Názory k článku Spoření na vzdělání nebo past na studenty?

Již nyní mnoho "dětí" nejde studovat, protože rodiče na to zkrátka nemají, a nejsou to, s prominutím, "socky". A to je nynější školství jakžtakž "bezplatné". Co ale stojí dojíždění, ubytování, strava, některé učebnice, sešity... ? Ano, tyto věci nejsou bezprostředním nákladem na studium, nicméně dost citelně rodinný rozpočet zatíží. A k tomu ještě např. školné? A další výhled po absolvování školy? Pracák, protože o co byl zájem před 4 lety, nyní zájem není. Nebo se na žádaný obor vrhlo příliš mnoho škol a rázem tu je přebytek v daném oboru. Nikdo bohužel, na rozdíl od socialismu, nijak neplánuje. A tak školy chrlí tisíce absolventů nenacházejících uplatnění na trhu práce, hlavně ale když poberou dotace na hlavu a vzdělávací zařízení nějak pořežívají. A to samé po absolvování rekvalifikačního kurzu ÚP - po jeho absolvování se zjistí, že nejsou volná místa, ale může se jít znovu rekvalifikovat nebo jít dělat na pokladnu do HM nebo do hlídací agentury "detektiva" - za "atraktivní", či "odpovídající" mzdu - tedy za minimální mzdu. Mnozí tedy pracují mimo obor, takže celý systém vzdělávání a rekvalifikací je k prdu, plýtvá se zbytečně financemi a zajišťuje se umělá zaměstnanost vzdělávacích pracovníků.

Nevím, kolik by budoucí absolventi škol museli brát, aby finančně stačili utáhnout splátky studia, do toho budou chtít založit rodinu a chtít někde bydlet, takže hypotéka skoro až do důchodu, půjčka na vybavení domácnosti, nějaké to auto, do toho už začít penzijně spořit a kvalitně pojistit nejen sebe, ale i zbytek rodiny, auto, barák, ... Pokud jim do začátku nepomohou nějakým tím milionkem rodiče (děti z děcáků nemají prakticky šanci nejen studovat, ale i jít bydlet někam jinam než pod most po vykopnutí z děcáku), tak nemají šanci nebo zabřednou do dluhových pastí.

"Rozhýbávat" ekonomiku takovýmito zadluženími se mi nejeví jako dobré.

No, souhlasit se da maximalne s tim, ze uz ted predstavuje studium nemale naklady a ze skolne je nezavede.

Muzete uvest nejake priklady oboru, o ktery byl velky zajem a o 4 roky pozdeji museli vsichni chodit na pracak? Co tak sleduji, tak je zajem vicemene stabilni.

Diky bohu, ze ted mi nikdo uz neplanuje, ze si za rok koupim jedny boty a kdyz budu nahodou chtit dvoje, tak nebudou :-D

Sousedka vystudovala nějakou elektrotechniku, nesehnala nic v oboru, ani její spoluvrstevnící. Do Prahy, kde by možná o něco zavadila, se z pochopitelných důvodů stěhovat nechce. Teď je na pracáku a občas skákne do Plusu za kasu.
Kolegyně z práce - syn se učil něco s plastama do aut. Taky se nikde nechytl a prý ani dost jeho spolužáků (po prázdninách, kdy prý ekonomika ještě "šlapala", měly už tenkrát fabriky problémy s odbytem, jen se to nesmělo nikde veřejně říkat). A když mrknu na jejich webovky, tak dál s úspěchem nabízí vzdělání, po kterém je prý v auto-montovnách hlad ...

Mne osobně nikdo neplánoval za socialismu, kolik si mohu koupit bot. Nevím, jak vám ... Mohl jsem si jich koupit, kolik jsem chtěl. Měl-li jsem ovšem na ně. Zrovna tak jako dnes, když nemám na druhý pár, tak si je nekoupím. Jen v tom minulém režimu jsem měl jistotu, že si koupím boty kvalitní a ne že po půl roce nošení budu mít na nohou plísně nebo budu mít vadné držení těla ... Ostatně, tuhle v TV běžel pořad Retro vychvalující i dnes kvalitu tehdejší socialistické obuvi. Dějiny zkrátka nepřepíšete.
Ale já i mí vrstevníci (i když mnohdy nadávali, že se nedostali na nějaký obor, o který měli zrovna zájem) se po škole bez problémů dostali na místo, na které se vzdělávali a nemuseli hrát divadlo na výběrových řízeních, či absolvovat potupná jednání na pracácích, které tehdy existovaly jen na západ od našich hranic, či rekvalifikace na jiný obor hned po absolvování vzdělání.
Každý považuje za jistoty něco jiného ...

A to jako u vas pred ctyrmi/peti lety byla velka poptavka po elektrotechnicich a plastech do aut? Nebo jakou souvislost to, ze nekdo nedostane konkretni praci v konkretnim miste s vasi udajnou prudkou zmenou potavky po oborech? Jinak za soucasne situace maji obecne absolventi horsi moznost uplatneni, ale to nesouvisi s tou zmenou modnosti oboru.

Koukam, ze mate trochu delsi vedeni, tak to napisu explicitneji: Samozrejme nikdo neplanoval kolik bot si smite koupit - krome prideloveho systemu na pocatku socialismu, ale budiz, to bylo po valce. Kdyz si jeden clovek koupil dvoje boty misto jednech nic se nedelo. Ale pokud se tak rozhodlo vetsi mnozstvi lidi, byl problem, protoze to bylo naplanovane a system byl nepruzny. Boty byly priklad, spis se to projevovalo u veci typu rubikova kostka, cecka atp. Stejne tak bylo naplanovano, ze se vam libi tyhle kachlicky do koupelny a kdyz ne, tak mate smulu, jine nesezenete nebo leda za uplatek.

Je legracni jak tvrdite "historii neprepisete" a hned v dalsim odstavci se o to zurive snazite :-D Ano, nemuseli jste hrat divadlo na vyberovych rizenich. I kdyz ja teda byl za sveho zivota asi na peti a nikde jsem ho hrat nemusel, ale budiz... Zato jste museli hrat divadlo v jiskre, pionyru, SSM, KSC. Opet neplati samozrejme absolutne, ale hodne to pomahalo. Samozrejme zavisi na vkusu, ale ja radsi beru dnesni system kdy eventuelne zahraju divadlo parkrat za zivot a pak mam klid, nez ho hrat porad ;-)

A nejak vam z toho vypadly umistenky. Vasi sousedky by se nikdo neptal, jestli se chce stehovat nebo ne - proste by dostala umistenku a stehovala by se. A to nemluvim o kadrovani. Kdyz jste mel nejaky skraloup - treba "zavadne" pribuzne, tak to casto chodilo tak, ze vas s nadsenim prijali do prace a za tyden jste si sbalili saky paky, protoze prislo "shora" narizeni, ze vas zamestnavat nesmi.

Nevím, zda byla poptávka po elektrotechnicích a plastech do aut. Ale všude byly inzeráty na vzdělání, v TV běžely spoty, konaly se různé burzy práce nabízející nekonečné uplatnění v auto-montovnách a veletrhy vzdělávání. Většina normálně smýšlejících lidí předpokládá, že když se něčemu naučí, nějaký měsíc by mu to mělo vydržet, aby hned po škole se nemusel rekvalifikovat. Pokud tomu tak není, je tu neskutečný bordel a plýtvá se penězi daňových poplatníků na neustálé vzdělávání. Jde mi o to, nedá se to naplánovat do posledního místečka, aby školy přestaly chrlit nekonečné množství "vzdělaných", kteří nenajdou uplatnění. Tak se hold nějaké třídy musí zavřít, některé školy omezit. Na druhé straně je tu hlad po profesích, které se živí rukama, ale manuálně nikdo nechce dělat. Tak na jednu stranu budeme chrlit vzdělané, a na druhé straně sem dovážet manuální pracovní sílu. Leda že by ti vzdělaní pracovali též rukama. Není možné v této zemi montoven, aby teď plácnu na milion dělníků byly tři miliony manažerů, byť kvalitně vzdělaných. Buď se "přeorganizuje" pracovní trh tak, že každý tu najde uplatnění v manažerské pozici a dělnictvo tu nebude třeba nebo i pozici dělníka bude zastávat manažersky vzdělaný, který si hod písku lopatou do míchačky naprogramuje přes počítač v latině a k míchačce bude přistupovat v kravatě a růžovoučké košili.

trochu delsi vedeni rozhodně nemám, ale když napíšete »ze ted mi nikdo uz neplanuje, ze si za rok koupim jedny boty «, tak jsem na to zareagovat musel. Mohu vás ujistit, že ani dnes neseženete, co chcete. Už jsem slyšel dost podobné názory, ve smyslu, že obchody jsou sice plné zboží, ale takového, které nikdo nechce, předraženého a šuntovního. Když jsme třeba kupovali byt v hodnotě několika milionů, tak jaké bylo handrkování právě s těmi vašimi kachličkami. Dělat rozdíl u možná 29 m2, jestli tam dají standardní kachličky za 300ky za metr nebo "luxusní" za 400ky za metr u bytu za několik milionů ... ano, dřívejc to byl úplatek, dnes se to nazývá přípatek. Ale v principu je to stále stejné.
Nechápu, jak se snažím v dalším odstavci přepsat historii trvzením, že jsme kdysi nemuseli hrát divadlo. Pokud si dnes přečtete jakékoliv rádce pro uchazeče o místo, je to jen a jen o divadle. V pionýru jsem byl, protože se tam děly zajímavé věci. Žádná politika, bohužel. Jezdili jsme o víkendech po výletech, šlapali různé 10, 20 km tratě - pochody. Nikdo tam nešel z donucení, ale děti se tam hrnuly samy od sebe - asi jsme měli "smůlu" na vedoucí, že nás dokázali zaujmout.
Nevím, jakou pozici zastáváte v pracovním procesu, že nemusíte držet ústa a krok a hrát divadlo. S kým se dneska bavím z příbuzenstva, v práci, všichni jsou už pěknou dobu nasr*ní, jaká je tady buzerace, jaké nesmysly se musí dělat, aby pán velkomožný ředitel-majitel-manažer byl spokojený. Tito lidé nejsou z jednoho oboru - někdo dělá u Policie, jiný v místní montovně dělňase, další technika, další na úřadě ... A když má přijet vyšší vedení, natírá se i listí na zeleno, jak se to za socialismu tvrdívalo o vojenské službě. Když dnes máte nějaký škraloup, taky vás nepřijmou (skoro na každý flek dnes chtějí výpis z rejříku trestů), tamtamy se o vás dozvědí, co se na papír v rámci pracovního posudku (dnes vznešeně nazývaném "hodnocení") nedostane. Jen vám nikdo nesdělí oficiální důvod nepřijetí - ostatně to se rozebírá i na vedlejším článku Měšce http://www.mesec.cz/clanky/lze-bojovat-proti-neprizpusobivym-obcanum/nazory/ - jestli jste rom nebo bílý, tak podobně jste posuzován i dnes, zda jste "způsobilý" či "nezpůsobilý"

Umístěnky jsou hudba opravdu dávno minulá. Spíš si vzpomeňte na 89., aby šlo na co navazovat. Tehdy taky už potravinové lístky nebyly. A nebyl tu za socialismu třeba Internet nebo MP3, jak jsem četl někde kritiku socialismu od modroptáků, než se jim dostalo objasňujících informací, že tyhle věci v té době neměli ani na západě.
K umístěnkám pro p. Chrze - nevím, že mí rodičové ka konci 50.let, když jsem se narodil, měli nějaké umístěnky. A znal jsem spoustu lidí, co se utírali do novin, i když toaleťák byl. Pravda, když náš toaleťák nebyl (nevím z jakých důvodů, ale za socíku se dost kvalitního zboží vyváželo ven, naše pak nebylo a tak se vcelku nelogicky obdobný výrobek sem dovezl z kapitalistické ciziny), tak se sem dovážel hajzpapír z Rakouska! Dost dlouho nebyly třeba baterie (Bateria Slaný) - tužkačky stávaly 1,60 a pokaždé "vytekly" a tak jsem byl za tento nedostatek vděčný, protože se sem dovážely Varty, které stály rovné 2 Kčs. O vložkách moc nevím, nepoužíval jsem je, nevím, jak vypadaly nějaké dovozové, ale ty naše Rico byly takové nevábné, vata v kuse síťoviny, žádné s křidélky jako dnes. Prací prášky kupovali rodiče v Tuzexu nebo tady byl Persil licenčně vyráběný v bývalé Jugoslávii. Samozřejmě, že přes Tuzex nebo i v normální obchodní sítí stály dovozové věci podstatně víc než tuzemské nebo z RVHP, takže je lidi mnohdy nekupovali pro drahotu - zkrátka na to neměli, asi jako dnes. I tenkrát řada obyvatel byla neschopných si řici zaměstnaveli o vyšší plat, více si vydělat např.přesčasama - posuzováno z hlediska dnešních rejpalů na Měšci, kteří, když se běžným lidem nelíbí platy a k nim ceny, tak radí, ať jsou lidé studovat cizí jazyky, zvýší si kvalifikaci, pracují 25 hodin denně bez oběda nebo ať se odsud vystěhují. Pravda, nebyl tu žádný výběr dovozových značek, jen ten Persil, nebyly to 6 - 10 kg krabice, ale krabičky 600 g z Rakony, STZ, Palmex z Bratislavy a mýdla zn. Fa za tuším že 4 bony jsme si dávali do skříní mezi prádlo, a nemuseli jsme mít žádné aviváže.

Můžete mi, prosím, vysvětlit, proč kradete mou přezdívku? Neumíte si vymyslet svou vlastní?

Urážet umíte, ale jinak nic

Zato Vy si ani neumíte svoji pseudopřezdívku zaregistrovat a pak se divíte, že ji někdo "ukradl".

Pekne" to uz dotahli ve Velke Britanii. Do doby asi pred 3 lety se platilo za rok studia na VS 1000 liber, pak to zvedli na 3 000 liber rocne. K tomu pochopitelne doprava, strava , ubytovani, ucebnice.
Prave proto ti co jsou na tom dobre, jejich deti se jenom prevazi z domu do domu, takze se stykaji se svymi;
pro urcitou oblast slouzi urcita skola - vice obecnych a pak jedna stredni (od 11 do 18 let), no a do ni chodi deti z jakehokoliv socialniho prostredi; no a kdo se styka s kym po skole ?
Pak sednou v 18 letech do auta a prosedi v nem cely zivot do duchodu.

Jde o to, ze pokud v urcite oblasti ziji lide ruznych prijmovych skupin (coz se projevi na velikosti domu, cene auta); pokud v jedne rodine jsou treba 2 deti, je treba je dopravit do skoly, resp. v predskolnim veku "nekam" nebo ta zena je doma; manzel jde do prace od 8.30 do 17.30 a vedle je nekdo s 2 detmi; muz vesmes dela z domu, zena jezdi do prace na "par dopoledni" a pak prevazi deti. Takze to ani prakticky nejde.

Ono je to i ku prospěchu i těm vyšším vrstvám - člověk pak mnohem lépe pochopí svět kolem sebe (vždycky mě fascinující lidi z marketingu - vysokoškoláci, ti kteří dělají reklamy pro nejprostší lidi, např. pro splátkovky - musí totiž pochopit lidi z úplně jiné společenské vrstvy). Pochopí spoustu lidi co volí levici. A zlepšuje to náladu celkově - nedívá se tolik na lidi s patra.
Na tohle byla dobrá třeba povinná vojna, ale ta bohužel tuhle výhodu vyvážila spoustou nevýhod.

Ale v ČR bych to jako problém neviděl - v té Anglii existuje třídní systém dlouhodobě a dodnes je poznat např. v mluvené angličtině. ČR je velmi rovnostářská, ty rozdíly (ač tomu mnoho lidí nevěří) jsou u nás jedny z nejmenších. Např. podle eurostatu máme nejnižší úroveň chudoby v EU - tedy lidí s příjmy pod 60% průměrné mzdy. Stejně tak nemáme dlouhodobé elity - nemáme šlechtu, továrnické rodiny... Drtivá většina lidí chodí do státních škol, kde se nerozlišuje původ.

Naprosty souhlas s tim, ze v CR jsou nejmensi socialni rozdily a nejnizsi stupen chudoby .
Ovsem nesouhlas pokud jde o tvrzeni, ze to je ku prospechu i vyssim vrstvam. Lidi to "vyciti" mezi sebou a podle toho se i stykaji.
Prirovnala bych to k zivotu na ctvereckovanem papiru - nekdo zije na pul ctverecku, jiny dokonce na dvou a mezi tim se popojizdi autem
(do prace, skoly, obchodu); Deti po ulici samy nechodi. (pokud to neni zanedbana ctvrt mesta).

To jsou pěkné žvásty. U absolventů až na výjimky nějakých speciálních oborů se obvykle necení nějaké znalosti a zkušenosti ze školy, ale to, že jsou schopni roky soustavně pracovat podle svých učitelů a zůročovat to potom v příslušných zkouškách a státnicích. Potom taky to, že co se týká pracovních návyků, jsou "čistá tabule", takže šéf, co je dostane do ruky, si je dotvoří dle obrazu svého a obrazu firmy. Absolventi jsou proto jako uchazeči žádaní na pracovním trhu jako druzí hned po specialistech s 5 - 10 roky praxe. Výjimky jsou pouze dvě. Chroničtí pilní šprti, co jsou schopni se našprtat na zkoušky stovky stránek nazpamět, ale jinak celkový přehled a flexibilitu nemají ani náhodou a jejich inteligence je okolo průměru, případně dneska, kdy se na vysokou berou i lidi, co by za socíku měli problémy vychodit nějakou lepší střední školu, mohou mít inteligenci i pod průměrem. A potom absolventi, co si myslí, že s diplomem jsou největší kingové na světě a co nástupní plat pod 30 tisíc neberou. Absolventům tedy stačí základní použitelná znalost cizích jazyků, IT oboru a nějaké základní věci z oboru, který studovali a potom pouze určitá pružnost a nemohou mít s hledáním práce problémy. Po škole je potom pár let "hledací" období, kdy absolvent může střídat různé práce, brigády a firmy a kdy se učí pracovat, využívat a dále rozšiřovat své znalosti ze školy, než konečně v nějakém oboru zakotví. Pokud ale nějaký absolvent trvá hned od začátku na práci ve svém oboru, nesežene ji a zůstane třeba rok, dva roky sedět bez jakékoliv činnosti doma, tak už logicky má problémy. Takové lidi obecně, co mají za sebou nějakou takovou "nedělací" pauzu jsou personalisty tady u nás z výběrových řízení na pracovní místa vyřazováni jako první, spousta firem tady u nás raději nechává místo neobsazené než aby na něho přijala někoho, kdo dva roky seděl doma.

Koukám odpověděl jsem na úplně první příspěvek v řadě a moje odpověď je nyní úplně jako poslední.
Takže toto je odpověď na příspěvek, který vložil V 26. 2. 9:45