Nová Dávka státní sociální pomoci, které se zjednodušeně říká superdávka, startuje už 1. října. Novinka se ovšem týká hlavně toho, kdo aktuálně jednu ze 4 dávek, které superdávka nahrazuje, nečerpá.
Pokud přídavek na dítě, příspěvek na živobytí nebo příspěvek či doplatek na bydlení v současné době pobíráte, budete na superdávku přecházet postupně. K přechodu ale nedojde automaticky, o novou dávku si budete muset zažádat. Poradíme, jak na to.
Jaké termíny si ohlídat?
Pro stávající příjemce jedné ze 4 výše uvedených dávek běží od 1. října 2025 do 30. dubna 2026 přechodné období. To znamená, že poprvé vám superdávku Úřad práce vyplatí v květnu 2026. Současně je ale potřeba, abyste si kdykoli v období od 1. října do 31. prosince 2025 o superdávku zažádali.
Pokud byste během těchto tří měsíců podání žádosti nestihli, nárok na původní dávky by vám ke konci roku 2025 zanikl. V lednu byste následně museli o superdávku žádat jako nový klient. Vyřízení superdávky by pak mohlo trvat až 30 dní.
Jestliže ale žádost podáte včas – tedy do konce roku 2025 – budete až do dubna dostávat dávky ve výši nároku za září 2025. Nebude tedy nutné dokládat čtvrtletní příjmy, jak jste byli zvyklí doposud.
Jak na podání žádosti?
Samotné podání žádosti můžete vyřídit online přes klientský portál MPSV Jenda nebo můžete využít asistované podání přímo na pobočce Úřadu práce.
V prvním případě budete potřebovat jeden z nástrojů pro vzdálené prokázání totožnosti. Jak si takový nástroj zřídit, si můžete projít v článku: Online přístup ke státním portálům. Zřídíte ho na dálku, nebo budete muset na úřad?
Jestliže budete žádost vyřizovat osobně, můžete si na některých pobočkách prostřednictvím webu Úřadu práce zarezervovat termín. Samotné podání žádosti se pak neobejde bez několika dokumentů. Konkrétně:
- dokladu totožnosti,
- souhlasů jednotlivých členů domácnosti (příslušný formulář můžete stahovat na webu MPSV),
- nájemní smlouvy,
- dokladů o uhrazených nákladech na bydlení (například potvrzení o úhradě nájmu, služeb a energií) za poslední 3 měsíce předcházející měsíci, ve kterém žádáte,
- potvrzení o příjmech všech členů domácnosti: u příjmů ze zaměstnání stačí doložit IČO zaměstnavatele za poslední 3 měsíce před kalendářním měsícem, ve kterém podáváte žádost, údaje si Úřad práce ČR následně u zaměstnavatele vyžádá sám; doklad o výši příjmu za poslední 3 měsíce (například při žádosti podané v prosinci se dokládají příjmy za září, říjen a listopad) ale můžete doložit i sami,
- potvrzení o studiu u osob nad 15 let do 26 let (potvrzení o nezaopatřenosti).
Znát byste měli také rodná čísla všech členů vaší domácnosti. Jestliže jste vlastníkem nemovitosti, úředníci si potřebné údaje ověří v katastru nemovitostí.
Doložení dalších podkladů pak závisí na vaší individuální situaci. Úředníci po vás můžou požadovat například potvrzení o nutnosti dietního stravování, rozhodnutí o přiznání důchodu z důchodového pojištění, rozhodnutí o invaliditě, rozsudky soudu o stanovení výživného, o svěření dětí do péče, do náhradní rodinné péče apod.
Přechod na superdávku. Na jakou pomoc dosáhnete?
Jakmile vyřídíte veškeré papírování, úředníci vám nejpozději do konce dubna 2026 doručí rozhodnutí o tom, zda a v jaké výši máte na novou superdávku nárok. První výplaty nové dávky za duben 2026 se pak dočkáte v květnu 2026.
Superdávka jako taková se přitom bude skládat ze 4 složek. S ohledem na váš příjem a splnění dalších podmínek vám přitom úřady započítají buď všechny, nebo jen některé složky. Příjem vaší domácnosti nadto bude rozhodovat také o výši dané složky.
Bonus na dítě
Bonus na dítě budou čerpat rodiny, jejichž příjem nepřesahuje 4násobek životního minima. Například pro 4členou rodinu ve složení 2 dospělí, 1 dítě do 6 let a jedno dítě mezi 6 až 15 lety, bude životní minimum odpovídat částce 16 030 Kč, jeho 4násobek pak částce 64 120 Kč.
Bonus také bude vyšší, pokud budou mít oba rodiče příjem z výdělečné činnosti. Zároveň ale na bonus dosáhnou pouze rodiny, jejichž dítě plní povinnou školní docházku.
Pracovní bonus
Pracovní bonus se započte, jestliže má alespoň 1 člen domácnosti příjem ze zaměstnání, jako OSVČ, z dávek nemocenského pojištění, nebo třeba rodičovského příspěvku, pokud navazuje na mateřskou.
Výše pracovního bonusu se má odvíjet od toho, kolik si člověk v daném zaměstnání vydělá. Při výdělku nižším než 1,6násobek životního minima odpovídá pracovní bonus 40 % příjmu z dané pracovní aktivity (zaměstnání, nemocenské nebo rodičáku). Tomu, kdo si vydělá víc jak 1,6násobek životního minima, se bude komponenta postupně redukovat.
Počítá se i s variantou, kdy dospělé osoby v domácnosti z objektivních důvodů pracovat nemohou – v takových případech mají získat vyšší ochranu v komponentě bydlení (například jako vyšší sazbu energetického paušálu, vyšší normativ pro nájemné apod.).
Složka bydlení
Složku bydlení úřady přiznají domácnostem, ve kterých náklady na bydlení přesáhují část definovaného rozhodného příjmu (ten má podobně jako nyní u příspěvku na bydlení odpovídat 30 % žadatelova příjmu) a tato část zároveň není vyšší než uznatelné náklady na bydlení.
Za uznatelné náklady se přitom bude považovat: nájemné dle nájemní smlouvy – ovšem maximálně do výše stanovených normativních nákladů, vlastnický paušál a energetický paušál. Nájemní normativ a energetický paušál bude stanovený na základě zprůměrovaných reálných nákladů na bydlení a energie lidí, kteří již dávky čerpají a tyto náklady úřadům práce pravidelně dokládají.
Složka živobytí
Nárok na tuto složku vznikne rodinám s příjmem do 1,43násobku životního minima. Při jejím stanovení vezmou úředníci příjem vaší domácnosti, od kterého odečtou 30 % jakožto náklady na bydlení, ten porovnají s takzvanou částkou životní potřeby a případný rozdíl dorovnají právě složkou živobytí.
Částka životní potřeby se má přitom počítat následovně: částka existenčního minima (aktuálně 3130 Kč) se vynásobí počtem členů domácnosti. Při splnění určitých podmínek, například plněním podpůrného plánu vypracovaného Úřadem práce, se do vzorečku namísto existenčního minima dosadí životní minimum. Životní minimum je totiž vyšší a počítá se různě pro jednotlivé členy domácnosti.
Se životním minimem pak budou úředníci počítat také v případech, kdy je součástí dané domácnosti alespoň 1 zranitelná osoba. Ty zákon o dávce státní sociální pomoci definuje takto:
- nezaopatřené děti,
- osoby starší 68 let,
- poživatelé starobního důchodu,
- osoba invalidní ve II. a III. stupni,
- osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství (mateřskou) nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,
- rodiče pečující o děti do 4 let, případně do 7 let, pokud jde o samoživitele,
- osoby pobírající příspěvek na péči ve II. až IV. stupni,
- osoby pečující o osoby, které pobírají příspěvek na péči (u dětí do 10 let od I. stupně závislosti, jinak od II. stupně závislosti),
- osoby pobírající vdovský či vdovecký důchod po dobu 12 měsíců od měsíce následujícího po měsíci, kdy jejich zákonný partner či partnerka zemřel/a.
Pokud vás zajímá, zda si s přechodem na superdávku polepšíte, či pohoršíte, můžete si orientačně vyzkoušet kalkulačku sestavenou neziskovými organizacemi. Jak s kalkulačkou pracovat poradí náš starší článek: Výpočet superdávky: Komu pomůže a kdo si nejspíš pohorší?
Majetkový test: úspory, nemovitosti a auta
V rámci řízení o nároku na dávku se úředníci budou vedle příjmů zajímat také o váš majetek – prostřednictvím majetkového testu. Ten má z nároku na dávky vyřadit příjemce, kteří mají určité prostředky, jejichž zpeněžením by mohli svoji finanční situaci zlepšit sami.
V praxi se proto můžete majetek žadatelů testovat ve 3 oblastech:
- úspory,
- nemovitosti,
- osobní automobily.
Pokud jde o finanční úspory, mají se vedle hotovosti posuzovat také prostředky na běžných a spořicích účtech, termínovaných vkladech u tuzemských i zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev či institucí elektronických peněz.
Stavební spoření se státním příspěvek, penzijní spoření, pojištění dlouhodobé péče nebo peníze získané z prostředků fundace a z veřejných sbírek se naopak do majetkového testování nezahrnují.
Strop pro přípustnou výši úspor se stanoví na základě počtu členů domácnosti:
- 1 osoba: 200 000 Kč
- 2 osoby: 250 000 Kč
- 3 osoby: 300 000 Kč
- 4 osoby: 350 000 Kč
- 5 osob a víc: 400 000 Kč
Pokud jde o vlastnictví nemovitosti – z nároku na dávku vás vyloučí, jestliže vy nebo členové vaší domácnosti vlastníte (i spoluvlastníte):
- stavbu pro bydlení,
- pozemek se stavbou pro bydlení,
- jednotku, jejíž součástí je byt,
- nebo stavbu pro rodinnou rekreaci.
Výjimka je možná, pokud máte 1 nemovitost, kterou využíváte k trvalému bydlení. Po dobu 3 let od podání žádosti smíte vlastnit také druhou nemovitost pro bydlení nebo k rekreaci. Stejná 3letá lhůta platí i v případě, že se vlastníkem druhé nemovitosti stanete v průběhu čerpání dávky (například ji zdědíte), nebo do společné domácnosti přibude další člen, který rovněž nějakou nemovitost vlastní.
Konečně poslední testovanou oblastí je vlastnictví motorového vozidla. Povolený je 1 osobní automobil na 1 plnoletého člena domácnosti, konkrétně jeho vlastnictví či spoluvlastnictví. Motorky, mopedy či skútry, tedy obecně jednostopá motorová vozidla, se do majetkového testu nezahrnují.
ČLÁNKY DO MAILU