Rozhodčí řízení je v České republice poměrně hojně využíváno k řešení spotřebitelských sporů. Přesto absentují v současném znění zákona o rozhodčím řízení („zákon“) jakékoliv mechanismy ochrany spotřebitele. Uvedené by měla napravit novela zákona, jejímž cílem je zvýšit ochranu spotřebitele v rozhodčím řízení, a to v reakci na stávající judikaturu Soudního dvora Evropského soud (ES) a právo ES v oblasti ochrany spotřebitele, se kterým není stávající zákon zcela v souladu.
Navrhovaná opatření se uplatní pouze při řešení spotřebitelských sporů, nikoli při řešení např. obchodních sporů.
Rozhodčí doložka ve spotřebitelských sporech
Jako základní prostředek ochrany spotřebitele se navrhuje zvýšit transparentnost sjednávání rozhodčích doložek. Rozhodčí doložky by měly být do budoucna sjednávány samostatně na zvláštní listině pod sankcí absolutní neplatnosti, a nikoli jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní. To zlepší postavení spotřebitele, který bude mít na výběr, zda rozhodčí doložku podepíše či nikoliv.
Dále se navrhuje v zájmu zvýšení informovanosti spotřebitele zakotvit, aby rozhodčí doložka sjednávaná mezi podnikatelem a spotřebitelem obsahovala zákonem stanovené obligatorní náležitosti. Konkrétně by měla povinně obsahovat informaci o rozhodci a jeho odměně, způsobu zahájení a místu konání rozhodčího řízení, předpokládaných nákladech spotřebitele a pravidlech pro jejich přiznání, způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a o tom, že pravomocný rozhodčí nález je soudně vykonatelný. Vzorová rozhodčí doložka by měla být k dispozici na stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Kromě sjednání rozhodčí doložky na samostatné listině a jejím povinném obsahu se rovněž navrhuje zakotvit poučovací povinnost podnikatele informovat spotřebitele o důsledcích uzavření rozhodčí doložky s dostatečným předstihem před jejím uzavřením.
Ilustrační obrázek
Zvýšené nároky na osoby rozhodců ve spotřebitelských sporech
K zvýšení ochrany spotřebitele a vůbec důvěry v rozhodčí řízení by měla přispět i změna právní úpravy týkající se nároků na osobu rozhodce rozhodujícího spotřebitelské spory, které budou vyšší a přísnější než u rozhodců běžných obchodních sporů. Zatímco v obchodních sporech může být rozhodcem téměř kdokoliv, spotřebitelské spory by nadále měli řešit toliko rozhodci s vysokoškolským vzděláním v oboru právo, a to bezúhonní.
Rozhodci ve spotřebitelských sporech budou také povinni stranám notifikovat, zda v posledních třech letech rozhodovali ve sporu jedné ze stran, čímž by se měly eliminovat situace, kdy jeden rozhodce rozhoduje většinu sporů pro větší společnosti poskytující služby pro spotřebitele.
Další prvky ochrany spotřebitele
Novela by měla dále rozšířit důvody pro zrušení rozhodčího nálezu ve spotřebitelských sporech. Nově bude možné takový nález zrušit v určité míře i z věcných důvodů (a nikoli pouze z formálních jako je tomu doposud). Konkrétně tomu tak bude v případě, kdy bude rozhodčí nález vydán v rozporu s hmotným právem, tj. právními předpisy na ochranu spotřebitele. Dalším důvodem zrušení rozhodčího nálezu bude situace, kdy rozhodčí smlouva nebude obsahovat veškeré náležitosti, které obsahovat má (viz výše), resp. kdy zákonem stanovené informace budou záměrně zkreslené či nepřesné, neúplné nebo nepravdivé.
Dalšími prvky ochrany spotřebitele má být možnost namítat nedostatek pravomoci rozhodce kdykoli za řízení (a nikoli jako v obchodních sporech nejpozději při prvním úkonu v řízení týkajícího se věci samé), povinné odůvodňování rozhodčích nálezů vydaných ve spotřebitelských sporech, povinnost rozhodce uvést v nálezu poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudu, povinnost rozhodců vždy přihlížet k právním předpisům na ochranu spotřebitele (je tedy vyloučeno, aby se ve spotřebitelských sporech rozhodovalo podle zásad spravedlnosti), nastavení automatické přezkoumatelnosti důvodů pro přiznání odkladného účinku, pokud je návrh na zrušení rozhodčího nálezu podán spotřebitelem.
Stálé rozhodčí soudy
Kromě změn týkajících se ochrany spotřebitele, novela dále zpřesňuje, co se rozumí stálým rozhodčím soudem s ohledem na nejasné výklady tohoto termínu. Dle novely se stálým rozhodčím soudem rozumí pouze takový soud, který byl zřízen zákonem (např. RSHAK) nebo takový soud, který vznikl na základě zákona, pokud jeho zřízení výslovně připouští jiný zákon (např. zákon o komoditních burzách). Novela tak vyjasňuje postavení tzv. arbitrážních center, které není možné považovat za stále rozhodčí soudy, a kterým novela také výslovně zakazuje používat při výkonu své činnosti označení vyvolávající klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud.
