Vlákno názorů k článku Tajemství daně ze státního příspěvku stavebního spoření od avathar202202 - Nová hvězda mezi vykladači budoucnosti – Zuzana Janetzká z mediální...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 7. 2010 9:41

    avathar202202 (neregistrovaný)

    Nová hvězda mezi vykladači budoucnosti – Zuzana Janetzká z mediální sekce ODS. Tahle paní, co řekne, to se taky stane. Haha.
    Pes je zakopaný ve způsobu připisování podpory – připisuje se ZÁLOHA na ni, skutečná státní podpora je definitivně vyplacená až v momentě, kdy dojde k ukončení smlouvy.
    Další odborník, Miroslav Křížek, ředitel Institutu Rozvoje Podnikání při VŠE v Praze, z kterého jste v článku mimochodem udělali aritmetické nemehlo, protože polovina z 10 miliard je 6,5 miliardy, je použit k nešťastné argumentaci ohledně údajného zneužívání úspor a úvěrů. Když pominu, že úvěry se na nic jiného než na věci související s bydlením podle zákona nedají použít (a SS si to hlídaj), tak stálé šíření názoru, že kdo po 5/6 letém cyklu použije peníze na cokoliv jiného než na bydlení je lump dojící rozpočet, je zcestné. Aby si někdo mohl půjčit 1 milión, tak 4 další musí mít naspořeno 250 tisíc. Kdyby si všichni chtěli vzít úvěr, tak ho dostanou jen ti první a na ostatní dojde řada až někdy za 30 a více let, až to ti první splatěj. Tenhle systém byl na začátku zvolen proto, aby se do něj dostaly peníze a mohlo se nastartovat kolečko (spoření – úvěr – spoření), bohužel se s tím už dál dlouhodobě nepracuje a jediné, co stát zajímá, je jak se vykroutit z placení. Při minulé změně si taky něco mysleli, že to bude mít nějaký dopad (úspora) a skutečnost byla přesně opačná (nárůst výdajů). Tak uvidíme, jak to vlastně dopadne, to že o tom nechce nikdo radši mluvit, dává nějaký signál.

  • 15. 7. 2010 10:00

    (neregistrovaný)

    A spořitelny mají možná ve smlouvě, že můžou požadovat poskytnutej úvěr okamžitě splatit. Pokud jo, tak to při odlivu peněz udělaj......

  • 15. 7. 2010 10:04

    gabinak

    Dobrý den, účelově jsou vázány sice úvěry, samotné vklady ale ne. Pokud si tedy se státním příspěvkem naspoříte cílovou částku a pak ji jednoduše vyberete bez úvěru, bude to přesně ten případ, o kterém mluvil pan Křížek. Pak bude státní dotace poskytnuta vlastně neúčelově, protože si se svými vklady ze stavebka může jejich majitel dělat co chce.
    Způsob připisování sice není v článku uveden tak doslovně jak píšete vy, nicméně hned u téhož odstavce je odkaz „čtěte více“ na článek, ve kterém se princip připisování státního příspěvku vysvětluje tak, jak píšete vy. Navíc, pokud bychom smysl připisování státního příspěvku v době psaní tohoto článku neznali, těžko by dávala jeho první půlka smysl.
    A k paní Janetzké. Mluvčí většinou těžko budou komentovat záměry samotné strany. Jsou ale něco jako jejich tvář a proto se podepisují pod prohlášení, ačkoli je třeba neučinili oni. Stejně to funguje i v bankách, pojišťovnách…mluvčí přepošlou dotazy na osoby, které jsou způsobilé na ně odpovědět, v drtivé většině ale pod vyjádřením zůstane jméno mluvčích.
    S pozdravem Gábina Klimánková

  • 15. 7. 2010 10:24

    avathar202202 (neregistrovaný)

    Zdravím, v médiích jsem pár let fungoval, takže moc dobře vím, za co prohlášení různých „mluvčích“ a pracovníků tiskových odborů stojí. Až budete mít nahrané / písemné, podepsané prohlášení od všech parlamentních stran – myslím tím jejich oficiální stanoviska, tak potom můžete říct, že na 60, 70% to skutečně bude tak jak říkaj.
    U pana Křížka máte ve větu „proč by stát měl podporovat jakýsi zvláštní druh spoření, resp. úvěruresp. úvěru, který navíc nezřídka bývá využíván na jiné potřeby než právě na bydlení.“ Já z toho chápu, že mluví o úvěru jako o neúčelovém, možná to vy vidíte jinak..

  • 15. 7. 2010 10:58

    MoB (neregistrovaný)

    Myslím, že je jedno, jak to chápete vy nebo mluvčí: fakt je, že úvěr je účelový (to už si spořitelny ohlídají), zatímco podpora spoření účelově vázána není. A to prostě neokecá ani tiskový mluvka, ani vy.

  • 15. 7. 2010 10:15

    milan (neregistrovaný)

    Chtel bych podotknout:
    Jestli nekdo neustale nazyva tento produkt stavebnich sporitelen sporenim stavebnim, nema uplne pravdu, jelikoz se ve skutecnosti jedna o statem dotovane sporeni. Nekomu se penize vezmou a jinemu se vyplati. O tom uz snad nemuzeme vest ani polemiku. Nemyslim si, ze lide co cerpaji na statni penize napr. na ojete auto, jsou lumpove. Lumpove jsou ti, co tento pyramidovy system spustili a nyni bude kazda zmena bolet.

  • 20. 7. 2010 9:09

    petr (neregistrovaný)

    Zákon o stavebním spoření byl přijat v roce 1993, za silné vlády pravice. Ta dobře věděla co činí a důvody přijetí zákona byly nikoli sociální, ale především ekonomické – podpora nové výstavby a trhu s realitami, tedy podpora odvětví přinášejícímu jedny z nejvyšších podnikatelských zisků. Sociální efekt větší dostupnosti bydlení byl minimální, neboť ceny nemovitostí a stavebních prací jednoduše díky dotacím mohly stoupnout a zvýšit tak zisky podnikatelů. Nezanedbatelný je také efekt pro finanční instituce – můžete vidět např. v pražských Strašnicích ty mrakodrapy stavebních spořitelen. I z toho je jasné, komu státní podpora přináší největší zisky, což bylo také cílem pravicových vlád.

  • 20. 7. 2010 10:31

    benzin (neregistrovaný)

    Ale ty mrakodrapy nekdo postavil, ne? A ten nekdo byl nejspis socialne slabsi remeslnik. Takze to svuj dopad do socialni svery melo a urcite lepsi nez zvyseni socialnich davek.

  • 20. 7. 2010 13:12

    petr (neregistrovaný)

    Jestli tím „někdo postavil“ myslíte majitele stavebních firem, tak těm to přineslo jistě pěkný zisk. Pokud myslíte „řemeslníka“, tak těch bylo opravdu minimálně, většinou to stavěli nekvalifikovaní ukrajinci, kteří své sociální postavení otroků nijak nezlepšili, jejich výdělek si mezi sebou rozdělily jejich mafie a oddělení alkoholických nápojů cizích supermarketů v ČR rozlezlých.

  • 20. 7. 2010 15:25

    benzin (neregistrovaný)

    Jenze ti nekvalifikovani ukrajinci tady staveli kvuli premrstenym danim a prilis vysoke minimalni mzde, coz je prace sodemaku.
    Mimoto si ti ukrajinci vydelali, nekteri sice nedopadli lepe, ale velka jejich cast ano. Napr. v Praze je strasna spousta ukrajincu a rusu s celyma rodinama a s nekterymi sem se bavil (kdyz hledate stehovaky tak v podstate nikoho jineho ani nenajdete) a vsichni si libuji jak je to tu super.

  • 20. 7. 2010 17:07

    petr (neregistrovaný)

    Myslím, že migrace pracovní síly směrem na západ je dlouhodobým obecným jevem bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci, zda levice či pravice, její příčiny jsou samozřejmě ekonomické. Přináší obrovské zisky podnikatelům, nepatrné zlepšení své situace pro migranty a ohromné škody pro společnost.

  • 15. 7. 2010 10:44

    TVK (neregistrovaný)

    „Aby si někdo mohl půjčit 1 milión, tak 4 další musí mít naspořeno 250 tisíc.“
    Takže aby si někdo půjčil milion za podmínek, které jsou srovnatelné s hypotékou, tak stát dá těm 4 ročně dohromady 12–18tKč a pokud dotyčný bere překlenovák, tak ještě 3000–4500 jemu. A to se vyplatí …Ale jen těm lidem. Státnímu rozpočtu rozhodně ne.
    A jak to dopadne? Tak, jak se dá už roky čekat … SS prostě začne zacházet na úbytě a lze předpokládat, že celý tento administrativní moloch s provizními prodejci se výrazně zeštíhlí. Při svém vzniku bylo SS významným příspěvkem pro rozvoj trhu s bydlením, protože to byl dlouho jediný široce dotupný zdroj financování.Ale dnes je už prostě překonané.

  • 15. 7. 2010 11:05

    avathar202202 (neregistrovaný)

    Jasně, a proto tvrdím, že se SS mělo pomalu, v postupných krocích měnit, a to už hodně dlouho, aby se ten systém najednou nezhroutil. Ale to bych asi chtěl moc, A mimochodem, kolik si myslíte, že by stála bytová výstavba pro „nízkopříjmové“, organizovaná státem (se všema pozitivama výběrových řízení a zadávání zakázek, jak to známe? Když chtěj postavit ubytovnu pro 250 zdravotních sester v Praze, půjde na to ze státního 5,5 miliardy, takže holky by každá měla 18 let apartmá se snídaní v Hiltonu.)

  • 19. 7. 2010 18:06

    petr (neregistrovaný)

    podle mého názoru dostáváte na účet připsánu zálohu na státní podporu a nikoli přímo státní podporu pouze proto, že tuto podporu můžete dostat teprve až splníte všechny ostatní podmínky pro poskytnutí podpory (ukončený myslím pětiletý cyklus, apod.) Na nezdaněnou státní podporu však po splnění podmínek daných zákonem máte nárok za každý rok, byť by jste v něm spořila i jeden jedinný den. Proto podle mne nárok na nezdaněnou státní podporu za rok 2010 vznikl každému účastníkovi, který naspořil v roce 2010 jakoukoli částku již 1.ledna 2010 a nikdo mu ji nemůže dodatečně zdanit, tím spíše nikdo nemůže dodatečně zdanit státní podpory již připsané (byť jak uvádíte jen zálohově) za uplynulé roky, pokud ovšem splníte podmínky dané zákonem o stavebním spoření (tj. vpodstatě nevyberete předčasně ani korunu či nezrušíte účet předčasně – jiných podmínek tam myslím moc není). Že máte smlouvu třeba více než deset let a je stále aktivní (neukončil jste ji) neznamená, že má někdo právo Vám odebrat, zdanit či jakýmkoli jiným způsobem odebrat státní podpory nebo její část zpětně za všechna ta leta až do roku 2010, a to včetně roku 2010. U smluv, které nelze bez ztráty nároku na státní podporu ukončit letos, má stát podle mého názoru dvě možnosti: státní podporu nechat u těchto smluv nezdaněnu do doby, než bude mít majitel účtu možnost svobodného rozhodnutí jak s účtem naložit, tj. do doby, než uplyne vázací lhůta, nebo stát může zkusit změnit zákon o stavebním spoření v tom smyslu, že nový zákon na této vázací lhůtě nebude trvat a majitel účtu bude moci smluvní vztah ukončit např. ihned a bez dosud v zákoně platných sankcí (ztráta nároku na celou podporu za předchozá spoření). Ale rozhodně stát nemůže udělat to, že naláká na mnohaletý cyklus spoření, kde však za nedodržení doby spoření následuje sankce, a v průběhu této doby pak změnit jedno z rozhodujících kritérií, pro které byla většina smluv uzavřena. Chce-li proto vláda obejít snížení státní podpory, které by bylo v rozporu se zákonnými právy občanů, jejím vyšším zdaněním, domnívám se, že si tím nijak nepomůže, protože ona podstata rozporu se zákonem zůstává, mění se jen forma. Stát prostě nemůže říci: Když vydržíte pět let spořit a nic nevybrat po celých těch pět let, tak budete dostávat úrok a státní podporu v takové a takové výši každý rok, přičemž úrok ani státní podpora nepodléhá zdanění, a před koncem této lhůty podporu snížit na polovinu, ať už jakýmkoli mechanismem – např. zdaňováním podpory. A to nemluvím o tom, že všechny pravicové strany, které jsou nyní ve vládní koalici, měly ve svých programech tzv. rovnou daň.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).