"Spořit malému dítěti pár set korun měsíčně je plně dostačující. Čím starší ale dítě je a čím později se se spořením začíná, tím narůstá i částka, kterou je potřeba měsíčně vynaložit, aby při odchodu do důchodu pokryla očekávané potřeby."
Takze autor nam podsouva, ze rodice by meli vydelavat na svuj duchod, sporit na duchod ditete a jeste z dani financovat prubezny duchod svych prarodicu a rodicu? Myslim ze autor clanku to ve sve demagogii prehnal. Deti by si na svuj zivot/duchod meli sami vydelat... ne spolehat ze je zajisti rodice od koleby az po rakev... to uz by zadna dalsi generace nebyla.
Nejen to. Také by si měli zabezpečit bydlení. Takže mají spořit na háfo věcí, sobě i dětem, A ZÁROVEŇ si půjčovat cizí peníze.
Pokud ovšem autor neměl na mysli "nového člověka", co si na ten byt naspoří za několik málo let produktivního věku, mezi školou a svatbou.
Ale možná autorovi křivdím. To by ovšem znamenalo, že lidé si mají spořit, mít naspořeno na kdeco, A ZÁROVEŇ zhodnocovat a splácet cizí investici - nájemní byt.
Sám nevím, co je hloupější.
Rodiče. které svému dítěti neplatí aspoň stavební spoření, by měli zbavit rodičovských práv za zanedbání péče (samozřejmě trochu přeháním). A neplatí, že chudí mají výjimku: naopak, právě pro ně je důležité dávat aspoň stovku bokem - nemusí řešit, jestli na "dětském kontě" je úrok 0,1 nebo 3% či je inflace 0 nebo 2%, ale zajistí dětem vlastní zdroje, které se požadují na spoluúčast u jakékoliv investice při startu do života ...
No vidíte a já dětem (šest, čtyři a jeden rok) nespořím a ani žádný účet/bankovní produkt na jejich jméno pořizovat nehodlám. Dokud člověk nemá doplacenou hypotéku nebo hrozí, že si bude muset něco půjčovat třeba na auto nebo tak, tak je lepší mít peníze pod svou kontrolou... My teda ušetříme cca 600k/rok, tak děti při odchodu z domu samozřejmě na pořízení něčeho vlastního něco dostanou, ale nejspíš do té doby nikdy nepovedu nic na jejich jméno. Sami jsme od rodičů do začátku něco dostali a rozhodně to beru jako hodně zavazující.
Nespoříme dítěti ani korunu. Vzorně se o něj staráme, snažíme se jej vychovat nejlépe jak to jde a hlavně mu umožníme vystudovat. Nevidím ani jediný důvod, proč bych měl dítěti celé jeho mládí spořit do jeho začátků. To snad nemůže ani nikdo myslet vážně. V první řadě zabezpečuji do budoucna sebe a manželku a od potomka očekávám, že se jako vzdělaný a dobře vychovaný člověk bude schopen o sebe plně postarat.
My jsme dětem (je jim 30+) spořili od narození. Bylo to formou pojištění a od 15-ti let stavební spoření. Hodně jim to pomohlo s pořízením vlastního bydlení. Přestali jsme jim spořit, když jim bylo 20. Doporučuji to všem, protože po malých částkách to tak necítí rodinný rozpočet.
...Většina na úspory nemá peníze...
A wo tom to je.
Když si to spojíme se zprávami z poslední doby, jak třeba v Praze rostou ceny nemovitostí a jak banky přiškrtily možnost hypoték, takže další zájemci si na bydlení nemohou vypůjčit, tak nezbývá než doufat, že aspoň provazy nebudou moc zdražovat.
:-(
přesně
babička šla do důchodu kolem roku 95 a měla na účtu celoživotní úspory cca 400k, v té době to bylo tak na tu garsonku, ale zůstala v nájmu tam, kde to znala. teď má na účtu pořád podobné peníze, ale je to tak na opravu střechy na chatě, kam se pak byla nucena přestěhovat (za žádnou cenu nechtěla přijmout, aby se jí na nájem skládala rodina/nedejbože něco od úřadů)
Každému dítěti jsem koupil byt. Hypošku mi zaplatí nájemníci a za 20 let budou byty splacené a pro děti nachystané. Za bydlení dá člověk stejně nejvíc z příjmu, tedy umožnit dětem bydlet je mnohem lepší než jim šušnit nějaký kačky. Navíc ty kačky můžou během půlroku vyhodit za kraviny a budou mít prdlačku. To se s bytem stát nemůže.
A já jsem říkal že se chystám dětem byt dávat? Nechystám, max. je tam nechám bydlet zadara. A pokud budou chtít bydlet jinde není problém jim na účet přeposílat měsíčně nájem co ten byt vynese a ať to použijou jako dotaci na nájem kde chtějí to vyjde úplně nastejno. Rozhodně je to mnohem lepší a bezpečnější než jim teoreticky vysypat na ruku několik milionů (=cena toho bytu).
Až v tom bytě co nebude jejich vase děti budou dělat jen minimální údržbu a žádnou rekonstrukci (a že po 20 letech pronájmu bude vhodná), tak se nedivte. Možná budou bydlet zadarmo, ale pořád se budou cítit jako v nájmu. Samozřejmě darovat dětem byt příliš brzo je risk, že to "prohýří", ale příliš pozdě může znamenat zbytečné zklamání "že se mladí o majetek nestarají".
…..."Ti, co zvolí spoření formou investičního produktu, využijí nejčastěji stavebního spoření. Sáhne po něm 56 % rodičů."...…
Jaký odborník píše tyto články?
Stavební spoření NENÍ investiční produkt. Je to produkt spořící s pevným výnosem a státní podporou. Proto je nejoblíbenější, protože je zde výnos předem známý a není závislý na nejistých investicích.
A co třeba tohle:
https://www.novinky.cz/domaci/475762-davky-ve-stravenkach-delaji-z-chudych-jeste-chudsi.html
Dají se spořit i stravenky?
Spořte , ale z čeho. Ale když už se spoří, tak inflace užírá z našich peněz. Lidé svěří peníze bankám a co za to dostanou? A banky bohatnou a manažéři též. Lepší si užít života a utrácet a pak žádat o dávky, jak to dělají nepřizpůsobiví občané. Mají takových dávek a prá e je na každém kroku.
Líbí se mi, jak pisatel článku zcela opomíjí stranu B rovnice, když nastiňuje pouze stranu A.
1) Myslím, že průměrný rodič s dvěma dětmi zkrátka nevydělá tolik, aby mohl slušně spořit sobě i dětem na důchod.
2) S perspektivou desítek let dopředu se těžko spoří v podmínkách, kdy může stát kdykoliv intervenovat a měnit podmínky smluv i zpětně.
3) Jestliže si stát nárokuje tak velké platby daní, poplatky a pojištění z mezd, měl by potom garantovat slušné důchody. Nebo tolik nevybírat a nechat na lidech, jak a kam budou své peníze investovat. Nemůže chtít obojí zároveň.
4) U něčeho tak varchlatého, jako jsou peníze a jejich úložky do bankovních systémů, které tvoří syndikát se státem, bych vůbec tímto způsobem nešetřil. Svým dětem, mám-li peníze navíc, pořizuji aktiva (investice), které nebudou dány napospas rozhodnutí státu, protože ten je nejhorší hospodář a zpětně si nás, své občany, bere jako rukojmí svých neúspěchů a molochovkého aparátu.
Howk
Což o to, spořivost je dobrá věc, ale neškodilo by, aby autorka ke svým znalostem ze studia přidala ještě neblahou zkušenost předchozích generací. Věděla by totiž, že našim babičkám a dědečkům spolkla úspory na stáří dvojí měna a znárodnění důchodových fondů a generaci mých rodičů (mamince je 82, otec již nežije) sametová revoluce a následná inflace, které v součtu udělala 500 - 1000 % (až 1000 proto, že se zcela změnily poměry cen u jednotlivého zboží a služeb, kdy například bydlení stojí nejméně 10x až 20x více, než v r. 1989). Navíc standardní úroková míra i u spořicích účtů je nižší než běžná inflace, kterou ČNB cíluje na 2 %, ale v průměru je vyšší. A o penzijních fondech raději nemluvit.. Takže spořit 30 a více let i v tom nejlepším případě znamená, že se ti nejšťastnější hodnotou úspor pouze přiblíží té kupní síle, kterou "odložili". Navíc platí, že dnešní lidé před důchodem jsou často "sendvičová generace", protože pomáhají zvládat běžný život jak svým starým rodičům, tak svým ještě ne zcela samostatným dětem. A když se k tomu přidá hospodářský cyklus a problém sehnat slušnou práci pro lidi 50+, tak opravdu mnohdy není z čeho spořit.
Dítěti spořím jen symbolicky. Jakmile má aspoň tisícovku, přidám ji ke svým penězům a koupím za něj zlato nebo stříbro. Má tak svůj podíl chráněn proti finančnímu systému, kterému nevěřím. Své zabezpečení na důchod si představuji pomocí menších investičních nemovitostí, které budu pronajímat a taky vlastnictvím zlata a stříbra. Penzijní fond beru spíš jako okrajovou záležitost, protože je hodně závislý na stavu ekonomiky a na politice centrálních bank. Z dlouhodobého hlediska považuji penzijní spoření za poměrně rizikovou investici, která nic moc nenese.
Tyhle pilíře stejně nezhodnocují peníze. Výnosy jsou léta nižší než inflace, tedy ztrácení peněz na kupní síle. Je to stejné, jako je zašít do cizího polštáře. Smysl má investovat, pořizovat majetek, nikoliv papírky v bance. Navíc, až se přijme EURO, tak to s penězi zamává jako v r. 1959, o tom žádná.
Rady typu, že bych měl spořit peníze na důchod ignoruji. Měna dle mě ztrácí hodnotu rychleji jak použitý toaletní papír. Spoření je v dnešní nechutně předlužené době velmi absurdní nápad jak se zajistit na stáří. Za těch budoucích 40 let, které čekají aktuální třicátníky mi jako pravděpodobnější, že za tu dobu bude buď nějaký válečný konflikt, přijdou ekonomické změny - velká dluhová krize, případně krach, nebo nastolení nekonečných dluhů... každopádně vše vede k znehodnocení úspor. Četl jsem nedávno pěknou knihu, kde se tohoto tématu dotkli a byla tam trefná poznámka... Někteří lidé se alespoň zabývají myšlenkou spoření na důchod... kde ale vezmou peníze na slušnou zdravotní péči? Nebudou ji potřebovat? Nebo bude zdarma?
Iritují mne články typu, že spoření je ta spása, která to celé zachrání a cpe se masově lidem do hlav. Nevěřím ani, že existuje univerzální návod na to jak je to správně. Třeba bude lepší nespořit 100Kč denně, ale vynaložit 3000Kč/měs na to, aby podpořili své zdraví. Nebo si budou užívat peněz tak, že se důchodu nedožijí.
Osobně vidím systémové řešení spíše v nyní nepopulární generačním soužití, které z principu značně snižuje náklady na žití. Individuální samostatné žití bude časem spíše luxus.
Co to je :-) " Spořit malému dítěti pár set korun měsíčně je plně dostačující. Čím starší ale dítě je a čím později se se spořením začíná, tím narůstá i částka, kterou je potřeba měsíčně vynaložit, aby při odchodu do důchodu pokryla očekávané potřeby."
Ta věta podl mě uplně mimo, nebo ji prostě nachápu.
Vtip (?):
Penzijní fond Jistota a spokojenost a.s.
Vážený kliente.
Dnešním dnem jste dovršil zákonem stanovenou věkovou hranici k odchodu do důchodu a můžete si u našeho fondu zažádat o výplatu své penze.
Bohužel vám musíme sdělit nepříjemnou skutečnost. Vzhledem k nešťastným investičním rozhodnutím manažerů, kteří již v našem fondu nepracují!...je v současné době na vašem důchodovém účtu 0,00 Kč (slovy nula nula nic).
Dále dlužíte našemu fondu poplatky za správu vašeho účtu ve výši 125 785 Kč. Tuto dlužnou částku uhraďte do sedmi pracovních dnů na náš účet, v opačném případě bude váš dluh odprodán exekutorské firmě.
Náš fond vám tímto děkuje za projevenou důvěru a za to, že jste si naším prostřednictvím celý život spořili na svoje spokojené stáří.
S pozdravem
Jaryn Drabek ml. v.r. Miro Calusek ml. v.r.
Jednatelé Penzijního fondu Jistota a spokojenost a.s. (v likvidaci)
Seychely 25.8.2060
Jak se psalo zase v jiných článcích:
1. 90 % lidí v ČR má naspořeno méně než 200 000 Kč
2. kolem 800 000 lidí je v exekuci
Pak je jasné, že spořit dětem moc lidí nemůže, prostě nemají z čeho. A jinak samozřejmě jsem názoru, že nejlepší je děti vychovat tak, aby něco uměly a dovedly v životě peníze hlavně sami vydělat. Co je platné, že jim naspořím peníze, v 18 letech jim je dám a oni je rozfofrují a sami nebudou mít dobrou práci, aby se zajistily...
Podobné články jsou jen skrytá reklama na různé finanční produkty.
Spoření na důchod je v našich podmínkách (ČR) dost problém. Není vhodný produkt (resp. fond), který by při minimálních poplatcích (v řádu desetin %) měl roční zhodnocení alespoň 4-5 % p.a. trvale (tím myslím třeba 20 let v řadě, ne jen jeden rok). Např. ve Švýcarsku takové fondy jsou a je běžné, že si lidé spoří desítky let (i za přispění zaměstnavatele) a díky zhodnocení fondu takto ušetří na důchod slušnou částku.
Dále v ČR není politická shoda, jak udělat důkladnou důchodovou reformu (viz zrušení II. pilíře). Není jistota, že uspořené prostředky stát neznárodní, resp. brutálně nezdaní v rámci přerozdělování atd.
Strašení, že za pár desítek let nebude mít stat na důchody je liché. V té domě budou mít dochodci ve společnosti velké zastoupení a tak si prostě zvolí takové politiky, kteří jim důchody "zaručí" (i za cenu katastrofálního zadlužení státu).
Na závěr perlička. Známá nedávno v souvislosti s odchodem do důchodu rušila důchodové spoření, které měla již od 90. let a měla na něm docela slušnou částku. Dost se divila, že ji příspěvky od zaměstnavatele zdanili 15 %. V jejím případě přišla o cca 45.000,-Kč, se kterými počítala. Asi tak ... spořte si na důchod.
Ono se běžné spoření v dnešní době dlouhodobě moc nevypláci. Tak tak se dá dostat nad hranici reálné inflace.
To už se víc vyplatí každý měsíc odkládat peníze na investování a točit je. U pár stovek nebo tisíc měsíčně je ideální asi investování do P2P půjček. Takže jít třeba na www.banking-online.cz nebo www.zonky.cz nebo na www.benefi.cz (pokud ještě funguje) a tam začít investovat zpočátku drobné a časem větší peníze.
Zhodnocení celkem bezpečně 6-8%, i když se investuje velmi opatrně.
I když se zde velká část přispěvatelů bude vzájemně přesvědčovat, že šetřit není třeba, opak je pravdou. Všichni víme, že první pilíř bude i vzhledem k našim platům a mzdám spíše chudinským příspěvkem, než důstojnou částkou pro přežití. Osobně s manželkou šetříme i na důchod. Začali jsme také poměrně pozdě. Zhruba ve 40 letech. Také jsme v prvních měsících posílali na účet kolem 600 - 700,- Kč. Dnes, po zhruba 11 letech už posíláme každý 8.000,- Kč. Patříme tedy do skupina snad maximálně 1,5 % občanů, kteří si odkládají podobně vysokou, či ještě vyšší částku. Zatím máme každý na účtu asi 630.000,- Kč. Do konce roku přidám každému jednorázově nad rámec pravidelných dávek asi 300 tisíc. Takže se každý těsně přiblížíme k 1 miliónu. Protože dynamicky zvyšujeme svoji finanční angažovanost, je pravděpodobné, že se dostaneme na konci na částku asi 3 mil korun na každého. Za zhruba 13 roků (hranice odchodu do penze) inflace odkrojí asi 30% z hodnoty vložených financí, na druhou stranu je možné kalkulovat s mírným zhodnocením, v dynamickém a vyváženém fondu. Takže ideálně na hodnotě neztratíme. To samozřejmě není náš jediný způsob investic do budoucna. Dalšími pilíři jsou investiční fondy, stavební spoření (stále obnovované) a běžná hotovost v řádu několika stovek tisíc korun. Pokud budeme zdraví, tak se nemusíme obávat o budoucnost. Poznámka, vlastníme pěkný RD, kde veškeré měsíční náklady jsou v dnes kolem 4.500,- Kč. Spíše o něco nižší, neboť jen za plyn jsme dobírali přeplatek přes 5 tisíc a za vodu 3,5 tisíce. Ano, za zhruba 30 let musíte investovat i do renovace nemovitosti, ale hodně věcí si dokážete udělat sami. Takže asi ta.
Myslím, že u nás jsou lidé velmi šetrní a dokážou se i uskrmonit. Bohužel jim po zaplacení základních potřeb nic nezůstane, tak spořit není z čeho. Až budou mít lidé platy jak v Německu, také si u nás budou mladí spořit na důchod už od prvního zaměstnání.
Stejně je ta naše "Republika" postavena na hlavu. Platíme jedny z nejvyšších daní na světě a vláda na nás křičí že je to málo (holt ty miliardové dotace a různé tunely někdo musí zaplatit a poslanci to ze svých kapes tahat nebudou, když si to tam tak pracně nacpali). Odborníci neustále varují, že už dnešní čtyřicátníci nebudou mít adekvátní důchod (na to nemusí být člověk odborník, aby viděl že je důchodců čím dál více a skutečně pracujících čím dál méně. Nicméně nikoho to netrápí a tak je reforma v nedohlednu). Dělníci chodí do práce od nevidím do nevidím a spoustě z nich nestačí mzda ani na základní potřeby ( Ale jediné co se omýlá v TV jsou platy doktorů, učitelů a státních úředníků, jako kdyby nikdo jiný ve státě ani nežil).
Tak a co vím po přečtení tohoto "odborného článku"? Musím platit daně a důchody na své rodiče, sobě si musím koupit dům, platit veškeré rodinné výdaje, šetřit si na důchod,..., a dětem musím šetřit na studium, jejich bydlení i na jejich důchod. Super, tak vím co mám dělat, jen mi tam stále chybí návod jak toho mám docílit. To jsem to dopracoval, začínám si myslet, že jsem se narodil do té nejhorší generace co sem mohl.