Názory k článku Spoření na vzdělání nebo past na studenty?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 2. 2009 9:45

    V (neregistrovaný)
    Již nyní mnoho "dětí" nejde studovat, protože rodiče na to zkrátka nemají, a nejsou to, s prominutím, "socky". A to je nynější školství jakžtakž "bezplatné". Co ale stojí dojíždění, ubytování, strava, některé učebnice, sešity... ? Ano, tyto věci nejsou bezprostředním nákladem na studium, nicméně dost citelně rodinný rozpočet zatíží. A k tomu ještě např. školné? A další výhled po absolvování školy? Pracák, protože o co byl zájem před 4 lety, nyní zájem není. Nebo se na žádaný obor vrhlo příliš mnoho škol a rázem tu je přebytek v daném oboru. Nikdo bohužel, na rozdíl od socialismu, nijak neplánuje. A tak školy chrlí tisíce absolventů nenacházejících uplatnění na trhu práce, hlavně ale když poberou dotace na hlavu a vzdělávací zařízení nějak pořežívají. A to samé po absolvování rekvalifikačního kurzu ÚP - po jeho absolvování se zjistí, že nejsou volná místa, ale může se jít znovu rekvalifikovat nebo jít dělat na pokladnu do HM nebo do hlídací agentury "detektiva" - za "atraktivní", či "odpovídající" mzdu - tedy za minimální mzdu. Mnozí tedy pracují mimo obor, takže celý systém vzdělávání a rekvalifikací je k prdu, plýtvá se zbytečně financemi a zajišťuje se umělá zaměstnanost vzdělávacích pracovníků.

    Nevím, kolik by budoucí absolventi škol museli brát, aby finančně stačili utáhnout splátky studia, do toho budou chtít založit rodinu a chtít někde bydlet, takže hypotéka skoro až do důchodu, půjčka na vybavení domácnosti, nějaké to auto, do toho už začít penzijně spořit a kvalitně pojistit nejen sebe, ale i zbytek rodiny, auto, barák, ... Pokud jim do začátku nepomohou nějakým tím milionkem rodiče (děti z děcáků nemají prakticky šanci nejen studovat, ale i jít bydlet někam jinam než pod most po vykopnutí z děcáku), tak nemají šanci nebo zabřednou do dluhových pastí.

    "Rozhýbávat" ekonomiku takovýmito zadluženími se mi nejeví jako dobré.
  • 26. 2. 2009 9:54

    Michal Kára (neregistrovaný)
    No, souhlasit se da maximalne s tim, ze uz ted predstavuje studium nemale naklady a ze skolne je nezavede.

    Muzete uvest nejake priklady oboru, o ktery byl velky zajem a o 4 roky pozdeji museli vsichni chodit na pracak? Co tak sleduji, tak je zajem vicemene stabilni.

    Diky bohu, ze ted mi nikdo uz neplanuje, ze si za rok koupim jedny boty a kdyz budu nahodou chtit dvoje, tak nebudou :-D
  • 26. 2. 2009 11:00

    V (neregistrovaný)
    Sousedka vystudovala nějakou elektrotechniku, nesehnala nic v oboru, ani její spoluvrstevnící. Do Prahy, kde by možná o něco zavadila, se z pochopitelných důvodů stěhovat nechce. Teď je na pracáku a občas skákne do Plusu za kasu.
    Kolegyně z práce - syn se učil něco s plastama do aut. Taky se nikde nechytl a prý ani dost jeho spolužáků (po prázdninách, kdy prý ekonomika ještě "šlapala", měly už tenkrát fabriky problémy s odbytem, jen se to nesmělo nikde veřejně říkat). A když mrknu na jejich webovky, tak dál s úspěchem nabízí vzdělání, po kterém je prý v auto-montovnách hlad ...

    Mne osobně nikdo neplánoval za socialismu, kolik si mohu koupit bot. Nevím, jak vám ... Mohl jsem si jich koupit, kolik jsem chtěl. Měl-li jsem ovšem na ně. Zrovna tak jako dnes, když nemám na druhý pár, tak si je nekoupím. Jen v tom minulém režimu jsem měl jistotu, že si koupím boty kvalitní a ne že po půl roce nošení budu mít na nohou plísně nebo budu mít vadné držení těla ... Ostatně, tuhle v TV běžel pořad Retro vychvalující i dnes kvalitu tehdejší socialistické obuvi. Dějiny zkrátka nepřepíšete.
    Ale já i mí vrstevníci (i když mnohdy nadávali, že se nedostali na nějaký obor, o který měli zrovna zájem) se po škole bez problémů dostali na místo, na které se vzdělávali a nemuseli hrát divadlo na výběrových řízeních, či absolvovat potupná jednání na pracácích, které tehdy existovaly jen na západ od našich hranic, či rekvalifikace na jiný obor hned po absolvování vzdělání.
    Každý považuje za jistoty něco jiného ...
  • 26. 2. 2009 11:33

    Michal Kára (neregistrovaný)
    A to jako u vas pred ctyrmi/peti lety byla velka poptavka po elektrotechnicich a plastech do aut? Nebo jakou souvislost to, ze nekdo nedostane konkretni praci v konkretnim miste s vasi udajnou prudkou zmenou potavky po oborech? Jinak za soucasne situace maji obecne absolventi horsi moznost uplatneni, ale to nesouvisi s tou zmenou modnosti oboru.

    Koukam, ze mate trochu delsi vedeni, tak to napisu explicitneji: Samozrejme nikdo neplanoval kolik bot si smite koupit - krome prideloveho systemu na pocatku socialismu, ale budiz, to bylo po valce. Kdyz si jeden clovek koupil dvoje boty misto jednech nic se nedelo. Ale pokud se tak rozhodlo vetsi mnozstvi lidi, byl problem, protoze to bylo naplanovane a system byl nepruzny. Boty byly priklad, spis se to projevovalo u veci typu rubikova kostka, cecka atp. Stejne tak bylo naplanovano, ze se vam libi tyhle kachlicky do koupelny a kdyz ne, tak mate smulu, jine nesezenete nebo leda za uplatek.

    Je legracni jak tvrdite "historii neprepisete" a hned v dalsim odstavci se o to zurive snazite :-D Ano, nemuseli jste hrat divadlo na vyberovych rizenich. I kdyz ja teda byl za sveho zivota asi na peti a nikde jsem ho hrat nemusel, ale budiz... Zato jste museli hrat divadlo v jiskre, pionyru, SSM, KSC. Opet neplati samozrejme absolutne, ale hodne to pomahalo. Samozrejme zavisi na vkusu, ale ja radsi beru dnesni system kdy eventuelne zahraju divadlo parkrat za zivot a pak mam klid, nez ho hrat porad ;-)

    A nejak vam z toho vypadly umistenky. Vasi sousedky by se nikdo neptal, jestli se chce stehovat nebo ne - proste by dostala umistenku a stehovala by se. A to nemluvim o kadrovani. Kdyz jste mel nejaky skraloup - treba "zavadne" pribuzne, tak to casto chodilo tak, ze vas s nadsenim prijali do prace a za tyden jste si sbalili saky paky, protoze prislo "shora" narizeni, ze vas zamestnavat nesmi.
  • 26. 2. 2009 11:51

    anonymní
    Když sem taháte ty umístěnky z konce padesátých let, tak sem klidně zatáhněte i ty potravinové lístky... BTW k té umístěnce byl obvykle byt.
  • 26. 2. 2009 11:57

    Patrik Chrz
    Umístěnky byly ještě později než v 50. letech. Moje maminka (zdravotní sestra) jí ještě dostala a to bylo v druhé polovině let šedesátých.
  • 26. 2. 2009 11:58

    Patrik Chrz
    Boty byly priklad, spis se to projevovalo u veci typu rubikova kostka, cecka atp.
    Rubikova kostka nebo céčka byly věci zbytné (zbytečné). Uvedl bych mnohem praktičtější příklady: toaletní papír, vložky, prací prášky
  • 26. 2. 2009 14:00

    V (neregistrovaný)
    Nevím, zda byla poptávka po elektrotechnicích a plastech do aut. Ale všude byly inzeráty na vzdělání, v TV běžely spoty, konaly se různé burzy práce nabízející nekonečné uplatnění v auto-montovnách a veletrhy vzdělávání. Většina normálně smýšlejících lidí předpokládá, že když se něčemu naučí, nějaký měsíc by mu to mělo vydržet, aby hned po škole se nemusel rekvalifikovat. Pokud tomu tak není, je tu neskutečný bordel a plýtvá se penězi daňových poplatníků na neustálé vzdělávání. Jde mi o to, nedá se to naplánovat do posledního místečka, aby školy přestaly chrlit nekonečné množství "vzdělaných", kteří nenajdou uplatnění. Tak se hold nějaké třídy musí zavřít, některé školy omezit. Na druhé straně je tu hlad po profesích, které se živí rukama, ale manuálně nikdo nechce dělat. Tak na jednu stranu budeme chrlit vzdělané, a na druhé straně sem dovážet manuální pracovní sílu. Leda že by ti vzdělaní pracovali též rukama. Není možné v této zemi montoven, aby teď plácnu na milion dělníků byly tři miliony manažerů, byť kvalitně vzdělaných. Buď se "přeorganizuje" pracovní trh tak, že každý tu najde uplatnění v manažerské pozici a dělnictvo tu nebude třeba nebo i pozici dělníka bude zastávat manažersky vzdělaný, který si hod písku lopatou do míchačky naprogramuje přes počítač v latině a k míchačce bude přistupovat v kravatě a růžovoučké košili.

    trochu delsi vedeni rozhodně nemám, ale když napíšete »ze ted mi nikdo uz neplanuje, ze si za rok koupim jedny boty «, tak jsem na to zareagovat musel. Mohu vás ujistit, že ani dnes neseženete, co chcete. Už jsem slyšel dost podobné názory, ve smyslu, že obchody jsou sice plné zboží, ale takového, které nikdo nechce, předraženého a šuntovního. Když jsme třeba kupovali byt v hodnotě několika milionů, tak jaké bylo handrkování právě s těmi vašimi kachličkami. Dělat rozdíl u možná 29 m2, jestli tam dají standardní kachličky za 300ky za metr nebo "luxusní" za 400ky za metr u bytu za několik milionů ... ano, dřívejc to byl úplatek, dnes se to nazývá přípatek. Ale v principu je to stále stejné.
    Nechápu, jak se snažím v dalším odstavci přepsat historii trvzením, že jsme kdysi nemuseli hrát divadlo. Pokud si dnes přečtete jakékoliv rádce pro uchazeče o místo, je to jen a jen o divadle. V pionýru jsem byl, protože se tam děly zajímavé věci. Žádná politika, bohužel. Jezdili jsme o víkendech po výletech, šlapali různé 10, 20 km tratě - pochody. Nikdo tam nešel z donucení, ale děti se tam hrnuly samy od sebe - asi jsme měli "smůlu" na vedoucí, že nás dokázali zaujmout.
    Nevím, jakou pozici zastáváte v pracovním procesu, že nemusíte držet ústa a krok a hrát divadlo. S kým se dneska bavím z příbuzenstva, v práci, všichni jsou už pěknou dobu nasr*ní, jaká je tady buzerace, jaké nesmysly se musí dělat, aby pán velkomožný ředitel-majitel-manažer byl spokojený. Tito lidé nejsou z jednoho oboru - někdo dělá u Policie, jiný v místní montovně dělňase, další technika, další na úřadě ... A když má přijet vyšší vedení, natírá se i listí na zeleno, jak se to za socialismu tvrdívalo o vojenské službě. Když dnes máte nějaký škraloup, taky vás nepřijmou (skoro na každý flek dnes chtějí výpis z rejříku trestů), tamtamy se o vás dozvědí, co se na papír v rámci pracovního posudku (dnes vznešeně nazývaném "hodnocení") nedostane. Jen vám nikdo nesdělí oficiální důvod nepřijetí - ostatně to se rozebírá i na vedlejším článku Měšce http://www.mesec.cz/clanky/lze-bojovat-proti-neprizpusobivym-obcanum/nazory/ - jestli jste rom nebo bílý, tak podobně jste posuzován i dnes, zda jste "způsobilý" či "nezpůsobilý"

    Umístěnky jsou hudba opravdu dávno minulá. Spíš si vzpomeňte na 89., aby šlo na co navazovat. Tehdy taky už potravinové lístky nebyly. A nebyl tu za socialismu třeba Internet nebo MP3, jak jsem četl někde kritiku socialismu od modroptáků, než se jim dostalo objasňujících informací, že tyhle věci v té době neměli ani na západě.
    K umístěnkám pro p. Chrze - nevím, že mí rodičové ka konci 50.let, když jsem se narodil, měli nějaké umístěnky. A znal jsem spoustu lidí, co se utírali do novin, i když toaleťák byl. Pravda, když náš toaleťák nebyl (nevím z jakých důvodů, ale za socíku se dost kvalitního zboží vyváželo ven, naše pak nebylo a tak se vcelku nelogicky obdobný výrobek sem dovezl z kapitalistické ciziny), tak se sem dovážel hajzpapír z Rakouska! Dost dlouho nebyly třeba baterie (Bateria Slaný) - tužkačky stávaly 1,60 a pokaždé "vytekly" a tak jsem byl za tento nedostatek vděčný, protože se sem dovážely Varty, které stály rovné 2 Kčs. O vložkách moc nevím, nepoužíval jsem je, nevím, jak vypadaly nějaké dovozové, ale ty naše Rico byly takové nevábné, vata v kuse síťoviny, žádné s křidélky jako dnes. Prací prášky kupovali rodiče v Tuzexu nebo tady byl Persil licenčně vyráběný v bývalé Jugoslávii. Samozřejmě, že přes Tuzex nebo i v normální obchodní sítí stály dovozové věci podstatně víc než tuzemské nebo z RVHP, takže je lidi mnohdy nekupovali pro drahotu - zkrátka na to neměli, asi jako dnes. I tenkrát řada obyvatel byla neschopných si řici zaměstnaveli o vyšší plat, více si vydělat např.přesčasama - posuzováno z hlediska dnešních rejpalů na Měšci, kteří, když se běžným lidem nelíbí platy a k nim ceny, tak radí, ať jsou lidé studovat cizí jazyky, zvýší si kvalifikaci, pracují 25 hodin denně bez oběda nebo ať se odsud vystěhují. Pravda, nebyl tu žádný výběr dovozových značek, jen ten Persil, nebyly to 6 - 10 kg krabice, ale krabičky 600 g z Rakony, STZ, Palmex z Bratislavy a mýdla zn. Fa za tuším že 4 bony jsme si dávali do skříní mezi prádlo, a nemuseli jsme mít žádné aviváže.
  • 26. 2. 2009 14:29

    Michal Kára (neregistrovaný)
    Obchody: To je alibismus. Kdyby to zbozi nikdo nechtel, tak tam neni. Priznejte si, ze my vsichni (nebo alespon vetsina z nas) jsme o dost horsi, nez jakymi se tvarime byt.

    Pokud nevidite rozdil mezi ilegalnim a nemoralnim uplatkem a ekonomicky oduvodnenym priplatkem tak je mi opravdu lito, ze s vami ziju ve stejnem state (to je konstatovani, ne osobni utok). Ja osobne jsem VELMI rad, ze ziju v dobe, kde je mozne docela dobre fungovat i bez toho, aby se clovek musel "uspinit" - coz za socialismu bylo mnohem tezsi.

    Nevim, ja nikdy zadne problemy nemel. Pokud neco bylo spatne, tak jsem to rekl. Samozrejme beru v potaz, ze o tom, jaka prace je "smysluplna" rozhoduje zamestnavatel, protoze on je ten, kdo plati. Takze kecy typu "to je buzerace" jsem nikdy nemel - to je mozna ten rozdil. Jinak verim, ze u Policie a ve statni sprave je to pakarna i ted - tam totiz socialismus stale trva...

    Po mne v zadnem zamestnani trestni rejstrik nechteli, ale vim, ze to obcas vyzaduji. Rozdil je v tom, ze ted do nej nedostanete zaznam za to, ze nedrzite hubu a krok.

    Ad nezamestnatelne skupiny - to je smutne, ale je potrebna si uvedomit, ze to neni proto, ze by to naridil nekdo shora nebo ze by to delali ze zle vule, ale proto, ze dotycni pro ne realne predstavuji vyssi riziko. Bohuzel.
  • 27. 2. 2009 9:18

    V (neregistrovaný)
    Taxe odsud vystěhujte, když je vam lito žít s někým ve stejným státě.
    Poka dělatáte zametače ulic, tak výpis z TR asi opravdu nechětjí.
  • 2. 3. 2009 9:31

    anonymní
    A, s. V opět vyhání z republiky. Bravo, pane soudruhu! Nápodobně, vystěhovat se můžete i vy, nebo slintat na jiných fórech.
  • 26. 2. 2009 15:24

    Patrik Chrz
    Jde mi o to, nedá se to naplánovat do posledního místečka, aby školy přestaly chrlit nekonečné množství "vzdělaných", kteří nenajdou uplatnění.
    A jak jinak by se to mělo dělat. To má stát zase prostřednictvím pedagogicko-psychologického poradce na základní škole určovat kdo smí jít co studovat? I když bude nedostatek míst v nějaké profesi, klidně můžu jít jí studovat, pokud se budu domnívat, že já budu tím nejlepším a já to místo dostanu. Já mám obchodní akademii o které se tvrdí, že pro její absolventy nejsou místa, já se sehnáním práce problémy neměl a všechny jsem našel "na volném trhu" (1 x pracovní agentura, 2 x inzerát v novinách). A žádné divadlo jsem hrát nemusel. Prostě jsem uměl víc, než ostatní uchazeči, v posledním zaměstnání to byla němčina.
    Ve dvou z mých 3 zaměstnání po mě výpis rejstříku trestů chtěli, ale v tom nevidím žádný problém, do RT se nepíše žádné hodnocení zaměstnavatele, ani domovnice z místního ONV, ale skutečně jen trestné činy (ani přestupky tam nejsou). Slušný člověk tak nemá nejmenší důvod mít v něm záznam (až na nějaké nedbalostní trestné činy). Pracovní posudek nebo něco podobného po mě nechtěli nikde.
    V pionýru jsem nebyl. Ne z nějakého politického přesvědčení, na to jsem byl ještě malé dítě. Rodiče mi to jednoduše zakázali - stylem nic takového - doma budeš a učit se budeš. Díky tomu jsem nyní tam, kde jsem. Místo toho, abych se cajdal někde povenku, dělal jsem jazykovou základnu - docela vostrou. Když jsem přešel na střední školu, tak mi celkem "spadla čelist", tam to bylo proti základce absolutní "leháro" a přitom jsem se i zlepšil v prospěchu :D
    Toaleťák z Rakouska? To teda fakt nepamatuju. Naproti tomu pamatuju, že nebyl vůbec žádnej. A nikde.
    Ano, Tuzex byl velmi zajímavě zásobenej - ovšem legální cesta jak se dostat k TK jaksi moc nebyla a v běžné drogerii Persil rozhodně nebyl. V roce 89 pamatuji v drogerii Palmex 85, Tix, Biomat, Titan a Merkur. Z toho byly použitelné akorát Biomat a Titan (a ten jen na vyvářku), ostatní prášky špatně praly a ještě hůře se rozpouštěly (v pračce zůstávaly zbytky prášku).
  • 27. 2. 2009 10:10

    V (neregistrovaný)
    Pracovní posudek možná po vás osobně nechtějí, nicméně tajně si je personalisté (nebo jiné osoby, podle toho, kde kdo má známé) mezi sebou vyměňují. Většinou slovně a mnohdy to jsou "jedna paní povídala" - hele, von je nějakej divnej, von ještě ve 30ti není ženatej, hele vona chodí příšerně voháklá, asi vod větnamců a hele, von chodí 6x za šichtu na záchod, asi má něco s prostatou a nebo že nepije vůbec kafe - no je normální? ...

    Bony do Tuzexu jste sehnal na každém rohu. Doslova. I když se Bezpečnost snažila veksláky před Tuzexy rozhánět, jedníním vchodem utekli, aby se druhou pasáží vrátili. Byly za bůra, přes známého nebo ve větším množství i za míň. Jestli na to někdo tehdy finanačně neměl, platí to, čím argumentují jiní "chytří" na Měšci - neschopnost dostat se k větším penězům.
  • 27. 2. 2009 10:51

    Patrik Chrz
    Tak co se mě týče, tak vím 100 %, že se žádné posudky nevyměňovaly. Ze všech zaměstnání, kde jsem byl, jsem odcházel vždy v přátelském duchu a rozhodně bych se dozvěděl, kdyby někdo z nové firmy volal a chtěl o mě nějaké informace.

    Pravda, pokud se zaměstnanec chová podezřele, tak je možné, že si zaměstnavatel snaží o něm dodatečně nějaké údaje zjistit, to jsme dělali u jedné nové kolegyně, která ze 3 měsíců byla 2 měsíce nemocná až nakonec vzkázala, že "už nepřijde".
  • 26. 2. 2009 16:58

    Jarmila (neregistrovaný)
    Umístěnky skončily někdy v 50. letech, stejně jako přídělové hospodářství. Ještě mám doma schovanou jednu šatenku, kterou rodiče dostali v r. 1953, aby nešli na vlastní svatbu v motérkách.

    K umístěnkám byl byt, to je pravda. Jenže jak jinak se dalo zajistit, aby člověk, kterého poslali do Horního Dolní, nemusel bydlet pod mostem, protože ho soudruzi poslali budovat socialismus do nějakého Prdelákova? Můj otec takhle umístěnku dostal. 150 km od svého domova, nějakých 300 od domova své ženy. Jako byt dostali kutloch IV. kategorie, větší byt až za několik let, až když je obec postavila.

    Co se týká zboží: to na to byla vaše rodina dobře, když mohli kupovat zboží v Tuzexu a měli na nákup bony. Takovou kliku běžní lidé neměli. Pokud se pamatuju, byly bony (a valuty taky) velice úzkoprofilové zboží, tím se různě čachrovalo a vekslovalo, kdo na to neměl peníze nebo žaludek, neměl sebemenší šanci v Tuzexu nakupovat. Taky pamatuju 600g krabičky s Biomatem, Titanem nebo Hankou, taky pamatuju na to, že pořád něco nebylo, tu tepláky pro děti, tu jiné věci, nejenom ten toaletní papír (ten mimochodem nebyl proto, že tenkrát vyhořely jediné papírny, co ho vyráběly pro celou republiku a půlku RVHP).

    Když jste šel nakoupit, tak nejpozději ve 14.00, protože pak už nebyl chleba, rohlíky, mléko a další běžné potraviny. Nejdřív jste si vystál jednu frontu na košík, pak proběhl prodejnou a na jejím konci jste stál další frontu s košíkem. Dneska frfňáte, když čekáte pár minut u kasy, tenkrát to bylo třeba půl hodiny i víc.

    Když jsem chtěla mít hezky oblečené dítě, nejen do všudypřítomných modrých tepláků, musela jsem si oblečení ušít, uháčkovat, uplést, totéž na sebe. Taky největším hitem mezi ženami byla Praktická žena, Dorka a kdo měl štěstí, koupil Burdu se střihy a s návody. A abych nezapomněla: pamatuju, že jsme doma vařili jádrové mýdlo, kdybyste chtěl, mám doma ještě recept.

    Sháněly se léky (namátkou třeba Brufen), a když jste nedejbože dostal chřipku, tak doktor uznal práceneschopnými prvních 20 pacientů, protože ostatní se mu nevešli do předem stanovené kvóty. Ti to buď přechodili nebo přišli druhý den. Moje spolužačka tenkrát takhle přechodila angínu, následně se položila, dostala revmatický zánět kloubů a strávila skoro rok ve špitále, následně z toho měla celoživotní problémy se srdcem. Holt to bylo levnější než krabička penicilínu.

    Práce taky nebyla, teda pokud jste neměl známé nebo jste preventivně nevstoupil do rodné strany. Můj kamarád vystudoval počítače na VUT Brno. Práci za socíku nesehnal, a aby uživil rodinu, šel jezdit s bagrem. Dělňas měl daleko větší plat než nějaký Ing., takže se manuálně živila hromada inženýrů. Co by taky nechtěli, že jo, když vystudovali za peníze dělnické třídy. A že šéfama byli mnohokrát taky dělňasové, mnohdy sice blbí jako pančtok, ale hlavně s rudou knížkou v kapse, o tom ani psát nebudu, to by bylo nošení dříví do lesa. Ti si pak na nějakých inženýrcích zgustli. Buzerace až na půdu a k tomu uštěpačné: "vidíte, jak to neumíte, a to máte vysokou školu". Takže vývoj nových věcí šel do jetele, hlavně že jsme pořád milovali Sovětský svaz a zpívali si, jak se zítra bude tančit všude.

    Dejte pokoj se socialismem, ten náš kapitalismus taky není dokonalý a má co zlepšovat, ale je stokrát lepší než celý slavný socialismus. Jestli vám to chybí, dojeďte si na exkurzi na Kubu, na Ukrajinu nebo do postsovětského Ruska, ale ne do Moskvy nebo do Petěrburgu, ale hezky někam mimo centrum. Ještě se rád vrátíte.
  • 27. 2. 2009 9:43

    V (neregistrovaný)
    Naše rodina až tak dobře na tom nebyla, nicméně taky neutrácela za zbytečnosti (po "výplatě" se mnozí předháněli, kdo sní více chlebíčků, zákusků, aby pak dva týdny před výplatou chodili vracet lahve od čehokoliv a králíkům brali z misky starý chleba), takže když se něco ze západu objevilo tzv. k obohacení trhu, tak na to bylo. V cizině jsme nepracovali, ani jsme tam neměli příbuzné, ale bony se daly "na černo" sehnat. Nevím, zda jsem měl vždy takové štěstí, ale při mých výpravách na slepo do Prahy jsem vždy sehnal, co jsem potřeboval. Ať to byly džíny, mrazák, friťák, tehda frčely takové šedé poplísňované kapsáče, v Domě módy na Václaváku, mikiny s anglickými nápisy - vše bez úplatků, něco třeba za bony, něco za Kčs. Pravda, nezakopl jsem o takovéto zboží v každé sámošce, ale zboží jsem sehnal.,

    Netvrdím, že všechno bylo tehda nej, Ale po stromech jsme tu taky nelezli. Což jste paní Jarmilo v nějakém jiném příspěvku tady na Mešči trvdila, proto mne překvapuje váš nynější postoj k minulosti. Vždy jste uměla vyzdvihnout i ta pozitiva, a nebylo jich rozhodně málo.

    Je pravda, že po 14 neseženete čerstvé pečivo i dnes. Přijdu do Alberta nebo do Plusu - a ouha, prázdné regály. Ještě tu nebyl pekař, už tu byl pekař, ale máme rohlíky v akci místo za 2,50 tak za 1,90 a to se prodá jindy za celý den, je během hodiny pryč. Vždy je nějaké "zdůvodnění". Personál se střídá jak na běžícím páse a prodejny neustále zdobí plakáty "přijememe ..."
  • 27. 2. 2009 11:51

    Jarmila (neregistrovaný)
    S těmi pozitivy je to asi tak: byla pozitiva a byla i negativa. Vždycky záleží na tom, co převáží. Pokud svoje reformní kroky zpacká pravice, lidi jsou a o dalších volbách volí levici. A opačně. Já nějak nenacházím ty porevoluční sliby o malém státě, nízkých daních, doporučení abych se starala sama o sebe. Ano, postarám se, ale proč mi státe bereš tolik prostředků? Přitom je nějak jedno, jesti je u vesla pravice nebo levice. Takže je to celé o tom, jak se cítí lidi, co chodí volit. Nic víc, nic míň. Mají se dobře? Pak volí současný režim. Vede se jim zle? Volí toho, kdo jim slíbí nápravu.

    Víte, za socialismu se dalo žít, když jste moc nepindal a pokud jste nenarazil na nějakého aktivního vola. Pamatujete na rčení "aktivní blbec je horší než třídní nepřítel?" Pokud jste se nesnažil vyčnívat, dalo se přežít. Byla to bída, ale dalo. Jenže já jsem se třeba narodila až koncem 50. let a zažila už socialismus v jeho mírné formě. Mně to kdysi hodně zajímalo a ptala jsem se pamětníků na 50. léta. Většina z nich se shodovala v tom, že se od fašismu nelišila, jen jim bylo líto, že po válce věřili, že za komunistů to bude lepší a vadilo jim, když sviňárny dělali už ne fašisti, ale vlastní vlastním, vlezdoprdelkové Češi likvidovali jiné Čechy. V té době stačilo, že máte na vesnici slušné hospodářství. Ani jste nemusel být moc bohatý. Stačilo, když si na vás nějaký závistivý blbec zasednul a následně jste byl rozkulačen, tedy vyhozen z vlastního baráku a všechno, co jste měl, vám komunističtí hoši ukradli. Myslíte, že tito lidé v sobě léta nenesli pocit křivdy. Co to bylo za nepřátele, když dlabali na politiku a byli potrestáni za to, že poctivě pracovali?

    Pozitiva byla, ale bohužel negativa taky. Stavěly se byty. Jenže na ně byl pořadník dlouhý jak Čínská zeď. Čekací doba na byt běžně 20 let. Takže se hledaly obezličky jak poskočit dopředu. Vstoupil jsi do strany? 5 bodů. Narodilo se ti dítě? 10 bodů. atd. Byly školky pro děti. Ale na umístění se čekalo v pořadníku několik let. Každý měl práci. Co na tom, že lidi s VŠ chodili mýt záchody (třeba můj případ) a dělníci bez vyučení dělali ředitele. Víte, na počátku 50. let byli lidi z budování komunismu nadšení. Pak ale zjistili, že papaláši už mají komunismus a na obyčejné lidi zbyla jen ta práce a neskutečná buzerace.

    V 80. letech jste ani nesměl samostatně myslet. když vám napíšu některé vlastní zážitky, sednete si na záď. Např.: studovala jsem v Praze a byla zvědavá na 1. máj. Tak jsem se šla podívat. Seděla jsem pod tribunou a sledovala průvod. Když šla kolem naše škola, přešla jsem Letenskou pláň s ní. Za plání koukám, že lidi hážou do jedné Avie transparenty a z druhé si berou jiné. proč to dělají, když transparenty se vracely do školy, aby byly na příští rok? Zachytili nás tam lidoví milicionáři a: "soudruzi, tady si vezměte tyhle transparenty a jděte tady zadem, musíte jít ještě jednou, televizní přenos je do půl jedné a my mime málo lidí". No, já nešla, nebudu chodit po pláni dálkový pochod. Prosím vás, vždyť ti soudruzi nevěřili ani tomu, že ráno vyjde slunce a bude celý den svítit!
  • 27. 2. 2009 12:47

    Jarmila (neregistrovaný)
    Chcete poslat pracovní smlouvu?
    Lidi jako vy taky nevěřili, že za 2. světové války existovaly nějaké koncentráky a že komunisti v 50. letech posílali lidi do lágrů na Uran. A to podotýkám, že jsem nebyla žádný podvratný živel, ti na tom byli ještě o něco hůř.
  • 26. 2. 2009 20:39

    Paly (neregistrovaný)
    V 89. jsem byl ještě mladý a mám z doby před revolucí jen pár vzpomínek, ale to co píšete o současnosti není pravda viz pár příkladů:

    Školy chrlící nekonečné množství "vzdělaných", kteří nenajdou uplatnění.
    dnes to znovu hledat nebudu, ale cca v červenci jsem hledal počet VŠ vzdělaných lidí hlášených na pracovním úřadě - v celé ČR to bylo cca 1000lidí - ostatní si uplatnění našli (na stránkách MPSV jsou vedené statistiky - můžete si najít současná čísla).

    Na milion dělníků 3 miliony kvalitně vzdělaných manažerů je další blbost. VŠ vzdělaných lidí je v ČR cca 10% a z toho většina nejsou manažeři.
  • 26. 2. 2009 15:12

    V (neregistrovaný)
    Můžete mi, prosím, vysvětlit, proč kradete mou přezdívku? Neumíte si vymyslet svou vlastní?
  • 27. 2. 2009 8:36

    V (neregistrovaný)
    Zato Vy si ani neumíte svoji pseudopřezdívku zaregistrovat a pak se divíte, že ji někdo "ukradl".
  • 26. 2. 2009 15:34

    HIHI (neregistrovaný)
    Pekne" to uz dotahli ve Velke Britanii. Do doby asi pred 3 lety se platilo za rok studia na VS 1000 liber, pak to zvedli na 3 000 liber rocne. K tomu pochopitelne doprava, strava , ubytovani, ucebnice.
    Prave proto ti co jsou na tom dobre, jejich deti se jenom prevazi z domu do domu, takze se stykaji se svymi;
    pro urcitou oblast slouzi urcita skola - vice obecnych a pak jedna stredni (od 11 do 18 let), no a do ni chodi deti z jakehokoliv socialniho prostredi; no a kdo se styka s kym po skole ?
    Pak sednou v 18 letech do auta a prosedi v nem cely zivot do duchodu.
  • 26. 2. 2009 15:37

    Patrik Chrz
    Jenže komu je to stýkání se s jinou sociální vrstvou ku prospěchu? Té vyšší nebo té nižší?
    Ta nižší vrstva na tom může vydělat tak, že se nechá vytáhnout nahoru, ale proč by o to měla mít zájem ta vyšší vrstva. Oni se s těmi nahoře už stýkají :D
  • 26. 2. 2009 15:47

    HIHI (neregistrovaný)
    Jde o to, ze pokud v urcite oblasti ziji lide ruznych prijmovych skupin (coz se projevi na velikosti domu, cene auta); pokud v jedne rodine jsou treba 2 deti, je treba je dopravit do skoly, resp. v predskolnim veku "nekam" nebo ta zena je doma; manzel jde do prace od 8.30 do 17.30 a vedle je nekdo s 2 detmi; muz vesmes dela z domu, zena jezdi do prace na "par dopoledni" a pak prevazi deti. Takze to ani prakticky nejde.
  • 26. 2. 2009 20:29

    vsp (neregistrovaný)
    Ono je to i ku prospěchu i těm vyšším vrstvám - člověk pak mnohem lépe pochopí svět kolem sebe (vždycky mě fascinující lidi z marketingu - vysokoškoláci, ti kteří dělají reklamy pro nejprostší lidi, např. pro splátkovky - musí totiž pochopit lidi z úplně jiné společenské vrstvy). Pochopí spoustu lidi co volí levici. A zlepšuje to náladu celkově - nedívá se tolik na lidi s patra.
    Na tohle byla dobrá třeba povinná vojna, ale ta bohužel tuhle výhodu vyvážila spoustou nevýhod.

    Ale v ČR bych to jako problém neviděl - v té Anglii existuje třídní systém dlouhodobě a dodnes je poznat např. v mluvené angličtině. ČR je velmi rovnostářská, ty rozdíly (ač tomu mnoho lidí nevěří) jsou u nás jedny z nejmenších. Např. podle eurostatu máme nejnižší úroveň chudoby v EU - tedy lidí s příjmy pod 60% průměrné mzdy. Stejně tak nemáme dlouhodobé elity - nemáme šlechtu, továrnické rodiny... Drtivá většina lidí chodí do státních škol, kde se nerozlišuje původ.
  • 26. 2. 2009 21:28

    Patrik Chrz
    Ono je to i ku prospěchu i těm vyšším vrstvám - člověk pak mnohem lépe pochopí svět kolem sebe
    Tohle je spíš zbožné přání těch nižších vrstev - aby je někdo chápal, aby jim někdo rozumněl. Ty z vyšších je nepotřebují chápat, nepotřebují jim rozumnět, oni potřebují pouze jim vládnout nebo na nich vydělávat. Na to, aby jim rozumněli je pro ně efektivnější najmout si na to jiné lidi :D
    Povinná vojna? Díky bohu, že už není (teda já mám co říkat s "modrou"), to je věc tak naprosto zbytečná; zpřetrhá sociální vazby, způsobí citelnou ztrátu na výdělku (já si za ty dva roky vydělal na byt) a dává zbytečnou moc gumovejm mozkům "ukájet" se na úkor vzdělaných lidí, kteří by s nima normálně neprohodili ani slovo.
    Já jsem jako dítě zažil velmi slabý odvar tohoto, když jsem někdy kolem 13 nebo 14. roku života jel na dětský tábor od tehdejšího domu dětí a mládeže, nebo jak se to jmenovalo (bylo to od počítačového kroužku). Do té doby jsem jezdil od otce z práce s dětma zaměstnanců (vysokoškoláků a středoškoláků). Zjistil jsem, že s těmahle dětma nemám naprosto nic společného. Jejich slovník mi byl naprosto cizí a také jsem se na tom táboře poprvé opil. Pak jsem je ještě jednou na něco podobného a to bylo ještě horší. Poprvé jsem se setkal s krádeží (na "mé" základce jsem mohl nechat klidně o přestávce peněženku na stole a po návratu tam byla, to že by mi mohl někdo něco ukradnout mě předtím nikdy ani nenapadlo) a vůbec vulgárním chováním. Ne, děkuji, téhle skupině lidí opravdu nemám zájem porozumnět a chápat ji.
  • 27. 2. 2009 7:30

    klasik (neregistrovaný)
    Za jaké dva roky jste ušetřil na byt? Když jste byl ve věku, kdy váš ročník rukoval, chodilo se již pouze na 1 rok. Na jeden jediný rok vojenské služby. Ne na dva.
    Jo jo, ono to chce si pamatovat, co se kdy a kde na Měšci napíše...:-))
  • 27. 2. 2009 9:59

    HIHI (neregistrovaný)
    Naprosty souhlas s tim, ze v CR jsou nejmensi socialni rozdily a nejnizsi stupen chudoby .
    Ovsem nesouhlas pokud jde o tvrzeni, ze to je ku prospechu i vyssim vrstvam. Lidi to "vyciti" mezi sebou a podle toho se i stykaji.
    Prirovnala bych to k zivotu na ctvereckovanem papiru - nekdo zije na pul ctverecku, jiny dokonce na dvou a mezi tim se popojizdi autem
    (do prace, skoly, obchodu); Deti po ulici samy nechodi. (pokud to neni zanedbana ctvrt mesta).
  • 1. 3. 2009 10:10

    asdf (neregistrovaný)
    To jsou pěkné žvásty. U absolventů až na výjimky nějakých speciálních oborů se obvykle necení nějaké znalosti a zkušenosti ze školy, ale to, že jsou schopni roky soustavně pracovat podle svých učitelů a zůročovat to potom v příslušných zkouškách a státnicích. Potom taky to, že co se týká pracovních návyků, jsou "čistá tabule", takže šéf, co je dostane do ruky, si je dotvoří dle obrazu svého a obrazu firmy. Absolventi jsou proto jako uchazeči žádaní na pracovním trhu jako druzí hned po specialistech s 5 - 10 roky praxe. Výjimky jsou pouze dvě. Chroničtí pilní šprti, co jsou schopni se našprtat na zkoušky stovky stránek nazpamět, ale jinak celkový přehled a flexibilitu nemají ani náhodou a jejich inteligence je okolo průměru, případně dneska, kdy se na vysokou berou i lidi, co by za socíku měli problémy vychodit nějakou lepší střední školu, mohou mít inteligenci i pod průměrem. A potom absolventi, co si myslí, že s diplomem jsou největší kingové na světě a co nástupní plat pod 30 tisíc neberou. Absolventům tedy stačí základní použitelná znalost cizích jazyků, IT oboru a nějaké základní věci z oboru, který studovali a potom pouze určitá pružnost a nemohou mít s hledáním práce problémy. Po škole je potom pár let "hledací" období, kdy absolvent může střídat různé práce, brigády a firmy a kdy se učí pracovat, využívat a dále rozšiřovat své znalosti ze školy, než konečně v nějakém oboru zakotví. Pokud ale nějaký absolvent trvá hned od začátku na práci ve svém oboru, nesežene ji a zůstane třeba rok, dva roky sedět bez jakékoliv činnosti doma, tak už logicky má problémy. Takové lidi obecně, co mají za sebou nějakou takovou "nedělací" pauzu jsou personalisty tady u nás z výběrových řízení na pracovní místa vyřazováni jako první, spousta firem tady u nás raději nechává místo neobsazené než aby na něho přijala někoho, kdo dva roky seděl doma.
  • 1. 3. 2009 10:19

    asdf (neregistrovaný)
    Koukám odpověděl jsem na úplně první příspěvek v řadě a moje odpověď je nyní úplně jako poslední.
    Takže toto je odpověď na příspěvek, který vložil V 26. 2. 9:45
  • 3. 3. 2009 22:04

    anonymní
    Neuvěřitelné kam až se tahle debata vyvinula. Souhlasím v podstatě se vším co tady bylo napsáno a jsem velice překvapen že jsou i lidi kteří si uvědomují že v česku není zas tak špatně a nejsme zas tak elitářská společnost jako většina "vyspělích" zemí. Bohužel je mezi námi více pesimistů, principielně nespokojených lidí. Tudiž ani pravice ani levice nemá dostatek času na koncepční práci, která by přinesla výsledek. Neříkam že dobrý třeba i špatný ale pořad by to byl výsledek, který by se dal analyzovat a následně postupovat dál.
    Stejně je tomu i u tématu tematu školství, osobně jsem momentálně na vysoké a myslím že studium by se platit mělo ALE!!! Pouze pokud půjde ruku v ruce s hlubší reformou školství tedy alespoň pokud se bávíme o tom vysoké to znamená, že se diferencují univerzity a obory na vědecké, prakticky zaměřené tedy bakalářské, doktorantské a rovněž pokud budou k dispozici stipendia. Potom si opravdu myslím že to svůj smysl má. Už je proto že se na školách nebudou jen tak udržovat mladí lidi kterým se nechce makat. Budou tam buď lidi opravdu mozky nebo ti pružní o kterých psal někdo v příspěvku předemnou.
  • 4. 3. 2009 7:35

    anonymní
    V poslední době se mi od několika lidí nezávisle na sobě donesla informace, že je u nás "přeškolováno". Všichni by chtěli studovat, ale "rukama" pracovat nikdo nechce. A že s tím vláda bude muset něco dělat. Je pochopitelné, že trh tolik studovaných nepojme a že neustálé vzdělávání jen a jen zvyšuje náklady na pracovní sílu, pokud pracovní síla toto vzdělání nepotřebuje a nevyužije. A všichni asi víme, kolik nepotřebných zbytečností se dnes učí.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).