Hlavní navigace

Samoživitelům dětí by měl dlužné alimenty proplatit stát

17. 6. 2020
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Pixabay.com
Matky samoživitelky, kterým otec dítěte neplatí výživné, mají naději, že jim v nelehké životní situaci pomůže stát. A opačně to platí pro otce s neplatícími matkami. Měsíčně by mohli dostávat až 3000 korun po dobu dvou let.

Vláda 15. června schválila návrh zákona o náhradním výživném. Zákon ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, předpokládá se ale, že začne platit od 1. ledna 2021.

O zálohovaném výživném se diskutuje už celých 15 let. První myšlenka, že by stát mohl hradit samoživitelkám a samoživitelům obtížně vymahatelné výživné, tedy vznikla už v roce 2005. O jeho konečné podobě stále není definitivně rozhodnuto. A to přesto, že jde o celospolečenský problém. Až 31 % všech samoživitelů alimenty nedostává vůbec a 13 % samoživitelů pak alimenty dostává nepravidelně. Každý rok je podáno zhruba 8000 trestních oznámení kvůli neplacení výživného.

Právě problémy samoživitelů, kteří využili při vymáhání výživného všech zákonných možností a neuspěli, novela řeší. Musí k tomu však sami aktivně přispět. Podmínkou pro přiznání nároku na zálohované výživné od státu je, aby na rodiče, který na dítě nepřispívá, podali návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí. Další podmínkou je, aby neplatič alimentů neplnil svou vyživovací povinnost v rozsahu odpovídajícím minimálně částce výživného za čtyři kalendářní měsíce.

Nárok na výživné bude posuzován každé čtyři měsíce

Zálohované výživné se přiznává na období 4 kalendářních měsíců, za 4 kalendářní měsíce předcházející oněm 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje. Pokud tedy bude samoživiteli nárok přiznán, musí následně úřadu práce každé čtyři měsíce dokládat, že mu druhý rodič dlužné výživné nezaplatil, a to vždy do konce prvního měsíce následujícím po oněch čtyřech měsících. (Tzn. za měsíc leden až duben to musí prokázat do konce května.)

V případě, že tak neučiní, výplata náhradního výživného bude zastavena, a to od splátky za kalendářní měsíc, do jehož konce mělo být nezaplacení výživného prokázáno. Pokud samoživitel neprokáže, že mu dlužník alimentů nezaplatil ani do konce čtvrtého měsíce od počátku měsíce, kdy mu nahlašovací povinnost vznikla, nárok na zálohované výživné mu rozhodnutím vydaným Úřadem práce zanikne. Žádost o přiznání náhradního výživného může samoživitel opět podat nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, v němž došlo k odnětí náhradního výživného.

Zálohované výživné budou přiznávat Úřady práce

Žádosti o náhradní výživné bude vyřizovat Úřad práce České republiky prostřednictvím svých krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu. Na posouzení splnění podmínek pro proplacení výživného budou mít úřady lhůtu 30 dní. Formulář žádosti uveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V žádosti bude nutné uvést

  • údaje o exekuci nebo soudním výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávky na výživné. Mělo by jít zejména o informace o orgánu, u něhož byl podán návrh na exekuci nebo soudní výkon rozhodnutí, identifikaci dlužníka, předmět řízení a jeho spisovou značku.
  • způsob výplaty náhradního výživného. Může jít o platební účet nebo poštovní poukázku (jestliže si samoživitel způsob výplaty rozmyslí a rozhodne se jej změnit, Úřad práce provede změnu způsobu výplaty náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž mu byla žádost doručena).

Součástí žádosti by mělo být například i prohlášení, že výživné nebylo hrazeno, a to ani částečně, případně doklad prokazující, že bylo částečně uhrazeno, či doklad prokazující, že je dítě nezaopatřené. Pokud je výživné vymáháno v zahraničí, měl by k žádosti být přiložen doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon rozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.

Samoživitel má povinnost

  • písemně informovat Úřad práce o každé změně skutečností rozhodujících o trvání nároku, výplatě a výši náhradního výživného, a to nejpozději do 8 dnů ode dne změny těchto skutečností,
  • na výzvu Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodující pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li Úřad práce delší lhůtu.

Maximálně dostanete 3 tisíce měsíčně

Zálohované výživné má být vypláceno ve stejné výši, v jaké je druhému rodiči určil soud. Částka však bude zastropována maximální výší 3000 korun. V případě, že druhý z rodičů platí výživné jen částečně, stát samoživiteli doplatí soudem určenou částku. (Jestliže je výživné vypláceno jinak než v pravidelných měsíčních dávkách, bude výše náhradního výživného určena na základě měsíčního průměru těchto částek.)

Pobírat dávku může samoživitel až 24 měsíců, tedy dva roky. Zatím není jasné, jak se bude postupovat v situaci, kdy dvouleté období skončí a dlužník dál nebude výživné platit. Náhradní výživné má být vypláceno měsíčně, a to vždy v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který na něj samoživiteli vznikl nárok. Vyplaceno ale může být nejdříve za kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost.

skoleni_15_4

Neoprávněně vyplacené výživné musíte vrátit

Samoživitel, který přijal náhradní výživné nebo jeho část, i když věděl, že bylo vyplaceno neprávem nebo ve vyšší částce, než mu náleží, nebo jinak dosáhl toho, že mu náhradní výživné bylo vyplaceno neprávem či v nesprávné výši, je povinen jej vrátit. O povinnosti vrátit náhradní výživné nebo jeho část rozhoduje Úřad práce. (Neprávem přijatá částka může být srážena z náhradního výživného, které má být vyplaceno v následujících měsících.)

Na neplatiče výživného si došlápne stát

Stát bude dlužné výživné na neplatičích vymáhat prostřednictvím krajských úřadů, které se zapojí do probíhajícího exekučního řízení s dlužníkem. Podle odhadů to stát každoročně vyjde na 891 milionů korun.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).