Já vidím tragedii v tom, že osud každého z nás bude vložen do rukou a svědomitosti poštovních doručovatelů, případně brigádníků (o prázdninách), jejich nálady při roznášce mnohakilových zavazadel. Modlím se, až mi doručovatel ponese obsílku k soudu k projednání exekuce na barák, aby svítilo slunce, on měl skvělou náladu, prázdnou brašnu, moře času a hlavně velkou chuť vypisovat to oznámení. Protože jestli nenajdu oznámení teď, tak za 10 dní propásnu (možná) obsílku a tři (!) dny k podání odporu jsou hned pryč a já bez baráku. Xkrát jsem dostal opakované oznámení o uložení zásilky aniž bych dostal to první. Xkrát jsem nedostal ani to opakované. Proč by to teď mělo být jinak? Reklamace v tomto směru pošta bere vždy jen na vědomí. Nevím jak vy ostatní, já ale od nynějška svého doručovatele budu zvát na svatbu, narozeniny, při zabijačce dostane první. Vám radím, odteďka zdravte vašeho doručovatele už zdálky. Vyplatí se vám to.
Mám také zkušenost s rychlou a pružnou reakcí na osobní reklamaci nedodání oznámení, všechna čest. Bohužel, cílem mé reklamace nebyl test pružnosti pošty, ale náprava stavu. A k té nedošlo. Radím: od nynějška neprovokujte pošťáky. (Ale taky to možná vidím až moc černě, doufejme.)
No, pokud tak hrozně nevěříte České poště a jejím zaměstnancům, doporučuji vám založení datové schránky. Pak budete moci nadávat jen a jen sobě, když si něco nevyzvednete a lhůtu prošvihnete. Ono svádět vše na pošťáky mi připadá docela laciné, i když nějakou tu špatnou zkušenost s nimi mám také.