"Poté, co vám vznikne nárok na starobní důchod, máte na výběr ze dvou možností. Buď ukončíte výdělečnou činnost a budete pobírat starobní důchod, nebo výdělečnou činnost neukončíte, budete dál pracovat a navýšíte si tak částku důchodu, až o něj jednou zažádáte." - takže už není možné při důchodu pracovat? Jak to mají OSVČ, můžou pracovat aspoň částečně?
A další dotaz: obecně se doporučovalo odcházet do důchodu s co nejvíce odpracovanými roky. Tedy nikoli opracovaných např. 40 let a 250 dnů, ale třeba 40 let a 20 dnů, protože při druhé variantě byl vyšší důchod. To se ale nikde nedozvím, ba dokonce ne ani na OSSZ. Jak se to tedy řeší?
Poživatel starobního důchodu může při důchodu pracovat. Pokud ovšem nepobírá starobní důchod "předčasný" - tam nemůže mít činnost zakládající účast na důchodovém, tedy sociálním, pojištění.
Doba pojištění pro žádost o starobní důchod se počítá na roky, nikoliv na dny. Na správě sociálního zabezpečení vás určitě budou informovat správně. Pokud jste OSVČ a pobíráte řádný starobní důchod, můžete mít výdělek bez omezení, ale odvádíte daně, ZP i SP. Pokud jste OSVČ a pobíráte předčasný starobní důchod, nesmíte ve výdělku překročit částku, která je stanovena jako základ pro odvod sociálního pojištění pro OSVČ pro ten konkrétní rok. Tedy můžete, ale bude vám pozastaven ten předčasný starobní důchod. Pak byste si žádala znovu a byl by přepočítán i s tím posledním výdělkem. Víte, paní Jarmilo, neregistrovaná, co mne na lidech baví, že se v každém režimu snaží vyždímat z té společné kasy co nejvíce a očekávají, že jim v těch jejich předpokladech o co největší výdělek bude někdo radit a pomáhat. Pracovníci na OSSZ jsou proškolení a jsou na toto odborníci. Sbírejte informace tam a nikoliv na internetu. A věřte, že ty zákony jsou udělany tak, aby na tom nikdo nijak zvlášť nevydělal.
Za celý život práce mít malý důchod...a vy ještě napíšete, že se každý snaží vyždímat ze společné kasy co nejvíc? A čemu se divíte? Celý život platit daně, stát se nepostará, když nemáte, naopak na rozkrádání státních peněz se podílí jiní než poctivě pracující. Budu litovat státní kasu, ale stát mě nechá na holičkách, když nebudu mít na jídlo. Jak tohle můžete vůbec napsat. Napište to nepřizpůsobivým, kteří nikdy nic nedělali, aby neždímali státní kasu!!! Ti totiš mají i ten důchod větší, než ti, kdo pracovali. Je dvojí metr, takže ano...vyždímat co se dá, tak jeto správné.
"Napište to nepřizpůsobivým, kteří nikdy nic nedělali, aby neždímali státní kasu!!! Ti totiš mají i ten důchod větší, než ti, kdo pracovali."
Zase jedna co věří bludům o vysokých důchodech "nepřizpůsobivých". Ti, kteří "... nikdy nic nedělali..." prostě žádný důchod nemají. Aby nějaký byl, musí být splněna doba pojištění (i u nepřizpůsobivých) a důchodový věk. Přes to nejede vlak. Když to nesplňují, jsou na sociálních dávkách (životní či existenční minimum + někdy něco na bydlení) až do smrti.
Pokud je to skutečně 7000 Kč důchodu za 38 let pojištění (procentní výměra by činila 57 % výpočtového základu), a jedná se o důchod vyměřený v nedávné době, znamenalo by to, že "výpočtový základ" i "osobní vyměřovací základ" (tedy průměrná hrubá měsíční mzda od r. 1986 v současné hodnotě peněz) by odpovídala 6544 Kč, tedy zhruba polovině dnešní minimální mzdy.
To naznačuje buď větší množství nepojištěné práce (dohody o PP), nebo odvod pojištění jen z části výplat (část peněz "na ruku"), nebo pouze částečný pracovní úvazek (a z toho plynoucí nízké mzdy), nebo samostatnou výdělečnou činnost s minimálními odvody.
Pokud by se jednalo o důchod vyměřený před dvaceti a více lety, tak u "starodůchodců" se bohužel dost negativně projevují valorizace v minulosti, které sice vždy kompenzovaly alespoň inflaci, ale pouze částečně (cca z 1/3) přihlížely k růstu mezd (a produktivity práce) a tedy i k růstu všeobedné životní úrovně. Každou valorizací se tak relativně snižují "historické" důchody v poměru k nově vyměřovaným.
Výběr na důchodové pojištění stojí na odvodech zaměstnavatelů a zaměstnanců. Ti také mohou očekávat přiměřený důchod, protože za celý život odvedli pořádné peníze. To je spravedlivá zásluhovost.
OSVČ si upravují vyměřovací základ, aby nemuseli moc platit, raději jen to minimum. To ví v tomhle státě každý. A protože za život do společné kasy málo odvedli, tak také v důchodu málo od státu dostanou. Takže ať nebrečí a raději si nepřiznané příjmy ukládají, aby měli na stáří z čeho žít.
OSVČ obecně nijak nebrečí, neb to brečení "za ně" dělají různí socialističtí, bolševičntí či odborářští "dobrotrusuvé" ;-)
Není od věci brát v potaz, že OSVČ bylo a je několik kategorií. Ti co spadají mezi OSVČ vedlejší (asi 45 % z celkového počtu OSVČ) budou mít většinou důchody nadprůměrné, protože se jim sečtou vyměřovací základy ze zaměstnání a odvodů ze samostatné činnosti. To jen na okraj.
Pokud se týká OSVČ hlavních, většině vychází v současné době důchody asi o 10 % nižší než ostatní důchody nově vyměřované, což není žádná velká katastrofa (je to víc, než průměrný důchod), a kdo má hlavu s tím počítá.
Těch extrémně nízkých důchodů, kterými se čas od času argumentuje (při snaze levice živnostníky více "podojit", neb "zlý kapitalista živnostník" je snažší cíl, než nadnárodní společnosti či místní oligarchové) jsou podle statistik jednotky případů ročně. A na vině je, častěji než nízké odvody, nízká doba pojištění, způsobená prací na dohodu v minulosti či třeba prací v nesmluvní cizině.
A to, že takový "pauzírník" či "pauzírnice" si pět let před důchodem vyřídí živnostenské opravnění a snaží se více či méně úspěšně "podnikat" na tom mnoho nezmění.
Jen na okraj - jsem OSVČ od r. 1992, někdy jako vedlejší, významnou část té doby jako hlavní. V současné době pobírám předdůchod (jinak řečeno, žiji za své) a do řádného důchodu mi chybí 21 měsíců. Kdybych nyní odešel do předčasného důchodu (trvale kráceného, a to výrazně), činila by jeho výše 13130 Kč (plus minus nějaká desetikoruna možné chyby výpočtu). Čili byl by to v podstatě průměrný důchod.
Jarmila, můžete souběžně pobírat starobní důchod a pracovat, samozřejmě v zákonných variantách. Příjem nad odpracovaný rok, pro výpočet starobního důchodu, se připočítává k výdělku za odpracované roky. Takže výdělek za 250 dnů bude větší než za 20 dnů, pro výpočet starobního důchodu. Je třeba doplnit, pokud vám schází méně než 90 dnů, do započtení dalšího roku a dalších 1.5%, je možno tyto chybějící dny, bez pobírání starobního důchodu, v rozsahu 1 až 89 dnů, po žádosti u ČSSZ odpracovat a tím si navýšit výpočet o již zmíněného 1,5% za další odpracovaný rok. Pokud chybí 90 dnů a více, tyto už zakládají nárok pro navýšení důchodu o dalších 1,5% za každých odpracovaných 90 dnů. Na ČSSZ si vyhledejte starší úřednice, je to jak s vínem,,čím starší, tím lepší", v tomto případě zkušenější.
Referentka z OSSZ mi sdělila, že je opravdu lepší odcházet do důchodu s ukončeným celým rokem, tedy jak píšete 40 let a 20 dní, protože se do důchodu započte celý předchozí rok, např. při odchodu 20.1.2020 se započte celý rok 2019. Pokud někdo odejde 31.10. 2019 a v dalších letech již nebude pracovat, tak se započte jen rok 2018.
Pravděpodobně chybka ve vzájemné komunikaci. To co uvádíte se spíše týká rozhodného období - obecně je lépe (pokud nedošlo k poklesu příjmů) odejít do důchodu počátkem kalendářního roku, než koncem roku předcházejícího, protože navýšení přepočtových koeficientů pro jednotlivé roky rozhodného období bývá vyšší, než valorizace již vyměřených důchodů
"Celé roky pojištění" se ale počítají ze součtu dnů pojištění (po zápočtu případných redukcí), a to jejich dělením 365 (viz § 34 odst. 7 zákona č. 155/1995 Sb.).
Někdy se samozřejmě povede posunem data, k němuž je vyměřen důchod, získat obojí.
Omlouvám se, napsala jsem to nepřesně: celková odpracovaná doba se netýká kalendářního roku, ale rozhodného období. Mně šlo o to, JAK se to dá zjistit, tedy ke kterému datu by se mělo požádat o odchod do důchodu, aby na tom pracovník nebyl bit, tedy aby neměl odpracováno těch 41 let a 320 dnů, ale 42 + např. 10. Pokud vím, tak OSSZ to nedělá a počítat to z informativního výpisu je zoufalá a ne zcela přesná práce.