Ovšem za předpokladu, že jej povedou komunisté ve vládě i v NKÚ, který by ji měl průběžně kontrolovat. Za vlády sociálních demokratů je předpoklad, že brzy bude vykradena a bude potřebovat státní intervence. Pořád ještě platí, že kudy chodil tudy krad sociální demokrat. Bohužel je to moje osobní zkušenost a neustále se přesvědčuji že platí. A to jsem prosím volič levice.
Článek postrádá analýzu současné, naprosto odlišné situace na bankovním trhu, než byla v době privatizace. Jde o pouhý subjektivní a zideologizovaný názor autora, který asi není profesně kvalifikovaným ekonomem, ale pravicovým novinářem, jinak by onen velmi slabý článek asi ani nevznikl.
V přehledu nevidím AB Banku, též zkrachovala. Proč by nemohl stát vlastnit a provozovat komerční banku podobným způsobem, jako se provozuje např. ČNB? Hlavní cíl ČNB je udržení cenové stability, nová komerční banka bude mít cíl jiný - buď generovat zisk nebo i cíl bohulibější - například zvýšit dostupnost hypotečních úvěrů mladým rodinám. Když je nemovitost na prodej za 3 mega, přijde odhadce, odhadne ji pro banku na 2,5 mega a z toho vám banka na hypo běžně půjčí do 85% odhadu. Čili v sumě potřebujete 3 mega, ale běžně vám půjčí kolem 2,1. Ano, jsou i stoprocentní hypotéky, za vyšší sazby, ale i tak vám pořád půjčí 2,5. Musíme mít hotovost a to prostě spousta mladých nemá. A to nemluvím o zařízení nábytkem, rekonstrukce atd. Prostě: podle mého je komerční banka vlastněná státem dobrá myšlenka, ale ne proto, aby taková banka generovala zisky, ale proto, aby se zvýšila konkurence a dostupnost hypoúvěrů pro mladé s tím, že hospodaření bude černá nula.
Na toto existuje docela konkrétní zkušenost z USA - Freddie Mac, Fanny Mae.
Taky šlo o docela bohulibý záměr - zvýšit dostupnost hypoték atd. díky garanci státního fondu.
Realita ale ukázala, že dokud tyto instituce fungovaly "umírněně a rozumně", tak sice fungovaly, ale v podstatě zas až tak moc lidem nepomohly (nemyslím teď dobu po jejich vzniku, na konci předválečné krize). Zato když byly později dotlačeny k "větší vstřícnosti", tak nastalo přesně to, co zmiňuje článek, tedy tyto instituce "přispěly" k morálnímu hazardu odvětví a ve výsledku i k startu hypotéční krize v USA (a posléze celosvětově).
Koneckonců autor článku je v poslední větě zmiňuje a opravdu by to stálo za hlubší popis v nějakém pokračování. Tady už totiž nejde o žádnou teorii, ale o zcela konkrétní zkušenost...