Názory k článku Samoregulace pojišťoven. Příručka pro klienta, jak se vyznat v pojištění

Kdyby začali pojišťovny o svých produktech poctivě a objektivně informovat, tak skoro nic neprodají.

Jinak doporučuji si jednání s těmito prodejci nahrávat. Až zase zjistíte, že máte místo světlých zítřků velký kulový, tak vytáhnout nahrávku a najít dobrého právníka.

Já to vidím tak:
Pojišťuje-li někdo velký majetek (továrnu, mrakodrap) je to obchodní případ pro právníky obou stran, kteří to mají v popisu práce.
Obyčejnou pojistku typu, když se nic nestane, nic nedostaneš, by měl zvládnout běžný člověk (nejde-li o velké částky). Když se ukáže nevýhodná, tak se vypoví a uzavře jinde a ztráty nejsou velké.
Horší je to s půjčkou, která nabízí něco, i když se nic nestane. Takže pak je dotyčný postaven často, před dilema: pojistka je sice nevýhodná, ale když ještě pět let vydržím…
A vůbec nejhorší jsou „spořící pojistky“, kdy se ani prase nevyzná co je spoření, co je na riziko, někde se to mění…
Jinak u pojistných smluv platí to co i ostatních smluv, vzít si návrh domů a i se poradit s odborníkem.

Je faktem, že investiční životní pojištění je natolik sofistikovaný produkt, že běžný klient nemá nejmenší šanci uvědomit si, co vlastně koupil. Pokud by to věděl, je vysoce pravděpodobně by smlouvu na takovýto produkt vůbec neuzavřel. Všichni vědí, že tímto produktem pojišťovny fakticky obcházejí zákon o investování do podílových fondů. Místo toho, aby klientům prodávali skutečné pojistné produkty, balí do pláštíku pojištění nekvalitní podílové fondy, které navíc v drtivě většině případů obhospodařuje nějaká investička ze stejné skupiny, které tak dají taky vydělat. Jediným, kdo prohraje je klient.

Pan Síkora z Asociace pojišťoven nezapomene v každém rozhovoru zdůraznit samoregulační opatření pojišťoven (viz třeba dneční článek na Investujeme.cz - Pavel Štěpánek a Tomáš Síkora: Otázku distribuce řešíme společně). Nicméně článek paní Lhotské naznačuje, že pokud budou pojišťovny, které opatření nebudou dodržovat, žádná sankce je nečeká. Je však třeba si uvědomit, že je to ještě přes další článek. I kdyby pojišťovny opatření bezvýjimky dodržovaly, kdo donutí, aby je dodržovali pojišťovnami využívaný pojišťováci. Nikdo je opatření dodržovat nedonutí, je totiž zjevné, že ten, kdo to dělat nebude nebo bude fixlovat bude prodávat více než poctivý. Dopředu je každému zcela zjevné, že je to jen odstiňující strategie pojišťoven. Kdo věří účinnosti takovýchto opatření musí být opravdu bláhový. Pokud by se pojišťovnám podařilo shodit novelu 38 s tím, že přijaly „samoregulační opatření“, po dvou letech, kdy by se ukázalo, že tato nefungují, by prostě řekly: „Sorry, my jsme se strašně snažily trh zkultivovat, ale holt to neklaplo, my jsme však projevily obrovskou snahu, která nás stála spousta prachů a je nám to strašlivě líto“. Jejich akcionáři pak budou spokojeně počítat další obrovské zisky, za další dva roky, díky prodejům ižpéček. Pevně doufám, že se tímto postupem ČAPu nenechá Babišovo Ministerstvo financí při psaní osmtřicítky oblbnout a konečně tento nemravný byznys s oblbováním lidí a níčící jim život hrozným způsobem účinně ukončí.