Vlákno názorů k článku Stravenky jsou na ústupu, firmy preferují jiné benefity od nakobyl - poznat na tržbách drobných provozovatelů veřejného stravování,z nichž...
-
Marek (neregistrovaný)
Tohle je pořád v médiích opakované jako nějaká modlitba. Je to skoro jako nová víra, že stravenky = jídlo, nestravenky = hlad. Ze zkušenosti vlastní a ostatních lidí u nás v práci můžu potvrdit, že kdo chce chodit na obědy, chodí, ať už za stravenky nebo za vlastní. Kdo nechce, nechodí ani teď a za stravenky chodí v polední přestávce nakupovat do Kauflandu, případne do Lidlu. Přijde mi směšné, že by někdo kvůli tomu, že neodstane stravenku (a tedy příspěvek na oběd řekněme 25 Kč) přestane kvůli tomu chodit na obědy nebo si je začne nosit z domu. Stravenky jsou bezvadný byznys pro stravenkové firmy a hlavně pro hospodské. Protože kalkulace obědů spousta restaurací nestanovuje pohle hodnoty surovin a práce, ale podle toho, jakou nejčastější hodnotu stravenky za obědy dostávají a k té si přiráží přibližně 5 - 10 Kč. Takže vždycky, když nám zaměstnavatel zvýšil příspěvek na stravné třeba o 5 Kč, během velmi krátké doby všechny restaurace v okolí o příslušnou hodnotu zvýšili cenu obědů. Snadný způsob, jak si přivydělat, protože strávníka to nebolí (platí stejně, jako dřív, rozdíl platil zaměstnavatel). To samé, že hospodský pak zajde na nákup do Kauflandu, za nákup surovin zaplatí stravenkami, které v tržbách nevykázal a odbrženou fakturu pak opět zaevidoval jako daňový výdaj a uplatnil si částku podruhé. Takže pokud si někdo stěžuje, že bez stravenek zkrachuje, je to jenom proto, že přijde o tento druhý „účetní příjem“. A zpětný dopad na výběr daní z restaurací je velmi legrační, málokterá restaurace platí daně už dnes, jenom si při obědě opiště ze vstupních dveří IČ provozovatele a pak se na internetu podívejte v registru plátců DPH, jestli jsou plátci. Překvapivě většinou ne, což při zákonném obratu 1 mil. Kč za 12 měsíců znamená, že údajně nemají ani tržbu ani 80 000 Kč měsíčně. Obdobné je to i u daně z příjmů. Tak jaký to může mít zpětný dopad na výběr daní, když je už teď neplatí?
-
Pavel (neregistrovaný)
Jen tak mimochodem, DPH platí právě ti "neplátci". Plátci DPH naopak si DPH odepisují, takže ho neplatí. Je poněkud nelogické, jako většina našich zákonů, ale je to tak. A jestli mi nevěříte, podívejte se někdy na účtenku třeba z Kauflandu, jaké DPH jako neplátce platíte. Plátce si to od státu vyinkasuje zpět.
-
Marek (neregistrovaný)
Velmi dobře znám princip zdanění DPH, tomu věřte :-) Pochopitelně, že DPH platí ti neplátci, protože jsou koncoví spotřebitelé. Je to v podstatě stejná definice plátce a poplatníka, jako u daně z příjmů. Plátce odvádí daň vybranou od poplatníků, kteří ji hradí ze svého. Není v tom nic nelogického, právě naopak, je to právě princip zdanění té „přidané hodnoty“. Ale zpátky k tomu hlavnímu. Když restaurace není plátce DPH, tak DPH od zákazníků nevybírá a proto ji neodvádí státu.
-
Pavel (neregistrovaný)
No to jo, jenže si ani nemůže odečítat DPH na vstupu, takže DPH platí při nákupu (narozdíl od plátců DPH, kteří ho neplatí, jen devzdají státu rozdíl DPH zaplaceného při nákupu a naúčtovaného při prodeji).
Takže plátci DPH DPH neplatí, jen odvádějí DPH zaplacené jinými, zatímco neplátci DPH DPH platí, ale ne přímo státu, ale prostřednictvím plátců DPH.
-
Pavel (neregistrovaný)
No, z toho ovšem zase odvede daň ze zisku, ta je o právnických osob kolem 20% (přesné číslo nevím), tedy zhruba jako DPH, a pokud podniká jako fyzická osoba, nebo ten rozdíl vyplatí jako mzdu zaměstnancům, tak zaplatí (se započítáním všech daní pojmenovaných všelijak jinak) ještě víc. Nelze asi předpokládat, že by hospodský vyváděl zisk do některého daňového ráje.
-
benzin (neregistrovaný)
Aby se restaurater stal platcem DPH staci aby prodal pouze o vsednich dnech 41 obedu za cenu 100 Kc. Neverim ze bezna restaurace tohle mnozstvi nezvladne a pritom prezije. Paklize takto suli obrat, da se predpokladat ze jeste vyrazneji suli zisky a tudiz zadne extra dane ze zisku neodvadi.
Zpet k tomu DPH. Restaurater ma nekolik nakladu, mzdy, najmy, suroviny a energie. V drtive vetsine pripadu ma najem od vlastnika nemovitosti, ktery DPH neplati (tudiz ani v najmu dph neni), to same plati pro mzdy (ani tam neni DPH), jedine misto kde by si mohl na vstupu DPH stahnout jsou suroviny a energie (cca. 20 Kc na menicko). Takze o techto 10% z 20 Kc by mohl mit levnejsi vstupy, nicmene pak by musel k te svoji 100Kc na menicku priplacnou 10% nahoru na DPH, ktere by musel odvest statu. Takze kdyz nebude platcem DPH bude moct mit nizsi ceny.
U toho DPH je vubec sranda. Ono je uplne jedno jestli si ze vstupu strhnete DPH, protoze zakaznikovi ho musite chte nechte nauctovat. Takze vy sice usetrite pri nakupu 2 koruny, ale pri prodeji se vam prijem o ty 2 koruny snizi (samozrejme jenom v tu chvili kdyz prodate za stejnou cenu za jakou jste nakoupil, jinak se vam prijem snizi jeste vic.)
-
patrikchrz (neregistrovaný)
Ale ale, od kdy bere Kaufland a Lidl stravenky?
Stravenkami jde zaplatit pouze v drahych obchodech, jako je Albert, Billa a Tesco Express. Ale jinak souhlas, spousta lidi dela za stravenky tydenni nakupy, nebo za nej koupi maso u reznika, kdyz je v jeho super/hyper neberou. -
Marek (neregistrovaný)
Nezávidím, nemám problémy chodit do restaurací, za meníčko klidně zaplatím stovku a dýško. Ale stravenky uměle zkreslují skutečnou cenu a navíc se díky tomu ztrácí 4 miliardy ve stravenkových firmách, které by mohli mít restauratéři. Celý systém stravenek je směšný.
A co se té ceny oběda dle stravenek týče, asi na meníčka nechodíte, protože většinou se cena pohybuje kolem 60-70 Kč. Jaká je po okolí nejčastější hodnota stravenek? Světe, div se, 60-75 Kč. Dřív jsme měli stravenky za 55 Kč, když nám je zvedli na 60 Kč, během 14 dnů se zvedly ceny meníček, když nám je zvedli na 70 Kč, během 14 dnů okolní restaurace opět zdražili, většinou tak, aby člověk vždycky 5 Kč připlácel. Nebo si myslíte, že si změn ceníku opravdu nejde všimnout?
ČLÁNKY DO MAILU