Volání na linku bylo strašné. Místo lidského hlasu jsem většinou slyšel automat, který si vyžádal veškeré údaje nezbytné pro transakci. Transakci, ke které zpravidla nedošlo, protože systém zamítl hesla, i když to byla jediná správná hesla, která pro mě existovala.
Jako další způsob komunikace s bankou byl SMS Sporotel. Zpravidla se psala dlouhá složitá textová zpráva, která sloužila např. jako příkaz k úhradě či dotaz na stav na účtu. Jednoduché příkazy se daly ještě pomocí obsáhlé brožury sestavit, nedovedu si však představit, kolik klientů dokázalo napsat souhlas k inkasu na příjemce. Ti, kteří to dokázali, pak trávili dlouhé a vyčerpávající chvíle nad psaním nekonečné textové zprávy s obavou, aby celý příkaz napsali správně.
Mezi tím klienti některých konkurenčních peněžních ústavů využívali pohodlně GSM banking, zatímco klienti spořitelny trávili večery v rodinném kruhu psaním příkazů na svých mobilních telefonech.
Jako náhradu za vetchý Sporotel Česká spořitelna nabízí službu Servis 24. Konečně něco jako expresní linka, kterou nabízí konkurenční banky – 24 hodin denně a volání zdarma. Chyba! Tato linka je na rozdíl od konkurence zpoplatněná. Asi proto, aby ji klienti používali jen v největší nutnosti a aby nepřetěžovali pracovnice call-centra.
Zatímco klient konkurenční banky volá zdarma na zelenou linku, vy voláte přes den, máte-li např. předplacenou sadu, za „pouhých“ 15,50 Kč/min při tarifu Go nebo za 9,90 Kč/min při tarifu Twist. Předpokládáme-li, že hovor bude trvat kolem 5 minut, raději zavěste sluchátko a jděte na přepážku banky. Tam zaplatíte poplatek „pouhých“ 30 Kč.
A co GSM banking? Zatímco konkurence nabízí bankovní SIM kartu zdarma, vy si ji zaplaťte. Spořitelna přeci není žádná charita, aby svým klientům dávala něco zdarma!