Podle nadpisu to vyznělo, že se uvedená stala obětí nehody a nedostala odškodné. Na základě textu a popisu nehody se divím, že je vůbec možné této osobě (pod vlivem alkoholu, zpoza tramvaje a bez rozhlédnutí...) nějaké odškodné poskytnout... Je přece všeobecně známo, že pojišťovny se snaží, škody způsobené pod vlivem, neodškodňovat. Nikdy jsem se finanční instituce nezastával, ale v tomto případě s výsledkem souhlasím.
Když je chodec opilý a srazí ho na silnici auto tak se krátí plnění cca o 50% (paní dostala větší krácení protože vina byla z větší části na její straně). Když je opilý řidič tak to platí ze svého skoro celé (škodu za něj zaplatí pojišťovna a pak to z něj vymáhá). Chodit po ulici opilý není trestné. Jezdit opilý trestné je. Kdyby opilou paní srazilo auto na chodníku tak se nic nekrátí, protože by ji řidič srazil i kdyby byla střízlivá.
když přecházela tramvajový pás za stojící tramvajovou soupravou mimo přechod pro chodce. Poškozená se při přecházení nepřesvědčila, jestli po kolejišti nejede jiné vozidlo. Vozidlo rychlé záchranné služby mělo použité výstražné světelné a zvukové znamení a jelo po tramvajovém pásu rychlostí 54–57 km/hod ...když po požití alkoholu přecházela tramvajový pás za soupravou tramvaje, aniž se řádně rozhlédla, zda-li nejede další vozidlo...... a dál číst člověk ani nemusí, totální bulvárový nadpis. Dotyčná může být ráda, že vůbec něco dostala.
To je to první, co mě po přečtení článku napadlo. Typický bulvární nadpis, který uvádí čtenáře v omyl. V tomto případě navíc tak evidentní, že sotva může být pochyb, zda je nadpis zavádějící schválně.
Drtivá většina lidí si pod tímto nadpisem představí, že normální chodkyni srazilo normální, pravděpodobně osobní, auto. A ač k tomu není faktický důvod, psychologicky nadpis působí prostě tak, že se dle mého názoru většina lidí pouze na základě nadpisu přikloní pobouřeně na stranu té ženské. Docela důležité je tady to slovo "pobouřeně", protože to je přesně charakteristika bulváru - snaha vyvolat emocionální reakci, skandál.
No jenže v článku se člověk dozví, že to nebylo obyčejné auto, ale sanitka, jejíž světla a zvuky jsou vidět a slyšet na kilometr daleko a že ženská byla ožralá, přecházela v nepřehledné situaci kolejiště mimo přechod, kde neměla co dělat a ani se nerozhlídla a prostě šla. Tudíž článek o něčem úplně jiném, než na co lákal nadpis.
Takže nejenže opilá vlezla přímo pro projíždějící sanitu, která jela k výjezdu, ale ještě se domáhá odškodnění. Když schválně vyskočím z okna, abych zjistila, jak mi vítr bude čechrat kadeře, než dopadnu na zem, tak se mám taky soudit o odškodnění?
Paní by měla zalízt a nevylézat, dokud jí nedojde, kde má tlačítko "ON" k té věci, co jí vyplňuje mozkovnu.
Dnes se mi stalo něco podobného, akorát to byli policisté. Naštěstí se nic nestalo, nicméně nějaká paní to měla těsné.
Dle nadpisu bych očekával, že třeba jeli bez majáků, což vidím hodně a pak bych o nějakém soudu uvažoval. V popsaném příkladu se divím, že se vůbec soudila!? To jsou vyhozené peníze, nemá nárok, i kdyby byla střízlivá :-)
Že skočila pod sanitku ožralá, to ještě dokážu pochopit (byť jsem skoro-abstinent a k lidem chlastajícím alkohol mám nulovou toleranci). Ale nechápu její drzost a absenci svědomí, že žaluje zachránáře za to, že vykonával svoji náročnou práci pro záchranu něčího života...
Je nesmysl, že je vůbec možné záchranáře žalovat. Při záchranném výjezdu by měli mít řidiči absolutní přednost a v případě nehody být bezúhonní. Silně pochybuju, že by někteří záchranáři takové imunity zneužívali a schválně bourali nebo poráželi chodce... A to, zda je záchranář na výjezdu nebo ne, lze v případě nehody velice snadno dokázat.
Jenže proto, aby měla nárok na náhradu, musí být nejdříve někdo učiněn odpovědným. A je-li učiněn odpovědným, mohou vůči němu být uplatněny i jiné sankce, než finanční, které za něj zaplatí pojišťovna.
Jsou to tedy spojené nádoby. Chce-li paní peníze za zavinění řidiče sanitky, tak tento musí být učiněn odpovědným (ostatně o to se její právník snažil, když upozorňoval na údajně nepřiměřenou rychlost a porušení zákazu vjezdu) a tudíž může být vůči němu kromě peněžitého (pokutu mu pojišťovna taky neuhradí) uložen i trest jiný (zákaz řízení, trest odnětí svobody).
Jako že by mu třeba bylo zabaveno 30% řidičáku? :)
Ale jinak to je kravina - toto byl předpokládám občanskoprávní spor, tam soud žádné jiné tresty vyvozovat nemůže. Nehodu jako takovou předpokládám řešil správní orgán (řidič předpokládám trestně stíhán nebyl), jestli ten něco vyvodil to nevím. Ostatně člověk může být učiněn odpovědným za škodu i když trestně odpovědným není ne? Typicky třeba u škod zavinených z nedbalosti.
Malá poznámka - případy, kdy byl řidič sanitky jedoucí se světly za nehodu popotahován se staly a postih může být zcela na místě - jaksi světla a houkačka neruší fyzikální zákony a pokud řidič sanitky vyletí z nepřehledné vedlejší uličky, kde o něm i při světlech nikdo na hlavní neví, tak to skončí havárií, za kterou nese odpovědnost celkem právem. Zrovna tak ho houkačka nezprostí následků nepřizpůsobení rychlosti třeba na náledí nebo za silného deště atd. (případ úmrtí převáženého pacienta poté, co saniťák totálně nezvládl náledí už tu také byl). Ve vyhlášce je to také celkem jasně napsáno - má nesporně právo přednostní jízdy, odpadají některá omezení rychlosti a další věci, ale je vždy povinen zachovat nutnou opatrnost.
Naprostá většina řidičů sanitek se také s ohledem na toto chová zcela rozumně a v reálu vidíte, jak před křižovatkou také přibrzdí, aby si jich ostatní všimli a vše funguje celkem dobře.
V daném případě nicméně vůbec o žalobu na řidiče sanitky nešlo, šlo o spor s pojišťovnou ohledně krácení nároků sražené žen, což je trochu jiné téma.
Také se velmi divím rozhodnutí soudu.
Chodkyně byla pod vlivem alkoholu, vstoupila do vozovky v místě, kde neměla a navíc ještě byla skrytá za tramvají. Nedokážu si představit jednoznačnější zavinění.
Ale jak se říká "lepší drzé čelo, než poplužní dvůr". Normálního člověka by vůbec nenapadlo požadovat náhradu škody, nebo se kvůli tomu dokonce soudit. A vida, i v takovémto případě se dá dosáhnout (alespoň dílčího) úspěchu.
Tak na Internetu je to otázka několika kliknutí :)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Poplu%C5%BEn%C3%AD_dv%C5%AFr
Na druhou stranu paní se nedivím, pokud jí nějaký právník řekne, že pro ní vysoudí nějaké peníze, nelze se divit, že do toho jde. Představím-li si sebe na jejím místě, možná bych jednal podobně. Soud rozhodl, že má nárok na odškodnění, tudíž ten nárok má. A není nic špatného na tom dožadovat se svých práv (byť "selským rozumem" posuzováno v právu není).
Spíše mi to přijde nebezpečné z hlediska toho řidiče - byl-li uznán (i částečně) viným, je možné, že vůči němu byly uplatněny nějaké sankce (ať už pokuta, nebo třeba i odebrání řidičáku) a to měl štěstí, že paní nezemřela, protože to by taky mohl jít sedět. Podle popisu v článku neměl šanci střetu nijak zbránit (tedy krom toho, že by odmítl vyjet z garáže), znamená to tedy, že řidiči jsou tak vážně neustále jednou nohou v kriminále, protože některým situacím nemají sebemenší šanci předejít.
Je to tak Patriku, na řidiče se vztahuje presumpce viny - měl předpokládat, že se to stane a přizpůsobit styl jízdy.
Před mnoha léty dostal řidič smyl, protože při dobržďování najel na kus zledovatělé vozovky. Byl to jenom úzký pás u okraje. Dostal smyk , otočil se do protisměru a způsobil srážku asi 5 aut.
Až odvolací soud uznal, že relativně novém povrchu suché silnice, čekat díru v které zamrzla voda prostě nelze. Policajti tenkrát dost brblali a odvolávali se právě na to, že to měl předpokládat.