Vlákno názorů k článku Snížíme bankovní poplatky a lichvářské úroky. Po volbách od Q - Jak jsme nemohli nepřehlédnout, trh v mnohém 20 let nic...

Ja sem psal o mliku ve stejne kvalite. To za 26 litr ma vyssi kvalitu (nebo to tak alespon vyrovbce uvadi). Je dost lidi, kteri tu bulou vodu za 9.9 proste do pusy nevezmou a radeji pujdou koupit mliko aza 36 Kc za litr do mlikomatu. Ale ten duvod proc je to drahe je prave rozdilna kvalita. Ve stejne kvalite (cerstve mliko v obalu, ktery vam obcas praskne – sacek – je vsude za 9.9. Od Ase po Ostravu) Mliko v krabici trvanlive je take od Ase po Ostravu v rozmezi 11.9 az 12.9.

Budu kupovat mlíko za 9 a prodávat ti ho za 26. A ještě budeš mlaskat jak je kvalitní, když bylo tak drahý :)
roce 1950 : Dojivost na krávu činila 1 800 l mléka za rok
Jihlavsky kraj minuly rok:
Průměrná roční dojivost 1 krávy měla hodnotu 6 257 litrů mléka.

Ta stejná kvalita (nejen mléka) nezaručuje stejnou cenu. Levné mléko v akci (pokud je k sehnání – akce většinou slouží k nalákání lidí, aby v případě absence nabízeného levného zboží koupili něco jiného, dražšího) koupíte ve velkých městech v SM HM, ale na vesnici, kde se plácají Jednoty či Coopy a malí živnostníci není problém u téhož mléka cena kolem 20 Kč a nemusí jít o žádné Bio. U svých „velkoobchodních“ dodavatelů objíždějících každý den krámy na trase rozhrkanou Avií nemají šanci malí obchodníci se dostat na nějakou dobrou, konkurenceschopnou cenu. Ostatně, řada obchodníků vyrazí do oněch SM HM, aby pořídila ono levné (nejen) mléko v akci a pak jej ve svých obchodech prodávala značně dráž; samozřejmě rozdíl – nárust ceny musí pokrýt náklady spojené s výjezdem do SM HM, proto je to dražší, charitu dělat nebude. Ale nižšími cenami nejzákladnějších věcí musí nalákat lidi, aby do toho obchodu vůbec vkročili a doufat, že se chytnou a koupí i něco jiného, kde už vysoké ceny tak nekřičí.
Automaty na čerstvé mléko jsou zpravidla jen ve velkých městech a ne každý občan má na to (čas, benzín) najet dlouhé km za čerstvým mlékem a takto drahé mléko vůbec kupovat (v případě, že na vsi nemá nějakého soukromníka, který rozprodává čerstvé mléko na černo a za nižší peníz). Je otázka, než se stane nějaký zdravotní průšvih, protože mléko by se mělo ještě převařit, což ne každý dělá a ne každý organismus reaguje na stejné mléko stejně. Někdo problémy nemá, někdo se po…, protože léta byl zvyklý jen na obarvenou vodu zbavenou všech podstatných mléčných složek, ze kterých se vyrábí další mléčné výrobky (a zde ceny letí mohem rychleji a výš než u samotného mléka – jogurty, tvarohy, sýry …). Podobně: velké masokombináty se po převratu odsoudily jako megalomanské /např. Čakovice/ s tím, že i zemědělci budou mít malá jatka vyrábějící poctivé uzeniny a speciality. Kolik takových místních jatek existuje dnes? Ve všech významných obchodech koupíte stejné věci od možná 3 dodávajících magemasokombinátů. Uzeno ne kouřem, ale chemicky, jezte luštěniny, soja je zdravá, proto jsou z ní i párky. Chápal bych vegetariánské párky, ale ne párky pro masožravce … Prací prostředky nesmí obsahovat fosfáty, kde se pro ně najde odbyt? Přece v českých uzeninách … Takže po boomu malých jatek bych se nedivil, kdyby časem padly i ony mlékomaty, malé mlékárny už přece také padly.
Bio výrobky jsou kapitolou samou o sobě. Pokud si vezmeme počet prodejen některých velkých řetězců (Penny, Billa …), co by to muselo být za fabriky, aby pokryly potřebu takovýchto řetězců v bio-produktech? To už nějaký menší farmář nepokryje. A nevím, které velké podniky se zaměřují na bio-výrobu. Něco je ale z dovozu. Naše poctivé Bio přichází v úvahu u nějakých drobných místních prodejců, kteří prodávají nějakého místního malého producenta. Jinak jako konzument nejsem schopen rozlišit, zda např. vejce je od slepice, která je v kotci sama nebo jich je tam dalších 99. O bio banánech ani nemluvě. Pochybuji, že domorodci na druhém konci planety se s banánovníkem laskají, hnojí ho poctivou chlévskou mrvou a zalévají vodou s přesně daným pH a k nám že se přepraví letecky bez mezičlánku zráren. Možná výjimka bude pro prezidentskou a poslaneckou kancelář, tam se asi letecky dopravují nejvybranější potraviny z celého světa. Sorry, je to s nadsázkou, nevím, přesně, jak se banány pěstují, chlévský hnůj tam asi figurovat nebude, ale pro představu Bia jsem to takto uvedl.
Bio je prostě dobrý tah, jak z lidí, co na to mají, vytáhnout nějaké peníze navíc. Netvrdím, že všechny bio výrobky jsou podvodem, někdo se může řídit sloganem Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci.
Kvalita už se dávno neřídí cenou a naopak. Vždyť i takový eidam si můžete koupit za 10 nebo za 15 za 10 deka, a u každého bude chybět slovo „sýr“, protože obojí je z rostlinných komponentů (stejně jak jako „šlehačka“). A v poslední době vidím plakáty lákající na špekáčky z masa. To jsme to dopracovali, když špekáčky z masa být nemusí /a povětšinou taky nejsou/. Odpadní separát – kůže, kosti, chřupavky, dále soju, éčka, fosfáty masem nenazývám.

Mam pocit ze jste odbehl od jednoho tematu ke druhemu.
Mleko na male vesnici je drazsi kvuli vyssi kvalite. A tou vyssi kvalitou neni jenom kvalita samotneho mleka, ale i treba dostupnoust tohoto vyrobku. Vsechno to ale podporovalo prikla s bankama, ze banka za stejnou kvalitu vyzaduji v podstate stejnou cenu, coz neni kartel, ale fakt vyplivajici z minimalnich nakladu a konkurence. Takze banka majici vice pobocek, je drazsi a lide to chapou jako pridanou kvalitu. V tomto smyslu je i zvyseni dostupnosti produktu (mleka na vesicni), kvalita navic, ktera je samozrejme vyvazena zvysenou cennou.
No a druhe tema ohledne malych jatek atd. Tak ty doted existuji, ale hlavni problem je zde v tom, ze na porazku dostavaji nemci dotace EU, kdezto ceske jatka ne. Takze i masokombinaty jako Martinov nechavaji ceske prasata vozit do nemecka, tam porazet, a maso vozi spatky a zpracovavaji. S mlekem to dopadne nejspis dost podobne, vzhledem k disproporcnim dotacim. Zatim se zemedelci jeste brani a nechteji se mleka pustit, asi je to dobre hobby.
A treti tema. BIO a vyssi kvalita. Neslo mi o to abych BIO prohlasoval za kvalitnejis, spise jde o to jak ho chapou ti co jej kupuji. Podobne by se dalo pouzit i vyraz „jina kvlita“.

To, že mléko na vesnici je dražší díky vyšší kvalitě – takto jsem to nemyslel. Psal jsem »není problém u téhož mléka cena kolem 20 Kč a nemusí jít o žádné Bio.« Tzn., že v Praze si koupíte např. zn. Dr. Halíř, Benefit nebo Tatru krabici za 12,90, na venkově to samé bude stát 18,90. Není to tedy o kvalitě, pokud se bavíme o standardu, ne o mléku od soukromníka na černo či přímo módnímu Biu.
Že má banka více poboček se nedá vždy chápat jako kvalitativní posun. Měl jsem třeba účet u ČS a jaká tam byla kvalita? Možná ti, co problematice nerozumí, na první oslovení bouchače smluv reagují kladně a po 5ti minutové přednášce o samých kladech si odnášejí podepsanou smlouvu /„tady mi to pedepište a zbytek si přečtěte doma“/ se závazkem platit mnoho let a propiskou zdarma – tak ti jsou spokojeni. Já bohužel ne, čím víc jsem „šťoural“, tím mne napadalo víc otázek, na které jsem dostával na různých místech zcela odlišné odpovědi, zpravidla ve smyslu toho, co chtěl klient slyšet. No a když se k tomu přidají časté boty v čemkoliv, neustále něco nefunguje, nezbylo než styk s ČS přerušit a člověk se dnes při občasných juknutích do tohoto ústavu a poslechu jednání s klienty diví, co to je za lidi, kteří do takového ústavu ještě mohou vůbec páchnout /a četné zprávy o růstu uzavřených „chytrých“ produktů svědčí i o tom, že nejen páchnout, ale taky uzavřít či koupit/. No, Rakušáci mohou být rádi, že je český človíček tahá z krize.
Jatka – v naší oblasti se opravdu snad všechny malé jatky zavřely, protože nestačily plnit různé nové předpisy vyžadující nemalé investice. To samé mlékárny. Soukromníci, co měli ve městě prodejny, takřka všechny obchody uzavřeli, dnes jsou tam herny a sportbary, co vím, tak zbyla 2 řeznictví, která ovšem prodávají výrobky z oněch megakombinátů. Lidi pak kupují maso nejvíce v zahraničních HM SM – německé, polské a rakouské maso, bohužel většinou vítězí cena a tu mají ony SM HM až na výjimky nižší.
Trochu k tématu Bio: lidé si kolikrát myslí, že kupují „jinou kvalitu“. Netvrdím, že všechno bio je podvod na peněženky, ale tuhle v jedné TV zazněla informace o tzv. „dětských“ výrobcích – párky, šunky … Normální člověk se domnívá, že budou zdravější, nebudou obsahovat fosfáty, soli, a jiná svinstva pro děti nevhodná. Údaje na obalu jsou jedna věc, skutečný obsah druhá věc. Ale obojí nemusí splňovat normy, výrobce si může výrobek nazvat jak chce včetně zavádějících názvů „dětské“, „dietní“, „přírodní“, „bez chemickýh konzervantů“, ale obsahem to může být stejně jedovaté jako jiné potraviny prodávané za poloviční nebo třetinovou cenu. A tak se těším, až pivo bude označeno jako nealkoholické, bude obsahovat alkohol a přijdete o papíry, dia zboží bude obsahovat cukr a diabetik po požití zkolabuje, nebo bezlepkové uzeniny budou onen lepek obsahovat, a celiatik po požití bude mít bolestivé problémy. Zrovna teď mají v Lidlu vody v letáku označené „bez sladidel“, koupil jsem dvě PETky na zkoušku, protože omezený počet nápojů bez cukru na našem trhu se časem „přejí“ a doma lupou zjistil, že cukr obsahuje, navíc údaj o počtu kCal to potvrdil. Takže co teď s tím? Byznys je zkrátka byznys, ať to stojí co to stojí, hlavně naše zdraví a naše peníze.

Tak abych ukoncil tuto debatu. Pojem KVALITA sem pouzil i ve smyslu, rozsah sluzeb a dostupnost.
P.S.: Pojem „sladidla“ se vetsinou pouziva ve smyslu „umela sladidla“. Kdezto slovy „bez cukru“ se bezne mysli, ze tam cukr neni, ale sou tam prave ta sladidla. Pokud tam nejsou ani umela sladidla ani cukr, tak se vetsinou pise „neslazeny“ napoj.
Btw. vetsi podfuk mi prijde slovo „cerealie“, ktery obecne oznacuje jenom obiloviny (takze cerealni je kazdy chleba i rohlik).

Debatu ukončovat nemusíte, určitě není na škodu, když vyplují na povrch praktiky dnešní „demokracie“, kdy si každý může dělat a psát, co ho napadne. Chápu svobodu projevu v něčem jiném, než že na výrobek uvedu zavádějící (dnes se nesmí používat výraz „lživé“) informace.
Nejsem spotřebitelský právník, ale běžný zákazník, který si pod pojmem „sladidlo“ představí i cukr. Existují i další zavádějící označení „fit“, „light“ aj.
O cereálním pečivu tuhle běželo info v TV. Není tímto pojmem označované veškeré obilní zboží, ale to tmavé s vlákninou a mělo by se poznat i podle vyšší ceny a hlavně přesného označení výrobku. To však většinou chybí, maximálně se uvede zavádějící název. A aby byli zákazníci i tady klamáni, tak se běžné bílé pečivo obarvuje, cena se zvýší a už je z toho neprávem „cereální“, které běžný spotřebitel nemá šanci rozpoznat od toho pravého cereálního. Za socíku se tomu říkávalo šizení a obohacování …