Názory k článku Tři prohřešky a pak výpověď. Čím se řídí vyhazov za porušování pracovní kázně?

Otrok si na jedné straně nemůže vybrat co bude dělat, na straně druhé není k
práci jakkoliv motivován. Naproti tomu zaměstnanec si může vybrat. Nicméně aby si práci udržel, nestačí aby do práce jenom přišel.

Spousta zaměstnavatelů taky své "otroky" soustavně prudí, aby jim nemuseli přidávat. V závěru je jedno, jestli děláte kvalitní nebo nekvalitní práci, protože pochvala neexistuje, jen prudění, jak to nebo ono by mohlo být lepší. Zažila jsem firmu, kde nakonec byli zaměstnanci tak demotivovaní, že dělali jen to nejnutnější, aby so kola točila a firma nekrachla úplně. Zato pochvala a tu a tam několik stovek k výplatě dělalo divy.

Zdravím, mám dotaz. Pracuji v jedné firmě a s jedním kolegou jsme si nesedli. Rozcházíme se v názorech a po poslední výměně názorů spolu delší dobu nekomunikujeme. Šéf se to dozvěděl a žádá mě, abych s tímto přístupem přestal a se spracovníkem začal komunikovat jako s ostatními. Já ale nemám důvod komunikovat s člověkem, který nedokáže kolegu vyslechnout a jen jeho názor je správný. Někdy má ironické poznámky, ale to šéfa nezajímá, není to jeho problém, ale máme si to vyřešit mezi sebou. Nevšímám si ho (on mě také ne), neplníme společné úkoly a nejsme ani v jedné kanceláři. Může být mé chování bráno jako prohřešek - porušení pracovní kázně?

Možná je váš kolega u nadřízeného větší oblíbenec. Může si vás oba zavolat, abyste si to vyříkali před ním, což se asi nestane, nechce se mu to řešit. Posílám odkaz, třeba vám pomůže.

https://www.penize.cz/62616-pracovni-pravo

V rámci plnění pracovních povinnosti s kolegou komunikovat musíte. V osobní rovině do toho šéfovi není vůbec nic.

Obávám se, že pan Jakub se ptal na přesný opak toho, na co odpovídáte. Jakub popisuje situaci, kdy šéfa nezajímají pracovní povinnosti (sám zdůrazňuje, že jsou každý z jiné kanceláře a zdůrazňuje, že spolu žádné společné pracovní povinnosti nemají), ale vytýká zaměstnanci právě tu osobní rovinu. A z toho má tazatel obavu.

Nezdá se, že by to diskutér qwertz pochopil špatně. Prostě říká svůj názor, že do toho šéfovi nic není.

Lidi jak rozumíte - i závažnější porušení pracovních povinností (vyšší intenzity) může zaměstnavatel (z různých důvodů) posoudit jako méně závažné.
Stejně tak nelze zaměstnavatele nutit, aby nemohl využít méně přísného způsobu rozvázání pracovního poměru jen proto, že se zaměstnanec podle jeho názoru (i podle názoru soudu) dopustil závažnějšího (vyšší intenzity) porušení pracovních povinností.?
Nedává mi to moc smysl.
Proč by to rozumný zaměstnavatel dělal?
A zaměstnanec bude stejně vyhozen tak jako tak, akorát to bude déle trvat. Ale proč by se bránil a chtěl odejít dříve? A v praxi se stejně radši "dohodnou" na "výpovědi dohodou".
A vůbec víte jak se dnes hledají těžce noví pracovníci?