Vlákno názorů k článku Slovensko zavede příští rok euro. Co tím získá? od x - Jsem příležitostný sběratel nejen platidel, a tak pro...

Jsem příležitostný sběratel nejen platidel, a tak pro mně to přinese další exponáty do sbírky, osobně se těším jak oslníme EMU našimi mincemi (Jsme na to přece machři). Doufám že bude každá jiná, nebo aspoň jako slovensko, tj. po trojicích. Slovensku nezávidím, spíš je obdivuju, protože, ačkoliv si to politici nechtějí přiznat tak nám naši bratia tak trochu vypálili rybník.
Bohužel blahobyt lidí není daný tím jakou měnou platí (ať je to česká koruna, euro, nebo třeba rubl). Protože přechod na € znamená poctivý přepočet centrálně stanoveným kurzem, nemělo by to znamenat nic jiného než obyčejná výměna. Né jako v roce 1945 (omezená výměna) a 1953 (peníze a úspory 50:1, ceny 5:1). Takže na slovensku budou mít tu samou bídu, pouze vydělenou číslen 30,126 a pro platbu budou používat jiné obrázky a žetony, jinak se nic nezmění. To samé platí i pro případné zavedení eura u nás. Jediný vážný dopad to bude mít na směnárny, protože jejich služby bude potřebovat stále méně lidí (zkušenost ze zemí eurozóny - skončilo 90% směnáren).

A až přijmeme € i my, tak můžeme porovnávat bez složitých přepočtů. Akorád si po zavedení eura spočítáte a uvědomíte si ten ohromný "úspěch" že např. na prašivou fabii obětujete 20 platů, Němec 7,5 platu a brat Slovák 39. A pak to, že v Německu bude Fabia levnější dejme tomu o 2000 € a bude úplně jinak vybavená než ta naše pro tuzemský trh.

Zrovna v dnešních Hospodářských píší o 68. a uvádí, co tehdy psávali o délce práce v hodinách, potřebných k zakoupení čs / západoněmeckým dělníkem: psací stroj 128 /32, televizor 470 /133, boty 17 / 8. Podobná srovnání mi nyní chybí. V tisku se občas objevují srovnání (ale jen jednostranná) z období po převratu: a tak můžeme zjistit, že zatímco v r. 1993 jsme potřebovali k nákupu počítače 8,80 průměrného platu, nyní je to jen 0,6 Ø platu nebo že jsme si tehdy mohli za průměrný plat jkoupit 642 ks chleba, kdežto nyní 967 ks. Nikde se již však neuvádí, že v 1993 nebyly tak propastné mzdové rozdíly jako cnes (tudíž tehdy brala průměrnou mzdu naprostá většina lidí, kdežto dnes na průměrnou mzdu 2/3 lidí nedosáhne!). A pak se samozřejmě nepíše o položkách typu nájem, eletřina, voda atd., které šly oproti platům mnohonásobněji výše a jejich placení nám pak ubírá prostředky zbylé na nákup dalších věcí. Čili zjednodušeně řečeno, oněch 967 ks chleba si opět nekoupím, protože díky dražším nájmům, vodě, eletřině mi zbyde měsíčně jen na 20 ks chleba - je jen jiná struktura výdajů. Něčeho, méně potřebného k životu, si mohu koupit více, něčeho, více potřebného k životu, si mohu dovolit naopak méně.

x.neregistrovanymu: Vy jste hloupy, vazne. Prave prevedenim na euro se vse zneghodnoti(myslim tim veskere platy, duchody) a obchodnicci si opet namasti kapsu.