Statistiky o růstu mezd vypadají slibně, realita je však jiná

Za minulý rok se průměrná mzda zvyšovala 8,5% tempem a celkově vzrostla na 23 542 korun. Za poslední kvartál roku 2008 byla hrubá měsíční nominální mzda dokonce ještě vyšší. Když se však na tyto údaje podíváme blíže a v kontextu událostí poslední doby, kterou doprovází zprávy o zhoršující se hospodářské situaci u nás i ve světě, nejsou tato čísla tolik ideální a už vůbec nevypovídají o rostoucím blahobytu českého národa. Čtěte více: Jak na státní pomoc, když jste v nouzi

Běžné výdaje jsou reálně vyšší, než uvádí statistika

O tom, že poslední pozitivně laděné statistiky o vývoji mezd neodpovídají realitě, přesvědčuje i tempo růstu reálné mzdy, které za minulý rok dosáhlo pouze 2,1 %, což je podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejméně za posledních deset let. Jak je to při 8,5 % tempu růstu průměrné mzdy možné? Reálnou hodnotu totiž z výplat ukrojil růst spotřebitelských cen, neboli inflace. Ta znehodnocuje měnu a domácnost tak musí na stejný objem svých nákupů vynaložit více prostředků. V České republice ji loni nastartovala především reforma veřejných financí.

Tradičně si lépe vedly mzdy podnikatelské sféry, jejichž reálná hodnota se za rok 2008 zvýšila o 3,1 %. V nepodnikatelské sféře podle ČSÚ reálná mzda dokonce poklesla o 1,8 %. Mzdy se v obou těchto sférách do roku 2008 vyvíjely poměrně souběžně, i když podnikatelský sektor byl k výplatám vždy štědřejší. Od roku 2008 se však začaly pomyslné nůžky rozevírat. To se dá vysvětlit například tím, že stát procházel reformami a snažil se šetřit na všech stranách, tedy i na mzdách státních zaměstnanců, uvedl pro server Měšec.cz analytik Petr Sklenář ze společnosti Atlantik, který dodal, že ho údaje o vývoji mezd překvapily a zároveň tak dokázaly setrvačnost české ekonomiky ve mzdovém vývoji. Důsledky globální finanční krize se na něm dosud dramaticky neprojevily, dá se proto s největší pravděpodobností předpokládat, že zhoršená ekonomická situace se naplno projeví až letos.

Končí zvyšování mezd a hrozí jejich devalvace

Dobrým statistikám za loňský rok přispěla i obecně známá nepružnost českého trhu práce a silný ekonomický růst a nedostatek kvalifikované pracovní síly. Zaměstnanci tak mohli vyvíjet tlak na růst mezd. Firmy si zároveň tento růst mezd v dobrých časech mohly dovolit. Neprojevilo se ani částečné krácení mezd v mnohých firmách, způsobené odstávkami výroby. Někteří analytici se také domnívají, že pozitivní data z posledního čtvrtletí minulého roku způsobily i zvýšené mzdové náklady firem, které vznikly v souvislosti s propouštěním a výplatou odstupného. Proti tomuto tvrzení se však ČSÚ ohradil s tím, že odstupné není součástí mezd a tudíž ani ukazatele průměrné mzdy, ale při výpočtech je zahrnuto do tzv. ostatních osobních nákladů. Ty se v podnicích dle statistik ČSÚ zvýšily v posledním kvartálu o 14,5 %. Ve zpracovatelském průmyslu to bylo dokonce o 61 %. Selským rozumem si však lze domyslet, že toto jednorázové zvýšení příjmu obyvatel prostřednictvím tzv. ostatních osobních nákladů nemělo pro českou ekonomiku žádný přínos, protože šlo o příjem jednorázový. Spotřebitel se jej tedy bude spíše snažit ušetřit, než aby zvyšoval své výdaje, což by zvýšilo poptávku v ekonomice a tím i podpořilo její růst.

Podle ČSÚ se na růstu mezd naopak podílelo spíše zavedení stropů pro odvody pojistného na sociální zabezpečení. To způsobilo výrazný pokles celkového zdanění u vysokých výdělků v roce 2008, informuje ČSÚ. Čtěte více: Zadlužování – problém nejen státní pokladny

Zdroj: Český statistický úřad

Příští zveřejněné informace o vývoji mezd by již měly dopadnout hůře. Plně by se mělo projevit snižování platů nebo jejich setrvávání na stejné úrovni. To v budoucnu povede při růstu cen ke znehodnocení jejich mezd, což potvrzují i analytici. Do budoucna se dá očekávat, že díky zpomalování ekonomiky bude růst mezd velmi mírný. Řekl bych, že to bude jeden z nejnižších růstů mezd v historii ČR. Očekávám, že mzdy porostou tak 2 – 3% tempem, uvedl pro server Měšec.cz analytik Sklenář. Podobnou situaci předpokládá i analytik Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Pro první kvartál čekám meziročně v podnikatelské sféře stagnaci nominální mzdy, poté její růst maximálně o 3 %, uvedl Sobíšek pro server Měšec.cz.

Nezaměstnanost překvapila očekávání trhu i analytiků

Přestože výhled na zvyšující se nezaměstnanost nám příliš optimismu nedodá, těžko si můžeme stěžovat. Aby firmy na trhu přežily, omezují náklady včetně personálních. Z tohoto pohledu je potřeba vážit si každého pracovního místa.

Údaje za únorovou nezaměstnanost nepříjemně předčily i očekávání trhu a analytiků. Podle informací Ministerstva práce a sociálních věcí se zvýšila o 0,6 % a nyní je na úrovni 7,4 %. Únorový přírůstek počtu nezaměstnaných je překvapením ve směru nahoru. To potvrzuje, že vývoj zaměstnanosti kopíruje vývoj produkce s několikaměsíčním zpožděním, uvedl pro server Měšec.cz Petr Sobíšek z UniCredit Bank. Čtěte více: Mají ženy a starší lidé šanci na trhu práce?

Roste, ale pomaleji

Úřady práce v současné době registrují více než 428 tisíc uchazečů o práci, což je o 30 tisíc víc než v lednu. Za únor se jich do evidence přihlásilo méně, než předchozí měsíc, ubylo ale i lidí, kteří si práci našli. Nezaměstnanost tedy stále narůstá, ale pomaleji.

To je pravděpodobně způsobeno i sezónními vlivy, které každoročně nezaměstnanost na počátku roku zvýší například vlivem toho, že k poslednímu prosinci končí často jednoleté smlouvy pracovních poměrů na dobu určitou. Sezónní vlivy obvykle lednová data o nezaměstnanosti zvýší o 0,4 %, uvedl pro server Měšec.cz Petr Sklenář ze společnosti Atlantik s tím, že v únoru je ale vliv sezónních vlivů téměř nulový, a proto se zhoršení nezaměstnanosti v tomto měsíci může připsat na vrub zpomalení ekonomiky.

Volných míst ubývá, lidé berou i horší práce

Zhoršení hospodářské situace způsobuje i úbytek volných pracovních míst. Těch je nyní jen 65 tisíc. Úbytek volných pracovních míst potvrzuje slabost trhu práce. Nezaměstnanost se podle nás v letošním roce dostane až výrazně nad 8 %, uvedl Martin Lobotka z České spořitelny. Podobnou situaci předpokládají i jiní analytici. Kolem března až dubna očekávám nezaměstnanost na svém vrcholu, která se pak díky sezónním pracím zase sníží. Ke konci roku 2009 očekávám růst nezaměstnanosti nad 8 %, potvrdil Petr Sklenář ze společnosti Atlantik.

Nejvíce uchazečů o práci evidují úřady práce v okrese Havlíčkův Brod, Mladá Boleslav, Olomouc, Nový Jičín, Rokycany a Benešov. Česká republika se tak s více než 428 tisíci nezaměstnanými osobami stále udržuje na 5. místě v rámci všech členských zemí EU s nejnižší nezaměstnaností. Podpora v nezaměstnanosti byla vyplacena necelé polovině všech osob vedených v evidenci. Výše těchto dávek se od roku 2009 zvýšila. Zároveň se ale také snížil počet měsíců, po které je možné je čerpat.

Podpora z úřadu práce mzdu nenahradí

První dva měsíce dostane registrovaný uchazeč úřadu práce 65 % z průměrného čistého výdělku. Pro další dva měsíce se podíl z průměrného výdělku sníží na 50 % a po zbývající měsíce úřad práce vyplatí 45 % průměrného čistého výdělku.

Zdroj: MPSV, *) PČV = průměrný čistý výdělek

Doba, po kterou se dávky podpory v nezaměstnanosti vyplácí, se liší. Registrovaný uchazeč do 50 let má nárok na dávky po dobu pěti měsíců. Uchazeči do 55 let mají nárok na podporu 8 měsíců a lidé starší 55 let ji mohou pobírat 11 měsíců. Maximální výše měsíční podpory je však 13 307 korun.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)