Dobrý den,
článek víceméně jen popisuje standardní postup pojišťovny. Pravda je ovšem mnohem přívětivější k poškozenému a tedy vůči pojišťovně poněkud přísnější.
Pojišťovna má POVINNOST uvést vozidlo v předešlý stav a pojem totální škoda není termín, který je zákonem definován. Je to pouze termín z metodiky pojišťovny. Tato metodika není v rozporu se zákonem, ale obvykle ani v souladu s ním. Pojišťovna Vám v případě ,,totální škody" nabídne finanční odškodnění, které ovšem poškozený má právo odmítnout a trvat na uvedení do předešlého stavu. Jediná situace, kdy pojišťovna nemusí uvést do předešlého stavu je tehdy pokud pokud oprava není možná není dobře možná. To ovšem neznamená, že pokud je oprava dražší než je cena vozu před nehodou, tak je tím pádem pojišťovna vyvázána z této povinnosti (například v Německu ze kterého přejímáme současnou praxi je tato hranice stanovena na 130% ceny vozu).
Zároveň je povinností škůdce poskytnout obdobnou věc. Pokud je tedy vůz dále předmětem bazarového prodeje a škůdce vyhodnotí opravu jako nehospodárnou, tak má povinnost poskytnout obdobný vůz - nikoliv, že vám na něj dá peníze a vy si koupíte, on musí nést zodpovědnost za to, že vám dal obdobnou věc - nestočený tachometr, prověřená historie atd.
Teprve ve chvíli, kdy je oprava nehospodárná a vůz již není předmětem bazarového prodeje, tak nastupuje tzv. sekundární řešení a to je to, které je v článku popsané. Teoreticky by k němu nemělo téměř nikdy docházet, ale protože pro pojišťovnu je to výrazně levnější, tak jej vnucuje poškozeným za každou cenu. Pokud s ním nesouhlasíte, tak se braňte.
Nemluvě o tom, že pokud vám pojišťovna řekne, že vaše auto mělo v den nehody nějakou hodnotu, tak je to typicky nižší než co vám řekne nezávislý odhadce. Pojišťovna se také nesnaží najít optimální opravu (ačkoliv je to její zákonná povinnost), proto doporučuji si opravu nechat nacenit i jinde. Z praxe vím, že auto, které pojišťovna odhadla na 40000,- Kč a oprava stála 89000,- Kč se nakonec uvedlo do předešlého stavu.
Poté judikát ústavního soudu jasně stanovuje, že auto není možné přiměřenou a účelnou opravou zhodnotit a poškozený ponese tzv. obchodní škodu, tedy skutečnost, že nabourané auto se již neprodá tak dobře jako nenabourané. Rozdíl mezi hodnotou nehavarovaného a havarovaného auta má také škůdce povinnost uhradit.
Toto jsou věci, které vám garantuje zákon, žádné čárymáry.