a) kazdy muze podnikat sam na sebe, nevidim v tom problem, stoji to prave tu tisicovku.
b) pokud vim, tak onen vklad byl prave tou castkou, kterou firma ruci za sve pohledavky a pokud by se v pripade bankrotu nenalezlo dost majetku, pak by prave do teto a prave jen do teto castky byl zabaven i soukromy majetek jednatelu spolecnosti.
Tudiz to melo vyhodu v tom, ze clovek prijde maximalne o tech 200k (pripadne dobrovolne vice), pokud neco nevyjde a ne o vse, jako zivnostnik. Na druhou stranu zivnostnik muze ze stejneho duvodu byt daleko duveryhodnejsim partnerem nez nejake srocko. Nemluve o tom, ze zivnostnik si asi nenakoupi za miliony na faktury, kdyz vi ze to neproda.
Motáte dvě věci dohromady. Zmíněnými 200000Kč neručí jednatel, ale majitel firmy.
Jednatel ručí neomezeně (sice ne úplně za všechno, ale za daně a pokuty vůči státu ano, stejně tak za nesplácení úvěru bance) a s.r.o. je tedy proto naprosto nevhodná pro one-man nebo rodinnou firmu. Právnické osoby jsou navržené tak, aby majitel mohl investovat beze strachu, že ho položí chyba někoho jiného. Bohužel, v médiích je s.r.o. prezentováno jako možnost beztrestně položit firmu, což ale není tak docela pravda a pak se občas nějaký malopodnikatel, co zakládal s.r.o. pro oddělení soukromého majetku od podnikání diví, že k němu přijde exekutor - jakmile si sám dělá jednatele, má smůlu, s.r.o. je jen pro bohaté, co si mohou dovolit zaplatit si někoho, kdo by firmu vedl a na koho by pak šly hodit průsery.