Sněmovna ve třetím čtení schválila návrh zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (sněmovní tisk 894). Ten má umožnit dřívější odchod do penze pro další zaměstnance z náročných profesí. Jde o osoby pracující na pracovištích s přítomností rizik kategorie III, pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem.
Řešení pro tuto skupinu zaměstnanců bude jiné, než jaké bylo schváleno v rámci důchodové reformy pro skupinu zaměstnanců z pracovišť s přítomností rizik kategorie IV. Jejich zaměstnavatelé budou odvádět postupně zvyšující se platby na důchodové pojištění (v roce 2028 to bude o 5 % více než zaměstnavatelé ostatních profesí). Tím svým lidem „předplatí“ možnost odejít do penze dřív, aniž by se jim krátil důchod za předčasnost. Konkrétní snížení důchodového věku bude záviset na množství odpracovaných směn v rizikovém povolání.
Situace lidí z pracovišť s vybranými riziky třetí kategorie má být řešena prostřednictvím povinného příspěvku zaměstnavatelů do třetího pilíře, aby zaměstnanci mohli úspory použít na odchod do tzv. předdůchodu.
Jak vysoký má být příspěvek?
Zaměstnavatelé budou platit povinný příspěvek ve výši 4 % z vyměřovacího základu za daný měsíc, jestliže v něm zaměstnanec odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce.
Pokud zaměstnanec neodpracuje v daném měsíci alespoň tři směny rizikové práce, právo na příspěvek mu nevznikne.
Původně měla být výše příspěvku rozdělena do dvou pásem s tím, že tři procenta by připadli těm, kteří odpracovali tři až deset směn a čtyři procenta těm, kteří odpracovali aspoň 11 směn rizikové práce. Sněmovna však výši příspěvku upravila schválením pozměňovacího návrhu doporučeného garančním výborem.
Co je směna rizikové práce?
Za směnu rizikové práce se považuje směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci po její převážnou část. V případě, že je směna kratší, nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina směny jako jedna osmina. Výše příspěvku za měsíc se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.
Příklad
Jestliže směna trvala 10 hodin, z nichž byla 7 hodin vykonávána riziková práce,
vyhodnotí se celá směna jako směna rizikové práce a do celkového počtu směn rizikové práce se tato směna započítá jako 1,25 (deset osmin) směny rizikové práce.
Jestliže směna trvala 3,5 hodiny, přičemž po celé 3,5 hodiny byla vykonávána riziková práce, započítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce jako 0,5 (čtyři osminy) směny rizikové práce (zohledňuje se každá započatá hodina).
Jestliže směna trvala 8 hodin, přičemž riziková práce byla vykonávána pouze 3 hodiny, nezapočítá se tato směna do celkového počtu směn rizikové práce vůbec, protože podle definice nejde o směnu rizikové práce.
Zdroj: důvodová zpráva
Dostanou zaměstnanci příspěvek automaticky?
Ne, zaměstnanec musí právo na příspěvek uplatnit prostřednictvím písemného oznámení. Zde uvede také penzijní společnost, kde dané „penzijko“ má, účet, kam bude zaměstnavatel příspěvek posílat, a další údaje pro jeho úhradu (variabilní symbol, číslo smlouvy apod.).
Zaměstnavatel musí poslat příspěvek poprvé za měsíc, který následuje po tom, v němž obdržel od zaměstnance oznámení. Příspěvek za daný měsíc musí poukázat do konce následujícího kalendářního měsíce.
Zaměstnavatelé musí pracovníky na právo na příspěvek a způsob uplatnění informovat. Ty nové ještě před tím, než začnou rizikovou práci vykonávat, ty stávající do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona.
Neplnění povinností zaměstnavatele, které v této souvislosti nový zákon založí, může být potrestáno pokutou. Ta může dosáhnout v případě neplacení povinného příspěvku až 2 mil. Kč, v případě neplnění ostatních povinností (např. informování zaměstnanců o nároku na příspěvek apod.) do 200 tis. Kč.
Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů bude na územní správě sociálního zabezpečení.
Jak bude spoření ve třetím pilíři probíhat?
Zaměstnavatelé budou moci posílat příspěvek do třetího pilíře zaměstnanci buď na jeho – v minulosti sjednané – penzijní připojištění (od roku 2013 už se nenabízí), nebo na doplňkové penzijní spoření (DPS), které je možné sjednat od roku 2013.
Na obou produktech je možné spořit či investovat se státním příspěvkem, pravidla pro fungování jsou ale trochu jiná. V rámci DPS už penzijní společnosti nemusí poskytovat garanci nezáporného výnosu (mohou tak nabízet i dynamičtější strategie pro investování), ale není možné zde sjednat výsluhovou penzi.
Co je to předdůchod?
Předdůchod umožňuje čerpat naspořené prostředky na doplňkovém penzijním spoření před dosažením důchodového věku. Na rozdíl od předčasného důchodu ho vyplácí ze III. pilíře penzijní společnost, u které spoříte. Základní podmínkou pro jeho čerpání je dostatek vlastních úspor, jež vám pak bude (vč. státní podpory) penzijní společnost vyplácet v měsíčních dávkách.
O předdůchod můžete požádat nejdříve 5 let a nejpozději 2 roky před nárokem na řádný starobní důchod. Od toho se pak odvíjí částka, kterou musíte mít naspořenou.
Pro vznik nároku na předdůchod musíte spořit prostřednictvím DPS alespoň 10 let (resp. 5 let u smluv uzavřených do konce roku 2023). Lze započíst i dobu spoření na penzijním připojištění, úspory je ale nutné převést na DPS.
Dále je třeba mít našetřeno tolik, aby měsíční splátka předdůchodu odpovídala alespoň 30 % průměrné mzdy, dosáhnout požadovaného věku (nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku) a nastavit výplatu předdůchodu minimálně na 2 roky (maximálně 5 let).
Pokud nemáte na svém penzijním spoření našetřeno dost, je možné sem chybějící sumu vložit jednorázově.
Po dobu čerpání předdůchodu máte status státního pojištěnce a neplatíte zdravotní pojištění. Z pohledu důchodového pojištění jde o vyloučenou dobu.
Jaké změny u předdůchodu budou platit pro riziková povolání?
Zaměstnavatelé budou muset vydat svým lidem potvrzení o úhradě příspěvku do konce měsíce, v němž ho zaplatí poprvé. To proto, že zaměstnanci s nárokem na tento povinný příspěvek budou mít některá pravidla platná pro předdůchod mírnější. Proto je nutné penzijní společnost v případě zájmu o předdůchod o nároku na mírnější podmínky informovat právě prostřednictvím potvrzení od zaměstnavatele.
Na dotčené zaměstnance se nebude vztahovat podmínka trvání smlouvy v délce 120 měsíců (resp. 60 měsíců v případě smlouvy uzavřené do konce roku 2023). Cílem je umožnit zaměstnancům, kteří si doplňkové penzijní spoření sjednali až ve věku blízkém odchodu do důchodu, aby mohli čerpat předdůchod, i když nebudou splňovat všechny časové podmínky,
vysvětlují autoři předlohy.
Kromě toho návrh počítá i s kratší požadovanou minimální dobou čerpání
předdůchodu, a to z 24 na 15 měsíců. To odpovídá minimální době, o kterou se v důchodovém pojištění snižuje důchodový věk zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie, jestliže odpracovali alespoň 2200 směn v náročném zaměstnání,
uvádí důvodová zpráva.
Režim povinného příspěvku bude zohledněn také v případě převodu prostředků
účastníka z původního penzijního připojištění do DPS a v případě převodu
prostředků účastníka v rámci DPS k jiné penzijní společnosti.
Jak to bude se zaměstnavateli, kteří mají pracoviště s riziky III i IV?
Sněmovna pro situace, kdy zaměstnavatel má pracovníka s nárokem na zvýhodnění kvůli pracovišti s riziky kategorie III i IV, schválila, že při takovémto souběhu povinnosti hradit vyšší důchodové pojištění (kategorie IV) a příspěvek na individuální spoření (kategorie III) v jednom měsíci bude zaměstnavatel povinen platit pouze příspěvek na individuální spoření.
Od kdy budou změny platit?
Původně byla účinnost nového zákona plánována od letošního července. Sněmovna však schválila prostřednictvím dalšího pozměňovacího návrhu posun účinnosti na leden 2026.