Chtěla bych se také vyjádřit k tomu debilovy co píše málo platí málo berou, ať si to zkusí podnikám od rku 1998 platím vše poctivě a nemám žádné horentní příjmy. Nemůžu si absolutně dovolit marodit a dovolenou mám týden v roce. Znám více podnikatelů, kteří se snaží vybudovat krásné firmy je to na úkor jejich zdraví. Ovšem jejich práce je baví a to je velký rozdíl, zaměstnancům je to jedno. Jdou odmakají však to nějak dopadne. Pak jenom dokážou závidět a pomlouvat to je pravá ČESKÁ povaha viz pisálek!!!To bude jeden z těch velkých tlučhub.
Co takový zedník ten se asi má???
Jsem zaměstnanec v menší soukromé firmě a taky si nemohu vzít dovolenou,kdy chci,bo jsem na tom místě sám,takže až po termínech daní a mezd a kromě toho zaskakuji,kde je to možné,majitel šetří na lidech,aby si mohl dovolit nová auta a motorky a děvky...jsem pár let do důchodu,takže kam mám jít na případnou námitku,ať tam nedělám.....není pravda,že zaměstnancům je to vše jedno,jak argumentují OSVČ,mají také odpovědnost za svou práci a majitel dokonce chce po mně úhradu za případnou finanční chybku....vše má své pro i proti,ale štvou mě ty nářky OSVČ,jací jsou to chudáci,když většinou je tomu právě naopak....
Chápu, že je těžké v dnešní době sehnat zodpovědnou náhradu, ale už i Baťa věděl, že pokud si schopné lidi nevychová sám a nezaplatí si je, tak to daleko nedotáhne. Tady se zaspala doba. Znám spoustu majitelů firem, kteří se cítí nenahraditelnými, ale pokud si někoho za celou dobu nevychovám, nemůžu si stěžovat, že mě nemá kdo zastoupit. Pak všechno řeším na úkor svého času a rodiny, o zdraví nemluvím. Hodně takových majitelů změnilo názor až když je skříplo.
Až budete mít důchod 7000.- Kč měsíčně, za to, že člověk byl OSVČ, tak Vás chci vidět. To je cena za svobodu. Každý nemá odvahu tohle riskovat. Já jsem to riskla, za komunistů jsem odpracovala 20 let, potom od 90 let jako OSVČ, vše jsem si platila, to co jsem musela, dnes mám za to "super důchod".
Jediný co si přeju, je být zdravá do smrti, abych mohla pracovat a neskončila pod mostem.
Boženo , mám kadeřnici , která mi v životě nedala lístek z pokladny a nevím o nikom , komu by ho dala a vykazuje pořád jen ztrátu a také to každému vykládá . Její manžel nepracuje , protože ona to táhne všechno sama , to se to táhne , když se neplatí daně .Její rodiče jsou staří a oba mají inv. trojúhelník a tím příspěvek na
benzín a přitom si zvou k lékaři sanitu .Mají nádherný dům s bazénem , krásnou zahradu se zahradníkem , ovšem ne trvalým , on pracuje jen když je potřeba .Dovolená třikrát do roka a navíc víkendy v Paříži jsou již standardem . Rodiče chodí po svých , ale manžel na ně bere opatrovné . A takových "poctivých" podnikatelů tady máme hafo a všichni tvrdí , že jim lidé jen závidějí . Myslíte , že jsem byla za posledních dvacet let marodná třeba s chřipkou ? Okamžitě by si zaměstnavatel najal novou .Její firma každý rok končí a zakládá se nová .
Denisa
No vidite, jak v tom umi chodit. Ja jsem matka samozivitelka neberu ani korunu. Kdyz jsem chtela chovali se hnusne. Ze ci chci. Trapne.. nevlastnim ani 1m2 bytu, pozemku a uz vubec ne bazen. Platim odvody minimalni. A vic nehodlam. Proc? Aby z toho slo takovym? Ne. Setrim pro sebe, stat mi nic nedal a neda.
Žil jsem s kadeřnicí...Ona v práci od osmi do šesti a já v práci mimo město. Ano peněz bylo dost. Na kadeřnictví šla část nákladů domácnosti. Používala se pračka v kadeřnictví,káva a předplatné na časopisy také na firmu. Ale také byla potřeba slečna na hlídání.Dovolenou jsme měli dvakrát...ale kvůli mé osobě. To že si jako zaměstnanec mohu vzít dovolenou kdy chci je jen alibi státních zaměstnanců. Letos to opět nešlo,nejsou lidi. Tak jsem rozšířil počet nezaměstnaných. Proč? Může za to opět ta kadeřnice. Když už nám bylo přes třicet dostal jsem nůž na krk buď práce nebo já.Hádejte co jsem si vybral? Dnes mám menší příjem než před těmi patnácti lety,ale radši budu s novou rodinou. A kadeřnice? Děti jsou dospělé,už se nehoní pracuje tak pět,šest hodin denně a já....No minimálně deset a plat nic moc.
Také jsem se živila jako kadeřnice. Udělala jsem si školu a jsem teď státní zaměstnanec. Už bych se nechtěla vrátit k řemeslu- je to časově a fyzicky náročné a nemáte čas ani na rodinu. Můžu porovnávat, protože jsem byla na obou stranách pracovních poměrů. Každý ať se živí jak to jemu vyhovuje a nezávidí druhému. Vše má své pro i proti.
Zcela souhlasím s pí.Boženou...Musím se postarat abych měl práci na další den,nemám žádnou dovolenou a ani nemocenskou,protože si to nemůžu dovolit.Zaměstnanci jsou těchto problémů ušetřeni,O zaměstnance se stará zaměstnavatel a nakonec i ten OSVČ...Nevidím žádný důvod, proč by měl být OSVČ na tom hůře než zaměstnanec...
Tak nepodnikejte. Asi pro vás není na trhu misto. Klasicky u hospod. "Podnikatel" vytočí 20 piv denně, zbytek dne dělá ... , a chce mít životní úroveň neurochirurga! Celý problém je ale ještě také jinde. Podnikatelé se zuřivě brání zvyšování minimální mzdy. Kromě jiného, protože řada z nich platí zaměstnancům hotově na dlaň a odvody pak platí z ubohé minimální mzdy ve směšné výši, která pak nestačí státu na fungování, i kdyby politici nekradli. (Opět většinou ve spolupráci s kmotry podnikateli) Jenže nízká minimální mzda ospravedlňuje i nízké mzdy u filialek bohatých zahraničních firem! Odbory (které mají třeba v Americe i hokejisti, filmaři z Hollywoodu a jiní jistě kování komunisti) jsou u nás sprosté slovo a jiný způsob, jak se dostat k důstojným mzdam nikdo nezná. Takže normální práci si u nás drtivá většina lidí nemá šanci vydělat a z toho duvodu SI NEVYDĚLÁTE ANI VY!!! Zato bohaté /diky levné pracovní sile různě ve světě/ cizí firmy si každý rok odváží z naší země stovky miliard dolarů, které tady fatálně chybí. Státu, zaměstnancům a VÁMI,