsala (TR). Tedy máte vysokou cestovní rychlost a jste na plně vybavené dálniční síti. Nebudete-li v Řecku nocovat, udělejte si aspoň přestávku na koupání v jejich čistém moři a zajděte si na gyros. Za 2 hodiny pokračujete dál a stále jste v celkové době jízdy z Česka do Istanbulu v režimu okolo 24 hodin. Cesta přes Řecko navíc není tak vytížená, protože je delší, takže „všichni“ jezdí přes Srbsko a Bulharsko.

Tabulka: Ceny a odkazy na dálniční poplatky

Výhody

• Klidná a pohodlná cesta.
• Nevytížená trasa.
• Možnost zastávek v Řecku na koupání, doslova autem přímo u moře.
• Bezplatné parkování a bezplatné sprchy na řeckých plážích (tip: Nea Vrasna).

Nevýhody

• Jedete přes tři hranice = tři čekání (H → SRB → MK → GR).
• Platíte troje mýto: v Srbsku (dražší), v Severní Makedoni (levné) a v Řecku (levné).
• Cca 8–9 h hodin nejste v EU (SRB, MK), tj. dražší hovory a data.
• Cesta je nákladově delší o cca 200 km.

Dálniční poplatky

• Cca 1482,55 Kč (SK, H, SRB, MK, GR)

Jak přežít čekání na hranicích mimo EU

Největším nepřítelem pro cestu do Turecka jsou hranice do Srbska a případně Severní Makedonie. Když máte štěstí, budete na nich čekat jen do 15 minut. Většinou však půjde o 30–60 minut. A když trefíte vracející se Turky do/ze západních zemí, nebo Srby, čekat 5 a více hodin od června do srpna je běžnou normou.

Protože ani autor článku nemá rád čekání na hranicích, existuje několik řešení. 

Z Maďarska do Srbska a zpět jsou 3 hlavní hraniční přechody:

• Röszke (H) – Horgoš (SRB): Hlavní přechod přímo na dálnici.
• Röszke (H) – Horgoš 2 (SRB): Souběžný přechod vedle dálnice.
• Tompa (H) – Kelebija (SRB): Z dálnice E75, už na dohled srbských hranic, sjedete na Mórahalom. Je to cca 60 km navíc, které pojedete necelou hodinu (úsek je vyhlášeným polním safari, takže pozor na skákající zvířátka, zvláště v noci).

Kromě hraničních přechodů výše můžete využít i menší hraniční přechody, ty však nebývají otevřené nonstop.

Ke sledování provozu na hraničních přechodech (nejen) do Srbska a Severní Makedonie vám pomůže mobilní aplikace BorderWatcher od maďarského vývojáře Szabó Tamáse (Android s reklamami, Android placená, iOS placená). 

Dokumenty potřebné ke vjezdu pozemní cestou

Pro vjezd autem do Turecka budete potřebovat dokumenty uvedené v bodech níže. Zkontrolujte si, že vaše auto je kategorie M1, tj. osobní automobil a je jedno, zda jde o terénní či obytný. S „osobáky“ a motorkami je cestování absolutně bez problémů.

Máte-li „náklaďák“, na hranicích mohou, ale nemusí nastat komplikace podle typu auta. U „nákladní“ Škody Octavie vám Turci potíže dělat nebudou, ale pokud pojedete na dovolenou dodávkou, se kterou jinak vozíte balíky, mohou vás postavit do řady pro nákladní auta. A to je někdy čekání na mnoho hodin.

Potřebné dokumeny k vjezdu vozidlem do Turecka:

• Osvědčení o registraci vozidla (ORV).
• Zelená karta (TR automaticky kryjí všechny české pojišťovny).
• Pas (neplatí zde česká občanka).
• Řidičský průkaz (nemusí být mezinárodní, Turci uznávají EU průkazy).
• Plná moc ověřená notářem k řízení vozidla, pokud není vozidlo vaše.

Dejte si pozor na častou chybu řidičů, kteří do Turecka jedou „svým“ autem či motorkou, která jim ale právně vzato nepatří.

Typickými příklady jsou situace, kdy vozidlo

• vlastní nebo provozuje jiná osoba (soukromá, právnická),
• patří někomu z vašich příbuzných, ale on s vámi necestuje,
• patří vaší firmě.

Turci se na hranicích nebudou dívat do českého obchodního rejstříku, aby si potvrdili, že vám firma patří a auto můžete svobodně používat. Ani nebudou volat vašemu kámošovi, zda ví o tom, že si jeho auto berete do Turecka. Na tuto situaci se musíte připravit předem, a to jen a pouze ověřenou plnou mocí vlastníka vozidla. Pokud je vlastník odlišný od provozovatele a tím provozovatelem nejste vy, raději si zajistěte plné moci dvě: od vlastníka i provozovatele. Na hranicích je už nezískáte a vysvětlujte pak tureckému úředníkovi, že vám podle práva stačí jen plná moc od vlastníka (jenže ten v ORV uvedený není).

Plnou moc k řízení a používání vozidla, které není vaše, budete potřebovat vždy mimo země EU, EHP,  balkánské státy a Ukrajinu, kde absenci plné moci tolerují.

V praxi tak jde o všechny země, které začínají mimo Evropu, a dále Bělorusko, Rusko a Turecko.

Tabulka: Maximální rychlost v Turecku

Standardní rychlost na dálnicích je oficiálně max. 120 km/hod., ale na nových, moderních dálnicích je zvýšená na 140 km/hod.

Jak a kde získat plnou moc pro (cizí) vozidlo

Plnou moc napište na počítači nejlépe ve více jazycích (autor textu používá k autu plnou moc v 5 cizích jazycích, konkrétně v angličtině, němčině, franouzštině, ruštině a arabštině).

Příklad či vzor plné moci je níže. Můžete si udělat vlastní plnou moc, nebo použít jiný vzor, na tom nezáleží. Důležité je, aby vždy byla v jazyce státu, do kterého cestujete, nebo v nějakém ze světových jazyků, pakliže chcete mít univerzální plnou moc.

Existence cizího jazyka v plné moci ale znamená, že tuto plnou moc nemůžete ověřit na poště. Na poště to vědí a ověření vám neudělají. Pokud by se tak omylem stalo a vy se radovali, že jste ušetřili za notáře, poznáte to na hranicích: otočí vás zpět.

Plné moci psané v cizím jazyce můžete ověřit vždy a pouze u notáře. A to ještě za podmínky, že notář danému jazyku rozumí, není povinen vám ověřit jakoukoli napsanou plnou moc.

S notářsky ověřenou plnou mocí a ideálně s anglicky psanou doložkou ověření pak můžete bez starostí jezdit „cizím“ vozidlem křížem krážem téměř po celém světě.

Finanční past: Turecké dálnice

V Turecku se platbě mýta můžete vyhnout, podobně jako kdekoli jinde v Evropě, ale v západním a středním Turecku to znamená jet výhradně po okresních cestách. To vás brzy přestane bavit, takže ano, zaplaťte mýto. Turci mají velmi dobré, kvalitní a moderní dálnice.

Mýto, ve zkratce HGS, zakoupíte už na hranicích, a to buď v kioscích PttBank, nebo na čerpacích stanicích Shell. Na stejných místech dobijete kredit mýta.

HGS pro auta se zahraniční registrační značkou má podobu RFID nálepky, kterou si nalepíte pod zpětné zrcátko na čelní sklo a máte ji tam napořád.

A teď se to komplikuje.

Když samolepku zničíte neopatrnou manipulací, máte smůlu, musíte si koupit novou a znovu dobít kredit. Původní vám propadne.

Před nákupem si dobře rozmyslete, jakou částkou si virtuální mýto dobijete. V kioscích PttBank můžete platit v TRY nebo v EUR, kurzu se nebojte, tato banka vám při platbě v eurech cenu nezvýší. Platba je možná výhradně v hotovosti. Samotná nálepka stojí 380 TRY (cca 188 Kč) plus hradíte dobitý kredit.

K nákupu potřebujete české ORV vašeho vozu a váš pas. Při řešení jakékoli situace s HGS se pak prokazujete uvedeným číslem pasu a registrační značkou vozidla.

Problém nastává v další situaci, kdy chcete zjistit, kolik máte kreditu na virtuálním účtu mýta a kolik jste už projeli. To totiž nezjistíte, není jak. Online přístup pro cizince neexistuje a na mýtných branách se už zůstatek nezobrazuje. Vždy se vám zvedne závora a jedete, často závory ani nejsou a přímo jedete přes elektronickou mýtnou bránu. Mýto samozřejmě můžete kdykoli dobít na čerpacích stanicích (ofoťte si nálepku, ať máte k dispozici její číslo), ale kolik vám na něm zůstává, opět nezjistíte.

Je to taková hra na kočku a myš. Když mýto přebijete a projedete méně, peníze zůstanou státu. Když naopak projedete více, než jste měli kredit, dozvíte se to až po návratu. Při úhradě dluhu do 15 dnů nic navíc neplatíte. Pokud si počkáte na dopis od tureckého generálního finančního ředitelství, zaplatíte sankci ve výši 4,5násobku mýta plus administrativní poplatky.

Máme ale pro vás tip, jak zjistíte, že nic nedlužíte. Sice stále nebudete vědět, kolik peněz vám zůstalo na virtuálním účtu HGS, ale online můžete ověřit, zda a kolik dlužíte na mýtu. Stačí vám k tomu jen vaše (česká) registrační značka. Případný dluh můžete online uhradit kartou. Všechny tipy a odkazy najdete v tabulce níže.

V Turecku stále existují na dálnicích místa, kde při výjezdu můžete mýto, nebo nedostatečné mýto zaplatit platební kartou nebo v hotovosti v lirách, ale už jsou vzácností. Zpoplatněné jsou i některé tunely. Za průjezd tunelem Eurasia však opět platíte přes HGS, nebo musíte zaplatit předem online.

Ve zkratce: Bez HGS se v Turecku neobejdete. Fungují přes něj všechny státní i soukromé dálnice, tunely a mosty.

Tabulka: Praktické odkazy na webové stránky

Cestujte se správnou platební kartou pro cestovatele

V době publikace článku má 1 turecká lira hodnotu 0,424 Kč. V Turecku v drtivé většině míst nebudete potřebovat hotovost, akceptace karet je samozřejmostí. Vlivem vysoké inflace v Turecku a silné české koruny je cestování po této zemi pro Čechy levné.

Ještě více ušetříte použitím správné „cestovatelské“ platební karty. To je platební karta (debetní, kreditní), která si neúčtuje žádnou marži za platbu v cizí měně či výběr hotovosti v cizí měně, nebo má marži nastavenou velmi nízko.

Tabulka: Nejlepší platební karty pro české cestovatele

Nejlepší kartou pro cestovatele je debetní karta Partners Banky (viz podrobný test kurzů platebních karet včetně Turecka).

Mezi kvalitní cestovatelské karty však lze zařadit celkem 8 karet. Z pohledu cestovatelských zkušeností můžeme s čistým svědomím doporučit karty v tabulce níže.

Pokud do cestovatelského kritéria přidáme i další důležité prvky, jako zákaznickou podporu, jednoduché podmínky, poplatky za výběry z bankomatů a dobrý reklamační proces, doporučení by bylo mírně odlišné:

1. Partners Banka (nejlepší kurzy, férové podmínky).
2. Air Bank, Revolut (spolehlivé banky, férové kurzy a podmínky).
3. Wise, Zen.com (spolehlivé platební instituce, skvělé kurzy, ale vklady nejsou pojištěny).

Technologické aplikace Trading 212 a XTB mají sice dobré kurzy, ale nejsou primárně pro cestovatele. Kreditku mBank dostanou jen bonitní klienti. Platební karty výše získá kdokoli.

Důležité kontakty a bezpečnost

Přímo na hranicích uvidíte nálepku s QR kódem a nouzovými čísly platnými v Turecku. Pikantní na tom je, že tyto informace neposkytuje turecký stát, ale rumunský projekt InfoCons, přičemž QR kód vede na stránky o Turecku.

Turecko je bezpečnou zemí. Pokud jste zvyklí na silniční provoz v Česku a doteď jste jej přežili, v Turecku se vám bude jezdit stejně a spíše lépe. Nesetkáte se tam moc často s vybržďovači nebo školiteli, kteří vám naznačují, že vy jste na cestě omylem. Policie včetně dopravní je korektní, na úplatky rovnou zapomeňte. Při klasické silniční kontrole ji zajímá váš pas, ORV a zelená karta. Tím to končí a jedete dál.

V Instabulu budete překvapeni z 8 a víceproudové silnice, takže se vám může stát, že najedete do špatného pruhu. Dostanete se z něj snadno: používat směrová světla, opatrně najíždět a hodně gestikulovat, např. rukou z okna. A hlavně děkovat, případně se gestikulací i směrovými světly omlouvat. V kombinaci s českou značkou to funguje skvěle (se západními značkami moc ne, Turky hodně často potkáte s registračními značkami aut od Švédska po Francii, protože v těchto státech žijí).

Tabulka: Oficiální nouzové kontakty

Ceny pohonných hmot

Pohonné hmoty jsou v Turecku velmi levné a cestování autem je tak hodně na pohodu, bez problémů jsou dostupná i prémiová paliva. LPG je samozřejmostí a je všude, CNG je také dostupné, ale už trošku hůře.

Pozor, pohonné hmoty v Turecku vždy platíte předem. Když ale potřebujete tankovat plnou a nevíte, za kolik natankujete (a to u LPG nevíte nikdy), Turci jsou k nám, cizincům, shovívaví a často čerpadlo pustí a následně zaplatíte. Vždy tankuje obsluha, nesmíte si natankovat sami, a to platí pro všechny druhy paliv.

Standardem jsou i dobíjecí místa pro EV, u nichž ale často budete bojovat s různými aplikacemi a registracemi, abyste nabíječku přesvědčili k zahájení nabíjení… Pro EV fandy však cesta do Turecka nebude problém, nabíjecí místa jsou skoro všude.

Autor článku pro cestu zvolil hybridní auto s LPG, cena LPG se pohybovala okolo 13 Kč/l a celá cesta tak byla téměř jen „za hubičku“. (Na férovku: Náklady na provoz vozidla netvoří jen pohoné hmoty. Jde o součet všech nákladů na jeho provoz, tj. PHM, údržbu, opravy, pojištění, mýta, poplatky, daně, STK, emise, parkovné apod. V praxi se tak pohybujete okolo 4–8 Kč za každý kilometr. A to už nevypadá moc pěkně.)

V Turecku jsou na čerpacích stanicích platební karty samozřejmostí. S palivovými kartami je to horší. S hybridní kartou Shell v Turecku na čerpacích stanicích Shell nezaplatíte, s magnetickou možná ano, možná ne. Je to různé a jde často o metodu jde-nejde. Ani Shell to sama neví.

S kartou DKV zaplatíte, ale také ne na všech čerpacích stanicích, které ji akceptují. U některých čerpacích stanic s DKV zaplatíte jen naftu, a tedy benzín nebo LPG vůbec ne. Pozor, palivové karty DKV mají kromě transakčních poplatků i kurzovou marži okolo 6 %. Pokud jedete soukromě, použijte nějakou z cestovatelských karet výše.

Jakou navigaci

Toto je doporučení řidiče-cestovatele na základě praktických zkušeností. Žádná navigace není dokonalá. Při cestování je nezbytné používat kombinaci více navigací a ještě mít záložní. A hlavně používat selský rozum, sledovat dopravní značky a provoz.

S každou navigací máte jednu jistotu: víte, kde jste. Otázkou je, kam dojedete a kudy pojedete. I ta nejlepší navigace vás někdy (ne)chtěně pošle do kolony, aby získala data pro ostatní řidiče, kteří kolonu (díky vám) objedou. Proto se vyplatí nedívat se slepě na navigaci, ale průběžně na ní sledovat cestu a případně včas najít možné objížďky. Typicky před hranicemi.

Autor článku při cestách do Turecka používá navigace v tomto pořadí:

1. Waze: Komunita wazerů je silná i na Balkáně a v Turecku. Waze je volba na prvním místě hlavně pro aktuální dopravní informace na cestě. Waze vám pomůže včas získat infomace o nepříjemných dopravních situacích (a není tím myšlena policie).
2. Google Maps: Kde končí Waze, začínají Google Maps včetně dopravní situace. Někdy mají lepší data než Waze, někdy je to opačně. Ideální je kombinace obojího. Je to o datech uživatelů, mapy od Google používá velmi mnoho lidí.
3. Mapy.cz: Mimo Česko jsou používány mapové podklady Open Street Map. Jsou dobré, ale nemají dopravní data. Mapy.cz ale mají skvělou vychytávku: můžete si trasu naplánovat předem a nastavit si konkrétní body, Mapy.cz se jich pak drží jako klíště. Takže např. Waze vám čistí cestu a Mapy.cz vás na ní drží (pokud vám běží obě navigace). Stáhněte si offline mapy.
4. Sygic, Here: Jde o kvalitní záložní aplikace, které se vyplatí mít v mobilu, když cokoli výše selže. Stáhněte si předem pro ně offline mapy.
5. Apple: Podklady jsou z Open Street Map, lepší jsou Mapy.cz.

Jakého mobilního operátora

Zaprvé, nemějte u sebe jen jeden mobil. Cestujte vždy aspoň se dvěma mobily, byť druhý bude „starší Android po babičce“, ale funkční. Pokud náhodou dojde ke zničení vašeho hlavního mobilu, nebo k jeho odcizení, v autě je to neřešitelná situace a budete jezdit jen podle dopravních značek. Starší záložní mobil vás z tohoto problému dostane, i když fotky z něj nebudou zrovna na chlubení.

Pokud chcete být online i při cestě přes Srbsko, Severní Makedonii a v Turecku, potřebujete datovou SIM, nebo dobrý datový balíček mimo EU.

V době zahraničních eSIM je možností nespočet, proto se zaměřím jen na české operátory a česká řešení.

SIM v Turecku si můžete koupit na jakékoli čerpací stanici dle nabídky. Dostanete turecké číslo, povinná je vaše plná identifikace a platnost vaší SIM pro turisty bude max. 3 měsíce.

Tabulka: Nabídka českých operátorů pro Turecko

Alternativou je eSIM od banky Revolut, která je u některých balíčků v ceně služby a navíc s globálním tarifem (tj. „Svět“ a nejen Evropa).

Příchozí hovory na českou SIM v Turecku vždy platíte, odchozí jsou ještě dražší. Pokud chcete mít jistotu telefonického spojení se světem a neplatit zbytečné peníze navíc, pořiďte si VoIP české telefonní číslo a před výjezdem z EU (v Bulharsku, Řecku) v rámci nepodmíněného přesměrování na něj přesměrujte své mobilní číslo. VoIP číslo můžete pohodlně obsluhovat přes datové připojení. Můžete tak mimo EU bezplatně přijímat hovory a jen za haléře nebo nízké koruny volat v rámci odchozích hovorů. Podrobný návod přesahuje kapacitu článku, autor na základě zkušeností doporučuje využít služeb brněnské společnosti miniTel, která provozuje VoIP službu Odorik.

Kvalitní pojištění je základ

Žádný cestovatelský výlet se neobejde bez kvalitního pojištění. Ledaže máte hodně peněz, nebo ve všech státech máte hodně kamarádů, kteří vám vždy ochotně a zdarma pomohou…

Zdravotní pojištění

Při jakékoli cestě do zahraničí (nejen) autem si pořiďte kvalitní cestovní pojištění. Nemusíte si jej kupovat samostatně. Je možné, že už jej máte součástí vaší platební karty. A pokud cestujete pravidelně a ještě jej nemáte, cestovko si pořiďte k platební kartě, kterou používáte. Máte-li platebních karet více, vyberte si nejlepší nabídku v poměru cena – krytí. Bát se nemusíte, pojištění k platebním kartám obecně už nabízí dobré možnosti.

Pojištění asistence pro auto

Že máte povinné ručení je samozřejmé. Možná máte i havarijní pojištění, tím lépe. Ale jaké máte pojištění asistence?

Pro cestu do Turecka si zvolte pojištění asistenčních služeb s tzv. neomezeným odtahem a vysokými limity. Existuje několik fint, jak to udělat.

Vylepšení stávajícího pojištění

U stávajícího, platného pojištění můžete provést změnu v pojistné smlouvě a např. zvýšit limit pro asistenční služby. Jenže některé pojišťovny toto umí pouze k výročí smlouvy. A pokud máte starší smlouvu, musela by se přepracovat.

Kupte si další povinné ručení s asistencí

Pro jednorázovou cestu si sjednejte další povinné ručení, takže v jednom okamžiku budete mít dvě. U toho druhého, dočasného, si sjednejte jen základní, nejlevnější povinné ručení. Ale přikupte si k němu doplňková pojištění, které u svého hlavního nemáte, nebo je vaše hlavní pojišťovna neumí, typicky kvalitnější asistenční služby, pojištění skel apod. Pojištění uhraďte.

Po návratu (nebo před ním) zašlete druhé pojišťovně výpověď smlouvy. Ze zákona můžete pojistnou smlouvu vypovědět do 2 měsíců od sjednání. Jiný zákon vám sice umožňuje ji zneplatnit do 14 dnů při uzavření smlouvy na dálku, ale budeme předpokládat, že si kupujete jistotu a obchodní vztah by měl být férový a vyrovnaný, takže to nebudete dělat.

Od pojišťovny dostanete přeplatek pojistného. Tato akce vás vyjde podle typu vozidla na cca 2000 Kč.

Kupte si samostatné pojištění asistence

Samostatné pojištění asistenčních služeb nabízí pouze Europ Assistance s názvem AutoCare. Jeho cena je od cca 1000 Kč výše podle doby pojištění a limitu plnění. Pokud nemáte kvalitní asistenční služby v rámci svého pojištění, nebo nechcete kombinovat více pojištění, AutoCare je dobrým produktem a neuděláte chybu.