Soudy zpřísňují pohled na švarcsystém. Za co už by mohla hrozit pokuta nebo doměrky?

Jako švarcsystém označujeme nelegální práci, která má znaky závislé činnosti (§ 2 odst. 1 zákoníku práce) a měla by být vykonávána v rámci pracovního poměru, ale místo toho ji daná osoba vykonává jako OSVČ. Může jít například o grafika, který funguje na živnostenský list, ale příjmy má jen od jedné společnosti, kam dochází pracovat a používá k tomu navíc třeba i firemním počítač. 

Tento druh vztahu přináší benefit hlavně zmíněné firmě, která nemusí platit odvody za zaměstnance a má s daným pracovníkem menší administrativu. Živnostník na to doplácí například nižšími odvody na důchodové pojištění. Zároveň ale na druhou stranu může dostat větší odměnu za práci, protože celkově pro firmu nepředstavuje takovou finanční zátěž jako zaměstnanec a může ho lákat i jistota dlouhodobé spolupráce.

O znacích švarcsystému hovoříme, pokud:

• OSVČ plní úkoly dle zadání klienta a je v podřízeném postavení, 
• OSVČ navštěvuje sídlo firmy, pracuje v jejích prostorech, využívá její vybavení (např. počítač nebo vůz) bez smlouvy o pronájmu,
• má OSVČ pravidelně stanovenou pracovní dobu, uváděnou v evidenčním systému,
• OSVČ vystupuje jménem zaměstnavatele (používá např. firemní e-mail) a nevystupuje jako samostatný subjekt,
• OSVČ pravidelně (např. na měsíční bázi) fakturuje stejné částky jednomu odběrateli, má fixní měsíční odměnu a ta zhruba odpovídá odměně zaměstnance na obdobné pozici,
• OSVČ pracuje jen pro jednoho odběratele a má případně i zákaz pracovat pro konkurenci,
• OSVČ neručí celým majetkem jako je obvyklé, ale nese jen částečnou odpovědnost za škody.

Od roku 2024 platí, že znakem nelegální práce už není soustavnost. Délka trvání pracovního vztahu tak už není určující.

Aby spolupráce firmy a OSVČ nevykazovala znaky švarcsystému, mělo by být ve smlouvě například stanoveno konkrétní dílo (nějaký výsledek, jednorázové plnění), které má OSVČ vykonat. Dokument by měl ukotvovat také nezávislost vykonavatele díla a neměl by omezovat spolupráci s jinými odběrateli nebo určovat místo výkonu v sídle firmy. Smlouva by neměla obsahovat fixně stanovenou odměnu či pracovní dobu nebo výčet pracovních benefitů. OSVČ by také neměla pracovat v sídle firmy a používat její firemní vybavení, pokud není takové využití ukotveno smluvně formou pronájmu. Živnostník by si také sám měl určovat pracovní dobu.

Švarcsystém se snaží odhalit inspektoráty práce. Pokud dojde k jeho prokázání, hrozí zaměstnavateli pokuta do 10 mil. Kč, zákaz činnosti až na dva roky a zveřejnění rozhodnutí o pokutě po dobu jednoho roku. 

Přečtěte si také:

Vláda schválila nový trest za nelegální práci, zaměstnavatel půjde „na pranýř“

Zaměstnavatel rovněž může dočasně ztratit nárok na podpory a dotace ze strany státu nebo možnost zaměstnávat cizince, upozornila Barbora Cvinerová ze společnosti KPMG Legal s tím, že zaměstnavatelé riskují také doměření odvodů na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a daně z příjmů, protože tyto odvody kvůli švarcsystému nebyly uhrazeny, zatímco z titulu zaměstnaneckého poměru by zaplaceny být musely. Kromě toho by takový zaměstnavatel musel pravděpodobně uhradit i penalizaci a úroky z prodlení za každý den opožděné platby. 

Samotné OSVČ mohou být kvůli švarcsystému pokutovány do výše 100 tis. Kč. 

Zpřísněný pohled soudů

Jak Cvinerová upozornila, zatímco v minulosti se zdálo, že soudy začínají být z hlediska posuzování švarcsystému benevolentnější, současná rozhodovací praxe ukazuje opak. Soudy mají více přihlížet kromě formálního vymezení spolupráce ve smlouvě také k jejímu fungování v praxi.

Judikatura tak podle ní přináší další vodítka, jak tuto nelegální práci identifikovat. Cvinerová poukazuje například na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (8 Ads 65/2024–53), podle kterého by příjmy ze spolupráce neměly představovat nadpoloviční většinu veškerých příjmů OSVČ. 

Významným posunem je také závěr, podle kterého není plánování si své práce ze strany OSVČ, ani nepronajímání si pracovního vybavení od objednatele automaticky důkazem, že ke švarcsystému nedochází, uvedla dále advokátka, která se v KPMG soustředí na pracovněprávní poradenství a problematiku zaměstnávání cizinců. 

Soudy už podle ní také vyloučily možnost obou typů spolupráce současně u tzv. obojetných činností (práce, která se dá vykonávat jak na základě pracovněprávního vztahu i na základě spolupráce s OSVČ). Toto řešení by bylo průchozí jen za podmínky, že bude daný pracovník v rámci těchto dvou typů spolupráce vykonávat rozdílné činnosti.

Je nezbytné si uvědomit, že řada znaků typických pro švarcsystém se může v praxi objevit i v rámci legitimní spolupráce s OSVČ. Ne vždy tedy automaticky znamenají porušení zákona. Klíčové je pečlivě posoudit konkrétní okolnosti a skutečné fungování daného vztahu, uzavřela Cvinerová.

Jak upozornil Daniel Morávek na sesterském serveru Podnikatel.cz, právní nejistotu plynoucí ze spolupráce s OSVČ řeší právě kvůli švarcsystému tuzemské startupy. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto uvažuje nad tím, že by v rámci nového startupového zákona zavedlo speciální právní režim pro spolupráci startupů s OSVČ.

Přečtěte si také:

Legalizace švarcsystému pro startupy? Stát chystá nový speciální zákon